Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
14175
14175
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Tak co říct. Nečekala jsem od knihy to, co mi poskytla. Musím napsat, že od začátku sledujete barevný, skoro až malebně popsaný příběh, plný lásky k rodině a lidských snů, které nakonec nejsou mockrát naplněny. Nečekala jsem, že kniha zabloudí až do koncentračního tábora (na tuto tématiku jsem už pár knih četla a tak už jsem se předem bála, jaké hrůzy a zvěrstva budu číst a prožívat s Hanou). Většinou brečím na konci knihy, pokud už a velmi výjimečně. Tady se mi chtělo brečet už v první půlce a kdybych nejela na přednášku, tak bych na tom konci tu knihu promáčela.
Člověk nepochopí, čeho byli lidé schopni. Je vůbec možné unést a žít tolik hrůzy a tragédií?
Opravdu bravurně napsaná kniha, kterou sice vrátím do knihovny, ale budu ji chtít rozhodně mít i doma. A děkuji autorce, že napsala i další knihy a tím pádem je pro mne zdrojem kvalitně stráveného volného času v budoucnu.
Mrazivá četba, která mi přivodila divoké sny. Jsem starší ročník a dovedu se vžít do situace člověka, kterým je manipulováno, ví, že ho čeká něco zlého a snaží se zachránit alespoň své děti. Přiznám se, že Haniny kapitoly z Terezína a koncentráku jsem přeskočila. Neměla jsem odvahu je číst. Trochu mne potěšilo, že se přece jen našel někdo, kdo pomohl, i když třeba z donucení okolnostmi, nebo z nečistého svědomí. Ten konec v duchu rčení "Hoď kamenem, jsi-li bez viny", mne ale uzemnil.
Blazo soucitim s tebou a ano mas pravdu dostala jsem tu knihu od kamaradky k 16 narozeninam a precetla jsem ji temer za tyden ale je to velice silna kniha
Neuvěřitelně smutná kniha, která ale určitě stojí za přečtení. Kniha je tak skvěle napsaná, že se čte sama a přestože má 300 stran, lze ji přečíst na posezení...ale já jsem si ji musela trochu dávkovat, protože něco tak silného jsem už dlouho nečetla...kéž by se lidé poučili a už nikdy nedovolili, aby se něco takového ještě někdy opakovalo...
Hana - má oprávněně velmi kladné hodnocení. Kniha je nádherně psaná, není jediné stránky, při které by se člověk musel do čtení nutit, spíše naopak - člověk ji nemůže odložit. Knihu doporučuji všem a nominuji na knihu roku.
Napsala bych nějaký sofistikovaný komentář jako vždy, ale pro úvod: Hitler byl zrůda...neděste se prosím..kniha není vůbec drsná a nejedná se čistě o židovskou tematiku, to není podstatou knihy. Podstata knihy je uvědomění si, že za slupkou člověka se skrývá vše...ze nemůžeme soudit nikoho na tomto světě.děkuji autorce ze mi to připomněla.
Moc jsem se těšila až si knihu přečtu. Úplně mě to dostalo. Úžasný a silný příběh, bylo to krásně zpracované. Rozhodně doporučuji.
Nedávno jsem dočetla krásnou knihu od pana Tomáše Tomana Někdy příště-komplet. V komentářích jsem zatím jediná kdo tuto knihu četl. Ale díky hlavní hrdince Anně jsem komentovala, že i nevěřící Tomáši by mohli v Boha doufat, začít ho vnímat, cítit???? Jenže po přečtení Hany??? Myslím si, že zlo všech válek, je zlo a jakysi nesmysl chamtivých lidí..., ale co ti mladí lidé, děti, co vůbec netuší, netušili, že by vůbec mohl někdo rozlišovat rasy, víru?? A tak se ptám, kde byl Bůh?? Když už hrstka lidí ztratí rozum a začne běsnit a klidně zlikviduje miliony nevinných??
Hanu nechám svým dětem přečíst, v Osvětimi jsme byli nedávno. Je třeba aspoň nějakou připomínku zachovat. A dělat všechno proto, ať se tyto hrůzy neopakují.
Kniha přečtena během 2 dnů, nemohla jsme se od děje odtrhnout. Velmi silný příběh, zejména část 3. Rozhodně doporučuji.
Alena Mornštajnová dokázala stvořit další neskutečně silný příběh, který má spád a čte se velice dobře. Řádky ubíhají ve zběsilém tempu, z určitých pasáží až člověka mrazí, vysvětlení prapodivného chování a vizáže tety Hany je provedeno famózně. Válka je zlo.
Nikdy jsem nečetla lepší knihu od českého autora.
Celkově české autory nevyhledávám, většinou mě knihy od nich nenadchnou.
To ale rozhodně není příklad Hany.
Kdyby se o ní kdosi nezmínil v komentáři u jiné knihy, tak bych byla ochuzená o silný a dojemný příběh jedné nešťastné ženy.
Strašně mě to dostalo. Po dočtení jsem se zmohla jen na zírání před sebe. A bulela jsem. Tak moc mě ten příběh dostal.
Bože, pět hvězd je strašně málo!
Děkuji...
Tak to byla teda síla, tolikrát zpracované téma a přitom úplně jinak, to jsem fakt nečekala, že mě to bude bavit.
Jedním slovem nádhera! Krásné vyprávění o smutném osudu jedné rodiny, který si vzala na svá bedra právě Hana.
Nemohla jsem se dočkat, až se mi tato knížka dostane do rukou. A byla ještě lepší, než jsem čekala! Příběh je vyprávěn mistrovsky, silné téma, ať už období války, nebo samotné osobní drama. Dobré si přečíst, aby se nezapomínalo... za mě plný počet hvězd.
Velice silná kniha. Dlouho jsem nečetla takový skvost, který mě donutil po dočtení přemýšlet o postavách, ději a hlavně o době, kdy člověk neměl žádná práva a nejistou budoucnost. Na tuto dobu by se nemělo zapomínat (ať už válečné období nebo období "míru" udržované KSČ). Děkuji autorce za, i když smutnou, přesto moc krásnou knihu.
Zas jedna knha z těch, které se zdráhám číst, když "to čtou všichni". Ale když už si našla ke mně cestu přes Ježíška, tak jsem se k ní dostala. Bylo to strhující, smutné a děsivé, zase jsem šťastná, že nežiju v té době. A myslela jsem hodně na Viktora Frankla a přemýšlela, co všechno může být tou silou, která člověka udrží naživu. Třeba i vědomí, že má aspoň malou naději ovládnout způsob, jak zemře. Silné, na Hanu budu dlouho myslet.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Napívaný román, který jsem přečetl skoro na jediné nadechnutí. Autorka vezme čtenáře do období Druhé světové války ve které sleduje osud jedné obyčejné židovské rodiny. Tolik neštěstí v jedné knížce jsem dlouho neviděl, na druhou stranu se to autorce podařilo napsat tak, že se člověk z toho nezhroutí a nepobrečí témeř každou stranu. I díky tomu je to kniha, která dokáže navodit atmosféru té doby tak, aby byla stravitelná pro všechny čtenáře. Nejde nedat 5 hvězd.