Hana
Alena Mornštajnová
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
První kniha od autorky. Dlouho jsem se na ní chystala a rozhodně to stálo za to. Skvělé.
Na tuhle knížku jsem v knihovně čekala několik měsíců a už vím proč...Pro mě nejlepší knížka od této autorky, spojit autentický popis z Osvětimi s lidsky silným příběhem několika generací jedné rodiny není vůbec jednoduché, takže klobouk dolů a mockrát děkuji, paní Mornštajnová. Úžasné počtení, rozhodla jsem se, že si tuhle knížku koupím, protože se k ní v budoucnu určitě vrátím. Vřele doporučuji. Akorát žloutkové věnečky už asi nepozřu...:)
Kniha je naprosto úžasná, hodnocení má naprosto oprávněně. Příběh, který chytne za srdce, přečteno jedním dechem.
Nemusim moc valecne knihy,nemusim ani moc ceske autory.U teto knihy ale doopravdy smekam,uzasne napsana kniha.Pani Mornstajnova je pro me pani Spisovatelka.
Čtivá kniha prolínající generace příbuzných a lásek, spousta smutku i naděje...co k tomu dodat, po přečtení nebudete mít slov jako já, jen tak si sedím a proplétám si příběh v hlavě a asi mě jen tak nepustí.
Po knížce z války nesahám často, tuto mi půjčila sousedka se slovy... Za tři dny ji chci vrátit. Moje obavy, že to nestihnu, byly zbytečné, kniha mě připravila dvě bezesné noci. I když je knížka smutná, čte se dobře, doporučuji přečíst...
Tohle je přesně ten příběh, přesně ta kniha, na kterou člověk nikdy nezapomene. Je velmi citlivě a čtivě napsaná, nejde se od ní odtrhnout, musela jsem číst dál a dál. Příběh je krásný, silný a smutný. Hana by rozhodně měla patřit mezi “povinnou četbu”, nutí k přemýšlení a hodně čtenáři dá.
Tato Kniha s velkým “K” bude v mé knihovně zastávat čestné místo. Děkuji, paní autorko!
Vyprávění z pohledů více osob, kdy jsou v příběhu popsány vztahy v malém městečku Meziříčí, které se výrazně podepsaly na sledu událostí jedné rodiny. Velmi silný příběh, který člověka přiměje i k tomu, aby se na věci nedíval jen ze své perspektivy.
Jeden z těch příběhů, u kterých nezůstanou Vaše oči suché. Nádherné čtení, na které budu ještě léta vzpomínat. Děkuji, Paní autorko :-)
Nejkrásnější kniha jakou jsem za posledních pár let četla. Taková ta kniha která zůstane pod kůží a v knihovně, stačí ji vzít do ruky a celý ten příběh se znovu rozvine před očima. To je ta kniha která se mnou už zůstane v duši a v mojí knihovně.
Hana je taková moje první prohlídka mezi českou beletrii. A já nemůžu být více nadšená.
V tomto románu můžeme vidět osudy jedné rodiny zasazené v kontextu tři období: předválečném, válečném a poválečném. Jsou tu krásně zobrazeny defacto charakteristické rysy jednotlivých dob a jejich přelínání se mezi ostatní. Přechody jsou pozvolné, a přitom i dost šokující.
Autorka má nádherný styl vyprávění, který vás chytne, a už nepustí. Původně jsem se bála, že mě děj třeba nezaujme nebo mě nebude bavit, ale i obyčejné starosti té doby jsem hltala jak nic.
Co oceňuji nejvíce, je celková propletenost a prolínání různých příběhových linek různých osob. To, jak osud sváděl jednotlivé postavy dohromady znovu, ale z jiné dějové linky nebo přes jiného člena rodiny, to bylo normálně bravurně promakané.
Příběh měl i dostatečnou sílu, a to hlavně přechod předválečného stavu s tím válečným, kde byla moc pěkně vykreslena nabývající situace u židovských obyvatel, až postupný přechod do koncentračních táborů. Nejsilnější pro mě byla část příběhu z Terezína, kde jsem byla, a dokázala jsem si tedy představit, co a jak mnohem barvitěji. Na tomto příběhu z války se mi líbila i zakomponovaná nevědomost u těch, kteří mířili právě do koncentračních táborů. Člověk si alespoň může představit, jak to viděli z jejich pohledu.
Určitě mohu knihu velmi, velmi doporučit. Sama hodnotím 90%, a to z toho důvodu, že jsem akorát čekala, že mě to zasáhne mnohem více (ne, že by mě to nezasáhlo - jen jsem díky recenzím měla až moc velká očekávání). A už se těším na další podobné knihy a na další autorčinu tvorbu
Silný příběh a velmi zajímavý a osobitý způsob psaní autorky udělaly tuto knihu opravdu jedinečnou. Doporučuji!
Jak už psali všichni přede mnou - silný příběh, poutavě napsaný, ale samozřejmě smutný.
Tyto knihy by měly být povinnou četbou, aby jsme nikdy nezapomněli. Velmi čtivá kniha, také velmi smutná o tom, jak náhody mohou změnit náš život a jak těžké je někdy žít dál a najít smysl života.
Knížka je opravdu velmi čtivá. Má krásný příběh. Jednotlivé části ( Já Mira, Ti přede mnou a Já Hana) se velmi hezky propojují a navazují na sebe. Děj je opravdu poutavý a myslím, že nejsem ani nebudu sama, kdo se u knížky rozbrečel.
Knížku opravdu doporučuji.
Už nikdy nebudu při pohledu na žloutkově věnečky vidět jen věnečky...
Tahle knížka je prostě výjimečná a naprosto chápu, proč se tolika lidem vryla pod kůži. Pro mě byla o to silnějším zážitkem, že jsem ji dočítala den před zájezdem do Osvětimi, kam jsme se šli s mamkou podívat. Strašlivé místo, které budu mít už navždy propojené s touto knížkou, protože se mi obojí neskutečným způsobem obtisklo do duše i paměti. Rozhodně doporučuju si "Hanu" přečíst, ať už máte rádi válečnou tématiku nebo ne, protože nabízí mnohem víc než jen to... Je to tragický příběh ženy, kterou osud donutil přihlížet smrti všech, které kdy milovala. Opravdu nezapomenutelné dílo protkané emocemi.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Hodnocení:
Jednoduše nemám slov.. Tato kniha si mě získala hned po několika prvních stránkách a neustále jsem příběh hltala a přála si vědět více a více . Autorka to umí výborně se slovy,každé slovo do příběhu zapadalo,mělo tam svou funkci a i díky stylu psaní autorky jsem se do knihy začetla již od samého začátku a knihu jsem nechtěla pustit z ruky do té doby,než se dozvím celý srdcervoucí příběh této rodiny. Celý příběh byl neskutečně procítěný, opravdový a smutný a knihu by si měl přečíst každý,protože je zde moc pěkně a srozumitelně popsáno jak to v té době fungovalo a co se vše odehrálo . Co se týče obálky,tak ta je jednoduchá,nádherná a hlavně výstižná - má hlubší spojitosti s osudy postav a se zvraty v příběhu,takže zde hraje též podstatnou roli - dobře se bílkové věnečky zapamatujte-budou v příběhu hrát důležitou roli. Postavy jsou skvěle vykreslené . Oblíbila jsem si hlavně Hanu a Miru a na některé postavy jsem v průběhu děje změnila názor. Též se mi líbilo,že se v příběhu prolíná minulost a přítomnost a kniha je rozdělena na 3 části- nejvíce jsem si oblíbila část 3. s názvem Hana,která byla též nejvíce srdcervoucí a bylo zde plno podrobných informací z té doby . Tuto knihu by si měl přečíst doopravdy každý ,smekám před autorkou.