Hamlet
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446810/bmid_hamlet-nwi-446810.jpeg
4
3676
3676
Najznámejšia Shakespearova hra v preklade Pavla Országha Hviezdoslava. Jedna z najprekladanejších tragédií na svete o hľadaní zmyslu ľudského života zaujíma popredné miesto medzi svetovými drámami. Hamlet chce žiť čestne, spravodlivo, slobodne, statočne – ale žije vo svete, kde je podlosť, zlo a faloš. Preto hľadá zmysel, či je lepšie byť, či nebyť. Príde na to, že samovraždou sa nič nevyrieši – zlo ostane naďalej. Zostáva otázka, či je lepšie bojovať proti zlu na svete, alebo sa o to nezaujímať. Klasika zo Zlatého fondu SME. Digitalizovaná prvá kniha publikace: Pavol Országh-Hviezdoslav. Hviezdoslavove Sobrané spisy básnické. Sväzok XIII. Preklady zo Shakespeara: Hamlet. Sen noci svätojánskej. Matica Slovenská. Turčiansky Sv. Martin. 1941. 232.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno:
2013
,
Petit Press
Originální název:
The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark, 1601
více info...
Přidat komentář
Prvních 50 stran jsem měla nutkání knihu odložit, ale pak se to nějak zlomilo a děj plynul. Klasika, která určitě stojí za přečtení.
První čtení veleslavného příběhu Hamleta se moc nepovedlo. Mohlo to být dáno nevyhovujícím rozpoložením, nicméně oněch pět jednání - respektive pět čtení, které si hra u mě vyžádala - nepřineslo zážitek jako u jiných Shakespearových děl. Příběh samotný je ohromně zajímavý, psychologicky jímavý, dramatický emočně i dějem. Jenže podání celku bylo trochu nemastné neslané. Podobně jako u Romea s Julií byly nejslavnější momenty i monology tím méně zajímavým. Příkladem budiž smrt Ofélie, kterážto v podání pera Shakespearova na mě nezapůsobila tak silně jako z malby Johna Everetta Millaise.
Hamlet tedy kolem mě pouze prošel jako duch starého krále. Přestože se zastavil a pokynul ve snaze mým směrem promluvit, nakonec kohout zakokrhal příliš brzy. Tato složitá hra, a nebojím se říct, že patří mezi ty nejsložitější položky Shakespearova katalogu, dle všeho bude vyžadovat další čtení pro dostatečné ocenění. Na první dobrou to nebylo. Avšak, nikdy nikde nebylo řečeno, že tomu tak má být.
Hamlet sám o sobě vás nutí přemýšlet nad tím, zda-li vy sami jste v pořádku.
Z Hamleta a dalších knih,které jsou psány jako divadelní hry jsem měla strach,že tomu nebudu rozumět nebo tak něco. Ale musím říct,že opak je pravdou, Hamlet se mi moc líbil a s porozuměním textu jsem nijak zvlášt problém neměla. Za mě velmi doporučuji!!!
Do tohohle díla jsem se vrhla opravdu nadšeně a tak jsem i pokračovala. Rozhodně jedno z jeho nejlepších děl. Vynikající, strhující, překvapivé.
Je to taková klasika, přesto jsem se k tomuto dílu dostala až v dospělém věku. První polovina mě vyloženě nebavila. Pak to začalo mít trochu spád a konec mě bavil.
Ze začátku mě to moc nechytlo, ale potom mě to začalo bavit a líbilo se mi to.
Z této knihy jsem měla celkem strach, protože díky hodinám literatury, znám její obsah téměř nazpaměť. Ale mile mě překvapila. Jazyk je stejně jako u ostatních Shakespearových děl nádherný a příběh jsem si taky moc užila. Za mě nejlepší kniha od Shakespeara, co jsem četla.
Musím na sebe hned na začátku komentáře něco prozradit. Při čtení textu jsem se hrozně nudil. Nic to nemění na mnohých úžasnostech knihy - některé zmíním níže -, ale nudil jsem se. Důvod? Je jednoduchý. Hamlet je hrozně profláknutá hra, která se hraje, inscenuje, v televizi pouští a paroduje neustále dokola a dokola… Proč tomu tak je, je zjevné. Hamlet, s podtitulem „kralevic dánský“, je jednou z nejlepších tragédií, ba dokonce dramat, co kdy byly napsány. Ale když člověk umí odříkat děj hry, i když v životě neviděl žádnou inscenaci, maličko mu to kazí požitek.
Ale teď již ke hře samé. Tragédie je založená na geniální zápletce, která je sice jednoduchá, ale i tak v sobě kombinuje mnoho žánrů, námětů a symbolů. Hamlet je detektivka, Hamlet je rodinná tragédie, Hamlet je politická tragédie, Hamlet je geniální dílo.
Nelze jednoduše popsat, o čem hra vlastně je, má totiž příliš mnoho témat. Osobně, jako „student“ práva, bych si dovolil vyzdvihnout jedno menší téma. Kdysi – například v počátku římského království, ale i před ním – se při řešení sporů aplikovala takzvaná „svépomoc“, což byla vlastně prachsprostá pomsta, bez prostředníka, jakým je například soud, který je objektivní. Konec Hamleta je krásnou ukázkou toho, jak taková svépomoc mnohdy může dopadnout. Bolestí nejen pro všechny zúčastněné, ale i pro jejich blízké.
Další komentáře ke hře si odpustím, stejně zde nejsem schopen napsat nic objevného, pouze ještě můj osobní názor na Hamleta bych rád napsal.
Hamlet – mladší – je mi, stejně jako mnoho jiných Shakespearových hrdinů, nesympatický. Je to podle mě jenom další nafoukaný, sebestředný puberťák, který si jde za svým – sic možná šlechetným – cílem, bez ohledu na následky, či jiné osoby. Je mu jedno, k čemu jeho činy povedou, jemu jede jenom o jeho outlou dušinku a dobrý pocit ze sebe sama. Pan Shakespeare tuto postavu napsal geniálně takovou, jakou by měla být – nesympatickou. A já se mu za to klaním. Stejně jako panu profesoru Hilskému, který tragédii bravurně přeložil.
Je malo literarnych diel, ktore by boli tak nejednoznacne a otvarali sa tolkym interpretaciam ako Hamlet. Pristupte na hru ktoru Shakespeare hra s divakom (citatelom) a ked zacnete uvazovat, ste navzdy strateni. Original by som nezvladol. Takze len preklad.
Miluji skoro všechny Shakespearovy hry, ale Hamlet je podle mě nejlepší. Úžasně napsaný, výborné postavy, fascinující příběh. Černý humor je můj oblíbený a samozřejmě každý zná nejznámější citát "být, či nebýt"
Četla jsem ho už dvakrát, možná se na něj kouknu i potřetí. Velmi doporučuji
Úžasné dílo nesoucí se v jednom z nejzákladnějších instinktů člověka, v pomstě! Překvapilo mě, že takové veledílo je vlastně docela krátká jednohubka, kde je spousta věcí dost krátce a svižně popsaná, až si člověk říká, jestli obrovské bichle a vědecké články s odbornou interpretací nejsou jen vycucané z prstu. Ve výsledku je ale v Hamletovi vše, co se tam nějak zakomponovat dá - filosofie, psychologie, sociologie, historie... Kdo četl více děl od Hamleta, určitě objeví spoustu shodných prvků a motivů, které využívá (např. duch, který je jak tady, tak v Macbethovi, tak v Caesarovi...).
Z postav mě překvapivě úplně nejvíc nebral Hamlet, ale spíš Ofélie, i když celkově byl celý ansábl skvělý. Asi je to věc názoru, ale spoustu postav jsem pochopil jinak, než jsou obecně interpretované. Např. Hamlet si prý na blázna hraje... no já myslím, že i když si něco přidal, tak mu i tak slušně hrabalo. Claudius je prý špatný král, co neumí vládnout, toho jsem si tedy nevšiml, přeci jen tak vyjednal mír s Nory, ne? A takových bylo víc.
Čeho si všímám, a co mě baví, je vliv antiky na Shakespeara a jeho tvorbu, nejenže celé tohle pomstychtivé drama vychází z antických her, ale přijde mi, že celý svět v Shakespearových dílech funguje anticky, i když se schovává za křesťanskou terminologii, ostatně Willda nebyl žádný zbožný křesťan. Pokud by to zůstalo skryté, bylo by to možná zajímavější, ale číst v každém druhém řádku něco o Římě, když se nacházíme v Dánsku, u příběhu inspirovaným severským folklorem, občas to úplně nehrálo. Zajímalo by mě co tím myslel, proč to takto psal, zda to byl jen jeho fanatismus do antiky nebo to mělo nějaký smysl. Nicméně nelze upřít zajímavé přesahy do dnešní doby, namátkou "tělo je chrám" a nebo "ženy budou za d*vky, zatímco muži za milovníky". Shakespeare byl překvapivě velmi schopný pozorovatel společnosti, který si mohl za Hamletovy modlitbičky dovolit schovat velmi drsné kritiky společnosti.
Závěrem - úžasné dílo, jednohubka, která se přečte za odpoledne, ale příběh, který vydrží na celý život. jedno z Shakespearových nejlepších děl.
Krásné. Stručně řečeno.
Hamlet je hra o pomstě, o odpuštění, o osudovosti. Je to milostná hra, detektivka, také tragédie v nejčistčím slova smyslu...
Obdivuji překladatele E. A. Saudka a doufám, že se brzy seznámím také s Hilského moderním překladem.
Na Hamletovy monology si budu muset najít ještě zvláštní čas. Myslím, že je zde vyjádřeno mnoho myšlenek skrytých v jazykových obrazech.
Lstivost, ironie a pár mrtvol - tak jak to má Shakespeare rád. Hamlet je zajímavá postava, nejvíce mě bavilo, jak jen omylem zabil Polonia a nikdo to neřešil. Škoda, že více nebyla rozvinutá linka s Ofélií a její smrtí, což mi přijde jako něco ikonického.
Štítky knihy
Dánsko divadelní hry rodinné vztahy princové 14.-15. století pomsta žárlivost tragédie smutek lidské vlastnosti dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Tak jako mnozí jsem trpěl při úvodu této knihy. Zdlouhavý a nezáživný úvod, vystřídal již lépe zpracovaný děj, který jsem si nakonec i užil. Celková forma mi bohužel moc nesedla.