Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Harry Potter série
< 8. díl
Speciální vydání pracovního scénáře. Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší. Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst. Divadelní hru Harry Potter a prokleté dítě na námět J.K. Rowlingové, Johna Tiffanyho a Jacka Thornea napsal Jack Thorne. Je osmým příběhem ze série o Harrym Potterovi a zároveň prvním, který se oficiálně dočkal divadelního zpracování.... celý text
Divadelní hry Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Cursed Child, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha pěkná. Rychle čtivá díky tomu, že je psaná, jako divadelní hra. Nicméně bylo vidět, že to celé nenapsala J. K. Rowlingová
Bál jsem se. Strašně jsem se bál Prokleté dítě i pouze otevřít. Bál jsem se zklamání. Obával jsem se, že mi Prokleté dítě znechutí celého Harryho... Když jsem ale dokončil rereading celé série, nebylo cesty zpět. Musel jsem si Prokleté dítě přečíst.
Než jsem se k tomu odhodlal, neustále jsem si připomínal, že Jo není zcela regulérní autorkou knihy, že to není stoprocentně její. Že když mě to zklame, nebude to bolet tolik, jako by to bolelo, kdyby mě zklamal díl od Rowlingové...
A na prvních stránkách byly rozpaky. A náznaky zklamání, kterého jsem se obával. Zklamání, které se dostavilo o dost dřív, než jsem chtěl.
Předně musím všechny ujistit, že forma scénáře příběhu nijak neškodí. Mně sice zpočátku chvilku trvalo, než jsem si zvykl, po několika stránkách jsem to již skoro nevnímal a nechal se knihou pohltit, stejně jako by byla psána tím stylem, kterým předchozí knihy. Musím ale mít v tomto případě výtku. Občas fakt, že nevidíme postavě do hlavy, zamrzí. Především při poměrně nepochopitelném jednání, které by se.dalo skvěle osvětlit myšlenkovými pochody postavy. Víc ale proti formě scénáře říct nemohu. A částečně i chápu, proč to jinak udělat do knižní podoby ani nešlo, často se.tu střídají postavy, místa i čas...
Co už ale.ospravedlnit nemohu, je zprznění postav původní série. Ano, zhruba jsou jejich povahy stejné. Tedy pro člověka, který sledoval filmy. Mně jakožto čtenáři jejich povahy stejné nepřišly. A to hlavně u Rona. V předchozích knihách průměrně chytrý, avšak nijak hloupý, statečný člověk se smyslem pro humor a schopností přijít se skvělým nápadem v zdánlivě bezvýchodné situaci. V Prokletém dítěti jakási bezcharakterní trapka co má sem tam pronést něco účelově vtipného. Draco taky velmi rychle převrátil a Hermiona spíš připomíná svou filmovou verzi. Harry je ale jako čtyřicetiletý velmi věrohodný. Albus se Scorpiusem jsou vynikajícími tahouny a vynahrazují hořkost po změně povah původních postav. Potěší drobná objevení"veteránů" původní heptalogie, mezi nimiž jsou například moje oblíbená McGonnagalová nebo Hagrid.
Příběh je vymyšlen možná až příliš násilně a někdy působí, jako kdyby bylo vynaloženo až příliš velké úsilí pro to, aby to celé dávalo smysl a pomocné oslí můstky jsou místy velice chatrné. Přesto to funguje. S lehkým skřípáním, ale stále ano. Zvratů se objeví hned několik a tempo je neúprosné. Celý příběh plyne příjemně, nastoluje několik palčivých otázek (nejen) dnešní doby - odcizení rodiče s dítětem, předsudky, nenaplnění očekávání a další, to vše skryto pod pláštěm rychlého příběhu, který je místy překvapivě velmi, velmi temný a drsný.
Občas se zdá, že příběh muže postrádat víc emocí a postavy živost, to ale vytýkat nemůžu, protože to je zapříčiněno papírem - na divadelních prknech, věřím, že obě tyto složky jsou dodány.
Napsání Prokletého dítěte byl obrovský risk. Co kdyby fanoušci nebyli spokojeni? Ba ne, co kdyby byli přímo zklamáni? Já se tohoto zklamání dost bál. Ale ten risk vyšel. Nejásám, jako bych si přál. Nejsem ale vůbec zklamaný. Jsem dokonce spokojený, velmi. Prokleté dítě přineslo příběh, který funguje a nepůsobí nastavovaně, což zachraňují postavy Scorpiuse a Albuse, kteří doručili velmi reálný a sympatický vztah a dalo se jim bez obtíží fandit. Nostalgické vsuvky fungují přesně tak jak mají a scénář se čte příjemně. Má to spád, je to strhující a napínavé. Hrátky s časem vysvětlené s pouze drobnými zádrhely (mohlo to dopadnout mnohem hůř). Nebýt několika drobných chyb, dal bych , sice slabších ale stále, pět hvězd. Tu jednu hvězdu ale musím srazit kvůli změnám v povahách původních postav a několika logickým kiksům (některé mohou být zapříčiněny nemožnosti vědět o myšlenkových pochodech postav, některé jsou prostě chyby). A také protože ten motiv o Prokletém dítěti je již viděn hned v několika fanfikcích (ačkoliv v Prokletém dítěti je vyřešen nejlépe a nejelegantněji). Tyto věci, s nimiž mám problém, mě nutí ubrat tu pátou hvězdu. Ty čtyři hvězdy jsou ale sakra silné a já jsem rád že si mohu oddechnout. Dopadlo to dobře, nemusím při rereadingu Cursed child vynechávat. Nemusím se ho bát vystavit si v poličce.
Jen už to asi stačí. Už se k Harrymu a.jeho přátelům vracet jo nemusí. Další příběh z kouzelnického světa, příběh někoho jiného by asi ani nevadil (viz Fantastická zvířata). Harry Potter ať už je ale uzavřen. Po dočtení sedmého dílu a překonání toho šoku několika dní, po vyrovnání se s faktem, že je konec, jsem si uvědomil, že je to velmi pěkný konec a že jsem dostal všechno, co jsem chtěl. Sedm knih bylo dost, kruh uzavřen. A i když koutek mé duše potřeboval vědět, jak to s postavami pokračuje i poté, stačilo to. Stačilo to a já víc nepotřeboval. Napsat pokračování byl, jak jsem zmiňoval, risk jako hrom. A nakonec byl i ten zapadlý koutek mé duše uspokojen. Nakonec z toho risku vzešla krásná poslední návštěva Harryho Pottera, velmi milé a velmi pěkné rozloučení s ním. I přes ty drobné chyby, návštěva to byla stále krásná. Nyní ale nechme rodinu Potterových být. Šance, že by se vyplatil druhý risk je mizivá.
A já opravdu nikdy nechci zažít zklamání z Harryho Pottera.
Nudné, předvídatelné. Pod úrovní předchozích knih. Druhá hvězda je jan za to, že spousta děti díky ní poprvé přečetla divadelní scénář.
Nečekala jsem od knihy vůbec nic, ale nakonec se mi četla dobře. Příběh docela hezký, trochu zauzlovaný(a to se mi líbí), ale postavy (hlavně ta jedna, má oblíbená, která se knihou jen mihla) na mě nepůsobily moc skutečně. Je vidět, že to nepsala sama Rowlingová, chybí tam ten cit pro chování postav, dialogy... Rozmýšlela jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale protože původních 7knih naprosto zbožňuju a jsem ráda za každý výlet do Bradavic, musela jsem hodnotit líp.
Kniha vyšla už někdy na podzim a tehdy jsem si ji objednala u babičky k Vánocům. Bylo nesmírně těžké vyhnout se veškerým spojlerům, protože na mě vyskakovaly snad odevšad. Ale zvládla jsem to a na Štědrý den jsem se nadšeně pustila do čtení. Nutno podotknout, že nedokážu být objektivní, protože Harryho Pottera jsem vždycky milovala a i dnes, ve svých 21 letech, ho stále dokola čtu nebo poslouchám jako audioknihu. Takže jsem Prokleté dítě začínala číst s obrovským očekáváním a kniha mě nezklamala, ani trochu. Zhltla jsem ji celou jedním dechem a tuším, že brzy si ji přečtu znovu. Stejně jako celá sága HP se stane i Prokleté dítě nedílnou součástí mé knihovny. Protože vždycky budu milovat všechny postavy, styl psaní úžasné JKR, i celý svět Harryho Pottera. Za mě pět hvězdiček!
Můj ty bože! To co jsem právě přečetla je tak fantastický příběh, jak je to promyšlený, aby to byl tak krásný dojemný příběh. Na konci knihy i slza ukápla. Pane jo za ty peníze to opravdu stálo, sice jsem knihu dostala k Vánocům, ale přehnaná částka 500 korun si myslím je už moc na knihu, ale za ty peníze to opravdu stálo. Na Harryho Pottera a jeho syna a celkově tento příběh budu vzpomínat dlouho. Harry Potter a prokleté dítě Vám v hlavě zůstane dlouho.
---SPOILER---
Delphi? Jako vážně? Fakt tohle jsem nečekala! Tak milé děvče a ona je to dcera Voldemorta.Fajt silný příběh plný napětí a dobrodružství Albuse a jeho kamaráda Scorpiuse.❤
Nic světoborného a úžasného. Čekala jsem větší propadák, ale naštěstí mě kniha hned na začátku zaujala a bavila mě. Samozřejmě se to s knihami o HP nedá srovnávat, ale upřímně jsem opravdu nic lepšího nečekala :) Ráda si ji přečtu znova.
Harry Potter je skvělý, ale tahle knížka mi přišla jako nějaká okopírovaná fanfikce z internetu... Znova už bych to nečetla, velké zklamání.
Mě se to líbilo :D Jako na prvních 7 knih to nemá, ale špatné to nebylo, četlo se to rychle a samo.
A to jako fakt? Prosím, že si autoři jen dělali srandu, že to Rowlingowá nemyslela vážně....
Ztracený příběh a velmi hluboko pod "pravými sedmi díly HP"!
Tak toto se nepovedlo. Příběh mě nezaujal, taková hodně slabá fanfikce. Jsem velká fanynka Harryho Pottera, zároveň jsem ale fanynka kvalitní literatury. A tento počin kvalitním čtením opravdu nebyl. Číst se to dalo, ale autoři měli evidentně mezery ve svých znalostech HP světa. To by se ale dalo překousnout, dobrá literatura to sice není, ale katastrofou bych to rozhodně nenazývala.
Katastrofou byl totiž scénář. Pokud se někdo z vás chystá napsat kvalitní scénář, pak byste si měli přečíst Prokleté dítě, abyste věděli, jak to rozhodně nemá vypadat! Zkušenosti se psaním jako takovým i se psaním scénářů mám četné, takže můžu říct, že to byl ten nejhůře napsaný text, s jakým jsem kdy měla tu čest. Musel to psát buď naprostý amatér, který s tím nemá zkušenosti nebo naopak někdo, kdo věděl, že psát absolutně neumí, tak se chopí slavného titulu, protože ví, že toho se lidé chytnou a on tak sklidí úspěch.
A to už nezmiňuji fakt, že napsat divadelní hru a nazvat to "osmým pokračováním" sedmidílného románu opravdu nebyl dobrý nápad. Takže se nejspíš zdržím hodnocení, jelikož z nostalgie a velké náklonnosti k paní Rowlingové a jejím příběhům o Harry Pottrovi nechci toto "dílo" hodnotit negativně. Věřím, že se to může někomu líbit a také nechci, aby mé hodnocení vyznělo až příliš zle. Čtení jsem si chvílemi opravdu užívala, bohužel pan autor to zkrátka neumí. Alespoň v tomto případě.
Bylo to jak vrátit se do dětství, kdy jsem s knížkou o Harry Potterovi usínala, jak jsem nemohla přestat číst. Příběh naprosto skvělý, některé postavy jsou přesně takové, jaké si je pamatuji (Ron, Hermiona), další mě popisem a chováním trochu zklamaly (Harry, Albus) a některým sem jejich chování nevěřila (Draco). Proto dávám jednu hvězdu dolů.
Naprosto úžasné. Knihu jsem přečetla ani né za den. Bylo naprosto skvělé se opět vrátit do světa Harryho Pottera a poznat jeho děti. Nejdřív jsem se trochu "bála" , jak se mi to bude číst v divadelním scénáři, ale úplně v pohodě.
MALINKÝ SPOILER
Taky jsem zamáčkla slzu, když se Scorpius setkal se Snapem, o Cedrikovi nemluvě...
Jako jedinou chybu, bych vytkla to, jak se Albus s Harrym scházejí 3 roky na King's Cross a najednou je Albus ve čtvrťáku a my nevíme, co mu jde za předměty, nebo co ho v Bradavicích potkává.
Rozhodně doporučuji přečíst. Napětí, akce. Setkání s oblíbenými hrdiny. A samozřejmě nesmí chybět Pán zla :)
Kniha psána ve formě scénáře divaldení hry se četla skvěle. Rozhodně jsem se v ději neztrácela. Vše je popsáno. A Scorpius pro mě nejlepší ze všech.
Jednou mě Harry naštval a to při rozmluvě s Brumbálem. Ale nakonec jsem mu to odpustila :)
I když přeci jenom mám Harryho raději jako studenta Bradavické školy čar a kouzel než jako otce od rodiny.
I tak jsem ráda, a to hodně, že jsem si knihu přečetla.
Oujé, tak tohle jsem zhltla jedním dechem. Děj ubíhá jedna báseň, každý akt končí napínavě a odhaluje spoustu zajímavých a nových věcí z kouzelného světa. Některé linky nejsou sice úplně dokonalé a pár okamžiků je doslova nelogických, ale i tak.
Mladé hrdiny jsem si zamilovala hned, a přestože se jedná o drama, užívala jsem si každou stránku. Scénář mi problém nedělal, ani angličtina, takže za mě 5 * bez váhání.
Byl jsem ze začátku dost skeptický, protože jsem s HP vyrůstal a nechtělo se mi číst knihu jako divadelní scénář. Je to vesměs krátké a jako novinka za spoustu peněz. Dostal jsem se naštěstí k dobré slevě a tak ji využil, jinak bych si knihu kupoval až kdo ví kdy.
Co mě překvapilo nejvíce, bylo to, že oproti HP sérii je děj temnější. Dále se více zaměřuje na vztahy mezi postavami, než na děj samotný.
Do knihy jsem se ale začetl a zabral a nakonec ji hodnotím kladně.
Jsem velký fanoušek Harryho Pottera, proto jsem si tuto knihu nemohla nechat ujít... a jsem vážně moc ráda, že jsem si ji přečetla.
Miluju divadlo, ráda čtu divadelní hry, a při čtení této knihy jsem dostala opravdu velkou chuť vidět hru naživo.
Jednoznačně nejlepší je Scorpius :)
Nno. Po přečtení reakcí jsem se trochu bála, i když jsem byla přesvědčená, že budu nekritická a prostě se mi to bude moc líbit a hotovo. Zejména ze začátku jsem párkrát vážně polkla (čarodějka s vozíkem? jako fakt???) a říkala jsem si, že je to přitažený za vlasy, ale poslední část se mi moc líbila. A jedna hvězdička je za Scorpia a Rona :-D.