Harfeník

28.08.2023

Historický román na motivy života Mojžíše Porgese (Mosese Porgese von Portheim), prolínajícího se s životními osudy napoleonského vysloužilce, původně chudého venkovského Žida Itziga, dějově zasažený do přelomu 18. a 19. století. Zároveň mé první čtenářské setkání s Jiřím Weilem.

Životní příběhy Mojžíše Porgese, rodáka z pražského ghetta, a Itziga Fideleho, chudého venkovského žida, mísící a prolínající se na pozadí velkých i malých dějinných událostí konce 18. a první poloviny 19. století. Oba dva hrdinové v mládí podlehnout svodům falešného mesiášství a vydávají se do jeho služeb Mojžíš do služeb samozvaného židovského mesiáše oné doby, Jakuba Franka, Itzig (po určité době, kdy pracoval pro Mojžíše) do armády císaře Napoleona, o kterém ho potulný židovský učenec přesvědčí, že je novým spasitelem židů a strůjcem jejich emancipace. Vystřízlivění a další životní osudy obou postav jsou značně rozdílné Mojžíš se přiučí textilnímu řemeslu a postupně se stane váženým a bohatým pražským továrníkem (majitelem prosperující kartounky) a posléze i šlechticem, Itzig je ve válce zmrzačen a vrací se jako válečný vysloužilec a žebrák do Prahy, kde se protlouká hraním na harfu. Běhy jejich životů se opět střetávají v době, kdy se zaměstnanci Mojžíšova závodu v roce 1844 organizovaně vzbouří proti nahrazení jejich práce novými stroji. Vzpoura je nakonec násilně potlačena a její vůdci pozatýkáni. Při potlačování vzpoury Itzig umírá ve věznici pro žebráky a je pohřben se všemi náboženskými poctami na židovském hřbitově na Žižkově, za účasti pohřebního bratrstva, jehož váženým členem je i Mojžíš Porges.

Krásným a poutavým jazykem napsaný román, mistrně prolínající několik dějových linií. Nemohl jsem se od něj odtrhnout a nemohu jinak, než mu dát z mého pohledu plné hodnocení. Pro zajímavost ještě dodám, že tato kniha byla vydána rok před autorovým úmrtím a byla věnována tehdejšímu státnímu židovskému muzeu v Praze.