Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/2749/bmid_onegin-byl-rusak-YhK-2749.png
4
926
926
Helenka Součková série
< 2. díl >
Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. I Oněgin byl Rusák chytí za srdce jak každého, kdo má v živé paměti prapodivně popelavou dobu husákovské normalizace, tak čtenáře, kteří onen čas-nečas znají už jen zprostředkovaně. Helena Součková se přes kádrové překážky dostává na gymnázium. Přestože jí osud nerozdal právě příznivé karty, statečně usiluje vyznat se ve svém nitru i v pokryteckém světě kolem. Navzdory všem obtížím a zmatkům si dokáže trpělivě budovat bohatý vnitřní svět. Oněgin byl Rusák je tedy podobně jako Hrdý Budžes jednak autobiograficky laděným osobním příběhem, jednak tragikomickou mozaikou doby, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti. Zparchantělý, prohnilý komunistický absurdistán ČSSR zde (spíše jakoby mimochodem, tím však přesvědčivěji) vystupuje ve vší své ubohosti a nahotě.... celý text
Přidat komentář
Dalšímu sledování osudu Helenky Součkové chyběla dětská bezprostřednost, doba byla stejně šedivá jako celé zanedbané prostředí, bezbarví lidé bez naděje v něco lepšího. Stejně tak jako revoltující mládí bez naděje na změnu. Smutná kniha, smutné osudy.
Problémy dospívání jsou univerzální v každé době, a proto se mi tento román zdál méně ostrý než Hrdý Budžes. Přesto doba na Helenku doléhá a pro mladší generaci čtenářů by mohl být "Oněgin" sdělnější a pochopitelnější než jiné popisy života za socialismu.
Od prvního do posledního písmenka jsem knížku hltala. Procítila jsem si během čtení úplně všechny emoce. Hlasitý smích i pláč, znechucení... Parádně vyobrazena tehdejší doba. Smekám a těším se na Dardu :)
Mně se knížka zprvu jevila nudná, ale potom jsem se začetla a moc se mi líbila.
Díky Helence jsem se vrátila na střední školu. Chodila jsem tam sice ještě o pár let dřív než ona v této knížce, ale situace byla úplně stejná. Taky jsme utíkali k poezii a hudbě, snažili se chápat své rodiče a přitom řešili svoje první lásky a zklamání. Autorka popsala dobu velice přesně, ale přitom s nadhledem a humorem.
Ano, není to Hrdý Budžes, ale je třeba si uvědomit, že ten je jednoduše nenahraditelný... Druhý díl je ale nicméně stále plný humoru a nadsázek a to tentokrát ze středoškolského prostředí... Helenka zažívá vše, co by správná dívka měla v tomto období života prožít a styl, kterým je tato kniha napsána je opět brilantní... Jednoduše se to čte samo!
I přesto, že to sem už každý napsal, tak já si to sem napíšu znova: Bylo to slabší než Hrdý Budžes. V nějakých chvílích jsem se i zasmál, ale ne moc. Helenka je sice dospělá, ale je ještě blbější než předtím. Kdybych měl mít takovou mámu, tak se radši oběsím ještě předtím než se narodím... 65%
Zbytečné ždímání kouzla první knihy. Jsou zde dobré momenty, ale kouzlo pohledu malé holčičky se bohužel ztratila. Po tomhle Dardu číst nebudu. Mohla by to být totiž velká darda...
Skvělá kniha, i když "1.dílu" se nevyrovná. Zase jsem se dokázala v této knize více vcítit do hlavní hrdinky, protože jsem ji četla ve věku, který hrdince odpovídá a navíc jsem také měla před maturitou. Jiná doba, ale maturitní zážitky podobné.
Teď, když jsem přesně v Helenčině věku, asi nejvíc chápu její problémy s klukama, s rodičema, se školou a sama se sebou. A i když mám to štěstí, že nežiju v době ohavných panelákových sídlišť a oslizlých udavačů a spoustu věcí naštěstí pochopit ani nemůžu, řekla bych, že nejcennější je na tom pohled někoho, kdo se zajímá o něco trošku jiného než Holky z naší školky a dokáže to s ironickým humorem vystihnout. Protože někdy už nic jiného ani nezbývá.
"A co Burešová?" Ona už to nedělá?" zeptal se Richard.
"Burešová má mononukleózu. Nebo salmonelózu? Já teď nevím...prostě něco špatnýho sežrala."
"Žere Michala Davida," uzavřel to Havlíček, "to se pak nemůže divit."
A Jůlie jen vzdychla obdivem, jak nezlomného ducha je schopen projevit někdo, kdo se ráno dozvěděl, že dostane ředitelskou důtku.
Sice bezvadná kniha, ale téma už je poněkud otřepanější a doba zase o kus pokročila, takže to, co bylo na Budžesovi nejcennější - z originálního úhlu zachycená drsnost doby už tady poněkud ustupuje do pozadí, protože - mezi námi - podobnou sestavu pedagogů i spolužáků najdete v lehce přebarvené podobě dodnes. Nakonec, jako vrstevník Ireny Douskové mohu říct, že jsem na méně prestižním gymplu v Praze měl mnohem větší štěstí na pedagogy a spolužáky, o to horší bylo poznání skutečnosti v dalším životě, když člověk opustil po maturitě ono skleníkové prostředí vztahů. Tady je hlavní hrdinkou Helenka a její postpubertální problémy od tvůrčích, přes rodinné až po erotické už zdaleka tak ostře neukazují dobu (slovy Shakespeara) se vším co s ní hýbe. Je to zábavné, ale ona mrazivost a beznaděj jako ztělesnění toho, čemu se okázale říká umělecká pravda už prostě v Oněginovi není. Spíš bych to přirovnal asi k prvnímu dílu filmových Básníků.....
Poslechnuto jako audiokniha. Skvěle načteno Bárou Hrzánovou. Tohle se mi líbilo ještě víc než Hrdý Budžes. Obdivuju Báru jak se dokázala vtělit nejdřív do školačky a pak do puberťačky. Nádhera.
Musím říct, že se mi do té knížky moc nechtělo,páč se mi nechtělo číst o totáči. Budžes se mi ale líbil moc,i když jsem ho nejříve viděla s Bárou. Ale musím říct, že kniha je hezky a vtipně napsaná a určitě stojí zato přečíst.
Helenka je aj v druhom dieli rovnako vtipná a trefná, zrelá mladá žena s typickými pubertálnymi problémym v dobe socializmu. Pekne spracované.
No já si tu dobu normalizace pamatuju celkem parádně. Dospíval jsem taky ještě za bolšána. A i když je mi dnes přes čtyřicet, tak kniha je mi ku podivu blízká. Člověk si vybaví svoje pubertální výlevy a pousměje se.
Ale pak si taky vybaví tu socialistickou šeď a nudu a bolševický hesla který nás obklopovaly snad úplně všude a už to zas tak vtipný neni.
A když si vybavím, že jsem kvůli obsahu slohové práce skončil na koberečku v ředitelně a moji rodiče museli pak do školy na buzer rudou přednášku, tak to už vůbec vtipný neni. Nebo že mě chtěli vyhodit z učení jen pro kritiku cenzury! Z pohledu dnešní mládeže spíš neuvěřitelný.
A paní Dousková tohle všechno do své knihy dokázala dostat. Humor, naivitu a lehkou drzost mládí a k tomu nudnou až úmornou šeď doby.
Tuhle knihu vlastím rád.
Hrdého Budžese jsem nečetla.Z Oněgina jsem nadšená a je mi líto,že už jsem ji dočetla,
Štítky knihy
Praha satira humor Československo dospívání studenti komunismus normalizace (1969-1989) socialismusAutorovy další knížky
| 1998 |  Hrdý Budžes |
| 2006 | Oněgin byl Rusák |
| 2011 |  Darda |
| 2014 | Medvědí tanec |
| 2008 | O bílých slonech |
Na Hrdého Budžese sice nemá, ale i tak příjemně pobavila.