Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
14122
14122
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
noo, jsem v rozpacích.. takže za 3..
jak je v komentáři od @VlezlejSpratek "Dobře napsaný, děj, co odsejpá a člověk se u toho nenudí. Ale jak se říká, že každá knížka vám něco dá, tak moje nevzdělaný já se dozvěděl o o tyfu, co řádil v roce 1954 ve Valašským Meziříčí. Ale není to málo ?"
A já naprosto souhlasím. Ale taky chápu, že davová hysterie zasáhla i tuto knihu. Na holokaust se nesmí zapomínat a díky této knize se zase přiblíží víc lidem, co by se tomuto tématu jinak vyhnuli.
Hana je knihou, která ve vás určitě zanechá různé emoce. Autorka opět skvěle zahrnula příběh do těžké doby a bravurně vystihla nelehké osudy lidí, kteří se stali obětí tehdejších historických událostí.
První knížka, kterou jsem četla od Aleny Mornštajnové. Nerada čtu knihy o holokaustu.
Tato kniha mě nesmírně zaujala. Děj byl napsán neobvyklým způsobem. Myslím, že by si jí
měl povinně přečíst každý.
Moje první kniha od autorky a rozhodně ne poslední. Sedl mi styl psaní i gradace příběhu. Kniha by klidně mohla být povinnou četbou pro studenty středních škol, protože je to citlivě napsaný příběh o válečném utrpení. Doporučuji.
I když knihy s touto tématikou rozhodně nevyhledávám, je dobře, že se knihy o druhé světové válce a holokaustu pořád píší. Dnešní generace se o téhle strašné době dozví v hodinách dějepisu pouze pár dat, jmen, míst a čísel, ve sdělovacích prostředcích jen občas probleskne nějaká zmínka, a tak zůstává právě na literatuře, aby vzpomínky na tuto dobu uchovala a zprostředkovala těm, kdo ji sami nezažili (i když je otázka, nakolik věrně o ní dokáží psát současní spisovatelé, kteří sami čerpají informace už jen zprostředkovaně). V tom je i hlavní přínos téhle knihy. Po literární stránce mě už tolik nezaujala - většina postav je na můj vkus trochu psychologicky plochých, vyprávění je takové suché, emocionálně chudé. Přesto je to kniha působivá - možná právě pro ten kontrast mezi střídmostí výrazových prostředků a závažností a tragikou tématu a příběhů jednotlivých postav. A také stavba románu a zápletka jsou výborné, jen se mi nechce věřit, že by osud Hany vycházel ze skutečných událostí, jak se tvrdí na obálce knihy (ještě tak bych si dokázal představit, že Hana v sobě kombinuje osudy několika reálných postav).
Tady už asi ani nemá smysl zmiňovat víc, vše už je tu napsáno. Byla to má úplně první zkušenost s touto autorkou a i když jsem podle hodnocení věděla, že to bude dobré, tohle jsem nečekala. Byl to pro mě přímý zásah do srdíčka. Zase jedna z těch knih, která mě chytla, nepustila, rozcupovala na kousíčky, zahodila a nakonec úplně emočně rozložila. Jedna z těch, které je po přečtení potřeba rozdýchat. Je to velmi silný a zároveň velmi smutný příběh a já tímto paní Alence Mornštajnové děkuji za to, že jsem díky ní mohla do této části historie nahlédnout o trochu víc. Ještě víc jsem si díky ní uvědomila, jak bychom si měli vážit života, jaký tady máme. I když nám třeba někdy přijde, že už žádná naděje není. Vždycky je a příběh Hany je toho důkazem. Autorku si tímto přidávám do oblíbených, za mě to byl opravdu čtenářský zážitek a všem, kteří tuto knihu do teď ještě nečetli, určitě DOPORUČUJI.
Silna kniha, ktora vo vas zanecha pocit vďačnosti ze zijeme taky život aky zijeme. Krasne napisane dielo. Miestami som sa neudržala a plakala som ako dieťa.odporucam kazdemu koho zaujima 2 sv vojna
Chybi mi asi 25 stranek k docteni....ale uz ted vim, ze dam 5 hvezdicek...
Nedavno jsem zjistila, ze HANA je na seznamu povinne cetby litetatury k maturite....mam z toho radost, protoze si myslim, ze tam pravem patri...
Prvni knizka, kterou jsem od pani Morstajnove cetla byly Tiche roky...a musim se priznat, ze me nezaujala....a nechapala jsem, co na teto autorce ctenari vidi a cim je oslovuje...Ted uz to vim..
:-) Bravo !!!
Kniha mě velice překvapila. Bravurně podaný mrazivý příběh z období 2. sv. války, který ve vás zanechá hluboký dojem ještě dlouho po dočtení. Děj mě naprosto strhl a často jsem se neubránila slzám.
K Haně musím promluvit ještě jednou. Získala jsem lístky na představení v Brně, a protože jsem četla knihu přece jen před čtyřmi lety, pro oživení jsem si ji tentokrát poslechla jako audioknihu. Protože člověk už ví, co čekat, vychutnávala jsem si i jednotlivé detaily a děj se známými postavami prožívala mnohem osobněji.
A divadelní zpracování? 58. repríza, vyprodané divadlo, děkovačka ve stoje. A slzy v očích (nezkoumala jsem, ale zcela určitě nejen v mých). Závěrečné minuty byly dech beroucím zážitkem.
Mi to prostě nesedlo, ale není to špatné. Celkem vím, komu knihu dál daruji a ta čtenářka tomu dá 4/5 hvězd z pěti.
Uf. O knize jsem nevěděla vůbec nic a to, co jsem v ní našla bych ani náhodou nečekala od knížky s věnečkem z cukrárny. Hned první stránka mi ukázala, že to nebude lehké čtení. A byla to pravda. Celá kniha je jako obrovská skládanka, kde všichni mají své místo kam dříve či později zapadnou. Takový hodinový strojek na papíře. Dokud to všechno nezapadne, tak to nefunguje. Příběh jsem hltala, občas měla na krajíčku. Shrnutí? Wow
"Tak nahlas, že jsem neslyšela zlo, které se narodilo pod městem a toho dne se vetřelo i do našeho domu. Uslzenýma očima jsem neviděla, jak po nás napíná chtivé prsty, rdousí naděje a rozsévá smrt. Netušila jsem, že neviděno a neslyšeno číhá dole u stolu a vyhlíží si své oběti. "
Jednoducho vau. Mornstajnova opat nesklamala. To, ako dokaze opisat aj uplne banality zivota je lahoda pre oko i mysel. To, ze nepise o banalitach, ale o zivote ano, je tiez u nej jasne. A tiez to, co na zaciatku knihy vyzeralo ako klise o zidoch a casoch druhej svetovej sa hned zmenilo na dramu, tragediu, smutno, vycitky svedomia a zivot. Veru som si i poplakala. Necakajte happy end ale potrebujete si to precitat.
Drsný a silný příběh. Z určitého pohledu je nejvíce překvapující a šokující samotný úvod. Nic pro ty, kteří rádi chodí do cukrárny a honí je stále mlsná :-)
Moje první kniha z tohoto období Moc se mi líbila, jedná se o hodně silný příběh.
Když jsem se blížila ke konci knížky, tak jsem si moc přála, aby kniha měla ještě nějaké stránky, tak moc jsem ji nechtěla opustit. Už je to týden, co jsem knihu přečetla a pořád na ni musím myslet.
O této knize jsem hodně slyšela a tedy jsem neváhala a knížku si přečetla. Je úžasně napsaná, moc hezky se čte a nedá se od ní odtrhnou oči! Chvíli jsem se ztrácela v postavách, pak už to šlo hezky hladce. Už se těším, až přečtu další knihy od této autorky. Knihu rozhodně doporučuji!
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
S knihami o holocaustu moc zkušeností nemám. Tato je asi první. Doporučila mi ji kamarádka, nelituji. Určitě lepší čtení než Hotýlek.