Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303983/bmid_harry-potter-a-proklete-dite-y3o-303983.jpg
3
6845
6845
Harry Potter série
< 8. díl
Speciální vydání pracovního scénáře. Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší. Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst. Divadelní hru Harry Potter a prokleté dítě na námět J.K. Rowlingové, Johna Tiffanyho a Jacka Thornea napsal Jack Thorne. Je osmým příběhem ze série o Harrym Potterovi a zároveň prvním, který se oficiálně dočkal divadelního zpracování.... celý text
Divadelní hry Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Cursed Child, 2016
více info...
Přidat komentář
No...Klasický Harry Potter to není. Ale kniha se četla velmi dobře a je hezké vědět, co bylo dál.
To, co mi vadilo, bylo zvláštní chování postav, místy mi to nepřipomínalo původní hrdiny a celé to cestování časem bylo lehce matoucí.
SPOILER!!!
Neskutečně mě potěšil návrat Severuse Snapea. Jeho hlášky mě hrozně rozesmály.
A jsem jediná, koho děsí představa Voldemorta jako milostného páru? Božíčku...
Je pravda, že Harry je prostě Harry a do těchto kvalit kniha nedosahovala. Nicméně příběh byl čtivý, stránky ubíhaly velice rychle. Poté, co jsem si zvykla na způsob vyprávění a scénické poznámky, četlo se to samo a dokázala jsem si do detailu představit scénu na jevišti. I nápad se mi velmi líbil, bylo to příjemné navrácení do světa HP. Co bych vytkla je zvláštní náladovost a chování postav - Harry mi přišel nesympatický a pořád si nemohu připustit, že trio dospělo.
Tedy, duo Albus a Scorpio byl skvělý nápad a další příběh s nimi bych si určitě rád přečetl. A bylo hezké se znovu vrátit do světa HP. Toť asi vše k pozitivům. To co může fungovat na jevišti, prostě nemůže fungovat jako knížka. Děj je hrozně uspěchaný, postavy neosobní a ploché. Navíc si nejsem jist, co psali pánové a co paní Rowlingová. Často jsem totiž kroutil hlavou nad jednáním, činy a samotnou změnou osobnosti některých postav (někdy až příliš dramatické, někdy jako ze špatné fanouškovské fikce). Příjemná jednohubka, která bohužel nezasytí.
I přes mé překvapení musím nakonec hodnotit poměrně kladně. Je pravda, že některé pasáže byly trochu úsměvné, ale příběh byl poutavý a uměla jsem si hru živě představit.
Tak jsem se i já dala do čtení tolik vychváleného scénáře. Neříkám, že to není čtivé. Přečetla jsem to za chvilku, avšak moje pocity jsou z toho trošku rozpolcené. Líbí se mi spíš ten nápad, než příběh. Líbí se mi, že si někteří dali tu práci a snažili se rozvíjet příběh Pottera dál. JKR stvořila nádherný a nenapadnutelný svět a je vskutku příjemné se do něj vrátit.
Jenže příběh - ten už pokulhává. Na rozdíl od hlavního sedmiknižního příběhu, který se odehrává se vším všudy, je tenhle příliš přímočarý.
Když je srovnám. Harry v Bradavicích zažíval opravdu mnoho. Má mnoho zážitků i mimo hlavní dějovou linku.
Naopak Prokleté dítě toto postrádá. Není tam nic navíc.
Vím, že se to dá pochopit - je to přece jen divadelní hra. Ale v knižní podobě se ukazují i nedostatky :) Alespoň za mě.
Kniha se mi líbila. Samozřejmě nebyla úplně klasicky Rowlingovská, ale to se dalo čekat. Jediné co mě zarazilo bylo to, že v příběhu bylo hodně věcí domyšlených a osudy některých postav vůbec nesouhlasily s ostatními HP. A nevím jestli to tak přišlo jen mě nebo i Vám, ale všechno to přesouvání časem mi přišlo poněkud zamotané. Ale je to jen můj názor. Kniha se četla moc hezky. Po přečtení jsem si hned hledala herce vystupující v divadelním představení, většina souhlasila s mou představou a někteří ne, ale to je jasné. Bylo to fajn a jsem ráda že vůbec zvládli vymyslet něco podobného mým oblíbeným knihám :)
Příjemný návrat do kouzelnického prostředí. Ze začátku mi trvalo začíst se do knihy, ale od poloviny jsem to přečetla jedním dechem.
Logicky knížka úplně nesedí se sérií HP, Ale čekala jsem, že to bude horší.
Musím říct, že jsem se v téhle knize oficiálně zamilovala do Draca.
trvalo dlouho než jsem se začetla ,když to konečně začalo být zajímávé dost mě odpudil fakt ,že matkou Delphi je Belatrix....podle mě nesmysl. Jinak pointa příběhu proč ne ....ale zbytečné
Četbu jsem brala jako příjemné navrácení se do mladších let :-) Dost mě potěšilo, že knížka není tak dekadentní jako předcházející 3 v sérii. Forma scénáře se četla dobře, ze začátku jsem se soustředila, abych si děj představovala jako na divadle (které miluji), ale během čtení od toho člověk upustí a nevnímá, že nečte klasickou knížku - tedy mně to tak přišlo.
Hvězdičku dolů dávám za pro mě logický (filosofický) nesoulad s třetím dílem.
co k tomu říci... spoustu toho už bylo napsáno. Po přečtení několika komentářů jsem si řekla: "ale co, co člověk, to názor". A knížku jsem si zamluvila v knihovně. Po vyjádření se několika přátel (tedy nedobrovolného vyslechnutí celého děje, zápletky, osobních i neosobních názorů) jsem rezervaci zase zrušila. Po (asi stém) dočtení série (a povzdechnutí: "fajn, a co teď?") jsem si knížku nakonec půjčila. No... čekala jsem to horší. Jako divadelní hra to opravdu může být zajímavé. Dokonce bych to ráda viděla (jak řešili změny postav? Mnoholičný lektvar? Vážně by mě to zajímalo.) Takže jsem pokračovala dál a říkala si: "V klidu, to se ti jen zdá že se postavy chovají divně... Je to jiná doba, od 7. dílu uteklo dost času..." bohužel jsem se dostala k "hele, 60 stránek, to dáš. jinak se už k tomu nedonutíš a nedočteš to..." Můžu jen říct že dočetla, vrátila... ale zatím si nejsem jistá, že se k tomu budu chtít ještě někdy vrátit.
Abych to shrnula. Úplně bych to nezatracovala. K původní sérii to má podobně daleko jako já do Bradavic (v podstatě to spojují jen postavy, méně už jejich chování). Hlavní "záporačka" vážně divná (občas prostě kde se vzala, tu se vzala, na čas ani prostor nehledíme, zkrátka jí tam potřebujeme tak tam bude), sem tam něco jaksi nesedělo (jak se sakra dostali do Zapovězeného lesa po ukradení obraceče času? Fideliovo zaklínadlo nic?) sem tam něco potěšilo (ke konci jsem se bála zklišovatění - Expelliarmus, bum, mrtvej záporák - a ono ne, tleskám :) ) a celkově to ve mě zanechalo... víceméně neutrální dojem. Neurazí, ale...
Miluju svět Harryho Pottera! I když tato kniha byla úplně jiná než všechny předchozí, stejně mě dostala zpět do Bradavic a já úplně hltala každou stránku a vzpomínala na předchozí příběhy :)
Po přečtení 8.dílu mi vlastně ani není líto, že přecházím na jiné knížky. Prvních sedm dílů bylo skvělých, senzačních a nezapomenutelných. Jejich svět jsem si zamilovala. Tento poslední nebyl špatný, to vůbec ne, ale něco mu chybělo. Nějaký ten "opravdový" náboj, akce. Forma divadelní hry mi nevadila, právě naopak. Četlo se to samo a rychle. Jen to na mě bylo nějaké "moc rychlé", moc "naaranžované". Nevím přesně jak to popsat. Bylo to fajn čtení, ale nebyl to Harry.
Vánoční dárek pro mého nejstaršího syna, který knížku přečetl jedním dechem a jen se ozýval z pokojem výkřik, údiv. Za pár hodin se slovy začni číst mami, ať si můžeme o tom popovídat, mi byla knížka předána. Moc se mi nechtělo, vadil mi scénář a bála jsem se, že to bude nastavovaná kaše. Omyl - začala jsem číst a četla všude. Po dlouhé době knížka, kdy jsem byla naštvaná, že musím do práce. Přesně tak jak se příběh vyvíjí jsem si představovala pokračování - jen mi v hlavě neustále běžely jednotlivé scény, bohužel s přesnými vizážemi ze závěru filmu, což mi trochu vadilo, stejně jako že z Harryho se stal tak trochu morous . Knížku doporučuji, pokračující příběh má logiku a je reálná šance, že tak nějak by to možná bylo, ale kdo ví .... :-)
Knížka by se mi asi líbila víc, kdyby nebyla psaná jako divadelní scénář, ale stejně tomu nemůžu dát méně než 5*. Je to čtivé a napínavé. Rowlingová je prostě skvělá!
Bohužel jsem si tady v komentářích přečetla dost velký spoiler (Makoves), což mi zkazilo překvapení na konci :(
Dost jsem se toho bála, ale naštěstí z toho žádná hrůza nebyla. Díky tomu, že to je divadelní scénář, četlo se to rychle a dobře. Hlavní hrdiny - Albuse a Scorpiuse jsem si oblíbila, ikdyž někdy se chovali jako trubky, ale jsou to puberťáci, tak se není čemu divit. Tenhle návrat do Bradavic jsem si užila, až jsem cítila tu nostalgii.
Neměla jsem od toho žádná očekávání. Jednoduše jsem si k tomu sedla a do dvou to bylo přečtené. A bavilo mě to. Celkem zajímavý příběh plný zvratů a zápletek, postav a jejich chování, na jaké jsme zvyklí z předchozích dílů. Bylo to dobré. Jen Harry mi někdy připadal jako osina v zadku.
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Tak takovouto absurdnost jsem už dlouho nečetla. Bylo tam tolik evidentních logických chyb a nedostatků v příběhu, že se to nedá odpustit. Především ke konci. Celý příběh je založený na měnění minulosti a tím i přítomnosti, což nemám příliš ráda, neboť to samo o sobě je nemožné. V Harry Potterovi 3 bylo cestování časem také, ale tam to neporušovalo žádné zákony logiky. O této knize se to rozhodně říci nedá.
Některé rozhovory působili dost nepřirozeně.
A popravdě, Voldemorta by už mohli nechat odpočívat v pokoji. Byla bych raději kdyby z něj autoři nedělali jediný zdroj veškerého zla a příště vymysleli nějaké jiné problémy k řešení.
Tak ale něco pozitivního: ze stvárnění postav se mi docela líbili hlavní hrdinové, hlavně protože je neznám z hlavní série knih a jejich chování mi nemůže být divné. Nad některými věcmi jsem se upřímně zasmála a to se myslím počítá.
Knížka se četla dobře a rychle a děj byl zajímavý. Bohužel s do očí bijícími trhlinami.
Teď několik SPOILERů, kdo nečetl přeskočí.
Například mi nesedělo jak se dostali do zapovězeného lesa od Amose. Nebo jak se na konci dostali k té dece aby na ní mohli napsat vzkaz. A také jak Delphi zamkla několik dospělých čarodějů s hůlkami a nikoho z nich nenapadlo použít Alohomora. A to je jen několik problémů. Také si jich někdo všimnul?