Na poště
Charles Bukowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194380/mid_na-poste-O67-194380.png
4
1044
1044
Henry Chinaski série
1. díl >
Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski. Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska.... celý text
Přidat komentář
Obvykle přisprostlé a vtipné. Pro mě to byla třetí kniha, autorova údajně první. On se teprve rozjížděl, já četla lepší.
Šílené, přisprostlé a brutálně upřímné od první stránky aneb americký pošťák má taktéž těžký život. Rozhodně to není poslední kniha, kterou si od Bukowského přečtu.
Nejlepší Bukowski.
Popis rutinního,běžného,nudného,ubíjejícího života,který vás čeká pokud si najdete stálou práci a přestanete riskovat.
Buk se s tím ale vyrovnává po svém.Jo jo.
Moje první přečtená kniha od tohoto spisovatele a musím říct, že se mi to sakra líbilo. Takové kontroverzní knihy mám ráda a musím říct, že po Poštovním úřadě se Bukowski řadí k mým TOP spisovatelům.
Je to BŮH!!
Stejně jako Chinaski/Bukowski se rád přitisknu k teplé prdelce či vychlazené lahvince:)
Autorova klasika, syrová a špinavá kniha, plná černého humoru, deziluzí a marnosti boje s větrnými mlýny (taková "poštovní Hlava 22":)) aneb jak hlásá Charlesův náhrobek "Don´t Try":)
Túto knihu, presne s týmto istým obalom, som čítal v lete r. 2000, bol to môj prvý Bukowski, na tie pocity sa nedá zabudnúť ani po rokoch.
Jednoduché dielo, ale tak úprimné, zábavné a dobre napísané, že sa inak nedá. Pán Bukowski sa so životom nemaznal.
První polovina je napsaná velmi vtipně, zvláště práce pošťáka je popsána velice trefně. Konec už mě tolik nebavil.
Bukowski je můj oblíbený autor. Příběhy ze života podávané naturalistickou formou, která někdy působí dost vulgárně. Ale takhle vypadá něčí život za což dotyčného nejde soudit.
Jděte do toho po hlavě a starého prasáka Charlese budete pak už jen milovat.
Za mě nejoblíbenější Bukowski. Předtím i potom jsem od něj leccos četla, ale tohle je něčím jiné... syrové, nahé, svým způsobem bezbranné. Hank byl celá středoškolská léta moje platonická láska. Ale doma bych ho mít nechtěla :.)
Je to syrový. Strašně syrový. Jestli máte rádi pořádně propečené maso se stovkou příchutí, tak ruce od Bukowského pryč. Jestli ale máte chuť na něco pořádně nechutného, primitivního, syrového a špinavého, pak je ta nejlepší volba.
Odborník na knihy Charlese Bukowskiho nejsem, ale už po přečtení první vím, že autora jistě nikdy nikdo neobvinil z toho, že byl puritán...
Úžasné literární dílo v tomto nevidím, ovšem nemůžu popřít, že autor dokázal nezáživnou až ubíjející práci popsat skutečně svérázným způsobem. Nejvíc mě pobavily různé vyhlášky a vytýkací dopisy ředitelství pošt. Nádherná byrokratická lahůdka... Život Chinaskiho mimo práci netřeba komentovat...
Charles Bukowski byl prostě svůj...
3,5*
Moje první kniha od Bukowského a asi zatím jeho tvorbu nedokážu docenit... Nebylo to ani napínavé, pro mě ani vtipné a hlavní postava mi je vyloženě nesympatická. Nicméně, čte se svižně - do tramvaje dobré :)
Pozdejsi tvorba me zaujala vic. Monotonni prace i zivot chlapa, ktery si jej vsak takovy zvolil. Jako prvotina to neni spatne, ale jak uz jsem psala, kvalit Sunkoveho narezu nebo Skvaru se to nepriblizuje.
„Takže i na to mrdání došlo. Vymrdával s náma Jonstone.“ A s Jonstonem celá pošta, celý systém a celá společnost. Bukowského služba na poště jako antikatarze - zanášení, zabředávání a zaboření do odlidštěnosti a nesmyslných byrokratických rituálů. Cesta do blázince a na samé dno, pouť k sebeponížení a zmasakrování sebe sama. Poštovní úřad se stal pro Henryho Chinaskiho - Bukowského - místem fyzického přežívání, zároveň ale vnitřního odumírání. I tento proces autor nicméně dokáže popsat s pouze Bukowskému vlastní „obscénní“ grácií, ležérností a nekončícím cynismem. Na hledání smyslu života a lásky už nezbývá čas, když je potřeba tíživou realitu den co den utápět v panáku whiskey s vodou. Ačkoliv se může zdát, že Chinaski vnitřně rezignuje, jeho rebelství a „držkařství“ je povznášející. Lidi přejetí bytím, panákovstvím, formalitami a malostí pod maskou důležitosti jej milují a chápou. Mluví jim z duše. Přestože jeho řeči, schované za černým humorem, víc než bolí.
Hank Chinaski - to je největší hrdina ze všech antihrdinů.
„Ve městě jsem potkal Betty.
‚Onehdy jsem tě viděla s tou krávou. to není ženská pro tebe.‘
‚To není žádná.‘“
„Ještě nějakou dobu jsme nasávali a potom jsme šli do postele, ale nebylo to jako kdysi, to ani nikdy není - byl tam odstup, hodně se toho přihodilo. Koukal jsem, jak odchází do koupelny, a viděl všechny ty vrásky a faldy na prdeli. Chudák holka. Fakt chudák holka. Joyce měla pevnou postavu, byl to kus ženský - bylo ji za co chytnout a bylo to fajn. S Betty to už tak fajn nebylo. Bylo to smutný - moc moc smutný. Když se vrátila, už nám nebylo ani do smíchu, sni do zpěvu, a ani hádat se nám nechtělo. Jenom jsme potmě popíjeli a pokuřovali, a když jsme šli spát, nepoložil jsem si na ni nohy ani ona na mě, jak jsme kdysi měli ve zvyku. Ve spánku jsme se ani nedotkli.
Život nás vzal oba na hůl.“
„Cítil jsem se úplně stejně jako předtím. Ale věděl jsem, že na mě brzo dolehne taková ta nemoc z dekomprese, jako když se příliš rychle vynoříte z hloubky na hladinu. Byl jsem jak ti posraní papoušci do Joyce. Po životě stráveným v kleci jsem našel skulinu a vzal roha - vystřelil jsem vzhůru do nebe. Do nebe?“
Krásný syrově napsaný román , který se čte tak krásně svižně že se nemůžete odtrhnout za mě lepší než šunkový nářez.
Po Sunkovem narezu druhy roman, ktery jsem od Bukowskeho cetla.
Uz samotne tema me zaujalo - psat o praci na poste, navic kdyz autorem je opilec, ktery ma vsechno na haku.
Z obsahu knizky jde jasne poznat, ze Bukowski se na poste necitil dobre. Pri cteni urcitych pasazi (problemy s nadrizenymi, neustale prescasy a unava, tezko splnitelne vyzadovane normy...) se mi honilo hlavou, jestli to mel Chinaski vubec zapotrebi? Pokud vystridal desitky zamestnani, proc zustal tak dlouho prave v praci, ktera ho fyzicky i psychicky nicila nejvic?
Jindy jsem neprilis nerozumela jeho vztahu k zenam a tomu, ze se sebou v urcitych situacich nechaval zametat. Mohla za to snad potreba nezustat sam?
K Bukowskemu mi vzdy vic sedely povidky a basne, ale jako romanova prvotina si predevsim za ctivost a dekadentni tematiku, ktera me proste bavi, ctyri hvezdicky zaslouzi.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
A možná to tak kdysi na poště chodilo, nemohu posoudit, každopádně s tím jeho přístupem by ho v dnešní době 11 let, ani na poště ani nikde jinde, nikdo nedržel. čtivé to určitě bylo, už jen tím, že psaní bylo proloženo nejen chlastem a sexem. Syrové, naturalistické. Moje první kniha, dle recenzí má lepší, uvidíme.