Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
14161
14161
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Hodně emotivně laděná kniha vychází ze skutečných událostí z období 2. světové války. Příběh jedné židovské rodiny, která jako mnoho dalších byla poslána do koncentračního tábora, odkud se vrací pouze Hana, zlomená, s podlomeným zdravím. Musí se však vzchopit, aby se mohla postarat o 9.letou dceru své sestry, která byla před válkou ukrytá. Její rodiče a mnoho dalších pak zemřeli v roce 1954 na břišní tyfus. Miru vychová , stará se o ni a bojuje se vzpomínkami a uvěří v lepší budoucnost.
Ufff ani nevím, co napsat. Jen, že je to naprosto dokonalá knížka, která mě velmi zasáhla...
(SPOILER)
- Na začátek bych jen chtěla říct, že hodnotím knižní příběh. K celkovému tématu holokaustu a lidem, kteří si jím doopravdy prošli mám respekt a jakékoliv ironické poznámky jsou mířený proti celkovému příběhu, ne však k holokaustu či k hrůzám druhé světové války. Děkuji.
Příběh jsem četla na přelomu roku 2020, tudíž mé vzpomínky už jsou trochu zamlžené, každopádně jednou za čas se ke knize aspoň v myšlenkách vrátím a brečím. A není kvůli dojemnosti celého příběhu, je to tím, že jsem opravdu čekala a nedočkala jsem se.
Knihu mi koupila mamka s tím, že je prý skvělá, že jí to doporučila kamarádka a že to je prý teď jedna z nejlepších knih na trhu. Hodnocení na DK mě vlastně jen ujistilo, že jdu fakt do skvostu české literatury a že se nemám čeho bát. Inu...
Začnu pozitivy - autorka má skvělý styl psaní a právě za ten uděluji ty dvě ošmelené hvězdy kvality. Příběh Vás chytí a Vás prostě zajímá, co se stane dál, jak jsou osudy postav propletené a jak vše skončí. Právě díky tomuhle jsem knihu přečetla za jeden a půl dne. Tím to ale hasne.
Příběh byl. To je asi vše, co mohu říct. Ze začátku byl i zajímavý, ale ke konci už jsem prostě jen počítala, za co dalšího bude Hana moct, protože se fakt zdálo, že Hanin ultimátní talent spočívá v eliminaci vlastní rodiny. Schovala letenky své rodině, ta nemohla odletět do bezpečí, nakonec tím zavinila jejich smrt. V táboře otěhotněla, posléze však přišla o díte a zároveň 'prokecla' otce mrtvého dítěte, takže...taky umřel...? Hana se jako jediná dostává z tábora, absolutně zlinčována životem, souzena všemi, protože přišla o svou krásu a trpí psychickými potížemi a tak koupí věnečky své zbývající přeživší rodině a tím je de facto, překvapivě, zabije...
Krom toho mi ta celá linka o tom, že ušláplý otec Miry podvedl manželku a měl tak další děcko přišla naprosto zbytečná, další špetka soli v už tak přesolené kaši.
Závěrečné hodnocení? Hana by mohla být v alternativní lince skvělý nájemný vrah.
Tuhle knihu jsem si vybrala v rámci videoreferátu do školy, protože jsme probírali druhou světovou válku. Nečetla jsem si o ní téměř nic, jen pár pozitivních recenzí, takže jsem neměla vůbec žádné tušení, o čem kniha je. V první řadě mě překvapilo, že příběh začíná až po válce a hlavní hrdinou je malá devítiletá holka Mira. Tahle část knihy se četla dobře a rychle. Pak ale přišel zbytek a to už tak čtivé nebylo. Ke konci už jsem se musela spíš přemlouvat, abych knihu dočetla. Válečnou literaturu nemám vůbec ráda a vyhýbám se jí obloukem, takže toto bylo pro mě hodně velké vystoupení z komfortní zóny. I přesto, že jsem knihu četla spíše z povinnosti, jí doporučuju, protože vím, že by se spoustě ostatním lidem mohla líbit.
Nevím jak bych popsala děj a pocity z knihy. No, asi půjdu proti proudu. Příběhů z 2. světové války jsem přečetla hodně. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale četla jsem lepší. A troufnu si říct, že mnohem lepší. Příběh pěkný, za srdíčko chytí ale vzhledem k vysokému hodnocení jsem čekala víc. Vlastně nejvíc mě bavila závěrečná část, ve které vyprávěla Hana. Když jsem přečetla poslední stránku tak jsem si řekla, že té Hany tam mohlo být více. Každopádně příběh pěkný, celkově hodnotím kladně.
Hanu jsem četla jako třetí knihu od Mornštajnové a neuchvátila mě tak, jako ty předchozí (Listopád a Tiché roky). Napsaná je čtivě, ale iritovalo mě chování hlavních dospělých postav. Ač těžká témata, tak jsem se chvílemi u čtení nudila. Ale možná jsem se jen netrefila do správného období, kdy knihu číst.
Tahle kniha mě naprosto uchvátila. Styl psaní paní Mornštajnové je úžasný, nikdy se mi nestalo, že bych se nezačetla. Příběh se nádherně prolíná s historií, s psychickými problémy v rodině a někdy také s fantazií. Teta Hana mě doslova vtáhla se sebou do děje, a já si celé čtení připadala, jako bych stála po celou dobu na místě děje a dokázala vnímat okolní pocity a události. Úžasná kniha, moc doporučuji.
Jsou knížky u kterých nevnímám stránky a Hana byla jednou z nich. Styl psaní autorky je perfektní. Ještě by mě zajímalo, jak dopadl Elsin bratr Rudolf v Anglii.
Opravdu jedna z nejlepších knih co jsem vůbec kdy přečetla. Rozhodně by měla být zařazena do povinné četby na školách. Perfektní od začátku dokonce, ale samozřejmě velmi smutné.
Vůbec jsem nevěděla co mám od knihy čekat. A musím říct, že ještě teď mám husí kůži. Had Uroboros právě ukázal svou pravou moc.
Jsem ráda, že jsem dala prostor v mé knihovně této autorce. Druhá kniha od A.M. a musím říct, že mě velmi mile překvapila.
Vlastně jsem si jen tak mlhavě představovala o čem kniha bude. Na začátku mě tedy čekalo jakési překvapení, které ale vůbec nebylo na škodu.
Poslouchala jsem jako podvečerní čtení na Českém rozhlasu. Poslední dva díly jsem doposlouchala při mé turistické sobotě. A tak když se ten kruh, který může mít třeba podobu žloutkového věnečku začal uzavírat - ta chvíle, kdy vám to všechno začíná docházet a nechcete uvěřit - jsem seděla na lavičce u křížku pod Krkavcem a po tvářích se mi koulely slzy jako hráchy...
Hned jak půjdu okolo knihkupectví, určitě si knihu koupím....
Strhující příběh a ukázka lidského odhodlání. Tuto knihu si člověk zapamatuje. Doporučuji.
Hana....ještě teď ji mám v hlavě....její obrázek zakoreneny v mysli. Smutnou postavu, se kterou se nedá nesoucitit. Tajemství Hany a jeho odkrýváni v podobě vyprávění male Mary a pak už vlastně i dospívající.
Když jsem jí cetla, vytánula mi na mysli jiná kniha, a to Slavík. Jiná osnova příběhu, ale nakonec stejně téma - valka a Lagr!
Člověk si říká, že by si to měl kazdy přečíst at zná hrůzu historie, ale já to rada nečtu...naskakuje z toho husí kůže.
Když jsem začala číst tuto knihu, tak nějak už jsem věděla do čeho jdu. Ovšem i tak musím říct, že mě velmi příjemně potěšila. Smutná, pravdivá ukázka toho, co se tady v dobách minulých skutečně dělo. Konec byl poněkud melancholický. Vlastně dobrý, ale velmi smutný. Často jsem narážela na pasáže, kdy mě chování obyvatel k židům velmi pobouřilo. Kniha se mi velmi líbila a rozhodně bych ji doporučila všem.
Mohu jen potvrdit, co je tu už tisíckrát: úžasná kniha! Strhující, poslechla jsem si ji jako audioknihu za 2 večery ( vybila se mi sluchátka, což mě zachránilo;-), jinak bych zřejmě poslouchala celých více než 9 hodin bez přestávky a snad ani nešla spát). Nejvíce mě dojímala zvláštní lehkost, se kterou autorka popisuje hrůzné věci, bez výčitek, bez soudů, prostě jako fakta, a tak jsem ještě mnohem víc obdivovala hrdinství, vnitřní sílu a odhodlanost hlavních postav.
Tak si Hanu dávám znova a líbí se mi snad ještě víc. Kniha, která neomrzí, podle mého nejlepší co Mornštajnová napsala. Jediné co nechápu je, proč jí ještě nemám v domácí knihovně? I audio je dobré, takže není co řešit.
Přiznám se, že mám radši jednodušší tématiku, kde nemusím o ničem přemýšlet. Přesto jsem knížku přečetla jedním dechem, ještě teď mám husí kůži.
Hana - Alena Mornštajnová
Kniha, ke které jsem se dostala díky knižní štafetě. ️
Anotace:
Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra.
Recenze:
Neuvěřitelně těžko se mi hledají slova k hodnocení této knihy. Skoro nikdy nečtu anotace a už vůbec nečtu recenze předtím než se na knížku vrhnu.
Tenhle příběh mi vyrazil dech. Zpočátku jsem si říkala, co je to za román a kam nás autorka dovede, ale to, co mě čekalo, byl strhující přiběh, na kterém se jen těžko hledalo něco hezkého.
Hana, po které je kniha pojmenovaná se jeví vlastně jako nemocný blázen. Když jsem však pomalu rozplétala osudy postav a především ten její, nezbylo mi než jen obdivovat její sílu žít. ️
Silné, čtivé, strhující, smutné, tragické. Jedna z těch knížek, které si budu pamatovat, nad kterými budu přemýšlet.
Nemá smysl tu cokoli prozrazovat, líp než to uděala autorka, vám tohle stejně nikdo nevylíčí.
5/5 ⭐️, 100%, každý by si to měl přečíst!
Budu ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na FB: LittleMonday - Rádi čteme a na IG: little.monday ️️️
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Nic takového jsem nikdy nečetl. Klobouk dolů před paní spisovatelkou.