Hanuman
Svatopluk Čech
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Vzhledem k tomu, že dobu Rakouska-Uherska znám jen z dějepisu a na vlastní kůži jsem ji nezažila, není pro mě kritika tohoto státního celku v Hanumanovi nikterak silně patrná.
Nicméně i v dnešní době má opičí král co říci. Příběh nám ukazuje opičáka, který se snažil stát člověkem a vytvořil osvícenou opičí říši. Navzdory svému úsilí je nakonec chycen lovcem a odvezen ze své domoviny.
Hanuman krásně ukazuje, na jaká úskalí narazí tvor, který se snaží stát něčím, čím není. A ikdyž všem kázal, aby se chovali jako lidé, sám se v soukromí opět mění v opici.
Opičí král mohl prožít šťastný život v pralese, místo toho skončil nešťasný daleko od domova.
Skladba, která mě neskutečně bavila, a to v až překvapivě velkém množství svých rovin. První je nápaditý, sugestivní jazyk, jímž ožívá asijská džungle temnou, divokou, exotickou, vzrušující nádherou - a který zároveň dovede být neskutečně ironický, jízlivý a kousavý tam, kde od popisu prostředí přechází k popisu dění. Čímž se dostávám k rovině další, asi nejdůležitější. Tou je geniální bajka-podobenství o lidských mravech. Hanuman do své opičí říše zavádí evropskou kulturu a stává se tyranem etikety. Čech na opičácích v celé své obnaženosti ukazuje, jak snadno se může kultura vyprázdnit, pokud je povrchně a plytce kopírována, pokud se stává pózou beze smyslu. Nad knihou se dá více než dobře přemýšlet o tom, v čem spočíá rozdíl mezi autentickým životem a odvozeninou, případně proč má smysl usilovat o to první a jak.
Čech samozřejmě satiricky útočí především do vlastních kulturních řad. Geniálně ale také předjímá (i když možná nevědomky), budoucnost mnoha asijských a jiných národů, jejichž elita se jednoho dne vypraví studovat "na západ" a po návratu využije své vzdělání k založení brutálních diktatur...
Dílo je psáno s ironickým zabarvením. Je v něm srovnáváno lidské společenství s opičím stádem, v kterém můžeme najít některé rysy shodné s tehdejším polofeudálním Rakouskem. Říše Hanumanova je výstražnou utopií. Autor zesměšňuje přizpůsobivost. Zavrhuje povrchní uniformitu, která ničí české mravy, povahu i řeč. V eposu najdeme spoustu žertů, ale vyznívá z něj i vážná pravda, že nesmíme zapírat vlastní bytost a mravy předků. Čech je i proti militarismu. Nebezpečí vidí v Německu, odkud chce brát vojáky i Hanuman. Pěkné je i Čechovo líčení pralesa, které se proplétá všemi zpěvy.
Autorovy další knížky
1970 | Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století |
2008 | Pravý výlet pana Broučka do Měsíce |
1952 | Výlety pana Broučka |
2009 | Hanuman |
1983 | České humoresky |
Ani já jsem nijak nepostřehla, že se jedná o kritiku Rakousko-Uherska. Hanumanův příběh může být kritikou jakéhokoliv státního systému, dokonce i toho dnešního "covidového". Zvláště v naší zemi, pro níž je tak typické, že se snažíme každému zalíbit, napodobovat ho a lezeme mu do z...u.