Ženy
Charles Bukowski
Henry Chinaski série
< 3. díl >
Román mezinárodně uznávaného autora. Henry Chinaski, Bukowského alter ego, se v románu Ženy objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum „něžný“ v tomto případě není na místě). Tyto vztahy jsou zpočátku vášnivé a bezprostřední, ale nakonec téměř vždy sklouznou do ubíjejících poloh a oba zúčastněné nemilosrdně drtí. Chinaski tak vrávorá z jedné ženské náruče do druhé a v každé nachází jen chvilkové uspokojení. Znalci Bukowského života a tvorby mohou v románu objevit drobné radosti a paralely – např. postava Lydie Vanceové byla zpracována podle Bukowského chvilkové přítelkyně, sochařky a příležitostné básnířky Lindy Kingové.... celý text
Přidat komentář
Bukowski a "jeho" ženy. Typická Bukyho kniha o jeho celoživotných láskach, ktorými sú ženy a alkohol. Nič nového ani prekvapujúceho nehľadajte, je to neustále o tom istom, ale podané tak ako vždy s bezprostrednou ľahkosťou, ktorá neprestáva baviť a ani si neuvedomíte, že otáčate poslednú stránku.
Knihu jsem začala číst, ale nedala jsem to, na můj vkus velmi nekonvenční a vulgární styl.
Pro mě bohužel jedno ze slabších, ne-li nejslabších děl mého oblíbeného autora. Knihu jsem četl dlouho a s přestávkami (a to se mně u Bukowskiho nestává). Celý děj se mi zdál příliš monotónní, nezáživný. Do konce knihy jsem se už musel kopat.
První kniha od Bukowskeho, kterou jsem četla. Překvapila, pobavila, prostě se Mi líbila...a ten slovník, šílený, nečekaný, ale nějak Mi to vůbec nevadilo, naopak :-D
Z knihy jsem na rozpacích. Pan Bukowski mě stylem psaní velice překvapil (za to mu patří obrovské PLUS, kdo jiný popisuje realitu přesně takovou, jaká je?!), ovšem děj knihy mě zklamal (ke konci už jsem ztrácela motivaci pokračovat ve čtení, všechny ženy mi přišly šablonovité).
Slušné čítaníčko, ku knihe sa pravidelne vraciam a vravím si: ,,Takto sa píše." Bukowski je jeden z mála autorov, ktorý v podstate píšu vždy o tom istom, a vždy im to prejde.
jedna z mých prvních knih od Bukowskeho a od té doby jsem začla shánět všechny jeho ostatní knihy.Tuhle a ještě Poštovní uřad,řadím mezi jeho nejlepší.
Jediná knížka, co jsem od něj četla, a i když to bylo čtivé a víceméně to nenudilo, tak dějem vůbec nezaujala, nebyla tam žádná motivace číst dál, stále se to opakovalo, jedna ženská, druhá, třetí, čtvrtá...
Můj první Bukowski. Při čtení jsem se skvěle bavila, ve vlaku se po mně cestující občas divně dívali:-) Odpočinková knížka pro nenáročné čtenáře.
Tři hvězdy. Nebylo to špatné, ale Bukowski má i lepší díla. Docela mě překvapil konec, tedy kromě toho, že se ********* ne nebudu ho prozrazovat, spíše upozorním na fakt, že knížka má neuvěřitelných 104 kapitol :)
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
Chlast a šukání. Pořád dokola, mění se jen ty ženy. Nuda.