Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
14175
14175
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Co k tomu dodat ? Alena Mornštajnová mě již svými předešlými díly přesvědčila, že je Paní spisovatelka, ale přesto mě překvapila. O válce toho již bylo napsáno spousta a nikdy to není příjemné čtení, přesto se mě osud Hany hluboce dotknul, snad tím jak civilně a bez zbytečného patosu dokázala autorka popsat naprostý rozklad lidské bytosti. Jako byste cítili mezi řádky, jak se pomaličku na popel rozpadá lidská duše a obrovský smutek nad tím, co dokáže udělat člověk člověku.
Kdo Hanu nečetl, jako by nebyl.
Jsem ten typ čtenáře, který si na čtení populární knihy počká až do momentu, kdy tzv. hype kolem ní upadne. Přijde mi, že ke knize v ten moment přistupuji více otevřeně a s čistým štítem. Hype u této knihy i několik let po vydání neopadl a bože... doufám, že se tak nestane niky.
Autorka nám zprostředkovává naprosto perfektně vymyšlený, vystavěný a zpracovaný dechberoucí příběh. Fyzická bolest a utrpení zde pouze dokreslují ten příběh s velkým P. Příběh zlomené, zoufalé a do smrti poznamenané duše, která si už po prvních pár kapitolách ukradne kousek vašeho srdce. Kousek po kousku si bude brát více a pokud si myslíte, že v momentu, ve kterém vám ho zlomí je konec... Není.
Hana je fenomenální dílo. Krom samotného děje, prostředí a postav musím ale vyzvednout i jazyk. Alena Mornštajnová v této knize dokázala, jak nádherný, jemný a něžný dokáže český jazyk být a to i v momentech, kdy vám zprostředkovává tragický příběh plný bolesti.
HODNOCENÍ: 5/5*
(SPOILER)
Knížka se mi do ruky dostala celkem náhodou, ale nemůžu se ubránit pocitu, že to měla skvěle naplánované.
Příběh jako takový je opravdu silný a celkem dost mě donutil se zamyslet, že doba korony, kterou prožívám já, je oproti minulosti hodně slabej odvárek. A upřímně, i přes svou smutnost, mi tato knížka psychicky i celkem pomohla.
Musím uznat, že i když takováto témata zrovna v lásce nemám, tak autorka je velice šikovná a knížku jsem měla za dva dny přečtenou. Styl vyprávění mě doslova chytl a nepustil, až do úplného konce.
I když je příběh dost smutný, doporučuji přečíst.
Wow,co k téhle knize dodat?Silný příběh,obrovská citlivost k vině přeživších holocaust.
Babičko Tamaro,litevská židovko, přeživší pochod smrti,ať už tě osud zavál kamkoli,to, co sis nesla s sebou,bylo těžší,než se dalo snést,vše odpuštěno
Tohle byla hodně silná kniha, kterou jsem musela dlouho vstřebávat. Po jejím přečtení jsem si přečetla ještě další knihy od autorky, ale tato byla nejsilnější.
Kniha se mi moc líbila pro svou čtivost, i když byl příběh hodně smutný, doporučuji ji k přečtení.
Tento příběh ve mě musel nejprve dozrát, než jsem se odvážila napsat komentář. Rozum mi stojí, co všechno osud Haně postavil do cesty a donutil ji rozhodovat i o osudu druhých, aniž by si to uvědomila. Kapitola, kterou vypráví sama Hana o koncentračním táboře bere krev ze žil. Tvrdý příběh, smutný příběh. A poučení? Těžko říct, lze zvrátit osud? Lze se rozhodnout jinak? Proč nejde vrátit čas? Každý si vezme své... Já jdu asi ještě vstřebávat...
Většinou se vyhýbám knihám, které jsou aktuálně „v kurzu“, abych si na ně nedělal názor dle ostatních, ale dle vlastní četby. A tahle kniha je sice stále dost populární, ale já se konečně rozhodl sám zjistit, jestli je její pověst oprávněná… Kniha je rozdělená do tří oddílů, z nichž ne každý na mě bezezbytku zapůsobil. Ten první, popisující období tyfové epidemie ve Valmezu nás krásně seznámí s postavami a zavede do děje, v němž čtenář velmi brzy očekává něco temného, co uhnívá v bolestné minulosti. Poznáváme Hanu jako nemocnou a zlomenou ženu, která se musí postarat o svou osiřelou neteř Miru. V druhém oddílu se vracíme do let Hanina dospívání a její první lásky v dobách, kdy nacisti spustili svou zvířecí rozpínavost Evropou. Zde Hana provede něco, co ovlivní osud celé její rodiny. Udělá to způsobem, který nedokážu pochopit, způsobem, který je jako vystřižen z dívčího románu. Tady bohužel postava ztratila mé sympatie, takže jsem pak závěrečným oddílem profičel jako černý pasažér ve vlaku. Ten nahromaděný výčet holocaustové bolesti a utrpení na tak žalostně malém rozsahu stran, jaký závěrečný oddíl má, ve mně nezanechal ty správné emoce. I když s posledními stránkami knihy je jasné, proč to takto autorka napsala. Pravdou je i to, že styl autorky (aspoň v této knize, jinou jsem nečetl) je notně „učesaný“, jako by pečlivě zvažovala jakékoliv slovo, čímž text po chvíli působí trošku strojeně… Osobně jsem byl zvědav, jak bude popsáno samotné prostředí, protože bydlím v nedalekém Novém Jičíně a i Valmez docela dobře znám. Nějaké zmínky v knize jsou, ale rád bych aby jich bylo víc (snad jen dodám, že NJ byl ve 30. - 40. letech vážně plný nácku a kolaborantů, a židovská synagoga v NJ, která v roce 1938 měla být vypálena, slouží od 60. let jako depozit okresního archívu a nikoliv k modlitbám). No, četlo se to dobře, ač musím říct, že už jsem na dané téma četl mnohem působivější knihy. Není to špatná kniha, ale s ohledem na její pověst jsem asi čekal trošičku víc. Ale za tu trošku historie z mnou dobře známých míst ty čtyři hvězdičky dám a nejspíš si ji i z těchto důvodů zařadím do své domácí knihovny. :)
Hana je úžasná ve všech směrech! Skvěle vystavěná na příbězích tří žen v jedné rodině, v době, kterou by navdory té dnešní covidové nechtěl zažít snad nikdo z nás. S lehkostí napsaná a tak se i četla,i přesto, že vám u toho běhá mráz po zádech a stíráte si jednu slzu z oka za druhou. Moc se těším na další knihu od AM!!!
K této knize myslím stačí napsat, že to bylo silné kafe anebo hned několik... Velmi se mi líbil jemný a barvitý styl autorčina psaní.
Krasny dojemny pribeh, ktery chytne za srdce. Libi se mi autorcin styl vypraveni - ani jednou jsem tam nenarazila na nejaka hlucha mista nebo zbytecne dlouhe popisy. Vsechno do sebe krasne zapadalo.
Naopak me dostalo, jak citlive byl pribeh pojaty.
Všechny knížky od Aleny Mornštajnové se mi líbili, ale tahle je nejkrásnější. Půjčila jsem si ji v knihovně a po přečtení jsem ji pořídila pro maminku. I jí se moc líbila. Určitě se k ní někdy vrátím. Kdybych mohla, dám jí třeba i dvojnásob hvězdiček.
Pro mě také nejlepší kniha od autorky. Neobyčejně krásně a přirozeně vykreslený charakter hlavní hrdinky. Silný příběh a nemohu zapomenout na na oprvdu povedenou obálku.
Pro mě zatím nejlepší autorčina kniha.
Velmi silný příběh, skvěle vystavěný, pěkně odvyprávěný. Klobouk dolů.
První setkání s paní Mornštajnovou. Příběh mě posadil na zadek a to doslova. Dlouho po přečtení jsem seděla ubulená s kapesníkem u nosu a koukala do zdi. Ještě teď, když z kapsy vyndavám piškoty pro psy, si vzpomenu na tetu Hanu a její kůrky chleba....mám takový pocit, že Alena Mornštajnová bude mít v knihovně vyhrazenou celou poličku :)
Silný příběh silných žen. Je důležité otevírat tragická historická období a otevřeně o nich mluvit, aby se historie neopakovala. Těším se na to, jak se s tímto příběhem popere Klicperovo divadlo a vím, že u toho budu brečet jako želva.
Skvělá kniha s velmi zajímavým příběhem. Do knihy jsem se okamžitě začetla. Je to snad první kniha u které jsem brečela. Takže za mě určitě stojí za přečtení.
Neustálé kroužení nad smutnými osudy, zlomenými lidmi...v hávu lítosti a vlhkých očích. Mě si AM ani Hana svým příliš žensky emotivním vyprávění nezískaly. Zavírám knihu a o pár dnů později na ni již nedokážu vzpomenout..
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Smutná a přesto krásná kniha, se silným příběhem. Napsaná tak, že vás nutí číst dál a dál a pomalu odkrývá tajemství, životy a osudy hrdinů. Zanechá ve vás otisk, kniha, které se v myšlenkách jen tak nezbavíte. Četla jsem od autorky opěvovanou Slepou mapu, která nebyla špatná, ale čekala jsem od ní víc. U Hany jsem byla připravená, že může být také přechválená, ale své kladné hodnocení si zaslouží.