Harry Potter a Ohnivý pohár
J. K. Rowling (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470623/bmid_harry-potter-a-ohnivy-pohar-0hw-470623.jpg
5
13303
13303
Harry Potter série
< 4. díl >
Čtvrté dobrodružství v Bradavicích. „Půjde o tři úkoly, jejichž plnění bude rozloženo do celého školního roku a které prověří schopnosti šampionů v mnoha různých ohledech… jejich kouzelnickou zdatnost – jejich odvahu – umění logické dedukce – a samozřejmě, jejich schopnost čelit nebezpečí.“ V Bradavicích se bude konat Turnaj tří kouzelníků. Zúčastnit se ho smí jen studenti, kterým už bylo sedmnáct let, a tak Harry Potter zatím alespoň sní o tom, že turnaj jednou vyhraje. Jenže když o Halloweenu Ohnivý pohár vyřkne své rozhodnutí, Harry s úžasem zjistí, že je mezi vybranými. Čekají ho smrtící úkoly, draci a temní čarodějové, ale s pomocí svých nejlepších přátel Rona a Hermiony to Harry možná… přežije.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Goblet of Fire, 2000
více info...
Přidat komentář
Harry začíná dospívat a s ním i příběh, je pravda, že jsem se bála více u druhého dílu. Moc se mi líbil příběh. Nejvíce se mi asi líbil příběh o prázdninách, kdy byli na mistrovství světa. To stanování bylo úžasné a pak si smrtijedi. No paráda, samozřejmě i turnaj byl zajímavý.
Mám pocit, že odsud se začne příběh lámat k boji s Voldemortem.
Souhlasím s komentářem pode mnou. Kdybych nevěděla, že ostatní díly jsou stokrát lepší, tak bych tenhle nazvala skvělým. Ale to bohužel nejde.
Třetí díl nastavil laťku hodně vysoko. Byl emocionálně vyspělý, promyšlený a neuvěřitelně čtivý. Touhle knihou se autorka znovu vrátila zpět k prvním dvěma podstatně dětštějším dílům.
Nejslabší díl série. Ale Harryho Pottera miluju, takže super.
Upřímně, Harryho Pottera mám neuvěřitelně ráda, ale jestli je nějaký díl, který vyloženě nemusím, pak je to Ohnivý pohár.
Ve filmové verzi se ještě dá vzít, ale knihu jsem četa neuvěřitelně dlouho, hrozně se to táhlo a nebýt rychlého konce, asi bych absolutně zazdila tvrzení, že jsem potterheadem.
Nechápu, že je to celkově jeden z nejoblíbenějších dílů celé komunity, protože nebýt toho, že to k tomu prostě patří, asi bych ho absolutně vymazala z historie mého čtení. Ohnivý pohár mě nebavil, protože Hermiona se tam chovala děsně, Ron to samé a každou chvíli jsem měla tendenci s knihou mrsknout o stůl, protože ve filmu toho spoustu chybí a mě vytáčelo, jak jsou ty dvě věci vlastně absolutně odlišné.
Zhruba poslední třetina byla skvělá. Rychle to utíkalo a nebyly tam zbytečné konverzace a hádky, avšak první dvě třetiny mě celkem dost zklamaly.
Ohnivý pohár je prostě celkově můj nejméně oblíbený díl Harryho Pottera a dost mě to mrzí, protože jak knihy, tak filmy mám jinak opravdu velmi ráda.
Tenhle díl mám ráda hlavně z toho důvodu, že je takový přelomový a hlavně se tam konečně objeví ten jehož jméno nesmíme vyslovit. Navíc byl i hodně vtipný. Některé scény byly skvělé. Co mě překvapilo bylo hodně věcí, které nebyly ve filmu. Ve filmu by chyběla Winky. Tu tam prostě dát mohli. Ty scény se mi moc líbily. Co se týče úkolu tak neměli chyby. Celá knížka neměla chybu. Ohnivý pohár patří mezi mé oblíbené díly.
Čtvrtý díl je takovým knižním blockbusterem série. Po vzoru třetího dílu začíná přitemňovat... Pátý díl jsem bohužel odložil, protože v tu dobu běžel v kině film, což mě v četbě dál nepustilo.
(SPOILER) Zlomový díl, který má úžasný začátek a je škoda, že druhá polovina od druhého úkolu je ta kratší. Byť, jak už je tady řečeno, mi chvílemi vadí některé nedomyšlené nebo příliš jednoduše vyřešené věci - Moody, žaberník na poslední chvíli, to, že Harry vlastně soutěží projde jen díky ostatním apod. - bohatě to vynahrazují jiné, ať už velmi vtipné (Ronův společenský hábit, Hagridova výuka), nebo velmi silné momenty (hlavně když z Voldemortovy hůlky vystoupí Harryho rodiče nebo když Cedric poprosí, abyho vzal Harry s sebou), u kterých skoro přes slzy nemohu číst. Tímto dílem vždy začínám vidět krásnou paralelu s historickými událostmi a jako učitelka dějepisu občas používám přirovnání právě z Harryho Pottera o čistokrevných kouzelnících a mudlech, když se s dětmi bavíme o první polovině 20. století.
(SPOILER) I když jsem i tomuhle dílu potterovské série dal pět hvězdiček, mám s ním trochu problém. V jedné věci mi totiž připadá - i v rámci zvyklostí daných žánrem - nepravděpodobný. Nechce se mi věřit, že by se Brumbál nebo i jiní, kteří znali Pošuka Moodyho, nechali tak dlouho balamutit jeho imitátorem a z různých drobností, které se mohou jevit jako nevýznamné, ale pro chování toho kterého konkrétního člověka jsou typické, nepoznali, že tu nemají co do činění s originálem. Samozřejmě, Rowlingová psala tuhle sérii hlavně pro děti a u nich asi nepředpokládala úvahy podobného rázu.
Nejlepší kniha mých -nacti let. Četla jsem všechny Harry Pottery ale tuhle snad 5x. Je to můj nejoblíbenější díl!
V Ohnivém poháru už začíná být příběh malinko temnější, začíná se umírat a poprvé se vrací Lord Voldemort v plné síle. Příběh se mi moc líbil a neskutečně jsem si ho užila obzvlášť v porovnání s filmem.
Po 15 letech znovu čtení a samozřejmě nezklamala... Bylo fajn, připomenout si všechny detaily, co ve filmech chybí. Člověk už je filmy totiž úplně pohlcen
Kde jsou ty časy, kdy jsem tuhle knihu četla poprvé. Nemůžu říct, že bych její závěr kdy prožívala tak emotivně, jako nyní. Díky Joanne, už podruhé se Ti povedlo dojmout mě k slzám a tentokrát více než jen jedenkrát.
Ve filmovém zpracování je tohle můj nejméně oblíbený díl a vlastně tomu tak bude částečně i v tom knižním (a důvod je jasný a je to zlomová část děje), jenže na druhou stranu je třeba říct, že nás čekají mnohem temnější časy a tohle byl jen začátek konce... Nebo konec začátku?!
Musím ale říci, že jsem si nesmírně užívala celé dění kolem soutěže. Jak byl v předchozím díle mistrně popsán poslední zápas ve famfrpálu, stejně mistrně byl nyní popsán průběh každého ze tří náročných úkolů. A ani dění mimo soutěž nebylo nudné, ovšem tleskám a fandím Hermioně v jejím objevu. Stejně jako v úsilí ohledně domácích skřítků, které ke konci záhadně utichlo.
Korunu svým emotivním proslovem tomu všemu nasadil kdo jiný, než Brumbál. A ačkoliv je můj názor na něho značně ovlivněn tím, co bude následovat, nemohu mi upřít to, že jeho moudrost je opravdu hluboká.
"Rozdíly v řeči a ve zvyklostech neznamenají vůbec nic, budeme-li mít stejné cíle a otevřená srdce." Jen řekněte, existuje něco tak ušlechtilého, jako to, že každou živou bytost dokážeme postavit na stejně vysoký stupínek, aby nikdo nestál výše nebo níže, než jeho soused?!
Já vím, Brumbál nám k tomu všemu dal podmínky - otevřená srdce a tah na branku. Nicméně i tak se mi tahle věta dokázala zarýt hodně hluboko pod kůži!
V postavě Rity Holoubkové se autorka (hádám) geniálně pomstila bulváru. Stejně se jí povedly exkurzy o mezinárodních vztazích i vnitřní politice kouzelnického společenství. Hermionin neskutečně otravný boj za práva „vykořisťované třídy“ domácích skřítků ve IV. díle zatím nepřipomíná levicovou agitku tak jako v dílech následujících, takže jsem se dobře bavila.
Charaktery Rowlingová vykreslila podrobně, uvěřitelně a živě, i jejich motivace je psychologicky propracovaná a dává smysl. Opravdu jsem si oblíbila pana Skrka staršího. Nemůžu neobdivovat autorčinu fantasii, která vykouzlila i posmívající se brnění na školních chodbách, jemuž je třeba zaklapnout hledí, aby zmlklo. :) A především: Ohnivý pohár je mistrně napsaný, jazykově vynalézavý a (zásluhou brilantního českého překladu) i bohatý. Jenom autorčin humor asi není můj šálek kávy, ale to skoro ničí humor, takže nevadí.
Když někdo tvrdí, že „Harry Potter“ není Literatura, sice mu ho nevnucuji, ale nesouhlasím. Podle mě naopak patří k těm několika současným dílů, která se dají číst bez újmy na literárním vkusu. Klidně i počtvrté, jak to právě dělám já.
Vůbec mi nevadilo, že je díl trochu rozvleklý. Každá strana mě bavila číst. A konec byl strhující. Většinu toho shrnují Hagridova slova: "Co má přijít, to přijde... a pak se tomu budeme muset postavit."
Harry Potter a Ohnivý pohár byl pro mě svým způsobem zklamáním.
Na začátku autorka neustále opakuje základní informace z minulých dílů, jako by cílila na čtenáře, který neovládá univerzum Harryho Pottera. Což je zvláštní, jelikož kdo jiný by začínal čtvrtým dílem rozjeté série? Stejně tak mi přišlo iritující, jak se autorka do 3/4 knihy společně s postavami mladých, nyní již pubertálních, čarodějů, dokola konzumuje čokoládové gastronomické kreace a variace pudinků (Jedli jste pravý anglický pudink?! Chutnalo?..). V mezidobích Harry smolí dopisy svému poručníkovi, nechává se provokovat Malfoyem (za mě sympatická postava, jež si na nic nehraje a je bezezbytku upřímná ve svém pohrdání Čukem, Gekem a přemoudřelou Křivozubkou) a unášet tušením čehosi zlého na obzoru.
Konečně ono zlé přichází a s ním i důvod tuto knihu číst! Právě kvůli závěrečnému rozuzlení a vysvětlení všech zákulisních intrik. Bohužel ono vyvrcholení ztrácí lesk kvůli předchozímu natahování děje, kdy jsem si pohrával s myšlenkou, že knihu odložím a již se k ní nevrátím.
Tudíž nakonec ano, tři zasloužené hvězdičky plus vnitřní nejistota, zda v sáze pokračovat? Navíc když snad ani neexistuje člověka, jenž by neviděl filmové zpracování, a tak mnou rozhodně necloumá zvědavost, jak vše dopadne...
Společně s Vězněm z Azkabanu moje nejoblíbenější kniha ze série Harry Potter. Příběh nádherně propracovaný, složitý a perfektně navázaný na předchozí díly. Autorka skvěle zakomponovala a promyslela děje aby fungovali jako skvělý celek nikoliv jako prvoplánově nastavený díl jako většina jiných knih. Dá se číst kdykoliv, v jakémkoliv věku, nadčasová. Strašně mě baví, určitě jsem jí nečetla naposledy.
Trochu mě mrzí, že jsem na knihu neměla dost času, abych si ji užila pokud možno v celku. Tak je to vždy nejlepší. Bohužel maturita mi nedopřává moc volného času, takže jsem ji četla prakticky dva měsíce.
Celou sérii čtu již po několikáté, momentálně v angličtině. Rowlingová má velice osobitý vypravěčský styl. Miluji její zábavná slovní spojení, hru se jmény, vynalézavost na všech stránkách. Máte pocit, že každá z postav opravdu žije, že je reálná, protože Rowlingová se dokáže perfektně držet jednotlivých charakterů. Každopádně v originále je to čtení úplně jiné (i když před českým překladem smekám!), protože spousta frází se prostě napodobit nedá.
V tomto díle se vše postupně připravuje pro gradaci, která následuje v dalších knihách. Moc se mi líbí ta plíživá atmosféra, která je v příběhu cítit. Kdo je tím vetřelcem..?
Dětství Harryho Pottera tady prakticky končí, teď už musí všemu čelit jako muž.
Jednou z mnoha linek tohoto příběhu je i fyzické dospívání hrdinů. Díky plesu můžeme vidět, že postavy již nahlížejí na opačné pohlaví trochu jinak. Uvědomují si své pocity a touhy, které doposud jejich přátelství neposkvrnily.
No, mohla bych se tady rozepsat ještě víc, ale radši to utnu!
Hodnocení: 9/10
Poslední věta: As Hagrid has said, what would come, would come... and he would have to meet it when it did.
Štítky knihy
přátelství kouzla Harry Potter zfilmováno čarodějové fantasy pro děti Hugo (literární cena) pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2014 |  Volání Kukačky |
| 2015 |  Hedvábník |
| 2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
| 2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
| 2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Po letech se vracím ke své nejoblíbenější sérii fantasy. Je mi 27, ale pro mě jako chlapa je Potterovská sága to nejlepší a nevyrovná se tomu ani Hra o trůny, či Pán prstenů. Čtvrtý díl mám asi nejradši, včetně filmového zpracování. Pokud porovnám předchozí knihy s filmy, tak tenhle se ale nejvíc liší a kdo nečetl knihu, přichází fakt o hodně.
I přes nespornou délku jsem se opět ani chvíli nenudil. Líbí se mi, že se celá kniha odehrává v Bradavicích. Co mě ale štvalo, bylo chování Hermiony, která byla upřímně občas fakt na pěst. :D
Závěrem chci říct, že mi ve filmech strašně chybí Protiva a třaskaví škvorejši! :D