Harry Potter a relikvie smrti

29.12.2019

Díl, který asi nejhlouběji zasáhl mé emoce a totálně změnil mé postavení vůči určitým postavám, které jsem jako správné záporáky nenáviděla už od první chvíle. Nevím, jestli jsem jediná, ale celkově mně opravdu spád zrovna u některých postav v tomto díle hluboce zasáhl a pokaždé mně to dostane, ať už to čtu anebo vidím ve filmu. Ale i tak tento díl hodnotím velmi pozitivně, i když si myslím, že se o tom, jaké některé postavy jsou mohl Harry dozvědět mnohem dřív...

25.12.2019

LÁSKA♥

12.12.2019

Knihu jsem četl již podruhé; první seznámení bylo v době "potterovské manie", kdy každý očekával, jak tato sága dopadne. Nyní (s odstupem času) jsem přečetl všechny díly, netroufám si hodnotit, který byl nejlepší, každý svým způsobem měl něco do sebe. Tento poslední díl byl však asi nejvíce propracován, proto mu z celé ságy dávám nelepší hodnocení. Nostalgie je nostalgie.

27.11.2019

Tento komentář bude spíše komentářem k sérii jako celku, než k poslední knize. K HP jsem se dostal až nyní, téměř dvacet let po vydání první knihy. Filmy jsem neviděl (napravím to snad o vánočních svátcích). Obecně ze světa HP jsem znal jen pár základních věcí, se kterými se dá setkat na internetu. Jinak nic a celkově jsem se tomu vyhýbal, protože jsem měl pocit, že to není kniha/série, která by mě mohla chytit. No a kde začít, když to končí?
V první řadě je třeba vyjádřit poklonu k tomu, jak paní Rowlingová píše a také k českým překladům bratrů Medkových (teda s jedinou výjimkou - za slovo "muckat" by se mělo zavírat do Azkabanu, to mi tak "pilo krev...").
Dále pak je třeba vyzdvihnout propracovanost děje a universa, které J. K. Rowlingová stvořila, jako takového. Příběh po kompletním dočtení dává smysluplný obraz a nevzpomínám si, že bych narazil na nějakou věc, která by byla v rozporu s předešlým textem a knihami. Upřímně řečeno, vzhledem k tomu, že jsem k sérii přistupoval spíše jako ke čtení pro odrostlejší děti a náctileté, tak milé překvapení.
K čemu mám však jisté výhrady jsou postavy. Přílišné lpění na "černobílosti" postav bylo podle mě zbytečné. Prostor tam dle mého byl. Určitě by bylo super, kdyby bylo více Severusu Snapeů - to je dle mého nejlépe napsaná postava celé série. Škoda, že zůstává (nejen) v tomto boji tak osamocen. Mírně to zachraňují snad jen některé vedlejší postavy (Popletal, Brousek, Pettigrew).
Sumasumárum se jedná o sérii, která mě dokázala udržet u čtení po několik týdnů (ač jsem mezi každým dílem přečetl ještě něco jiného - měl jsem těch fantasy sérií rozečteno více). Jak jsem psal výše , tak spíše je to asi určeno pro mladší generaci, než jsem já (a možná i proto mi vadilo ta přílišná černobílost postav). Ale i tak jsem se bavil.
Asi nejslabší v sérii bych viděl třetí díl, nejlepší díl pro mne byl ten poslední (ještě před dočtením bych sem dal díl šestý).

26.11.2019

Co říct o knize, kterou zná každý čtenář.

Je to krásné. Líbí se mi celá série a líbí se mi i konec. Není černobílý, nikdo není v ničem dokonalý, ani Brumbál ne. Harry není super hrdina. Je to prostě lidský příběh v kouzelném světě.

Těším se, až to budu číst svým dětem před spaním :)

17.11.2019

Sedmá kapitola a závěr jedné z nejvíce komplexních a propracovaných sérií. Všechny dílky zapadly dohromady, osudy se uzavřely, minulost byla převyprávěna a vše, co mělo být řečeno, zaznělo. Autorce skládám obdiv, protože její sága mě chytla a nepustila, a právem patří mezi oceňovaná díla. Jsem poctěn, že jsem z té generace, která musela napjatě čekat na překlady (především pátého dílu), protože čekat se vždycky vyplatilo.

13.11.2019

Myslím, že k této sérii se není třeba vyjadřovat. :-) Miluju jí a vždycky budu.

13.11.2019

(SPOILER) OBSAHUJE SPOILERY
Aaachhh. Tak to bude hodně těžké. Tenhle díl ve mně zanechal strašně moc emocí a pocitů a nevím, jestli to vůbec zvládnu všechno zpracovat, skloubit a sepsat dohromady, ale budu se snažit.
Tuhle knihu jsem četla strašně dlouho, protože jsem se víc věnovala tanci a jiným věcem, ale i tak jsem se to prostě bála dočíst, protože to je prostě konec celé téhle fantastické série. Tím, že jsem to četla takhle po částech a dlouho jsem třeba nečetla a potom jsem se naopak začetla hodně, tak jsem to moc neměla v hlavě uspořádané jako takový úplný "celek".. Ale samozřejmě si pamatuju, co jak šlo za sebou atd., ale ne tak, jako u předchozích dílů, kdy jsem to četla každý den. Na druhou stranu je tohle poslední díl a já jsem si byla moc dobře vědoma toho, že už to prostě všechno skončí a že už další díl není (pokud nepočítám Prokleté dítě, což je ,,jen" scénář a není zas moc dobře hodnocený), takže jsem to četla tak pomalu, protože jsem to prostě nechtěla, ale zároveň i chtěla dočíst. Hned ze začátku tam začala akce. Úplně na začátku si vlastně Harry přečte něco nového o Brumbálovi v novinách a je to pro všechny šok a Harry ani čtenáři neví, čemu mají věřit.. V tomto díle chyběla ta atmosféra hradu, Bradavic a toho celkového klidu, který panoval například o Vánocích atd.. Protože v tom momentě, kdy šel Harry do Bradavic hledat ten viteál a jak ho všichni začali vítat, tak mi to úplně připomnělo předchozí díly a staré časy z Harryho Pottera a bylo to úplně takové uklidnění. V tomhle mám úplně jasno, že mi tam tohle chybělo, protože ta jiná atmosféra tam šla jasně poznat, ale zase tam byla přidaná naopak jiná atmosféra, která v předchozích dílech nebyla. Potom mě hned ze začátku dojala scéna, kdy se loučil s Dursleyovými a hlavně Dudley. Celkem mě překvapil, protože bych od něj tohle nečekala. Tenhle díl drží bohužel největší rekord v úmrtí postav. Hned ze začátku - Hedviky mi bylo vážně strašně líto (tohle slovo tu pravděpodobně zazní ještě hodněkrát) a nechtěla jsem tomu věřit, protože jsem tohle vůbec nečekala. Pak hned Moody. Ten patřil do takových mých středně oblíbených postav, takže jsem ho taky litovala. Fred a George byli neuvěřitelně vtipní a je úžasné, jak si George dokázal dělat srandu z toho, že přišel o ucho. Hermiona vážně zvládla dokázat to, že Krátura byl pouze špatně ovlivněný jeho předchozími pány a když mu Ron, Hermiona a Harry řekli pravdu, tak přestoupil na jejich stranu. Od té doby jsem ho začala mít ráda, ale ne tak moc jako Dobbyho, protože tomu se žádný jiný domácí skřítek nevyrovná. Tahle kniha v sobě má nejen myšlenku dobro proti zlu, ale má tam i vloženou diskriminaci (mudlové × čistokrevní) a ta je samozřejmě přikládána na stranu zla. Taky mě hodně fascinovaly části, kde jsme se vraceli do námi známé minulosti, ale ta byla někým vyprávěna, jak to přesně bylo, což se mi fakt líbilo. Například když Voldemort šel zabít Harryho rodiče, Příběh tří bratří nebo Snapeovy myšlenky, k čemuž se vyjádřím ještě později.
Nejdůležitější faktor - postavy. Harry byl pořád stejný a i když se mi jeho chování místy nelíbilo, tak ho mám ráda. Vždyť on zabil Voldemorta, po něm je pojmenovaná celá série a on je nejhlavnější postava, ale ukázalo se, že bez Ronovy a Hermioniny pomoci si nevěděl rady. Ale prostě je to Chlapec, který zůstal naživu a pořád mě z toho mrazí, když tohle slyším, protože je to vlastně založené na tomhle a byla to úplně první kapitola z 1. dílu a mám ho fakt ráda, protože mi za těch 7 dílů přirostl k srdci. Ron je pořád takový trouba, jaký vždycky byl, ale je dobromyslný, celkem vtipný a hlavně jejich vztah s Hermionou je tak úsměvný, až je krásný. Hermionu jsem teda nechápala, jak se do něj mohla zamilovat, ale všichni tři patří mezi mé nejoblíbenější postavy. Provází nás už od 1. dílu až po ten poslední, takže se prostě nedá, abych je neměla ráda. Brumbál se tam v tomto díle taky překvapivě objevil a toho mám strašně moc ráda. Jak je upřímný a všechno to nakonec Harrymu vysvětlil tak, jak to skutečně bylo. Užasná postava. Když třeba jenom nechtěně kliknete na nějakou stránku nebo jenom na fotku, kde je tématika Harryho Pottera, tak je strašně moc pravděpodobné, že narazíte na spoilery. No a přesně tohle se mi stalo několikrát. První se Snapem, protože jsem klikla na nějaký pitomý článek, kde jsem okamžitě zjistila, že Snape byl celý život zamilovaný do Lily. Potom mi to docvaklo i se scénou ,,After all this time?" ,,Always" a bylo mi to jasné, ale ne úplně všechno.. ale byla jsem úplně vyřízená z toho, že jsem si to vyspoilerovala. Ale i tak, když jsem tu scénu přímo četla, tak jsem to strašně prožívala, Snapea mi bylo hrozně líto, protože už od 1. dílu patří do mých oblíbených postav, zasáhlo mě to, měla jsem na krajíčku a valila jsem oči stejně, jako když jsem poprvé poslouchala 8d. Prostě nejlepší a nejdojemnější scéna ze všech. Doufala jsem, že se k tomu Harry pak ještě vyjádří, což se nestalo, ale nejlepší bylo to, že po něm pojmenoval svého syna a řekl, že to byl nejspíš nejstatečnější člověk, kterého znal. Potom jsem si vyspoilerovala, že umře Dobby, Fred a Lupin.. ještě k tomu těsně před tím, kdy jsem tu scénu s Dobbym měla číst. Ale i tak mi to bylo hrozně líto, protože Dobby je úžasný, roztomilý a strašně hodný a statečný a všem jim zachránil život. Taky mnou otřáslo, že vlastně umřela Tonksová s Lupinem, kterým se před nedávnem narodil syn. Postava Griphooka mě první mile překvapila, když kvůli nim lhal, ale pak mě pěkně naštval, když si vzal ten meč. Jsem tak strašně ráda za ten konec.. Že už je nadobro konec s Voldemortem a smrtijedy a že už bude jen klid. Strašně mě znepokojil název poslední kapitoly ,,O devatenáct let později" a právem, protože to bylo tak šokující, ale zároveň strašně hezké a dojemné a úplně mě to dostalo. Pokračování je v mém článku s recenzí.

06.11.2019

Sedmý Potter dělá čest svému jménu. Důstojné zajímavé zakončení plné dobrodružství, zvratů a kouzel. Sonda do minulosti životů Albuse Brumbála a Severuse je navíc vítanou a zdařilou přidanou hodnotou, která z těch dvou rozhodně dělá nejplastičtější a nejzajímavější postavy celé série.

Po dočtení tohoto příběhu máte najednou pocit, že všechny dílky zapadly a vytvořily úchvatný komplexní obraz, kde minulost ovlivnila přítomnost a zároveň předurčila budoucnost. Jsem unesena, co autorka zvládla vymyslet za spletitý a skvělý příběh v rámci 7 knih, kde snad každá maličkost má nakonec svůj účel. (Přestože mi Harry občas lezl - hlavně v pětce - na nervy, ale to k puberťákům tak nějak patří.)

Já prostě miluju Bradavice a nemůžu jinak, než doporučit, abyste i vy jednou otevřeli první díl a nasedli do spěšného vlaku, který vás odveze přímo k nim.

29.10.2019

Komentář obsahuje spoilery.
Opravdu jsem fanouškem Potterovské série, ale tento díl považuji za naprosto nejslabší ze všech sedmi knih. První polovině v zásadě asi nic nevytýkám, byť ji tady někteří popisují jako rozvláčnou a bez děje. Druhá polovina relikvií mi oproti tomu připadala tak trochu, jako by autorka chtěla mít už honem honem všechno z krku. Velmi výrazně zde nekoresponduje to, jak byly viteály z předešlého dílu, medailonek a i prsten chráněny velmi černou magií a i takový kouzelník, jako byl Brumbál měl co dělat, aby si s těmi kouzly poradil. Ostatní viteály se zničeho nic různě povalují všude možně, v zásadě chráněny jen obyčejnými opatřeními u Gringotových, nebo naopak vůbec žádnými (diadém). Za totální zkrat považuji výpravu Rona a Hermiony do Tajemné komnaty pro zuby baziliška, wtf, co to jako má být? Ve druhém díle se řeší, že Harry jediný od dob Salazara Zmijozela umí mluvit s hady a najednou Ron v sedmém díle prostě otevře komnatu, protože to od Harryho odkoukal???To je fakt krpa jak blázen. Naštvala mě také zbytečná smrt Dobbyho a samozřejmě Severuse a Lupina s Tonksovou. Co se mi naopak zamlouvá je příběh tří bratří a relikvií smrti. Zbytečná mi připadá sonda do života Albuse Brumbála, raději bych si ho ponechala v mysli jako Nejvyššího divotvorce a Nejhlavněšího hlavouna, bez chyb...

01.10.2019

SPOILER
Všechny díly HP jsem četla několikrát, jen sedmý díl pouze jednou. Proto jsem se k celé sérii cca po 15ti letech vrátila. Většinu děje ze sedmičky jsem si nepamatovala a proto mě čtení tak bavilo a přečetla jsem jedním dechem. Občas mě už štvalo, že má HP neskutečné štěstí a hodně schopných přátel kolem sebe, jinak by už byl dávno mrtvý. Prakticky mě nenapadá jediná situace za celou sérii, kde by si s něčím poradil úplně sám a nikdo ho nezachraňoval. Děj se mi líbí, JKR krásně promyslela spoustu detailů. Líbí se mi myslánka a Snapeovy myšlenky. Jen teda finální párování mě zklamalo. Ginny jsem nikdy nijak extra nefandila a k HP mi nesedí. Nepřispívá tomu ani filmové zpracování, protože její představitelka je mi nesympatická. Ron a Hermiona - tam si dokážu představit románek, způsobený tím, že sdíleli spoustu stejných nebezpečných situací a to je svedlo dohromady. Jako pár na celý život si je ale neumím představit. Někde jsem četla, že spárování Hermiony s Ronem lituje i samá JKR.

01.10.2019

Mesic straveny s Harrym Pottrem a jeho kamaradama. A to teda bola jizda. Posledni dil byl pro mne spolu s prvnim a tretim nejlepsi. Konecne zavrseni a konecne se dozvidame, co a jak bylo. Mistrovsky napsany. Rowlingova proste umi psat a nedivim se, ze tohle je jedna z nejvic ctenych serii. A my za to dekujeme.

26.09.2019

No závěr byl skvělý, akce od začátku do konce. Bylo tu vše, všechny emoce a itrocha toho vzrušení, překvapení a malého wow efektu, z toho jak tohle autorka zvládla.

18.09.2019

Srdcovka ♥
Nemohla jsem uvěřit tomu, že celá série končí. Vyvrcholení je strhující. Hltala jsem každý řádek, nemohla jsem přestat, dokud jsem to nedočetla a nedozvěděla se, jak to dopadlo.
Putování za viteály není tak jednoduché, jak to vypadalo. Zemře plno oblíbených postav.
All was well...

11.09.2019

moje srdcová záležitost. Hodně dlouho jsem se srovnávala s tím, že žádný další díl už nebude...

03.09.2019

Role se obrátily a z lovců se stala lovná zvěř.

Začala válka a zlo má i přes veškerou Harryho dosavadní snahu navrch. Šance jsou mizivé a úkol před nímž naše trojice stojí se zdá být nesplnitelný.

Sedmé pokračování o brýlatém čaroději se od předchozích značně odlišuje. Hrdinové dospěli a musejí bojovat. Prostředí je různorodé a plné nebezpečí. Lord Voldemort má oči všude a stačí jediná chyba...
Čtenáři, kteří měli na Harrym nejraději školní prostředí budou možná trochu smutní. Ostatní mohou jásat, neboť se konečně uzavře kruh a sedmi dílný příběh eskaluje k epickému závěru, ve kterém jde skutečně o všechno.

Byly to krásné dětství s Harrym po boku, a tak zatlačuju slzu a opět beru do ruky Kámen mudrců, abych si to celé prožil ještě jednou.

01.09.2019

Fantastitcá kniha, fantastiská celá série, fantastická Rowlingová. Harry Potter forever in my heart !

30.08.2019

Konec. Nemůžu tomu uvěřit, ba odmítám tomu uvěřit. Tohle byl ten nejsmutnější a nejtragičtější díl, který ve mě vyvolal opět neskonale moc emocí. Tu knihu jsem zavírala s těžkým srdcem, určitou ztrátou, s úsměvěm na tváři, ale i se slzami a... stále je mám v očích. Byť jsem přece ten příběh znala z filmu... ta kniha mě dostala. Úplně. Vším. Tolik nečekaného a šokujícího. To kouzlo toho příběhu, těch knih je jedinečné a nepřekonatelné.
Četlo se to samozřejmě úžasně a vůbec jsem se toho světa nechtěla vzdávat, i kdyby na malý okamžik. Znovu a pořád jsme zažívali nějaká dobrodružství s ústřední trojicí, však tentokrát to bylo dalece drsnější - smrtelné nebezpečí na každém kroku. Kam jsme se to dostali od prvního dílu? Tajila jsem dech každou kapitolou a držela palce - do poslední věty.
Tahle série je skvělý a jedinečný fenomén, který zasáhl a ještě zasáhne nespočet generací. Je nadčasový. Je to srdcová záležitost a byť se budu opakovat, tak stále mi to nedochází, že je vážně konec! Že se s Harry Potterem, Hermionou Grangerovou a Ronaldem Weasleym už nesetkám na žádném novém dobrodružství. A bude mi to trvat dlouho než to vstřebám. Tady už byli dospělí, žádné děti a bylo to hodně znát ve vývoji postav. Poslední kapitola či "epilog" mi dává najevo, že jsme na konci cesty a byla... prostě neskutečná. Byli dospělí, ale zas jinak. V té kapitole... něco v ní bylo.
Jsem na sebe pyšná, že jsem konečně po tolika letech knižní sérii zdolala, byť zpětně nechápu, co mi na tom tak dlouho trvalo?!, a jsem opravdu vděčná, že jsem měla tu čest poznat tento kouzelnický svět J. K. Rowlingové - díky. Obdivuju její fantazii a umění, vytvořila neskutečné, všechna čest.
A určitě a rozhodně se nevidíme naposledy. :)

28.08.2019

Na tohle jsme všichni čekali a v době, kdy kniha vycházela, jsme se hádali o to, kdo zemře a proč. Ovšem takové vyvrcholení nikdo z nás nečekal. A klobouk dolů před autorkou, jak si s příběhem a potažmo s celou ságou pohrála.