Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
14161
14161
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Už dlouho se mi nestalo, že bych nějakou knihu přečetla na jeden zátah. Tady jsem si ale nemohla pomoct a celá hladová a žíznivá jsem četla a nic kolem mě neexistovalo.
Mornštajnová se tímto zapisuje mezi těch pár vyjímečných geniálních autorů, kteří dokážou vzít stokrát omleté a neskutečně náročné téma a udělat z toho zlatou třešničku na zlatém dortu. Genialita Hany nespočívá jen ve stylu psaní a ději, ale spíš úhlu pohledu, který je neotřepaný a svěží. Nechte mě to vysvětlit.
Když řeknu kniha s tématikou holokaustu a druhé světové války, každý si představí deresivní a emočně zdrcující vyprávění osvětimského vězně, ideálně v ich formě, který, i přes brutální realitu koncentráku, najde lásku, pomůže komu bude moct a přežije. Případně můžeme dostat autentický příběh někoho, kdo si koncentračním táborem skutečně prošel, o všechno a o všechny přišel a přežil, aby vyprávěl svůj příběh.
Tohle všechno je v pořádku, je potřeba takové knihy číst.
Čím se tedy Hana tak dramaticky liší? Je to halvně tím, že kniha neapeluje na líčení hrůz koncentračních táborů a ghet, nýbrž na to, s čím člověk musí žít, jakmile se z toho dostane. Háček je totiž v tom, že se z toho dostat nedá.
Další diametrální rozdíl je doba, ve které se kniha odehrává. Dostaneme tak nádherně zracovaný pohled i na dobu po 2. s.v. a především na to, jak vše vnímali lidé, kteří sami přímo postiženi nebyli. Skvělou dějovou linkou, kterou zaručuju, že si užijete, je to, jak vše vnímá Hanina rodina a blízcí.
Poslední, co musím vyzdvihnout, je dokonalé propojení všech postav v příběhu. K tomu nebudu dál nic prozrazovat, abych zbytečně nespoilerovala, ale bylo to prostě bez chyby.
Krásná kniha! Čte se sama, ikdyž jde o velmi těžké téma!
Opravdu mne vzala za srdce a všem ji doporučuji!
Paní Mornštajnová je moje oblíbená česká spisovatelka a když šáhnete po jakékoliv její knize, nikdy neprohloupíte.
Za mě je tohle opravdu silný příběh a autorka odvedla skvělou práci. Kniha byla čtivá a bavila mě, pokud se tedy tohle dá říct na téma druhé světové války…
Postava Hany a stejně tak i ostatní postavy mi byly sympatické, což mi usnadnilo vžívání se do příběhu. Bylo těžké číst, čím vším si musela celá rodina projít. Všechno, co se Haně stalo, bylo smutné a na jednoho člověka je to příliš, není potom divu, že se z ní stalo to, co se stalo.
Kniha je psána retrospektivně a můžeme sledovat, jak se mění charaktery postav, když byly mladé a později dospělé.
Je to první kniha, kterou jsem od této autorky četla a rozhodně nebude poslední.
Kniha ode mě dostává zasloužených 5 hvězdiček. Byla čtivá a postavy mi byly blízké. Bylo opravdu těžké se odtrhnout.
Knížku doporučuji všem, protože si myslím, že každý by si měl alespoň trochu přiblížit, co se dělo těmto bezbranným lidem.
Hana je tretia kniha, ktorú som od pani Mornštajnovej čítala a musím sa priznať, že sa mi zdala najslabšia. Nechápte ma zle, spisovateľsky je to veľmi vysoký nadpriemer, len sa ma proste nedotýkala tak, ako Listopád, ani sa mi nedostala pod kožu tak, ako Tiché roky.
Príbehy z obdobia holokaustu sa mi vždy hodnotili ťažko. Sú nepochopiteľné, každý je jedinečný, no napriek tomu po určitom množstve prečítaných kníh a pozretých filmov v nás ostávajú len ako informácie, nie pocity (snaha o parafrázu Violy Stern). Ja som tých kníh prečítala niekoľko a hoci holé fakty v nich boli takmer identické, každá z nich mi sprostredkovala niečo iné. Pani Mornštajnovej ďakujem za rozpracovanie takých tém ako sebaobviňovanie preživších a ich následné (ne)začlenenie do života. Opäť raz to bol čitateľský zážitok.
„Silný příběh vystihující dobu krveprolití a útrap.“
Tak by se jednoduše dala tato kniha charakterizovat.
Příběh byl velice čtivý, už u knihy Tiché roky od stejné autorky jsem obdivovala lehkost, jež z řádků tak nějak sama od sebe dýchá na čtenáře.
Kniha je opět zajímavě členěna - tentokráte se skládá ze tří hlavních částí. Ty ze života hlavních postav rozděluje místy trochu zdlouhavá o rodinné historii. (Samozřejmě v dobrém slova smyslu).
Z těchto všech mě osobně nejvíce bavila ta první o životě Miry. Řádky mě chvílemi dokázaly vnést zpět do dětství, vtáhnout do děje a zapřemýšlet nad tragédií, která se udála.
Třetí část o životě zprvu poněkud podivné Haně mě bezpochyby rovněž pohltila, ale utrpení místy překráčelo hranici mých smyslů - to dokazuje to, jak autorka dokáže zaujmout a věrohodně vylíčit danou situaci. Musela jsem přivírat oči, aby se mi rozostřil možná až příliš ostrý obraz genocidy.
Knihu doporučuji zejména milovníkům válečných románů. Pro „normálního“ čtenáře je tato kniha občas dost smutná a tvrdá.
Dle recenzí jsem měla od této knihy velké očekávání, čehož jsem se bála, protože jak to tak bývá, většinou je to pak zklamáním. Musím ale říct, že Hana zklamáním nebyla! Opravdu poutavá, velmi čtivá, napínavá a dobře zpracovaná kniha. Je to jedna z knih, na kterou budete po přečtení myslet a kterou si zapamatujte.
Neuvěřitelně silné čtení. Poklona autorce za dílo, které se oprávněně dostala do maturitní četby
Myslím, že právě Hana pro mě byla ideálním začátkem s tvorbou Aleny Mornštajnové. Autorka je mistryní v poutavosti a smutné období historie popisuje s náležitou citlivostí... Z celého srdce doporučuji.
Tak tady se mi jako extrovertnímu chlapovi těžko hledají slova. Asi nejsilnější kniha z období Holocaustu, která na mě takhle zapůsobila. Je stále těžko k uvěření čím si lidé v koncentračních táborech museli projít a ještě těžší, když jejich okolí vůbec nedokázalo pochopit čím si prošli.
Hana sice přežila, ale přitom dávno umřela. Tak bych charakterizoval hlavní postavu, která se do mě svým příběhem zaryla hluboko, jako nůž zabořený do břicha.
Nejsmutnější na tom, že je takových příběhů jsou tisíce a co je na tom nejhorší, jsou skutečné. V závěru chci ale říct, že jsem četl první knihu od této autorky a rozhodně se vrhnu na další. Teď je ale přeci jen čas se vrhnout na něco pozitivního než ze sebe smyju tu spoustu emocí, které ve mně tato kniha vyvolala.
Hana je první kniha, kterou jsem od paní Mornštajnove přečetla.
Ještě nikdy jsem v rukou neměla tak smutnou knihu, jako je tahle.
Dá se říct o knihách z válečného období, zda se mi líbila? Těžko říct. Každá tahle kniha má svou specifičnost, ale Hana si mě opravdu získala.
Kniha se mi líbila, i když jsem očekávala víc, vzhledem k tomu, že je z knih paní Mornštajnové hodnocená jako nejlepší. Nicméně všechny knihy této autorky jsou pro mne čtivé od první stránky a nemusím netrpělivě čekat až mne příběh chytne.
Další krásná i když velmi smutná kniha od této autorky mě naprosto pohltila. Přečetla jsem ji během pár večerů. Čím dál jsem se v knížce dostávala, tím lépe jsem chápala život všech postav. Hlavní postavy Hany mi bylo neskutečně líto, ale zároveň jsem ji obdivovala za to, jak je silná a dokáže dál bojovat. Určitě se k této knize ještě vrátím.
Alenu Morštajnovou řadím ke svým nejoblíbenějším autorkám. Hanu jsem právě přečetla podruhé a zasáhla mě stejně jako před pár lety. Moc hezky napsáno, velmi lidské, dojemné a smutné. Historie, o níž jsme věřili, že se přece nemůže opakovat. :-(
Od paní Mornštajnové jsem četla Listopád a velmi se mi zalíbil její styl psaní. Hanu jsem přečetla jedním dechem a je to kniha, kterou si ráda přečtu znovu. Příběh je úžasně promyšlený do největšího detailu a rozdělení knihy do tří časových etap je na celé knize nejlepší. První část vzbudí zaujetí a zvědavost, druhá část člověka pohltí a třetí vše spojí dohromady. Doporučuji.
Pro mě první kniha od paní Mornštajnové. Od přečtení Hany si postupně pořizuju všechny její knížky :-) Hana mě opravdu mile překvapila. Byla to moje první kniha po velké čtecí pauze a neskutečně mě nakopla opět trávit čas u knížek. Děkuji.
Už dlouho jsem se chystala tuto knížku přečíst a nebo cokoli od Morštajnové... a docela jsem to odkládala. Hana mě zasáhla jak výbuch. Nádherný příběh. Napňoval mě emocemi, rozplakal mě i dojal, potěšil a pohladil po duši. Autorka tak úchvatně popisuje postavy, nehodnotí je, připadá mi, jako by pro každou postavu měla pochopení, ať jednají jakkoliv. Jaké by byly naše osudy, kdyby jsme se vydali jinou cestou? Na příběhu jsem pochopila, že je to celkem jedno, protože člověk stejně nikdy nezná všechny informace a důsledky, a tak i rozhodnutí, které vypadá jako špatné se může vyvinout dobře a naopak.
Nevlastním moc knížek, ale tuto musím mít, a určitě se pustím do dalších od autorky.
Všechno již bylo řečeno, bravo!!. (I když po přečtení jsem musela přeladit na úsměvné vyprávění H.Pawlowské, abych se trochu sebrala. Síla!)
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Nádherná kniha. Přesně jak každý říkal.