Hardware
Walter Jon Williams
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487751/bmid_hardware-a90-487751.jpg
4
78
78
Strhující dílo, jež svým významem náleží ke zlatému fondu žánru science fiction. Zemi ovládají orbitální mocnosti a její znesvářené národy mohou jen bezmocně přihlížet, jak jsou drancovány zbytky jejího bohatství. Ve špinavých neony osvícených ulicích se lidská spodina živí, jak se jen dá, aby si vydělala na vytouženou letenku z gravitační studny. Avšak kdyby se zločinecké i povstalecké podsvětí spojilo, rovnováha moci by se mohla nečekaně vychýlit. Vypukla by válka, v níž by se střetla augmentovaná komanda na zemi, piloti deltaplánů vysoko ve vzduchu a geniální hackeři v nervovém rozhraní. Román Hardware je jedním z vrcholných děl kyberpunku a jako takový mimo jiné posloužil i jako prvotní inspirace ke vzniku RPG hry Cyberpunk a následně tak i k počítačové hry Cyberpunk 2077.... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2022 , ArgoOriginální název:
Hardwired, 1986
více info...
Přidat komentář
Po přečtení Hardwaru začínám akceptovat realitu, že subžánr kyberpunku nebude patřit mezi mé oblíbené. Je to již několikátá kniha z tohoto rybníčku, která mě úplně neuchvátila. Přesto z nich byla asi nejlepší, nebo minimálně pro mě nejpřístupnější.
V této knize navštívíme neúprosný svět po meteorické válce ovládaný hrstkou korporací, kde každý, kdo nemá implantovaná hejblátka je předem odepsaný. V tomto světě se snaží najít své místo a nezradit své ideály pilot Kovboj a vstupenku k lepšímu životu mimo planetární spodinu se pro sebe a svého bratra snaží zajistit drsňačka Sára. Nečekaný zvrat událostí tyhle dva sžene dohromady a současný řád světa začne dostávat trhliny.
Děj spěchal dopředu vysokým tempem s občas velmi závratnými skoky. Kvůli tomu bylo pro mě obtížnější chápat všechny příčiny a důsledky. Myslím, že by knize prospělo občas zpomalit a trochu rozvést myšlenky a plány jednotlivých protagonistů. Postavy byly vesměs sympatické, uvěřitelné a celkem dobře napsané. Líbila se mi i vize post apo světa ovládaného korporáty sídlícími na orbitě. Dobře byla také vykreslena Černá mysl více rozvedená v povídce Solip:system.
Co mi vadilo asi nejvíc, ale je zřejmě definujícím prvkem tohoto typu literatury, bylo neuvěřitelné množství techno žargonu. Určitě lepší, než jeho absence, ale v některých situacích už to autor s techno kecy opravdu zbytečně přeháněl.
Přemýšlel jsem nad celkovým hodnocením a nakonec jsem se rozhodl zaokrouhlit bahoru na 4* a to zejména díky povedenému konci. Nějakou dobu si dám od kyberpunku pauzu a možná někdy zkusím další, ale k mým oblíbeným žánrům se neřadí.
Dostat se k této v podstatě kultovní klasice a jednomu z klíčových děl pokládajících základy Cyberpunku až v roce 2023 je na jednu stranu možná ostutdné, na druhou mě ale nesmírně těší, že jsem si mohl naplno užít pocit z prvního (a rozhodně ne posledního) přečtení tohoto vskutku mistrovského kusu.
Vedle výrazně populárnějšího Neuromancera, je právě Hardwired (český překlad je vskutku bizarní) oním dílem, které inspirovalo autory stolní hry na hrdiny Cyberpunk 2013 (a navazujících edic) a v důsledku tedy i videohry Cyberpunk 2077.
Sám Williams ve své předmluvě z roku 2020 říká, že nemá potřebu psát pokračování, jelikož ve světě, který v osmedsátých letech tak umně načrtl, už do velké míry žijeme. A má pravdu.
Co na knize extrémně oceňuji je to, že narozdíl od jiných děl z druhé poloviny dvacétého století, nemáte při čtení pocit, že autor se sice snažil předestřít futuristické technologie a jeho představu bližší či vzdálenější budoucnosti, ale činil tak svázaný tehdejším stavem technologického pokroku a vědeckého poznání. Williams skvěle čtenáři přináší pohled na augmentaci, cyberware, hackování, ekonomický boj, human-machine interface a další oblasti a vám přijde, že čtete knihu napsanou někým v devadesátých nebo i nultých letech.
Příběh, postavy a celkový worldbuilding mě po celou dobu přišly dostatečně zábavné a držely mou pozornost. Knihu lze přečíst opravdu snadno a rychle a přitom z ní nemáte pocit, že šlo o nějaké béčko či oddechovku. Autor přináší čtenáři, nenásilně a vůbec ne explicitně, celou řadu filosofických otázek a témat, nad kterými se my můžeme, ale nemusíme zamyslet.
Chtěl bych tohle vidět na plátně, ideálně aby si to vzal na starost Denis Villeneuve.
Před 20 lety jsem z ní byl úplně odvařenej, ale při druhém přečtení po nějakém čase mi to přijde poněkud o ničem. Tehdy mě asi dostávaly spíše věci kolem světa, napojení kyberimplantátů apod. Teď už mi to přijde normální, takže jsem se dostal na dřeň a tam musím uznat, že příběh není nic moc, postavy by možná byly sympatické, kdyby nebyly popsány tak odtažitě a napětí je tam takové pokulhávající.
Nicméně pořád je to celkem zajímavá knížka (když nic jiného, tak atmosféra z ní čiší jako zima z mrazáku), padající někam do průměru.
Walter Jon Wiliams nám v tomto románu ukazuje hypertechnickou Ameriku v budoucností, která funguje pouze ve formě různých malých státečků, vedoucích mezi sebou tvrdé obchodní války. Hlavním hrdinou knížky je Kovboj, který má v té době asi nejdůležitější povolání, je totiž pašerákem. Jedná se celkově o svižný a velmi akční kyberpunkový román. Pro příznivce tohoto žánru dobrá volba.
Čirý původní cyberpunk, který dokáže krásně uvést do tohoto žánru.
Příběh byl neskutečně propracovaný, akční a plný všeho, co byste od tohoto žánru očekávali - od špinavých ulic přes vesmírné stanice po uměle upravená a vylepšená těla. Boj, krev, napětí, zvrhlost a s*x je tu skoro na každé stránce a já se nedokázal než divit, jakým způsobem autor popisoval každičký detail tohoto chromatického světa. Kovboj a Sarah si mě neskutečně získali a moc se mi líbil jejich vývoj, interakce a rozhodnutí, která učinili. Co se týče povídky na konci knihy, tak ta byla za mě sama o sobě jedna z nejlepších částí celé knihy !
Mrzí mě jen to, že jsem se nedozvěděl moc o celkovém zasazení děje v onom světě a o orbitální válce, která byla často zmiňována.
Trochu opomenutý skvost kyberpunku. Přístupnější než Gibsonův Neuromancer (jakkoli ho obdivuju), akčnější, přímočařejší. A přece si zachovává ten punc "dávné budoucnosti". A není to takový strašný umělohmotný konstrukt jako jiná opěvovaná kyberpunková bible – Sníh Neala Stephensona. Jsem rád, že to vyšlo znovu a s takovou obálkou.
Zpočátku se to četlo víceméně dobře, Sářina linka rozhodně zajímavější než Kovboj. Jeho příběh mě vůbec nebavil. Rozhodně jde o promyšlený svět s poctivou dávkou vlastní invence a odbornosti, co se týče popisů, to jsem čuměl, ale... zhruba uprostřed to ztratilo náboj (spousta vaty a popisů, o kterých jsem si nebyl jistý, zda mají nějaký hlubší smysl) a já už to četl jen s velkým přemlouváním. Na hrdinech mi přestalo záležet, camrali se tam od ničeho k ničemu, a tu válku jsem taky nepobral. Bohužel, po dlouhé době nedočtená kniha, proto hodnotím jako zklamání.
Kyberpunk ze staré školy. Tak jak jsi ho pamatuji a takový jaký by měl být. Boj proti systému, drogy a střelné zbraně. Samozřejmě nesmí chybět zrcadlovky!
Jsem rád, že se této klasice dostalo nového a důstojného vydání u nás.
Kruci, jak to, že mi tento skvost tak dlouho unikal? Tak alespoň jsem ho dostala do své knihovničky v naprosto vymazleném vydání od Argo, s krásnou obálkou, takže se tam bude vážně vyjímat. Samotný příběh je akční, propracovaný, postavy si mě vážně získaly, jejich vývoj a vzájemné interakce mě bavily. Svět, zabalený do chromu, je prošpikovaný vším, co ke cyberpunku patří. K vlastní smůle tento žánr hltám od dětských let a setkávám se s ním i ve formě her, seriálů, či filmů, takže mě už nemůže překvapit. Zde mi přišlo velmi líto, že jsem tento román neobjevila mnohem dříve, abych si to mohla užít pěkně za syrova, neovlivněná jeho následovníky. Rozhodně tedy nelze popřít, že právě tento román se logicky stal jedním ze stavebních kamenů cyberpunkového žánru. Doporučuji všemi deseti a pokud by se nakladatel rozhodl přeložit volné pokračování, sáhnu po něm s nadšením. :-)
První přečtená kniha tohoto žánru a líbila se mi, je to rychlé, plné akce, zajímavé postavy a technologie... Jen jsem pořád čekal, kdy se v knize dozvím více o celkovém zasazení děje (o světe, ve kterém se to vše odehrává), o orbitální válce atd.
naozaj paradny cyberpunk v tej najcistejsej forme. cita sa jednym dychom a vzdy sa raz za cas k tejto sialenej jazde vraciam a velmi rad.
Prázdnymi americkými prériami si to šinie novodobý kovboj-pašerák zapojený do obrneného vznášadla. Krížom cez kukuričné polia, ich ploty, popri automatizovaných kombajnoch a dávno opustených obydliach rysuje tesne nad zemou čiaru bez jediného zaváhania - zrýchlené reflexy pevne držia ovládanie v neurochemickom zovretí mozog-kábel-tank. Len máloktorý radar zachytí upravený povrch vozidla a z občasných nebezpečných situácií zdrhne únikovou rýchlosťou. Noví hrdinovia sú pašeráci, ktorí svojím remeslom idú chtiac-nechtiac proti korporáciám, spoločnostiam, ktoré chcú mať pod palcom svojich plukov každú súčasť života cez kontrolu tovaru, nech už ide o čokoľvek, čo ľudia potrebujú alebo po čom túžia. Ako jediní si udržiavajú slobodu, nepolapiteľní a bez príslušnosti.
Cyberpunk nemusí byť jednoduchá oddychová literatúra. Dôležitá je forma, hlavne žiadne precedené posolstvo. Aj preto sa vzpiera sfilmovaniu - v zúfalstve z nedostatku originálnych námetov ho začínajú objavovať až dnes (Altered Carbon). Medzi oddychovými príbehmi zo sveta Shadowrun, Dickovými elektronickými ovečkami, Stephensonom, Neuromancerom a japonskými bizarnosťami občas ťažko nájsť spoločné styčné body. Hardware je kovovejší cyberpunk, dobre premyslený a nabitý nápadmi; moderná kovbojka. Znamená to, že viac času ako v bojoch korporácií alebo virtuálnej realite strávime v akcii na ceste. Hardwired operuje s tým, čo už dnes poznáme z nejedného zdroja - telesné a mentálne modifikácie, všadeprítomná sieť, prípojky do mozgu, diaľkové ovládanie. Cítime sa ako doma, až banálne, nie je tu nič prevratné ako tomu bolo pred tridsiatimi rokmi. Williams je zručný spisovateľ a Hardwired ako zoznámenie so žánrom odporúčam pred slávnejším Neuromancerom - ktorý definuje žáner a na docenenie vyžaduje poznať historické súvislosti.
Ze sci-fi jsem toho přečetl opravdu hodně, ale cyberpunk mě nikdy nechytl. Až na pár náhodných povídek, přesně dvou filmů a Hardware jsem tenhle žánr protrpěl. Ani nevím, proč mi tak sedla. Možná pro její nekomplikovanost a úžasnou energii která čiší z každé stránky. Spousta cyberpunkových knih se opájí beznadějí a úpadkem, ovšem tady to neplatí. Bez ohledu na to co tvrdí anotace.
Hardware
Kyberpunkové prostředí je dobré. Jen škoda toho nudného příběhu. Na straně 132 to vypadalo už nadějně, ale pak jsem to natvrdo vzdala.
Příliš mnoho popisů, příliš mnoho nudy.