Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532043/bmid_hana-65c9dbcac602c.png
5
14247
14247
„Lidem, které mám ráda, nosím neštěstí.“ Devítiletá Mira zlobila a za trest nedostala na rodinné oslavě zákusek. Řízením osudu je právě tohle zlomový moment, který spoutá její budoucnost s životem podivínské nemluvné tety Hany a odhalí pohnutou rodinnou historii. Co se vlastně stalo Haně, dříve vyhlášené místní krasavici? Je možné nést si v sobě celoživotní pocit viny za něco, k čemu došlo spíše souhrou náhod a dějinných okolností?... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Interpreti: Tereza Dočkalová , Lenka Vlasáková
více info...
Přidat komentář
Tak jsem ji taky konečně přečetla a musím Vám dát za pravdu jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Úplně mě dostala, krásně napsaný příběh, kdy si člověk uvědomí, jaké to muselo v té době být, co rodina prožívala a nakonec jak se dnes máme dobře a kolikrát si toho člověk ani neváží.Proto je potřeba si užívat každý den naplno. Smutné, ale strašně krásné napsané. A navíc ji zarazuji i do čtenářské výzvy. A hned se jdu pustit do další její knížky Slepá mapa a jsem na ni moc zvědavá...
Nemám slov... Velký obdiv autorce za toto dílo. Těžké téma, jednotlivé postavy mají hloubku, příběh se přitom čte tak lehce... a graduje a graduje... Tuhle knihu už nikdy znovu nepřečtu, ale taky na ni už nikdy nezapomenu. Měl by ji přečíst každý.
Velice poutavě napsaný příběh. Krásně vykreslené mezilidské vztahy v dobách nejtěžších. Knihu mohu jen doporučit. Smutný a dojemný příběh, který jsem přečetla doslova jedním dechem.
Když jsem si knihu půjčila z knihovny, měla jsem strašnou chuť na ten krásný věneček na obálce, po čtení by mi v puse asi mírně zhořknul. Kniha to byla ale skvělá a plná emocí, asi nikoho nenechá chladným. Je to krásná sonda do života obyčejných lidí poznamenaných neobyčejnou dobou, ukazuje nám, jak pro někoho bezvýznamné kroky mohou ovlivnit životy ostatních lidí. Hlavně nás ale upozorňuje na to, že nikoho bychom neměli soudit, pokud neznáme jeho příběh, jeho pohnutky.
Tady jsou veškeré ovace a chvála na místě. Knížka je dokonalá. Má vše co má perfektní knížka mít je čtivá, přilepí vás k sobě a nepustí a to ani po dočtení.
Kniha, kterou jsem přečetla na jeden zátah. Prostě jsem ji nedokázala odložit. Smekám.. Nezapomenutelná kniha, silný příběh.
Nemám slov. Paní Mornštajnová dokázala napsat knihu, která mě a nejenom mě opravdu zasáhla. Ovlivnila emoce a donutila opět zapřemýšlet nad tím, jaké hrůzy se děly a jak to tu vypadalo. Celý příběh byl tak silný, vše bylo tak živě podané, že jsem opravdu měla před očima celý příběh a se 'slečnou Haničkou' prožívala rok za rokem. Určitě si ráda přečtu další knihy této Paní spisovatelky.
Co napsat, abych neopakovala to, co už bylo napsáno níže. Velké dílo, krásná četba, tolik lidských osudů, tolik nešťastných náhod, tolik všeho.... Paní Mornštajnová, moc děkuji a klaním se před vašim uměním napsat knihu jako je tato.
jedna z knih, ktore proste MUSITE citat...aj ked su uz 2 hodiny rano ...az kym ju nedocitate :) Krasna. Smutna. A na konci aj smutno-vesela.
Po přečtení této knihy, jsem autorku zařadila mezi oblíbené….přečetla jsem během dvou večeřů, nemohla jsem se odpoutat, stále jsem čekala, co bude dál, žádné místo nebylo hluché . Jedná se o velmi silný příběh, poslední stránky jsem probrečela…zase se to stalo….Kdybych mohla, dám více než pět hvězdiček….A už začínám číst její další – Slepou mapu…A Hanu bych chtěla do knihovničky..
Já nevím, co mám dělat. Jak tu knihu ohodnotit, a jestli vůbec. Vysvětlím proč:
1. Téma, které se v knize odehrává, hodnotit nejde. Válka, situace Židů, jejich osudy, koncentrační tábory ... to jsou hrůzy, o nichž se dozvídáme, abychom je do budoucna brali jako odstrašující, otřesné a nevím jak ještě to popsat. Tedy dát hvězdičky za tohle opravdu nemůžu. Z morálního hlediska. Ale ...
2. Hana a její osud, obejdu-li téma války, které jí jde ve stínu, její osoba, podivnost a hlavně všechno to, co se kolem ní odehrálo, to je na milion hvězdiček, protože když jsem tu knihu dočetla, zůstala jsem na ni zírat, přejel mě mráz po zádech a já tomu nějak nemohla uvěřit. To jako vážně? Chudák Hana.
3. Z toho pramení tisíc hvězdiček za ten nápad, za to všechno, co autorka do knihy dala jako celek, který vytvořil velmi zajímavou, čtivou, dojemnou, ale také nadějeplnou knihu. Klobouk dolů za všechno to, co v knize je. Tohohle bývá totiž v knihách poskromnu.
4. Měla jsem problém s druhou částí, která mi říká: "Seber hvězdu, nebavilo tě zas až tolik, jako zbytek knihy." A skutečně. Vleklo se mi to, to "super" bylo najednou někde vzadu ... něco tam chybělo, něco přebývalo a to nejdůležitější se mi tak nějak posunulo jinam.
5. A právě jsem se rozhodla. Dám pět hvězdiček. Za ten mráz po zádech na konci knihy. Za Haninu oddanou lásku, za to, co se jí stalo. Za to, že paní Mornštajnovou to napadlo napsat. A že je to v závěru fakt podařená kniha. Už se k ní sice nevrátím, nevryla se mi zas to duše, jako jiným. Ale cením si zpracování i myšlenky.
Něco takového jsem ještě nezažila. Stránky pod očima přímo letěly a v hlavě se mi odehrával příběh tak silný na emoce, že to nešlo jinak a v některých pasážích mi ukápla i slza. A to hned několikrát. I když je to na tak rozsáhlé období poměrně útlá knížečka, to co obsahuje je nevyčíslitelné.
Můžeme přečíst stovky takových knih, ale nikdy nedokážeme plně pochopit ten pocit bezmoci a strachu, který zažívali . Můžeme je litovat, být na ně hrdí, ale nevymaže to jejich hrůzné vzpomínky. Přesto je dobře, že se tyto lidé dokázali vzchopit a podělit o své vzpomínky. Je dobře, že nám to připomínají všechny ty hrůzy, aby jsme se těchto chyb do budoucna vyvarovali. Těmto lidem patří upřímné díky a veliký obdiv.
A přesto jsou v dnešní době i lidé, kteří si z této doby dělají legraci a vychvalují věci, které Němci dělali. Myslím, že něco takového může říct jen hlupák, který nic neví. Takový člověk by nic z toho, co zvládli tito lidé nedokázal. Ať se každý nad svým chováním a názory zamyslí, než je vypustí z úst.
Přiznám se, že jsem knihu otevírala s despektem "tak se ukaž, ty bestsellere".
Hana mě dostala!
Absolutně nechápu, že jsou lidé, kteří naprosto popírají hrůzy války, koncentrační tábory a pokud přece jen připustí, že "něco bylo", jsou schopni říct, že je to dávno a nezajímá je to!
Vždycky jsem tohle vnímala...ale od chvíle, co mám vlastní děti, dotýká se mě to nějak víc.
Takovéhle knihy nebo filmy mi vždycky dají "oprávněnou facku"...okamžitě si uvědomím, že se mám krásně, jsem šťastná a nic mi nechybí!
Velmi poutavě a přitom jednoduše napsaný příběh jedné rodiny, plný tragických událostí, utrpení a strachu. Čte se to jedním dechem.
Tuto knihu jsem dlouho odkládala, protože anotace mě příliš nezaujala. Hlavně jsem nechápala, proč tam tolik řeší ten zákusek...už to chápu.
Nezapomenutelná a velmi silná kniha. Vynikající. Vše ostatní již bylo napsáno - za mě jednoznačně Kniha roku a paní Mornštajnová moje oblíbená autorka.
Říct, že toto je hezká kniha dost dobře nejde. Ta kniha je šílená. Je plná zla, zlosti – odosobněného, i osobního. Je plná postav, které mají nějakou svou představu o životě, která se však střetává se zběsilým letem dějin.
Celé se to ale motá kolem titulní postavy, přestože zpočátku se zdá, že Hana bude jen jednou z mnoha postav. Čím více příběh pokračuje, tím sílí její význam a stává se, po právu, postavou nejen titulární, ale hlavní. Každá ze tří částí je vyprávěna jinou postavou a každá se vlastně odehrává v jiné době.
Alena Mornštajnová má lehké pero a nebývalou schopnost vyprávět příběh tak, že se s otevřením knihy okamžitě stanete jeho součástí. Bohužel je stejně sugestivní i při líčení hrůz, které potkaly hlavní hrdinku a tak celou druhou knihu budete zažívat pocity, které mají do „hezkého počtení“ opravdu daleko.
Kniha svou úvodní lehkostí svádí k tomu, aby byla vnímána jako odpočinkové čtení do vlaku, na pláž nebo jako vítaný doplněk mateřské dovolené. Svou druhou částí ovšem kniha dává čtenáři facku a nutí ho prožívat to, co na začátku nečekal.
Přesto si myslím, že takových knih je třeba. A když už taková kniha vznikne, měla by ukrývat jazykový a stylistický klenot. Soudím, že Aleně Mornštajnové se to velmi povedlo.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Neuvěřitelně silný příběh s mistrovsky propojenými osudy několika generací. Psáno čtivou a napínavou formou. Budu určitě doporučovat dál.