Hardware přehled

04.03.2024

Po přečtení Hardwaru začínám akceptovat realitu, že subžánr kyberpunku nebude patřit mezi mé oblíbené. Je to již několikátá kniha z tohoto rybníčku, která mě úplně neuchvátila. Přesto z nich byla asi nejlepší, nebo minimálně pro mě nejpřístupnější.
V této knize navštívíme neúprosný svět po meteorické válce ovládaný hrstkou korporací, kde každý, kdo nemá implantovaná hejblátka je předem odepsaný. V tomto světě se snaží najít své místo a nezradit své ideály pilot Kovboj a vstupenku k lepšímu životu mimo planetární spodinu se pro sebe a svého bratra snaží zajistit drsňačka Sára. Nečekaný zvrat událostí tyhle dva sžene dohromady a současný řád světa začne dostávat trhliny.
Děj spěchal dopředu vysokým tempem s občas velmi závratnými skoky. Kvůli tomu bylo pro mě obtížnější chápat všechny příčiny a důsledky. Myslím, že by knize prospělo občas zpomalit a trochu rozvést myšlenky a plány jednotlivých protagonistů. Postavy byly vesměs sympatické, uvěřitelné a celkem dobře napsané. Líbila se mi i vize post apo světa ovládaného korporáty sídlícími na orbitě. Dobře byla také vykreslena Černá mysl více rozvedená v povídce Solip:system.
Co mi vadilo asi nejvíc, ale je zřejmě definujícím prvkem tohoto typu literatury, bylo neuvěřitelné množství techno žargonu. Určitě lepší, než jeho absence, ale v některých situacích už to autor s techno kecy opravdu zbytečně přeháněl.
Přemýšlel jsem nad celkovým hodnocením a nakonec jsem se rozhodl zaokrouhlit bahoru na 4* a to zejména díky povedenému konci. Nějakou dobu si dám od kyberpunku pauzu a možná někdy zkusím další, ale k mým oblíbeným žánrům se neřadí.

10.10.2023

Dostat se k této v podstatě kultovní klasice a jednomu z klíčových děl pokládajících základy Cyberpunku až v roce 2023 je na jednu stranu možná ostutdné, na druhou mě ale nesmírně těší, že jsem si mohl naplno užít pocit z prvního (a rozhodně ne posledního) přečtení tohoto vskutku mistrovského kusu.

Vedle výrazně populárnějšího Neuromancera, je právě Hardwired (český překlad je vskutku bizarní) oním dílem, které inspirovalo autory stolní hry na hrdiny Cyberpunk 2013 (a navazujících edic) a v důsledku tedy i videohry Cyberpunk 2077.

Sám Williams ve své předmluvě z roku 2020 říká, že nemá potřebu psát pokračování, jelikož ve světě, který v osmedsátých letech tak umně načrtl, už do velké míry žijeme. A má pravdu.

Co na knize extrémně oceňuji je to, že narozdíl od jiných děl z druhé poloviny dvacétého století, nemáte při čtení pocit, že autor se sice snažil předestřít futuristické technologie a jeho představu bližší či vzdálenější budoucnosti, ale činil tak svázaný tehdejším stavem technologického pokroku a vědeckého poznání. Williams skvěle čtenáři přináší pohled na augmentaci, cyberware, hackování, ekonomický boj, human-machine interface a další oblasti a vám přijde, že čtete knihu napsanou někým v devadesátých nebo i nultých letech.

Příběh, postavy a celkový worldbuilding mě po celou dobu přišly dostatečně zábavné a držely mou pozornost. Knihu lze přečíst opravdu snadno a rychle a přitom z ní nemáte pocit, že šlo o nějaké béčko či oddechovku. Autor přináší čtenáři, nenásilně a vůbec ne explicitně, celou řadu filosofických otázek a témat, nad kterými se my můžeme, ale nemusíme zamyslet.

Chtěl bych tohle vidět na plátně, ideálně aby si to vzal na starost Denis Villeneuve.