Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
14123
14123
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Nádherná kniha,s krásným lidským příběhem, se spoustou trápení,ale i opravdové lásky. Kniha, kterou mohu jen doporučit.
Jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četl. Z celého příběhu až zamrazí, že se takové věci děly a byly tehdy skutečností.
Tak Hana je přečtena, nebo spíš zhltnuta, a já vůbec nevím, co bych při hodnocení vyzdvihla dřív. Jestli krásný jazyk, kterým je psaná, samotný příběh, postavy (a to nejen ty hlavní), jejichž charaktery nešustí papírem, ale působí velmi přirozeně a skutečně, nebo to, jak skvěle autorka vystihla atmosféru doby, ve které se dané části knihy odehrávaly. Paní Mornštajnová přitom líčí hrůzy války (i koncentračních táborů), aniž by k tomu potřebovala podrobné popisy zvěrstev a tragédií, k nimž docházelo, a přesto je její vyprávění velmi působivé.
Tato kniha se prave zaradila k mym srdcovym zalezitostem, k mym top.Je cerstve doctena a psat, ze je uzasna ani neni potreba, to vam prozrazuje uz samotne hodnoceni a komentare dole pode mnou. Ale i tak to napisu. Je uzasna a velice doporucuji! Skryva v sobe silny pribeh, pribeh, ktery se vam z hlavy jen tak nevytrati a na ktery si treba vzpomenete pri navsteve cukrarny, kdy si ke kave objednate i venecek s cukrovou polevou, ktery ja osobne tak miluji. Proste je to kniha, na kterou se nezapomina a styl psani pani Mornstajnove mne zaujal natolik, ze urcite sahnu i po dalsi z jejich knih.
Právě jsem dočetla......a teda....hodně silný příběh,na který jen tak nezapomenu. Kniha se čte velmi dobře, autorka prostě umí...měla jsem pocit jako bych sledovala film a to velmi, velmi smutný........
Včera jsem dočetla Hanu. Knihu, kterou si všichni pochvalují. Knihu, která se od nynějška řadí k těm nejlepším knihám, jaké jsem nejen za tento rok, ale za celý svůj život přečetla (a že nich bylo!) ❤
Hana je neuvěřitelně čtivý, živý příběh plný emocí a já se ani na vteřinu nenudila. Četla jsem jí schválně pomalu, abych si jí vychutnala, ale stejně mi bylo neskutečně líto, že skončila. Příběh mě velice zasáhl a ještě nyní mi tečou slzy po tváři. Mira mi přirostla k srdci stejným dílem, jako její teta Hana. Vlastně nebyla postava, která by mi přišla nesympatická. Každá byla perfektně promyšlená a pointa celého příběhu byla přímo geniální.
Od nynějška už budu na můj nejoblíbenější zákusek (věneček) hledět jinak ☺☺
Pokud stále uvažujete, zda se do knihy pustit, běžte do ní! Jak české autory skoro vůbec nečtu, tak se paní Alena Mornštajnová stává mou nejoblíbenější (nejen) českou spisovatelkou.
P.S.: Na internetu jsem se dočetla zajímavost, že na obálce knihy jsou obě jména dvou hlavních hrdinek. Hany (název knihy) a jméno Mira je ukryto ve větách, které směřují k věnečku. Když spojíte počáteční písmena a pojedete podle hodinových ručiček vyjde vám jméno Mira
Hana je výjimečná kniha. Je silná, je dechberoucí, je srdcervoucí. Má v sobě řadu silných příběhů a hluboké poslání. Je vyprávěna lidsky a přívětivě, je něžná, naivní, odzbrojující. Budete se smát a budete plakat. Postavy budete chvíli milovat a chvíli nenávidět, někdy jim budete rozumět a jindy je nepochopíte. Přesně tak, jako to máme s žijícími lidmi. Lidé na stránkách Hany k vám promluví, osloví Vás, ožijí před Vašima očima. Jejich osudy vám položí spoustu otázek a námětů k přemýšlení. Hanu nedočtete, Hana se po dočtení stane vaší součástí. Budete o ní přemýšlet, budete na ni vzpomínat a já se vsadím, že na ni nikdy nedokážete zcela zapomenout. I za čas bude stále schovaná ve vaší mysli a ve vašem srdci.
Nezapomenutelná kniha!
"Ačkoli - co člověk potřebuje?
Trochu jídla a v zimě teplé oblečení.
A důvod žít."
Hana, hlavní postava, která ovlivnila osud mnoha lidí kolem sebe. Během čtení mě napadala jen jedna myšlenka - kolik toho Hana ještě může únést... A vlastně ještě další myšlenka - tuhle knihu by si měl přečíst každý! Četla jsem ji velice dlouho, ale proto neříkám, že není čtivá - protože JE. Není to můj žánr a knížku jsem musela často rozdýchávat neboť příběh je opravdu silný. Kniha HANA se mi dostala do ruky zcela náhodou, všichni ji chválili a já si všimla, že z pultů mizí závratnou rychlostí a tak jsem po ní sáhla, anotaci jsem si nepřečetla a začala jsem se čtením... a bylo to, nepopsatelné. Tomuto tématu se zcela záměrně vyhýbám, ale jak jsem četla HANU, musela jsem to dočíst a dozvěděla jsem se mnoho věcí, které jsem netušila. Ta doba musela být strašná a nejen pro Židy, i když pro ně asi nejvíc.
První část knihy se mi zdála slabší, ale je nutné ji přečíst, aby člověk vše pochopil a dal si dohromady souvislosti. Dál mě kniha zcela pohltila a často jsem četla s otevřenou pusou a nevěřila vlastním očím. Alena Mornštajnová má opravdu talent na vyprávění příběhů a poskládání děje.... jsem moc ráda, že jsem na její knihy narazila... a dojem z HANY? Nepopsatelný a rozhodně je to kniha, na kterou budu ještě hodně dlouho myslet!!
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Výborně napsané, poutavé, plné citu, ale bohužel také hlavně utrpení. Ze začátku jsem nechápala,proč je Hana tak jiná, divná až skoro bláznivá, ale jakmile jsem dočetla poslední stránku, pochopila jsem, že člověk po tom všem,co prožila, prostě "normální" být nemůže.
Krutý osud a nespravedlnost!!!
Fakt, že příběh je podložený skutečností mne ještě více rozesmutnil. Knihu rozhodně doporučuji (ostatně jako vše od paní spisovatelky) s tím,aby si čtenář přečetl potom něco veselejšího,aby se mohl nadechnout a uvědomit si jaké máme v životě vlastně štěstí.
Naprosto úžasná kniha. Precizně vykreslené postavy, tak věrohodné. Velmi smutná doba a příběh vyprávěný krásným jemným jazykem. Je to kniha, na kterou se nikdy nezapomene. Vřele doporučuji.
Na doporučení kamarádky jsem knížku vzala do ruky s trouchou skepse začala číst, ale ta skončila po první kapitole, opravdu mě dostala...zajimávý, krásně napsaný příběh o životě a činech na které by se nemělo zapomenout. Vřele doporučuji. Těším se na další knihy od autorky. :-)
Působivá kniha, osud hlavních hrdinek čtenáře pohltí. Stále přemýšlím, čeho všeho je člověk schopen a jak dokáže být osud k některým lidem krutý.
Právě jsem dočetla... Příběh mně doslova pohltil. Bylo to tak smutné, reálné a krásné zároveň. Děkuji za to, že svůj život prozivam dnes a ne tehdy-brrrr strašné časy.
Já už válečných i poválečných věcí přečetla, myslím si, vážně hromadu. Měla jsem pocit, že mě jen tak něco nemůže rozhodit, natož rozbrečet. Poslední, co bych tedy čekala bylo, že mi příběh Hany tak moc zaleze pod kůži, že nebudu moct knihu odložit a že budu číst a číst navzdory času a únavě. A taky brečet, protože někdy osud přichystá vážně krutou nadílku.
Panebože... Nemám slov. Tahle kniha mi vzala dech. Už je to pár dní, co jsem knihu a přečetla, a stále nejsem schopná o ní souvisle něco říct mebo napsat, aby to dávalo smysl.
Miru, jakožto postavu, jsem si zamilovala. Našla jsem se v ní a hodně jsem se s ní sžila. A ta část i tetě Haně ani komentář nepotřubuje. Zatím na mě žádná kniha týkající se druhé světové války nezpůsobila tak moc. Už jenom proto, že v knize není tak moc násilí fyzického, ale převážně psychického, které ve většině případů dolehne na čtenáře více.
Pro mě vůbec nejdramatičtější částí byly popisy Hanina následového pokusu žít (nebo spíše přežívat) ve světě novém a vlastně lepším. Rozebrání její duše po návratu z koncetračního tábora mě zničilo. A i když jsem přes veškeré hrůzy nechtěla pokračovat ve čtení, děj mě nutil neustále otáčet stránky.
Kniha doporučuji úplně všem. Ona totiž otevírá oči
Knížku mi doporučila kamarádka. Vzhledem k tomu, jaké měla hodnocení a v rámci Výzvy jsem si jí koupila. O téhle autorce jsem do té doby vůbec neslyšela.
Ale musím říct, že rozhodně stojí za přečtení. Přelouskala jsem jí během pár dnů,
nemohla jsem se od ní odtrhnout a chystám se do knihkupectví pro další knížku od
paní Mornštajnové.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Nejlepší kniha, kterou jsem letos četla.