Brak
Charles Bukowski
Poslední dokončené dílo Charlese Bukowského, vydané krátce po jeho smrti roku 1994, se už svým názvem hlásí k žánru literárního braku. Využívá četné stereotypy šestákových románů a dovádí je ad absurdum. Bukowskému nezáleží na dokonalé konstrukci detektivní zápletky, spíš se vyžívá v barvitých popisech odvrácené tváře Los Angeles. Bukowski se rozloučil ve velkém stylu – v tomto případě se pro jeho román nadchli nejen čtenáři, ale i kritici.... celý text
Přidat komentář
''Čekali jsme a čekali. Všichni. Nevěděl snad ten psychiatr, že čekání je jedna z věcí, které dohánějí lidi k šílenství? Lidé čekají celý život. Čekají ve frontě na toaletní papír. Čekají ve frontě na peníze, čekají v ještě delších frontách. Čekáte, až půjdete spát, a pak čekáte, až se probudíte. Čekáte na svatbu a pak čekáte na rozvod. Čekáte, až začne pršet, a čekáte až přestane pršet. Čekáte, až se najíte, a pak čekáte, až se budete moci znovu najíst. Čekáte v čekárně u psychiatra s bandou cvoků a přemýšlíte, jestli jste také cvok.'' - Rozhodně jedno z mých nejoblíbenějších děl Ch. Bukowského. Nacházím částečné ztotožnění s filozofickými úvahy detektiva Belana (který zajisté nese autobiografické rysy).
Škvár je prostě dílo, které musí rozesmát i mrtvolu. Duet Fanteho a Danteho, rozhovory Smrtky s Belanem a v neposlední řadě Hal Grovers a jeho dominantní mimozemšťanka, toť valící se povodeň nápadidosti humoru.
Bukowskeho posledná kniha, ktorá je odlišná od jeho predchádzajúcej tvorby. V podstate žiadne vulgarizmy a nechutnosti, ale viac filozofie a uvažovania nad životom a smrťou. Predsa sa autor nezaprie a z knihy je cítiť jeho typickú iróniu a bezprostrednosť. Dovoľujem si tvrdiť, že je to jedna z najlepších kníh čo napísal.
"cítil sem dopadat jeho trus. nebyl to moc dobrý den. Ne pro mě."
Vážně moc dobré. Můj první Bukowski.
"Ozvala se moje kocovina. Vodka a pivo. Za to se platí. Občas jsem přemýšlel o svých ledvinách, ale mé ledviny se nikdy neozvaly, nikdy neřekly: "Přestaň pít, zabíjíš nás a my zabijeme tebe!" Kdyby naše ledviny mohly mluvit, nepotřebovali bychom protialkoholní léčebny."
Hodně jiný Bukowski, který mi nesedl. Příběh o detektivovi, co vyšetřuje šílené případy a např. jeden večer sedí v baru se Smrtkou a Mimozemšťankou po boku, to už je slušně ujeté i na brakovou literaturu...
V souvislosti s Bukowským mi utkvěl jeden rozhovor s Michalem Malátným, jenž vyjádřil, že u Bukowského je nejlepší ta kniha, kterou přečtete jako první. Pod tenhle názor bych se podepsal a pro mě je touto první přečtenou knihou paradoxně Bukowského poslední dílo Škvár.
--- Existence je nejen absurdni, ale je to prachsprosta drina. Uvedomte si, jak casto si v zivote oblekate spodky. Je to desive, je to odporne, je to pitome. ---
CH.B ...zo Škváru :D
Více než důstojné rozloučení, zbavené toho bordelu, který Buka obvykle obklopoval. Kniha o sebehledání a neodvratitelnosti. O smrti. O konci všeho. Znělo to totiž smířeně, klidně a vyrovnaně. Rozhodně to není to nejlepší, co Buk napsal, to ne... ale rozhodně je to asi to nejchlapáčtější, co napsal.
Štítky knihy
sex poslední kniha autora vulgarismy, nadávky
Autorovy další knížky
1995 | Šunkový nářez |
2013 | Všechny řitě světa i ta má |
1996 | Poštovní úřad |
2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
2005 | Zápisky starého prasáka |
Od Chinaskiho jsem doposavad četl z prózy jen Příběhy obyčejného šílenství a Škvár mě nadchl. Lehce noir detektivka plná sebereflexe před očekávaným koncem, samozřejmě doplněná klasickým autorovým stylem, plný peprného sarkasmu a hořkosti života, abusrdní zápletka...prostě to má všechno. Sjeto jedním dechem. Ovšem nutno poznamenat, že je to vlastně nuda. A vy jste taky nudní.