Síla
Siri Pettersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343980/bmid_sila-EIC-343980.jpg
4
551
551
Havraní kruhy série
< 3. díl
Temné finále trilogie Havraní kruhy přinese osudovou volbu. Představte si, že jste ikonou ve světě obávaných slepých. Symbolem, který jeho obyvatele spojuje v nenávisti a touze po pomstě. Jako dcera mrtvorozeného válečníka, jenž se vinou zrady svého bratra ocitl ve vyhnanství, máte jediný úkol — zahájit začátek konce. Hirka se připravuje na setkání s vládnoucím rodem studeného světa s pevně danou hierarchií, v němž se cení odvaha a pohrdá slabostí. Dívka neochotně přijímá svůj osud v naději, že svého přítele Rimeho udrží naživu a Ymslandu v bezpečí. Ale žízeň mrtvorozených po Síle je neuhasitelná a válka nevyhnutelná. Ke kterému světu se Hirka nakonec přikloní? Kam patří?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Evna, 2015
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době jsem si celou sérii přečetla znovu a překvapeně zjistila, kolik jsem toho z děje už zapomněla. Rozhodně to není dnešní typická romtasy, kde se řeší hlavně romance hlavních postav.
Tady jde víc o to budování světa, politiku a úlohu hlavní hrdinky a její místo ve světě. Který je rozhodně propracovaný a poměrně originální. A hlavně proto se mi celá série Havraní kruhy líbí.
Síla je skvělým zakončením, rozuzlením a vyřešením všeho o co se Hirka, ale i Rime snažili. Samozřejmě s několika obtížemi, ale to k tomu patří. Svět slepých mě sice až tak nezaujal a tady se to kolem něj točí dost, ale chápu jeho důležitost a celkově to prostě zapadá a funguje.
Konečně závěr této série na který jsem byla opravdu velmi zvědavá, protože druhý díl byl o něco málo slabší než první, takže jsem se bála sestupné tendence. Naštěstí se mé obavy nevyplnili a musím říct že závěr série se opravdu povedl.
Autorka znovu popustila uzdu své fantazii a prostřednictvím příběhu nám představila další svět, který je velmi zajímavě zpracovaný. Baví mě jak do detailu je celý svět vymyšlený a i způsob jakým je nám představen. Postupně se s Hirkou dozvídáme některé zákonitosti světa slepých a mě na tom zaujalo jak moc rozdílné jednotlivé světy jsou. V tomto světě jde hlavně o to ukázat sílu, slabost se tu netoleruje a hlavně nikdy veřejně neukazuje. To je první pravidlo tohoto světa, ale jak již víme z předchozích knih Hirce dodržování pravidel nikdy moc nešlo.
Možná škoda, že svět Umpiry nedostal ještě více prostoru a nedozvěděli jsme se víc o tom jak to tam chodí. Kromě této linky sleduje příběh ještě druhou, která se odehrává znovu na Ymslandě, kde se Rime snaží asi bych řekla zachránit co zbylo z jeho světa a dotáhnout plány, které měl předtím než se vydal zachránit Hirku. Je ovšem stále stejně tvrdohlavý a proto nejde vše tak jak by chtěl.
Závěr knihy nebyl úplně takový jaký jsem ho čekala a úplně mě nepotěšil dá se říct otevřený konec. Celkově jsem si ovšem čtení užila a tuto sérii rozhodně mohu doporučit.
Protože mě tato série zase tak moc neohromila, trvalo to několik let, než jsem se dostala k poslechu této závěrečné části. A jsem pravdu moc ráda, že jsem poslech této série nakonec nevzdala. Protože Síla je mistrovským zakončením. Kniha nepostrádá vůbec nic. Je napínavá, tajemná, zábavná, vtipná a má dost dobře vymyšlený, otevřený konec. Dvě dějové linky. Hirka ve světě slepých. A Rime ve světě Aetlingů. Obě dějové linky se nakonec propojí. Přestože v knize dostal mnohem větší prostor svět slepých, myslím si, že audiokniha měla mít dva narátory. To se bohužel nestalo. Audioknihu načetla pouze paní Magdalena Tkačíková.
Jak jsme začali, tak jsme i skončili.
Jelikož jsem zhltla všechny tři díly v podstatě během jednoho okamžiku - alespoň tak by se to určitě jevilo Hirce - trpím v tuto chvíli lehkou depresí z konce série.
Do třetice všeho dobrého se čtenář seznamuje s dalším - třetím - světem. Světem Umbri. Slepých.
Slepí se chovají v rozporu se zákonitostmi, které Hirka zná. V rozporu se zdravým rozumem. V rozporu s přežitím. Je ti zima? Svleč se a nedej to znát. Máš strach? Odzbroj se a nedej nic najevo. Jen tak u nás získáš uznání.
Hirka a její "nová rodina" se pokouší o opětovné vydobytí někdejší slávy. O napravení starých křivd a uznání.
Hirka se zároveň snaží neumřít a přijít na způsob, jak zachránit nejen sebe, Ymslandu, Rimeho, ale také Sílu. Tu, kterou nedokáže ovládnout. Bez níž ale svět jisto jistě zanikne.
Rime má plné ruce práce se sjednocením rozpadajícího se světa. Kolkagga, Ravnhov, uprchlíci... To všichni musí spojit síly, aby zabránili tomu nejhoršímu - válce, která nemá v dějinách Ymslandy obdoby.
Nový svět opět dodává nový náboj. Vidoucí, Skerri, Kes... Všichni lační po Síle a pomstě. A to už po tisíce let. Jak asi vypadá taková tisíce let zakořeněná nenávist? Touha po spravedlnosti a odplatě?
Osobně trilogii doporučuji všem, kteří mají
již něco načteno. Drobné mouchy, které ale najdeme asi všude, můžeme považovat spíše za Sulni. Ne všechno se točí kolem Hirky a ne všechno musíme nutně v našich životech zachránit.
Jen mě mrzí, že Hirka a Rime nedostali trochu víc prostoru pro sebe.
I závěrečný díl má náboj. Svět nevidomých byl svým způsobem jedinečný a zajímavý. Kastovní systém mě až tak moc nepřekvapil. Všechny tři světy vykreslené Hirčinýma očima byly zajímavé, docela ráda bych s nimi navštívila i další.
Doporučuji číst trilogii postupně a bez prodlev, velké množství postav se může zdát chaotické, pokud tak neučiníte, v dalších dílech se o nich mluví, aniž by byly znovu uvedeny do dějových souvislostí. Nemyslím si, že tato zajímavá série je vhodná pro děti, jinak byla nápaditá, překvapivě nová, jediné, co bych vytkla, byl sem tam se objevující patos, jinak dobrý prázdninový poslech.
Tak konečne mám za sebou posledný diel série. Príbeh začína tam, kde skončila druhá časť. Zo začiatku ma to hrozne bavilo, Rimeho linka a svet Umpiri. Postupne mi však začala liezť na nervy ufňukaná Hirka. Kde sa podela tá vyspelá žena z druhej časti? Koniec bol zase uplácaný hrozne rýchlo a prišlo mi to celé také neuveriteľné. Škoda, že autorka túto časť viac nerozpísala. Takže nakoniec zase len 3,5/5*
(SPOILER)
Kdo je fanouškem severské mytologie a literatury, tak by si měl přečíst sérii Havraní kruhy. Poslední díl je velmi povedený. Trochu mě zamrzel otevřený konec, ale je už na vás, si to domyslet. Nechybí ani překvapivé zvraty, které děj posunuly vpřed. Svět Umpiri je vážně krásně tajemný, děsivý a něco na něm mě stále přitahovalo a chtěla jsem se dozvědět více.
Konečná bitva z mého pohledu sice tak zajímavá nebyla, ale byla pojata poutavě, abyste se ke konci nenudili. Za mě je poslední díl povedený a nezklamal mě :-)
Bylo to skvělé, přičemž nemluvím pouze o tomto závěrečném díle, ale také o celé sérii. Nadchly mě zajímavé postavy s hloubkou, i pěkný a originální svět. Pouze řada maličkostí mě zadržela dát všem dílům plný počet, ale mám z toho až výčitky, neboť tato série měla rozhodně své kouzlo.
Tuhle sérii bych určitě zařadila mezi nejlepší fantasy romány. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Napínavé, čtivé, otevřené pro vlastní fantazii... Sympatičtí hrdinové, které si člověk rychle zamiloval... Budete mi chybět Hirko, Rime...
V Ódinově dítěti nám byl představen nový svět a jeho obyvatelé, děj byl ale příliš jednoduchý a dějově i zvratově naivnější. Plíseň dospěla spolu s hlavní hrdinkou, přidala úrovně více světů, odhalila propojení, zabrousila do legend a nasázela množství zajímavých konceptů. Síla vše uzavírá, ubrala na překvapení a naopak přidala na akci. Osobně však spíše preferuji druhý díl, kde jsem se rád nechal překvapovat a unášet zvraty, před tím závěrečným, kde vše vcelku předvídatelně doplynulo do konce. Přiznávám, že to zdánlivě nejzajímavější, tedy závěrečná bitva a zakončení, mě tolik netáhlo. I když samotný závěr byl správně zakončující, přesto příjemně otevřený...
Velmi mě v Síle zaujal svět Umpiri a jejich hlavní město Ginnungad skryté v hoře pod ledovcem. Chci ale vědět víc - vládlo tam vždy takto nepříznivé podnebí? Jak vypadá celá planeta? Rozumím, jak Umpiri vstřebávají živiny, kde jich ale pro všechny získávají dostatek? To opravdu stačí zmíněné podzemní terasy? A co podrobnější fungování celé tamní společnosti? Dostal jsem prst, ale chci celou ruku. Stejně tak mě ale obecně zajímá, kdo a proč vytvořil kruhy, jak ne/funguje principiálně zdejší (myšleno na všech "propojených" světech) síla/magie, využívaly propojení mezi světy i živočichové, nebo jen zmíněný "spirálovitý tvor" (nebo je to jen náhoda)? A jsou havrani opravdu něco víc?
První díl se mi až na pár maličkostí líbil, druhý díl mě zklamal. Tato kniha mi navrátila chuť zjistit, jak to všechno skončí. Bavila mne natolik, že jsem předchozímu dílu odpustila mnohé nešvary.
Jde o povedenou trilogii se zajímavými postavami a dobře vylíčeným světem, ale Ódinovo dítě zůstává jednoznačně nejlepším dílem série čistě proto, že je nejucelenější a má dobré tempo. Nemůžu se zbavit dojmu, že by celý příběh plynul lépe, kdyby byla druhá a třetí kniha delší. Stejně jako u předchozího dílu zde totiž platí, že je spousta důležitých mezníků v ději uspěchána a některé záležitosti visí jen tak ve větru, takže je čtenář ponechán se spoustou nezodpovězených otázek. Věci, které by pro hlavní hrdiny měly být náročnými a zásadními okamžiky jejich života, se často dějí jen tak mimochodem. Minimálně posledním několika kapitolám by prospělo, kdyby byly delší, protože jsem se místy ztrácela v ději, který (stejně jako v předchozí knize) plynul rychlostí světla. Svět Dreysíl i jeho obyvatelé mě fascinoval, atmosféra byla skvělá, ale narozdíl od Ymslandy nebyl popsaný a propracovaný tak dobře, což je škoda.
Teď k postavám.
SPOILER!
Hirka mě bavila — dostala prostor dospět, musela čelit velkému morálnímu dilematu, udělala pár těžkých a nakonec i špatných rozhodnutí, díky čemuž přestala být tou naivní holkou, jakou byla na začátku. Chvílemi mi bylo to omílání její výjimečnosti proti srsti, stejně tak i skutečnost, že si získávala přízeň ostatních příliš snadno, ale to asi patří k YA. Na druhou stranu mi Rime nepřipadal o nic méně otravný než v předchozím dílu. Je stále stejně tvrdohlavý, impulzivní, (nadržený) a posedlý Hirkou natolik, že je ochotný bez rozmyslu rozbourat ymslandskou společnost i její vládu, aniž by měl nějakou vizi či plán, jak vybudovat něco lepšího. Nové postavy patřící k Umpiri se mi líbily, hlavně Skerri a Kolail, kteří ke konci příběhu ukázali, že nejsou tak černobílí, jak se zprvu zdálo. Ovšem ze všeho nejvíce mě potěšil návrat Urda Vanfarinna, kterému podle mě nebylo v prvním dílu dáno dostatek prostoru, aby se předvedl i jako něco víc než obyčejný záporák typu "páchám zlo, abych páchal zlo". Také se ukázalo, že havran Kuro/Naiell nakonec nebyl vypočítavým zrádcem a skutečně mu na Hirce záleželo, což mi udělalo ohromnou radost.
Nevím proč, ale pobavilo mě, kolik se v tomto dílu objevilo narážek na sex, kterých bylo v předchozích knihách poskrovnu — nejenže dojde k dlouho očekávanému sexu mezi Hirkou a Rimem, také se málem dočkáme scény s popisem masturbace a několikrát nám je připomenuta existence Rimeho zasychajícího spermatu na Hirčiných stehnech.
Celkově je příběh čtivý a pěkně napsaný. Od Siri Pettersen si ráda přečtu něco dalšího.
Závěrečný díl trilogie opět bezva; musím říct, že mne celá tahle série mile překvapila. Příběh měl spád, napětí, četl se mi skvěle a popravdě si neumím představit, že bych po každém díle měla čekat (třeba rok?!) na vydání toho následujícího. Naštěstí jsem na tuhle trilogii narazila v době, kdy už byly v češtině k dispozici všechny díly, takže jsem je mohla přečíst všechny najednou, což bylo (za mne) rozhodně fajn.
Pokud občas hledáte příběh, který nenutí k nějakému hlubokému přemýšlení, je tahle trilogie to pravé...
A ještě jedno upozornění:
Formátem a váhou rozhodně nejde o knížky, které si běžně dáte do kabelky či batohu (což já ráda), abyste si mohli zkrátit čas při čekání na vlak, autobus, MHD či doktora :o)
Panebože! To bylo skvělý! Poslední díl triologie Havraní kruhy byl snad že všech nejlepší a celkově celá série patří do mých top 5 sérií. Do knihy jsem se rychle začetla a stránky až moc rychle ubíhaly. Děj byl plný napětí a nikdy jsem si nebyla jistá, co se bude dít dál. Líbil se mi vývoj charakterů, objevily se tam i některé z předchozích dílů, na které jsem pozapomněla. Hirka byla skvělá a Rimeho jsem si oblíbila snad ještě o něco víc. Zakončení mě překvapilo, ale jsem ráda, protože to mohlo dopadnout i hůř. Rozhodně si chci co nejdříve přečíst od autorky i novinku Železný vlk.
Z předchozích dílů jsem byla nadšená, série mě opravdu chytla, a tak jsem byla moc zvědavá, jak to celé skončí.
Co se týče celé série, tak příběh je obestřen mnoha tajemstvími, jejichž odhalování je nám postupně dávkováno. Většinou se mi nedařilo odhadnout, jak to bude pokračovat a autorka mě nestále překvapovala. Svým způsobem mi celá tato série trochu připomínala Naslouchače.
Tato knížka mě chytla hned od začátku a nemusela jsem si na ni zvykat jako u předchozích dílů, možná i proto že začíná hned tam, kde předchozí díl skončil. Vrátili jsme se i k postavám z předchozích dílů a autorka dotáhla všechno, co v předchozích dílech začala.
Celý třetí díl byl čtivý, originální a hlavně plný napětí. Neustále jsem byla napnutá, jak se to či ono vyřeší. A hlavně jak moje oblíbené postavy skončí a upřímně konce jsem se úplně děsila - miluji happy end a tady jsem si až do poslední stránky nebyla jistá, jestli se dočkám vytouženého konce. Zase na druhou stranu to bylo příjemné osvěžení, nebýt si koncem jistá už od poloviny knihy, potažmo série :-)
Jedinou výtku bych měla k postavě Hirky, celou dobu se mi líbilo, jak uvažovala, jak se prezentovala a její úvahy mi byly také blízké, ale v poslední třetině mi přišlo, že trochu zešílela :-) Ale to byla jen drobnost, navíc asi odůvodnitelná tím, co všechno prožila.
Skvěle namluvená audiokniha. Postavy příběhu nejsou černobílé, ale mají své odstíny šedi, což je skvělé. Zakončení není zrovna happy end, ale díky tomu působí realisticky.
Závěrečný díl trilogie Havraní kruhy jednoznačně považuji za nejlepší z celé série. Příběh se na rozdíl od předchozích dvou dílů docela rychle rozvíjí, přirozeně graduje a určitě není předvídatelný. Jako v jednom velkém kotli se tu mísí osudy hrdinů hlavních i okrajových, jejich charaktery se vyvíjejí a ovlivňují navzájem, nové postavy přirozeně zapadají do celkového obrazu. Ve výsledku se to všechno propojí do jedné neočekávané, ale bohaté chuti.
Většinu času se pohybujeme ve světě Umpiri, v mrazivém, děsivém a nesmírně tvrdém prostředí, kde jak postavy, tak prostředí nebo zvyklosti, zkrátka všechno je proti Hirce. A ta slabá, podceňovaná, předem odsouzená Hirka jim ukáže, kdo je pravý Umpiri.
Autorka vrátila na scénu většinu starých postav - majitele čajovny Lindriho, Eirika Ravnhovského a jeho syna Teina, Ramoju a jejího syna Vetleho, Graala v lidském světě a celou řadu dalších, což je jako příjemné a osvěžující setkání se starými známými.
Je to originální, čtivé, s dobře promyšlenou zápletkou a třebaže mám ráda jasné ukončení příběhů, tady se mi líbil i otevřený konec.
150 stran a už nemůžu, prostě mě to nebavi a brzdí mě to v dalším čtení...snad a třeba ji ještě dám šanci
“Nemůžeš vyléčit všechno, Hirko. A neplatí ani to, že všechno, co je opravené, je krásnější než předtím. Někdy to prostě zůstane zničené. Nic víc.
Třetí závěrečný díl a válka na spadnutí.
Po dočtení druhého dílu jsem se moc ráda zase pustila do třetího a čekalo mě opět nové dobrodružství, nové Hirčiny výzvy a nové prostředí. Ačkoliv je zde opět pomalejší start, rychle to dostane zpět svůj spád.
Do třetice se nakonec dostáváme k Umpiri a jejich fungování světa. Je to svět, který se s nikým nemazlí, přizpůsob se nebo zemřeš. Hirka postupně získává nové informace, které ji pomáhají přežít v nehostinném prostředí. V knize se hodně pojednává i o odpuštění, zda má někdo dostat druhou šanci a jak přesvědčit Umpiri, že chyby se nemusí jen trestat smrtí. Nicméně pořád tu bylo pár věcí, které bych si ráda přečetla. Ráda bych se o Umpiri dozvěděla ještě víc, víc o tom městě ve kterém byli atd.
Hirce jsem neskutečně fandila v jejím počínání, bavil mě i Rime a hodně jsem si oblíbila i nové postavy, např. Kese. Interakce mezi ním a Hirkou byly skvělé. To jaký byl a zároveň co nechtěl dál najevo, protože slabost vás ve světě Umpiri může stát krk.
“Králíci umírají.
Líbí se mi, že autorka pořád klade důraz na budování toho světa, intriky a v tomto díle i politikaření. Síla je plná zvratů a udržuje si stále tu nádhernou atmosféru. Romantika tady není na pomyslném bodu mrazu, sice prostor, který tady dostává Hirka a Rime není velký, ale o to je to lepší. Žádná prvoplánová věc.
Závěr byl částečně uhodnutelný, částečně otevřený, ale zároveň takový, jaký si ta série zasloužila. Navíc o akci a zvraty nebylo nouzi.
Pokud můžu doporučit, tak sérii dejte šanci a čtěte ji v období, kdy na ni budete mít čas. Je dobré ji číst hned najednou, aby vás množství postav, střídání světů a zvraty nezmátly. Chtěla bych, aby si ji přečetli lidi, kteří hledají propracovanou fantasy, protože tohle je něco, co by nemělo být přehlíženo.