Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
14219
14219
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Na tuhle knihu jsem narazila díky reklamě na Martinus.cz pořád mi tam vyskakovala a pak ještě na nějakých knižních tipech na youtube. Kniha zakoupena v pondělí a v pátek ráno dočtena se slzami v očích. Výborný, silný příběh. Styl psaní mě dokonale vtáhl do děje a hltala jsem tak každou stranu, krásná čeština, bylo to pro mě trochu jako "detektivka" i když jsem něco tušila tak mě to prostě překvapilo a tajil se mi dech.
Nikdo asi nemůže pochopit jak to bylo hrozné tahle doba a suďte mě jak chcete, ale lidé si vážili věcí, přátelství a byli si blíže. Neříkám žít z minulosti, ale poučit se z ní, brát si příklad a rozhodně si ji připomínat a ctít. Dneska máme všichni všechno a vlastně nemáme někteří vůbec nic.
Takových knih je jako šafránu. Čtení je drogou a nakonec dobrý pocit, jako by člověk prožil další život. Kdybych chtěla shrnout, o čem to bylo, tak obraz standardního postupu ponížení až usmrcení židovských obyvatel za války. Viděno skrze konkrétní fiktivní hrdiny románu.
Knížka se mi docela hezky a plynule četla,jen spisovatelka začínala příběh jakoby od konce a ten příběh o dívce o které začínala, nedotáhla do konce a nechala ho otevřený, což byla škoda.Mysto toho začala psát o její rodině a tetě, která byla podivná o tom co zažila za války a jak jí to poznamenalo.Pro mě tak na jedno přečtení ale už bych se k ní nevrátila.
Silný, lidský příběh nutící k zamyšlení o hloubce lidské duše, smutku, lásce, trápení i odpuštění psaný srozumitelným a citlivým způsobem. Krásná kniha..
Za mě byla tahle kniha perfektní čtenářský zážitek. Děkuji paní Mornštajnové za pozvednutí české literatury zase o kus výš.
Moje první knížka od paní Mornštajnové. Nečekala jsem to, ale četla se neuvěřitelně snadno, postavy byly jako živé z masa a kostí. Autorka si dobře pohrála s jejich osobností, minulostí a motivy. Příběh byl důmyslně propletený, vystavěný a nesl se ve správném duchu reality bez příkras. Hana určitě stojí za přečtení a já se moc těším na další setkání s paní autorkou.
Nerada čtu knihy, které jsou tak v kurzu, že o nich mluví každý :) Tentokrát jsem nátlak nevydržela. První půlka pro mě byla výrazně lepší než druhá, rozuzlení zápletky bylo hodně předvídatelné, vlastně mě v poslední třetině knihy nepřekvapilo nic. Pokud mohu srovnat třeba s nedávno dočteným Slavíkem, Hana mě nevtáhla ani ze třetiny tak silně do děje.
Vzhledem k "profláklosti" knihy jsem zas tolik neočekávala a musím říct, že jsem nadšená! Kniha se četla sama, příběh je poutavý, líbí se mi promítnutí více generací a prostřídání postav. Kniha mě donutila přemýšlet o tom, jak vlastně náš život ovlivňují lidé okolo nás a my s tím nic neuděláme. Hanin život mohl vypadat úplně jinak...
Na toto téma jsem už četla hodně knih ale tato byla úplně jiná než ostatní. Bavila mě od první stránky a na konci mi bylo líto, že už je konec. Dost by mě zajímalo, jak to bylo s Hanou ale i ostatními dál. Moc se mi líbil děj, styl psaní i vývoj postav. Od této autorky jsem zatím četla pouze Hanu, ale chystám se i na další knihy.
Knihu jsem přečetla asi před měsíce a stále nejsem schopna napsat adekvátní hodnocení - prostě neskutečná kniha, která se musí přečíst..
Od této knihy jsem nic nečekala a přitom toho tolik dostala. Je čtivě a poutavě napsaná, autorka nás po kapkách a formou retrospektivy táhne do děje a líčí události z let minulých, které ovlivňují události současné. A tak se před námi otevírá příběh neskutečně silné ženy, která nechtěla od života tolik, jen lásku a pocit bezpečí od milovaného muže. Její špatný výběr a ego na sebe vršilo další a další události, které spěly k tak smutnému a tragickému konci, který ovlivnil osudy a životy všech v jejím okolí.
I přestože je tento román spíše hořkosladký, i když míra hořkosti vítězí, přesto je plný skutečného života, lásky, zrady a ke konci také touhy po životě.
Ja nevím. Tak nadšená, že bych si knihu musela přečíst znova, nejsem..myslím, že je kniha dost nadhodnocená..a fakt nebyla chvilka, že bych měla nutkání u čtení brečet ba ještě pár dní o ději přemýšlet. Jako četlo se to dobře, to nepopírám, ale úplně paf z toho nejsem..
Kniha se mi celkově líbila. Styl psaní je výborný, kniha se opírá o skutečné události.
Při čtení jsem si říkal, že když člověk udělá jednu osudovou chybu, pak se to sním veze celý život. Jenže když je člověk zamilovaný, svému protějšku bezmezně důvěřuje, má nasazeny růžové brýle..
Knihu som si zaradil do výzvy, kvoli zaradeniu pod ženské romány, tie fakt nečítam. kniha bola velmi dobrá, ale skutočne tam bolo miestami cítiť, že je viacej zameraná pre ženy. Smrt je mým řemeslem od Merleho, ktorú som čítal pred tým, ma bavila oveľa viac.
Knížku jsem přečetla za jeden den. Úžasný zážitek. Silný příběh. Doporučuji!!
Uff.. tohle bylo silné. Asi před 6 lety po zhlédnutí filmu Chlapec v pruhovaném pyžamu jsem se zařekla, že se válečnému tématu budu radši pro dobro mého osobního zdraví vyhýbat. Ale náhoda tomu chtěla, že jsem se dostala k Haně. Anotace totiž přehlížím, ale neušlo mi, že se o knize často mluví a tak jsem se začetla...a nedokázala přestat.
Prvně bych chtěla složit poklonu paní Mornštajnové za bravurní češtinu, slovní spojení a naprosto krásný, neplytký popis. Osobně bych knihu zařadila do povinné literatury, protože mám pocit, že dnešní generace zapomíná na české prostředí, krásu našeho jazyka, ale i hrůzy války.
Snad každý puberťák se při učení rozčiluje - proč se mám učit o něčem co bylo, k ničemu to není... Ale když budeme zapomínat na to co bylo, nebudeme si vážit toho, co máme teď - ostatně dnešní politická situace je toho zářným příkladem.
Kniha je famózní po všech stránkách. Propojení časů, příběhu, nebyla tam tichá a zbytečná místa. Všechno mělo svůj důvod. A po dočtení poslední stránky jen koukáte a přemýšlíte. Nad tím, jak je vůbec možné, že se během 70let zapomnělo. A jak je vůbec možné, že jsou mezi námi ti, co mají pocit ztroskotance když nemají na nový kousek do svého šatníku, nebo že nemůžou na dovolenou k moři. Že ta povrchnost vyhrála.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Pět hvězdiček je málo! Nádherná kniha.