Kamenný déšť
Thomas Enger
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145317/bmid_juul-henning-kamenny-dest-ofT-145317.jpg
4
198
198
Henning Juul série
1. díl >
Novinář Henning Juul se po dvou letech od tragické události, kdy v jejich bytě v Oslu zahynul při požáru jeho šestiletý syn Jonas, vrací znovu do práce, do redakce internetových novin. Od této tragické události má Henning nejen viditelné jizvy po popáleninách ve tváři, ale i ty neviditelné na duši. Jen obtížně se adaptuje do prostředí, ve kterém se znovu setká se svými starými kolegy, ale také se svojí bývalou ženou, matkou Jonase. Jeho první den v práci začne tiskovou konferencí, na které policie oznámí nález mrtvoly mladé ženy ve stanu na Ekebergu. Žena byla ukamenována, její záda nesou stopy po bičování a jednu ruku má uříznutou. Henninga hrůzný případ zaujme a začíná s nasazením vlastního života pátrat na vlastní pěst...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Skinndød, 2010
více info...
Přidat komentář
To se mi nelíbilo. Asi ve třetině jsem to vzdala, knihu jsem odložila nedočtenou. Vadily mi úvahy co by kdyby a erotické fantazie Bjarneho při pohledu na kolegyni. Nemusím mít všechno.
(SPOILER) To bylo teda něco! Takového balastu kolem všeho. Nesnáším takovéto rádoby tajemno kolem minulosti hlavních hrdinů. O novinařině jsem se moc nedozvěděla. Velmi mě překvapilo, jak policie tajně spolupracuje s médii, ale naopak novináři z jednoho zpravodajství nespolupracují spolu. Každý více či méně ochotně hovoří s novinářem? Těžko uvěřitelné. Štvaly mě poznámky ohledně sexistických narážek Bjarneho na svou kolegyni - zbytečné. Jedno velké zklamání.
Není to úplně nejhorší... člověk nesmí myslet na ty jejich jména a celkem to jde... ještě když tam hodí nějakého muslima, aby ten hokej v postavách byl ještě lepší... ten začátek je takovej divnej... docela jsem se v tom ztratil... myslím že další pokračování už bude v pohodě, když člověk ví kdo je hlavní hrdina a co se mu stalo... a i když chápu jeho obsedantní poruchu s hlásiči kouře, občas je to celkem otravný... jinak konec je dobrej... líbí se mi že se postava nepřiznala... není to jako v přiblblých seriálech, kde to na ně vybalí a oni se hned přiznají... za mě pozitivum...
Uf tak jsem to nakonec dal, je to sice hubená kniha ale nějak to drhlo. Chvílemi to vypadalo jako u Cimrmana, že vrah bude bratra sestry muž a zároveň otec. Snad další díly budou lepší.
60%
Slušná detektivka z pohledu novináře. Ocenila jsem docela dobrou čtivost, napětí, nekomplikovanost děje a s Henningem Juulem taky nemám problémy. Pachatel mě nenapadl a rozuzlení bylo výborné. Námět mě úplně nenadchl, nemám moc ráda příběhy s uprchlíky, ale od přečtení mě neodradil. Začala jsem od prvního dílu a podle reakcí čtenářů je to potřeba kvůli vývoji soukromého života postav. Do dalšího dílu se pustím.
Zkusila jsem to, nemasírovaná komerčními tahy a neovlivněná komentáři, a došla téměř na čtyři hvězdičky a zapsání si této knížky do hlavy jako „normální“, což je u mě pochvala. Sedla mi především přehlednost, nepřekombinovanost děje. Vševědoucí autor vidí do hlavy jak Henningovi, tak policistům (ubrala bych sliny stékající z Bjarneho slizounských úst v přítomnosti krásné kolegyně). O novináři se dozvídáme (logicky) víc a má nejdůležitější roli, policie je dost upozaděná (a nebýt tajného „donašeče“, až zanedbatelná), ale jejich vyšetřování jsou Henningovou iniciativou spojena (jsem ráda, že si Henning výsledky vyšetřování nesyslil až do konce, jak jsem se bála). Jeho osobní příběh je postupně odhalován a bude hrát roli zřejmě dál. Dialogy plynuly nenásilně, až na výjimky (v jedné vyhrocené situaci mluví rozrušená a psychicky narušená postava jako kniha).
Fantomová bolest má o něco málo lepší hodnocení. Přečtu si ji, až budu mít chuť nikoliv na „severského autora“ , nikoliv na „senzaci mezi krimi“, ale na obyčejnou, nepřehnanou detektivku. Snad mi to Thomas Enger splní a nepustí se do přehnaných skopičin.
Slušné počtení, ale označit to za senzaci mezi krimi je více než přehnané, snad trochu lepší průměr.
Pěkná detektivka. Nemá sice strhující tempo, spíše takové pomalejší rozvážnější, ale dobře se to čte. Navíc je zde naznačeno, že Henningova osobní tragédie se bude řešit ještě v dalších knihách, takže je to takové lákadlo na další díly.
Obálka nenadchne ale ani nikoho neurazí skvělé provedení. Co se týče knihy po přečtení recenzi zde jsem se dlouho odhodlavala knihu číst, za mě to rozhodně top nebyl ale ani nebyla špatná hezky se četla až na nějaká norská jména s kterými jsem měla problém, každopádně se pustím do pokračování dalších knih vždy musím vědět jak příběh skončí.
Autora mám v rukou poprvé a příběh mě zaujal. Líbí se mi současné prolínání děje očima novináře a policie. Už sahám po pokračování.
Líbil se mi pohled na kriminální případ z pozice novináře. Zápletka zajímavá, děj ubíhal rychle.
Kniha se četla dobře, ale nějak mi nesedí motivace padoucha, přestavovala bych si to víc psychologicky propracované. Nicméně detektivka neurazila, jen slogan "Senzace mezi krimi" mi připadá dost nadsazený.
Trochu jsem váhala,zda mám knihu vůbec číst(negativní komentáře).Ale šla jsem do toho a po 50 stránce se kniha rozjela.Novinář Henning mi přirostl k srdci...i jeho osud.Za mě doporučuji.
Ze začátku nic moc, o nic tam nešlo. Později se to rozjelo na průměrnou detektivku. Není to nějak závratné dílo, ale není to ani propadák. Rozhodně se to dá číst. Jak už tu někdo psal, na severskou detektivku to není úplně ono, ale já si další díly přečtu.
Pěkná detektivka tentokrát z pohledu novináře v internetovém časopisu.
Hlavní postava Hanning mi přirost k srdci svojí povahou a svým osudem , který jsme po celou knížku zjišťovali.
Knížka měla spád, v určitých momentech byla knížka napínavá a konec mě donutí půjčit si i další díl aby jsem zjistila co a jak se Hanningovi stalo v minulosti. :)
Štítky knihy
norská literatura novináři severská krimi norské detektivky Oslo (Norsko)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Kamenný déšť |
| 2013 | Fantomová bolest |
| 2014 |  Instinkt dravce |
| 2020 | Vyvolení |
| 2017 | Smrtelná rána |
Nastesti pred ctenim knihy zamerne nectu zdejsi komentare. Takze jsem si knihu pujcila a precetla celou. Patrim k vyjimkam, ktere nemaji rady severske detektivky a tady se mi to opet potvrdilo. Zhruba ve tretine knihy jsem si zacala vypisovat jmena osob a jejich zarazeni, popsala jsem s nimi celou A4, ale diky tomu jsem se konecne v norskych a arabskych jmenech neztratila. Ale jinak spad to nema, kdo je vrah, tusi ctenar od pulky knihy, neuveritelna hloupost policie, kterou musi zastoupit chudak novinar. Ale chvalim, ze si vsichni netykaji, s tim mam problem.
Ja nevim, ale za me chabej prumer