Na poště
Charles Bukowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194380/mid_na-poste-O67-194380.png
4
1045
1045
Henry Chinaski série
1. díl >
Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski. Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska.... celý text
Přidat komentář
Kdysi na gymplu, když jsme probírali Beat generation, tak padlo i jméno Bukowski. Nic jsme od něho (bohužel? bohudík?...) nečetli, ale ty "řízné" názvy jeho knih mi v paměti zůstaly s tím, že se k tomu musím někdy dostat... "Sputnici"-Beatnici jsou prostě moje krevní skupina!
První setkání s Hankem bylo na Poštovním úřadě, kde pod jhem otrokáře Jonstona, kde dělal jako obyčejný pošťák v záskoku. Zrovna se vrátil z pochůzky po všech možných čertech, o xy minut později oproti rozvrhu, Jonstone ho pucoval a už už se chystal dát tomu chudákovi další zápis... Buk je v klidu, neboť svět patří těm, kteří... Však víte. :-)
A jaké bylo první setkání?
Takové, že od té doby je každičký pošťák jen suchý břídil! Kdo bude teď roznášet poštu, vloupávat se do umývárny u kostela, očumovat místní paničky a odhánět "mlsná" psiska? Nikdo, nejlepší časy americké pošty už jsou dávno v tahu...
Bukowski je svůj, má vlastní svět a pohled na něj. Miluje ženský, divoký pitky a SVOBODU. A to samozřejmě spoustu lidí irituje, nezapadá do omezené a detailně nalajnované společnosti. Přesně to se mi na něm líbí - je svůj a takový i zůstane, přestože se na něho valí problémy ze všech stran. Nechce žít spořádaně. Je sprostý, neurvalý, hrubý a řekne přesně to, co si zrovna myslí bez ohledu na autority. Možná se někdo cítí pohoršeně, ale prostě to k patří k němu i době v které žil.
"Měli bychom si oba najít práci," řekla Joyce, "abychom jim dokázali, že ti nejde o peníze. Dokážeme jim, že jsme soběstační."
"Miláčku, to je jak na základce. Žebrat o práci umí každej blbec, chytrák si to zařídí bez práce. Jinak se tomu říká "příživnictví". Chci být profesionální příživník."
Jedna z prvních knížek, které jsem od Buka četl. A na to, že je to jeho první román, překvapil svou čtivostí. I když, to u něj není nic neobvyklého, neboť Charles se čte skvěle.
Člověka by mohlo napadnout, že dozvídat se o starostech v práci (na poště) může být nuda, Buk však dokázal čtenáře vtáhnout do děje takovým způsobem, že na vlastní kůži cítil a prožíval to, co právě on tehdy. A když se do toho přidá ještě spousta chlastu a nějaká ta ženská, nemůže vyjít nic jiného než zasloužených pět hvězd... :)
Klasický Bukowski - ženy, chlast a koníčky, tentokrát opepřeno službou vlasti v uniformě poštovního úředníka, který v pracovní době naráží na... no ano, na ženy, alkohol a dostihy.
Bukowského, Boroughse, Kerouaca a další autory beat generation nemá cenu vůbec komentovat, to je třeba cítit..... nějaké škatulkování, hvězdičkování úplně odporuje tomu nekonvenčnímu způsobu života, který žili a který představovali...tady jde právě o tu volnost sebevyjádření bez kompromisů s naléhavou upřímností.... myslím, že by jim tady "ty žvásty byly stejně u prdele", abych tak řekla.... omlouvám se :-)
... Co to jako mělo bejt?!? ...
Autor je teda riadny „týpek“. :-) Výborne som sa bavila od začiatku až do konca.
A viete, čo je na tomto žalostnom obraze spoločnosti a vlastne všetkom to najhoršie? Že ono to tak naozaj je! Bukowski na to ide surovo a naturalisticky, ale triafa do čierneho. A môžeme sa tváriť akokoľvek povznesene alebo nadradene, nie je nám to vôbec nič platné. Presne takýto absurdný je svet, v ktorom žijeme, a presne takíto sme my.
„Jak dlouho tady pracujete?“
„Jedenáct let.“
„Vy tu jste jedenáct let a nevíte, jaká je norma?“
„Přesně tak.“
Jako sonda do pracovnich hororu, v tomto pripade prace na poste to funguje skvele a tyhle pasaze me fakt bavily, problem je v tom, ze to je tak tretina knihy. Zbytek je o tom jak a kde Hank prozival kvalitni soustani a jak na nej pri tom padaly kvetinace, coz mohlo byt cool nekdy v 70's kdy kniha puvodne vysla, ale dneska uz to takova pecka neni. 5/10
Je jedno či pracuješ na pošte , v obchode ako predavač prípadne za pásom ta každodenná rutina je ubíjajúca tak ako tak :(
První část popisující Chinaskiho činnost na poštovním úřadě jako brigádníka, později jako doručovatele na dobu neurčitou, jsem si užil absolutně. Bezesporu to nejlepší, nejlidštější a nezábavnější z celé knihy a to především proto, že historky často v různých obměnách připomenou vlastní zkušenosti. Při jakékoliv práci s lidmi člověk bohužel rychle dospějete k závěru, že 99 % z nich je z planety Psychopat.
Další části knihy už u mě takový úspěch neslavily a to ani v momentě, kdy se Chinaski vrátil na poštu. Zbytečné používání vulgarismů, nulová uvěřitelnost (teď mám na mysli absurdní příhody z „normálního“ života) a hlavně hrdina happy-opilec, nějak sebrali knize počáteční kouzlo.
Co se ale Charlesi Bukowskému upřít nedá (a co se mi na knize líbilo možná ze všeho nejvíc), byl postoj hlavního protagonisty k různým byrokratickým autoritám. Má je jednoduše na háku a tak jako vydrbávají oni s ním, on často vydrbává s nimi. A tak by to mělo být.
Na této knize je jasně vidět, že knihu může napsal úplně každý. Záleží pouze na lidech, zda si jihu přečtou.
Alkohol je v celé knize skoro tak často jako hlavní postava. Práce na americké poště je asi statečná otročina, kolegialita a přátelství zde skoro nemajím místo. Vedení poštovního úřadu má pravděpodobně v krvi i část doby kolonizací a podle toho také přistupuje ke svým podřízeným.
Celkově mne tato kniha nikterak ne oslovila. Podobné knihy nebudou pro mne ten správný šálek kávy.
tohle by si měl přečíst každý pošťák,:) ale vážně, Bukowski to vypráví tak, až sami máte pocit že si nestíháte povytáhnout spodky,:)
Pokud máte náladu na depresivní, ale dobré čtení a chcete poznat pohled ze dna společnosti tak Poštovní úřad je přesně to co hledáte. Opilec a flákač který žije od výplaty k výplatě (jako třetina až polovina domácností - ČR a USA) dělá práci která ho krutě nebaví. Musí se stýkat s primitivy. Šéf je omezený sadista, který si na hlavního hrdinu zasedl. Vítejte ve zlých časech.
Slušná práce.
Po letech jsem šáhl po Bukowskim a stálo to za to.
Když si vezmu, že kniha vyšla v roce 1971, tak srovnání s dnešní českou realitou je dost na bíledni. Jen v těch Státech ty bezcílné existence, nikam nevedoucí cesty a každodenní všeubíjející rutina jednotlivce ztraceného v moři žravého kapitalismu byly holt o nějaký dekády dřív.
Abychom si rozuměli, jsem rád, že bolševik je v pr.eli, ale tenhle systém taky není zrovna lidskej. Sice v jiných rovinách, ale je to taky nářez. A ten Bukowski to viděl už tenkrát.
K tomuto titulu jsem se dostala čirou náhodou, zaujal mě název.... Tak jsem se začetla... Není to můj běžný žánr, ale chytlo mě to tak, že jsem měla knihu do druhého dne přečtenou a opakovala si přisprostlé a chytlavé hlášky z knihy. Kniha přetéká cynismem a je to tak nahuštěné hláškami a situacemi ze života, že z toho vzniká úžasná mozaika "zasraných" lidských osudů... :-)
Jste naštvaný na celý svět? Unavují vás věčné politické, filozofické a smysluplné debaty? Pro sprostý slovo nejdete daleko ? Tak si to přečtěte :) Náladu vám to ani nezlepší ani nezhorší, i když se několikrát pousmějete a obohatíte se o laxní přístup k životu v době, kdy se bere všechno moc vážně. (A všichni si hrají na to, že vážně se to určitě nebere.)
Takhle kniha ke mě přišla ve správnou chvíli, (což znamená jeden z nejblbějších dnů, co jsem zatím prožila) a asi Bukowskiho si pořídím jako příručku pro blbé dny alias Hlavně se z toho neposer. Pro slušnější, jak by napsal Jonasson: "Nějak bylo a nějak bude."
... úchvatná knížka pro "pokročilé" čtenáře :) ... pro pochopení pointy psané mezi řádky MUSÍTE MÍT něco napito a NAŠUKÁNO ... no a jasně odpracováno pod "zakomplexovaným" šéfem... a nejlépe na poště :) ... musím přiznat, že i když nejsem chlap tak jsem se i jako "baba" pořádně nasmála ... doporučuji jako povinnou četbu pro stresované manažery a maminky na mateřské :) ...
Milé. Ani hrubý slovník mi nevadil. Nenechte se v práci a pro práci zavraždit zaměstnavatelem. Krásný a pravdivý postřeh.
I přes vulgárnost, která nás doprovází celou knihou, je toto velmi podařené dílo. Přečteno jedním dechem a už se těším na další díla.
Zkusila jsem Bukowského po doporučeních, přesto jsem Poštovní úřad četla celkem dlouho a furt to nekončilo.
Holt prozatím nebudu fanoušek autora, který píše nejraději o zhýralosti, alkoholismu a "lásce" k ženám.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
1) Četl jsem Bukowského a proto jsem šel k poště.
2) Nejznámější pošťáci na světě jsou Petr Bezruč a Charles Bukowski.
3) Koně moc nemusím, ale četl jsem Bukowského a tak jsem šel jednou s přítelkyní na dostihy do Světlé Hory na Bruntálsku, pil přitom pivo a měl vsazeno na první a druhé místo. Bylo to skvělé.
4) A toho Bukowského už si přečtěte sakra sami.