Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532043/bmid_hana-65c9dbcac602c.png
5
14370
14370
„Lidem, které mám ráda, nosím neštěstí.“ Devítiletá Mira zlobila a za trest nedostala na rodinné oslavě zákusek. Řízením osudu je právě tohle zlomový moment, který spoutá její budoucnost s životem podivínské nemluvné tety Hany a odhalí pohnutou rodinnou historii. Co se vlastně stalo Haně, dříve vyhlášené místní krasavici? Je možné nést si v sobě celoživotní pocit viny za něco, k čemu došlo spíše souhrou náhod a dějinných okolností?... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Interpreti: Tereza Dočkalová , Lenka Vlasáková
více info...
Přidat komentář
Čtivý příběh odehrávající se v těžkých časech.
O ČEM KNIHA JE:
Kolik neštěstí, viny a bolesti může člověk unést? Jak má člověk žít s vědomím, že svými rozhodnutími a činy se osudy jeho blízkých jeden po druhém proměnily v tragédii?
Hana. Žena, která přežila, ale která žít nechce. Tíží ji rozhodnutí, která byla z lásky, ale která dopadla špatně. Může ještě najít důvod žít?
CO JÁ NA TO:
Pruhovaná obálka s žloutkovým věnečkem moc nenaznačuje, o čem kniha je. Pro mě bylo velkým překvapením, jakým směrem se příběh ubírá.
Tři části, přeskakování v čase, pohled na věc z různých úhlů pohledu. Dočítáme se o spoustě událostí, ale až později zjišťujeme, jak k nim došlo a občas si chceme rvát vlasy na hlavě, protože dopředu víme, jak to celé dopadne.
O Haně se nechci rozepisovat moc dopodrobna, protože bych vyzradila věci, které nechci.
Jednou jsem ke knize četla komentář, ve kterém si čtenářka povzdechla, že podle vysokého hodnocení měla přehnaná očekávání a ve výsledku byla z příběhu zklamaná. Mno. Pokud jste čtenáři, kteří se do příběhu položí a prožívají vše naplno, musí vás příběh Hany pohltit. Už jen z toho důvodu, že se mohl opravdu stát.
KOMU BY SE MOHLA LÍBIT:
Každému, kdo rád čte silné příběhy. Podle mě by si měl knihu přečíst každý: poučme se z vlastní historie, buďme bdělí a přemýšlejme nad tím, co se kolem nás děje.
Po dočtení jsem měla smíšené pocity. Chtěla jsem číst dál, ale už nebylo co. Krásně napsaný čtivý, ale zároveň smutný a hluboký příběh. Jediné, co mě mrzí je to, že ji nemůžu číst znovu poprvé.
„Ačkoli – co člověk potřebuje?
Trochu jídla a v zimě teplé oblečení.
A důvod žít.“
Krásná, i když smutná a hodně dojemná knížka, kterou by si měl myslím přečíst povinně úplně každý. Při čtení mě napadla důležitá myšlenka: nikdy nikoho nesuďme. Nikdy totiž přesně nevíme, čím si člověk prošel, neznáme celý jeho příběh.
Kniha byla pojatá trochu jinak než jiné, které jsem z období války četla. Utrpení Židů a v koncentračních táborech nebylo popsaná až do hloubky ale byl to silný a poutavý příběh žen jedné rodiny.
Haničko, jak moc jsem ti aspoň kousek toho štěstí přála.. Nádherná, až nádherně smutná silná kniha, která by měla být povinná, protože to co Alena vytvořila, je klenot.
O minulosti musíme vědět co nejvíc, abysme neopakovali stále stejné chyby. Jednotlivé události spolu vždycky nějak souvisí, zapadají do sebe a vyúsťují v další dění.
Valašské Meziříčí, tři generace jedné rodiny, lásky, nenávisti, zamilování, odcizení, nepochopení, zbabělosti, chlácholení, že tak zle přece jenom nebude, a zjištění, že bylo ještě hůř.
Krásný, smutný a velmi dojemný příběh skvěle namluvený Terezou Dočkalovou a Lenkou Vlasákovou
Mistrně napsaný příběh, v němž se prolíná několik časových linií a my postupně se zatajeným dechem odkrýváme tragické příběhy jednotlivých postav. Jedna z nejlepších knih krásné literatury, kterou jsem o druhé světové válce a holokaustu přečetla.
Pro mne je Alena Mornštajnová neskutečná a nevysychající studnice skvělých témat pro dokonalé knihy, které umí krásně čtivě napsat. I Hana je jednou z pokladů této autorky. Smutné a hrozivé téma, o kterém je třeba mluvit, aby se na něj nikdy nezapomnělo a které je skvěle upravené pro čtenáře - téma Židé a Hitler, Židé a válka a vše okolo toho. Krásně zpracovaný příběh jedné rodiny, jedné vesnice, lidských osudů... Smutné a přitom poutavé a "čtivé". Mám Mornštajnovou ráda, dotýká se "tichých" témat a vždycky velice poutavě. Tak je to i u Hany.
(SPOILER) Knihu jsem přečetla velmi rychle (možná i kvůli deadlinu ve čtenářském klubu) a musím říct, že mě určitě zasáhla, ovšem nepřijde mi nějak extra jiná/lepší než jiné knihy o 2. sv. válce. Byla jsem lehce překvapená, jak jsme opustili příběh Miry a už jsme se k němu moc nevrátili, ale to možná bude tím, že jsem si pořádně nepřečetla anotaci. Hlavní, co jsem si z knihy odnesla bylo, že za polovinu problémů mohou muži a za druhou polovinu Hana.
(SPOILER)
Alena Mornštajnova - Hana
Počet strán: 306
Vydavateľstvo: @hostbrno
Žáner: #roman
Tak silný príbeh
Tri generácie žien, ktoré nám rozprávajú ako sa žilo pred, po a počas vojny židom.
Začíname Mirou po vojne, kedy malé dievčatko, šmahom ruky príde o istotu kôli chorobe a je ubytovaná u rodinných priateľov. Čo ma tu zarazilo najviac bolo, že PO vojne boli ľudia tak zlý a stále dokázali byť proti Židom, hoci na nich bolo vykonané toľké zlo.
Druhá časť je prevažne o Mirinej tete Hane a o jej živote pred a počas vojny, kedy mladé dievča pre svoju lásku zabráni odchodu keď bola šanca ale i o jej mame, ktorá vždy bola o krok dopredu a uvažovala čo ďalej, keď sa niečo pokazilo okamžite našla inú stratégiu a i keď nevyhrala nad režimom bola to veľmi silná osoba.
Hana však svoju silu pomaly ale isto prehrala v koncentračnom tábore - čo sa však nie je čomu čudovať a myslím, že to ako vtedajší ľudia dopadli, co sa s niektorých stalo, nevedeli sa už zaradiť do bežného života, nestrpely prítomnosť iných bolo častým javom, o to viac ma opäť vytacali ludia, ktorí to nezažili a tým pádom ich odsudzovali a pokladali za bláznov.
Hana je velmi silný pribeh pro ktorých vam behá mráz po chrbte, cítite hnev, nespravodlivosť, krutosť a slzy vam idu potokom a možno sami prestanete veriť v spravodlivosť či lásku.
Ďakujem za knihu v rámci #spoluprace @hostbrno a za samotnú knihu @alenamornstajnova
#recenzieTerka #kniznarecenzia #skbookstagram #milujemeknihy2 #podporujemeceskeautory #alenamornastajnova #hana #šetrímčítaním #nakladatelstvihost
Obsah:
V komentari..
Děsivý příběh člověka, kterého celý život provázela smrt a který přišel o všechno díky německému peklu.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Když jsem hodnotil Tiché roky, měl jsem za to, že je to odpad bestselleristky, a že to není literatura. A už jsem myslel, že není nutné si žádnou Morštajnovou brát do ruky. Život to chtěl jinak. Dcera mi k Vánocům dala Hanu, o které jsem ale z různých stran slyšel, že je to Morštajnové nejlepší kniha. A tak jsem se zapřel a přečetl.
A nelituju. Je vidět, že autorka psala o něčem, co opravdu zná, co se jí zřejmě nějak dotýká, podařilo se jí prostým a nepřekalkulovaným způsobem (na rozdíl od Tuchých roků a Listopádu) vylíčit spletitý život jedné rodiny v (Valašském) Meziřičí, a to strhujícím způsobem. Ty různé vyprávěcí perspektivy se vhodně časově doplňují a ve čtenářovi vzniká tak plastický obraz a umožní mu vcítit se do dvou hlavních postav zároveň, což nebývá běžné.
Takže skvělé. Snad jen o píď to nedosahuje na Země od Marka Epsteina, kterou doporučuju všem, kteří si právě Hanu přečetli/y. Zkrátka, rád si poopravuju názor na bestselleristku, která chrlí knihu ročně a je k tomu už nadosmrti odsouzena. Kniha Hana je její vstupenkou do české literatury, stejně jako třeba u Viewegha jsou to Báječná léta pod psa a pak už nic. Omlouvám se, že jsem paní Morštajnovou nepovažoval za spisovatelku.