Hrdý Budžes
Irena Dousková
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211959/mid_hrdy-budzes-211959.jpg
5
2392
2392
Helenka Součková série
1. díl >
Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně.
Přidat komentář
Bára Hrzánová knihu úžasně namluvila. Velmi pozitivně, i když témata, která malá Helenka řeší, nejsou vždy veselá a jednoduchá. Rozhodně doporučuji k poslechu. Byl to zážitek (stejně jako jiná Bárou Hrzánovou namluvená díla). Plný počet*****
Tato kniha se mi dobře četla, byla velice zábavná. Plná vtipných situací ze života jedné rodiny, popisovaných pohledem 8 leté holčičky. Knihu doporučuji každému kdo se chce zasmát na každé stránce.
Pohled detskych oci na sedmdesata leta na mne pusobil velmi presedcive. Moc me bavilo, jak si autorka hraje s vyznamy dospelackych vyroku.
Hlavne nemit srdce, to je totiz hrozna nemoc! :))
Krásná kniha, člověk si u ní oddychne i dost zasměje. Budu muset zkusit i audioknihu nebo možná i přímo divadlo.
Velmi mě tato kniha pobavila. Pokud se chcete zasmát, tak tato kniha je ideální. Poslouchala jsem i audioknihu a líbilo se mi to ještě více. Určitě se k této knize nejednou vrátím.
Možná je to tím, že jsem mladší generace a tak z knihy necítím žádnou nostalgii, ale mě to teda vůbec nebavilo. Knížka neměla žádný děj a na to, jaká to byla jednohubka, jsem se s ní trápila 2 týdny.
Takový jsem měla strach, že si pokazím dojem z divadelní adaptace... Zbytečně. Helenka Součková je úžasná v knize i v divadle. Hrdý Budžes bude patřit k mým top knihám, ke kterým se budu vracet. :-) Sedm z pěti hvězd. :-)
Ty moje předsudky! Nelíbil se mi název, nelíbil se mi obal, nelíbilo se mi vlastně nic, co by mě mělo na knížce lákat, ani nevím, proč jsem po ní nakonec sáhla... Ale dobře jsem udělala, jak mě Helenka bavila! Tisíckrát ano a musím vidět i divadelní adaptaci.
Kniha, kterou mám ráda hlavně v divadelním podání Báry Hrzánové. Viděla sem ho několikrát. Od tý divadelní se ta knižní neliší. Líbí se mi tam to jak vtipně zachycuje náladu a poměry v komunistickém režimu očima malého dítěte.
Hrdý Budžes, známá a dle hodnocení oblíbená knížka, proslavená divadelním zpracováním v hlavní roli s Bárou Hrzánovou.
Celý příběh je vyprávěn dětskýma očima z pohledu osmileté Helenky (to se autorce povedlo skvěle).
Sledujeme její rodinný a školní život, Helenka má problémy s nadváhou, bojí se posměchu a nejradši chodí za rodičema do divadla. Úplně nerozumí, co dospěláci okolo ní řeší. Máma s nevlastním tátou jsou herci v místním divadle v Ničíně v době komunismu a perou se s režimem. Helenka tráví i hodně času s prarodiči a komentuje i mezigenerační střety. Jsou tam i náznaky příběhu ohledně jejího pravého otce Frensteina.
V příběhu jsou podle mě tak akorát vyvážené prvky komiky a tragiky. Líbila se mi slovní hříčka s Hrdým Budžesem. A taky věrohodné vyprávění společenské nálady v totalitním režimu z pohledu dítěte. Nalákalo mě to na přečtení dalšího dílu: Oněgin byl Rusák, kde je Helenka starší. Tak uvidíme.
"Včera jsem ve školním rozhlase slyšela krásnou básničku o jednom pánovi. Jmenoval se Hrdý Budžes, byl velice statečnej a vytrval, i když měl všelijaký potíže."
"Jóga to je totiž takový cvičení, při kterým se člověk skoro nehejbe, ale vezme třeba jednu svoji ruku a jednu nohu, zaváže je na uzel a musí to půl hodiny vydržet."
Toto bude moj dalsi "vracak"*
Ku knihe som sa dostal len teraz po tisickach rokov od vydania. Divadelnu hru poznam, videl som ju viac krat. Logicky oproti textu, divadlo a teda mega monolog!!! Barbory Hrzanove obsahuje len casti knihy, a aby to este davalo uceleny zmysel. Takze text je bohatsi, viac kosaty o ine postavy rozsireny. Je prijemny, vtipny, lahko sa to cita, a uzival som si aj tie temne skryte linky na pozadi, ktore "akoze" detska postava nechape, ale urcitym jedno dvoj vetovym naznakom vzdy zakomponuje a reflektuje svojskym sposobom. Tu normalizacnu medziludsku toxicitu. V kontraste s mixom detskeho sveta pasteliek, spoluziakov, lasok, strachov a spoznavania sveta dospelych je to zaujimavy koktail. Prekvapila aj v naznakoch mne neznama psychicka labilita a disfunkcnost malej hrdinky a naznaky sebadestrukcie. Ale to ja analyzovat nedokazem :) Vo vysledku to nie je az taky humor za aky sa kniha vseobecne povazuje.
*) Vracak je kniha ku ktorej sa urcite este budem v zivote vracat a citat znova a znova. Napr. Cerni baroni, Svejk, Hlava 22, Bylo nas pet, Meno ruze, Robur dobyvatel, Saturnin, Ja to doufejme nak zmaknu..
Divadelní hra, kterou jsem viděla kdysi, se mi moc líbila. A kniha ještě víc! Je v ní perfektně popsaná doba normalizace vnímáním malé holčičky. Obsahuje humorné situace, ale člověka při čtení místy až mrazí.
Divadelní hru jsem neviděla a chtěla bych. Pěkná odpočinková kniha u které se dá i pobavit. Celou knihu jsem přemýšlela, co to vlastně znamená Hrdý budžes a na konci se to dozvěděla
První jsem viděl divadelní hru, líbila se mi natolik že jsem si pořídil knihu. A velice těžko říct co bylo lepší. V divadelní hře v podání naprosto skvělé Barbory Hrzánové, lépe zazněli vtipy. Tady v knize to bylo více o příběhu. Do divadelní hry se nevešlo zdaleka vše co bylo v knize (např. Helenka v nemocnici), ale pořád si myslím že kniha i divadelní hra stojí za zhlédnutí a přečtení, pokud jste žili v komunismu či se o něj zajímáte.
Od začátku do konce jsem měla před očima obraz Báry Hrzánové z divadelní inscenace, jejíž záznam v televizi jsem viděla kdysi jako malá holka. Nepamatovala jsem si děj ani scény. Jenom to, jak stojí v palčácích na jevišti a vypráví zasněně něco směrem k publiku. A taky pointu Budžese.
Způsob vyprávění je dost autenticky dětský - trochu páté přes deváté, z vážných věcí nemá rozum, a tak si realitu dokresluje nebo se na ní bezprostředně ptá. Šťouchá přitom do témat režimu, emigrace, kádrování, ale i zdravotní péče, školství, šikany...
Chvílemi sranda, chvílemi relax, ale zároveň ukázka reality a snaha o empatii. Chápu, že tu knížku má moje mamka ráda, je to její generace.
Mým prvním setkáním s Hrdým Budžesem bylo divadelní představení s Bárou Hrzánovou (asi nebudu jediná...), tak jsem se trochu obávala, že už mi knížka nemá mnoho co nabídnout. Byla jsem příjemně překvapená, o kolik příběhů je kniha bohatší, a zpětně jsem ocenila, že divadelní scénář není přeplácaný a drží hezky pohromadě. Knižní humor byl méně "třaskavý", narozdíl od divadla se člověk nesměje nahlas, ale to rozhodně příběhu neubírá na kráse.
Doba komunismu vyprávěná očima malé Helenky. Její vnímání života dospělých a s dospělými.
Čekala jsem mnohem víc. O této knize jsem slyšela samé superlativy, nedostala jsem ani polovinu.
Knížku jsem si přečetla až po představení, je velmi zajímavé si srovnat divadelní představení Hrdý Budžes a Knížku. I přes velmi krásně napsanou knížku, kterou člověk přečte za dva dny, mi přijde, že divadelní ztvárnění je lepší, barevnější.
...Člověk i když to třeba sám nezažil, díky Helence zabrousí do svého dětství a najde tak stejné situace :-) .
Před lety jsem viděla divadelní představení a nyní posloucháno jako audiokniha. Úžasná, vtipná, ale i místy smutná kniha skvěle namluvená jak jinak než skvělou Bárou Hrzánovou.
Štítky knihy
satira humor zfilmováno dětství komunismus normalizace (1969-1989) herci dětský hrdina rozhlasové zpracování zločiny komunismu
Autorovy další knížky
| 1998 |  Hrdý Budžes |
| 2006 | Oněgin byl Rusák |
| 2011 |  Darda |
| 2014 | Medvědí tanec |
| 2008 | O bílých slonech |
nevím, kde se ztratilo moje hodnocení této knížky.
našel jsem ji v antikvariátě za nějaké dvě eura. a vzal jsem ji proto, že měla vepsané dlouhé věnování - matky dceři. matky, která tu dobu určitě prožila a kniha ji zasáhla. dceři, které to bylo šumafuk a jako nepotřebnou veteši se knížky zbavila. přiznávám, že u mně v knihovně stála v řadě vedle dalších nepřečtených knih.
a pak jsem ji vzal do ruky. a nepustil, dokud jsem neslupl poslední stránku. jakoby autorka byla mou spolužačkou, jakoby jsme spolu dělali divadlo, jakoby nás honili za nevhodné chování a nepřípustné myšlenky. prostě Irena Dousková se pro mně stala mou souputnicí, i když žila úplně jinde a úplně jiný život - setkali jsme se akorát ve stejné době.
knížka mně chytla až tak, že jsem autorce napsal a poděkoval. a ona mi slušně odpověděla.
kdo chce vědět o době našeho dospívání víc, měl by se pustit do studia této knihy. protože ten imaginární hrdina Budžes dosud mátá v hlavách vzpomínkářů. i s tím zkomoleným jménem:)
ještě jednou díky, byla to skvělá jízda!