Hana
Alena Mornštajnová
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Alena Mornštajnová napísala príbeh Hany a jej netere Miry, ktoré spojí osud a sú prinútené žiť spolu. Dráma židovskej rodiny z Meziříči na pozadí udalostí spred, počas a po druhej svetovej vojny a epidémie týfusu. Mladá Mira osirie a ujme sa jej teta Hana, ktorá je iná, chladná a tichá. Zažila veľké utrpenie a nikto nevie, čo sa skrýva za jej maskou apatie. Hana je jediná z rodiny, kto prežil Terezín a Osvienčim. Rozpráva svoj príbeh prelínajúci sa s v niekoľkých časovýc rovinách od roku 1933 do 1963. A ešte jedna vec, žĺtkový venček sa dostal do úplne iného významu, ako by sa mohlo zdať.
Príbehov z koncentračných táborov je mnoho, ale tento je iný. Je príliš silný na to, aby som ho prekryla ďalším. Čítala som nekonečne veľa kladných recentií, ale že bude kniha až taká skvelá, som naozaj nečakala. Nehodnotím len obsah, ale samotnú formu autorky 11/10.
Na Hanu jsem si počkala, až bude v knihovně volně dostupná. Mezitím tady naskakoval počet komentářů, stala se z ní kniha roku. Já bych o ní napsala něco podobného, jako o Slepé mapě. Ve všech příbězích mi vadí roztrhaná časová osa, takže tady taky a v porovnání s mnoha knížkami s podobným tématem bych jí tak vysoko nehodnotila. Když přemýšlím nad tou čtenářskou ,,davovou psychózou", vychází mi, že důvodem není jen dobré řemeslné zpracování, ale možná u mladších i slabá znalost té doby.
Úžasná kniha! Často som zostávala len nemo stat a hovorila si, to snad nie, takto nie.. hlavne v casti o Hane. A nakonci, som si poplakala dojatim, ze mozno konecne trochu svetla aj pre Hanu.
Som veľmi rada ze som sa vdaka ctenarskej vyzve k tejto knihe dostala.
O knížce už zde bylo napsáno v podstatě vše a se vším nelze než souhlasit, tak se nebudu nijak rozepisovat. Jen musím pochválit úžasnou obálku.... ten žloutkový věneček, taková malá obyčejná věc a jaký dostává po přečtení knihy strašidelný význam.
Poslechla jsem si jako audioknihu v rámci letošní čtenářské výzvy a byla jsem ohromená, zaskočená a nadšená. Hana je neuvěřitelně krásný, lidský a smutný příběh, který mnou stále emočně cloumá. Tohle jsem rozhodně nečekala. Je úžasná! Od začátku jsem hltala každé slovo a občas byla naprosto zaskočená, překvapená a rozlobená. Navíc po všech těch hrůzách celá kniha končí jako velký příslib naděje do budoucna. Musím si pořídit knihu. Hanou začal můj neplánovaný triptych příběhů z druhé světové války.
Působivá kniha, která nezklamala. Lidské, pochopitelné občas překvapující. Autorka opět nezklamala. Vřele doporučuji.
Velmi silná kniha, která mně, jakožto mladší generaci, přišla jen těžko uvěřitelná... Autorka použila velmi čtivý styl, ovšem některé části byly trochu těžké... Velmi působivé, velmi děsivé.
Nevyhovoval mi styl současnost x minulost, až taková pecka mi to nepřišlo. Druhá její kniha, více zaujal Hotýlek.
Zajímavá kniha, zajímavý námět, velmi čtivý styl autorky. Těžká doba popsaná s lehkostí, ale možná právě proto mi tam něco málo scházelo, abych mohl dát plný počet *.
Mám rád knížky s tímto tématem. Pomáhají mi uvědomit si, že nikdy není tak špatně aby nemohlo být ještě hůř. Další věc co mě zaujala byla ta, že jelikož Mornštajnová se narodila ve Valašském Meziříčí, (což jsem nevěděl) byl příběh zasazen právě tam. Jelikož bydlím ve Vsetíně, i z tohoto pohledu to pro mě bylo zajímavé.
Četla jsem spoustu kladných recenzí, avšak že kniha bude až tak skvělá a emotivní, jsem skutečně nečekala.
Alena Mornštajnová ma zaujala už svojím prvým románom Slepá mapa, tak som bol zvedavý i na jej ďalšie knihy. Hana je už tuším štvrtým románom, čo som od nej prečítal. Páči sa mi štýl jej rozprávania aj témy, ktorými sa zaoberá. Držím palce k ďalšej tvorivej práci.
Ťažký osud troch generácií.. Prečo práve veterník? Odpoveď nájdete v príbehu podľa skutočných udalostí.. . Nie je písaná až tak brutálnym spôsobom aj keď hrôzy vojny zanechajú vo vás silné pocity..Je veľmi čitateľná ..a opäť dokazuje silu človeka žiť...a odpustiť.. Alena Mornštajnová píše veľmi ľudsky a pútavo.. Áno takých príbehov sa odohralo veľa ...ale mňa oslovila a určite siahnem po ďalšej z jej kníh
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Od Mornštajnové jsem přečetla většinu knih a musím uznat, že Hana mi zůstala v paměti nejdéle. Ale říká nám kniha něco co bychom ještě před tím neslyšeli?