Hana
Alena Mornštajnová
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Čtení této knihy jsem dlouho oddalovala, hlavně kvůli tématu holocaustu. Nechápu a nikdy nepochopím, kde se může v lidech brát tolik zla a nevraživosti. Autorka toto téma zpracovala nesmírně citlivě a několika slovy dokázala (alespoň u mě) vyvolat naprosto živé představy hrůzných osudů lidí za 2. světové války.
Přesto nehodnotím plným počtem hvězdiček, osudy hlavních i vedlejších postav mi přišly až příliš propletené a v případě Hany i neúměrně tragické. Jako by nestačilo, že prožila tolik utrpení v Terezíně a Osvětimi, autorka jí "naložila" ještě víc...
Začátek mi připadal jako Gabra a Málinka pro dospělé, spisovatelčin styl psaní mě chytil hned na prvních pár stranách. A jak příběh pokračoval, stupňovala se vážnost, drama i dojetí, zápletka začala dávat čím dál větší smysl, přistihla jsem se, jak hltám kapitoly a knihu jsem zavřela s tvářemi mokrými od slz. Skvěle napsáno.
První přečtená kniha od této autorky, ale rozhodně není poslední. Alena Mornštajnová opravdu umí knihu napsat způsobem, který vás "chytne a nepustí".
Hana je kniha s opravdu silnými příběhy, které nám jsou vyprávěny z několika pohledů a v rámci několika časových období. Je opravdu zajímavé dozvídat se tyto příběhy kousek po kousku a stejně tak odkrývat skutečnou podobu jednotlivých postav. Konkrétně příběh Hany je velmi silný a ukazuje nám, že zkrátka nemůžeme vědět, co se lidem okolo nás honí hlavou a čím vším si možná prošli.
Rozhodně knihu doporučuji!
Tohle je první knížka s tímto tématem, kterou jsem si kdy přečetla, respektive jsem si ji pustila jako audioknihu. První část mě tolik nebavila, možná právě proto, že jsem nevěděla co tomu předcházelo a byla jsem víc zvědavá o čem budou ty další části. Poslední část byla sice nejvíc emotivní, ale nevyhovovalo mi přeskakování děje, kdy v jeden okamžik byla Hana v Terezíně a v dalším v Meziříčí v úplně jiné době. Každá část je pojatá úplně jinak i stylem vyprávění a nejvíc mi sedla část 2. kdy jsem byla opravdu vtažená do děje a vžila jsem se do postav, kdyby to bylo na mě tak začnu 2. částí a Miru bych dala až nakonec. Takhle jsem musela hodně přemýšlet jak to vlastně na začátku bylo a už jsem si třeba nedokázala spojit mladého Jaroslava s tím starým, jména jejich dětí apod. Prostě na konci jsem měla pocit, že mi ten začátek nějak unikl a měla bych si ho přečíst znovu, protože jsem nevěnovala takovou pozornost vedlejším postavám.
Já bych řekla, že napsáno bylo v komentářích vše a jen dodávám - nepřetržitě 5 hodin, jinak se to nedalo... Tleskám a hluboce se klaním. Velice mě zaujala neobvyklá struktura knihy.
Ze začátku mě to trochu nudilo,moc se mi nelíbilo zdlouhavé vyprávění,ale později zaujal obsah a začala jsem všechno vnímat silněji.Možná proto,že se mně toto téma dotýká více méně osobně,něco podobného se vyskytlo v mé rodině.Ty poslední kapitoly mi daly emočně pořádně zabrat.Člověk si neumí představit jak hluboce je někdo, kdo toto přežil,psychicky zraněn a na jak dlouho.A jak je to nepochopitelné pro ostatní.
Bravurně zpracované téma holokaustu a života Židů v ČR těsně před a za 2. světové války. Napsáno čtivě, zajímavě, svěže, s pointou. Zároveň zpracována výborně fakta, zasazená do příběhu. Sice smutné téma, ale uchopeno opravdu tak, že je možno knihu doporučit každému.
Čekala jsem velmi mnoho a dlouho jsem čtení odsouvala. Možná jsem si podvědomě přála nezkazit si dojem o knize, kterou všichni vynášení do nebe. Autorka mě obohatila kusem historie a to si moc cením. Byť se mi kniha četla dobře, nebylo místo, kde bych se nudila, přesto mi vadila nekonečná souvědí. Není to důkaz spisovatelské zručnosti, ale spíše naopak. Vyprávění tak ztrácí na dynamice. Co mi také chybělo byla plochost postav. Připadaly mi málo propracované. Stejně tak mě neokouzlil styl vyprávění (to jsou i ta zmiňovaná rozkošatěná souvětí). Vypravěčka, tak pro mě nedokáže vytvořit obraz dostatečně plastický. Je to samozřejmě otázka vkusu a nastavení každého čtenáře, ale od dobrého vypravěče čekám víc.
Tato kniha byla první, kterou jsem od autorky Aleny Mornštajnové přečela a musím vyzdvihnout její umění se vyjadřovat a používat slova. Už dlouho jsem v české kotlině nezavadila o (pro mne nového) autora/ku, který by mne zaujal již jen pouhou formou vyprávění.
Děkuji za uchování vzpomínek a životních příběhů osob, na něž by nemělo být zapomenuto. Sama se snažím uchovat odkaz svého pradědečka, jednoho z letců čs. perutě RAF a chci, aby lidé tyto příběhy neustále vyprávěli.
Hana je kniha, která se nečte snadno, jelikož nás konfrontuje s těmi stránkami lidské povahy, o jejichž existenci bychom nejraději nevěděli. Když se člověk setká s velkým zlem páchaným lidmi, je velice těžké si uchovat naději, která naše vnímání okolního světa zalévá sluncem. Jsem ráda, že do Haniny temnoty pronikly alespoň slabé paprsky v podobě Miřiny přítomnosti.
Tohle byla jedna z knih, které jsem si musela dávkovat, jinak bych je nezvládla, protože je to tak nesmírně emočně vyčerpávající.. a když si uvědomíte, že takhle to fakt chodilo, cítíte se provinile, že Vás vyčerpává o tom jen číst, když jiní to museli zažít. A naprosto chápete, že je to zlomilo, protože víte, že Vás by to zabilo. Nedokážu si představit, že bych měla zažít byť jen minutu těch hrůz, které si Židé za války vytrpěli. Neskutečně to bolí a je mi z toho smutno, a když jsem tuto knihu zavřela, dobrých 10 minut jsem bez hnutí zírala na její zadní desky a nebyla schopná slova ani pohybu, v očích jsem měla slzy a snažila se to celé vstřebat. Alena Mornštajnová napsala knihu, která Vás opravdu nenechá v klidu, emočně Vás vyždímá a pravděpodobně rozpláče, přesto mi věřte, že si to chcete přečíst, protože tohle je mistrovské dílo vyprávěné tak lehce, skutečně, poeticky.. každý slovní obrat je volen s pečlivostí a rozvahou a ač je kniha velmi smutná, silná a vypráví o rozbouřených časech, sálá z ní klid a moudrost. Nejlepší kniha, jakou jsem za posledních pár let přečetla, a chci si od paní Aleny přečíst úplně všechno!
Tahle knížka byla jedno z mých prvních setkání a českou literaturou, a pro mě neobvyklým žánrem. A rozhodně mě přesvědčila, že s autorkou chci pokračovat. První část - já, Mira - mě bavila asi ze všech nejméně, ale zbytek knihy to plně vynahradí. Dozvíte se i proč je na obálce zrovna věneček. Pokud se vám v knize bude zdát něco zmatené nebo nevysvětlené, nebojte, na vše dojde. Nejedná se o chronologické vyprávění, ale vše se do konce poskládá. Hlavní postavy, jejich přemýšlení a jednání, působí velmi přirozeně, takže se do nich dobře vžijete. Celkově je kniha velmi dobrá, ale taky zároveň velmi smutná.
V současnosti asi nejčtenější tuzemská kniha. Velmi silný příběh a výborné zpracování.
Nádherná knížka. Četla se jedním dechem, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Neskutečně silný příběh. Doporučuji
Tahle kniha se mě tak moc dotkla.
Moje teta mi radila ať ji vůbec nečtu, protože jsem tou dobou byla těhotná a dobře dělala.
Nezvládla bych to.
Já jsem uzlíček nervů, i když semnou necloumají hormony :D
Ale já furt nedokážu pochopit proč.
Proč se tohle dělo? Proč to někdo dopustil?
Proč neměla Hana možnost být milována?
Šanci na lásku by měl mít každý a je úplně jedno kdy a jak se narodil, jakou má národnost nebo barvu pleti.
Tenhle příběh je za poslední dobu ten nejsilnější, co jsem četla.
Všechny osudy lidí, ve všech knihách popisující tuto dobu, nesmí být zapomenuty.
Nikdy.
5*
Moje první kniha od paní Mornštajnové a nezklamala . A ta dobrota na titulce je jen třešnička na dortu , mňam :D .
Pro mě úžasný zážitek. Krásná kniha. Příběh ze života, z historie. Líbí se mi moc i styl psaní.
Není to nejlepší kniha, co jsem kdy četla...ale je sakra dobrá. Prvni kapitola pomalu a pak už to jelo!
Nejlepší kniha jakou jsem kdy četla! Úžasný příběh. Těším se na další knížky od této autorky.
Ctiva kniha o tematice, o ktere by se knihy psat mely, aby se nezapomnelo. Precetla jsem ji take velice rychle, ale spise proto, abych tu hruzu uz mela za sebou. Ve stastne dny mi totiz kazila dobrou naladu, protoze o tomhle se s lehkym srdcem proste cist neda.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Jako nepříliš velký fanda české literatury (mimo povinnou maturitní četbu jsem nikdy "dobrovolně" knihu od českého autora nečetla) jsem četbu tohoto skvostného díla dlouho odkládala, čehož teď upřímně lituju. Hana je ten typ story, kterou prostě musíte dočíst až do konce, i kdyby se svět kolem rozpadal. Určitě sáhnu i po dalších knihách této autorky.
Naprosto doporučuji :)