Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162720/hermankove-udoli-162720.jpg
5
3910
3910
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...... celý text
Přidat komentář
Také jsem přemýšlel, kde by to údolí mohlo být. České Středohoří je reálný název. V knize se objevuje řeka Labe. Myslím že by to mohly být Lovosice, protože ve městě je chemička i cementárna. Údolí, které odpovídá popisu je Opárenské údolí. Vy co to tam znáte zkuste zareagovat. Třeba se mýlím, ale do Oparenského se zajeďte podívat a pokud to tak není, tak si to dosaďte jako kulisy k četbě. :-)
Jinak super knížka, nemohl jsem se odtrhnout.
Výborná knižka! Dostala som sa k nej vo forme audio a počúvala som, kedy sa len dalo. Pekný a zároveň smutný príbeh o neľahkom živote Anny, ktorá ho rozpráva formou spomienok.
Byla jsem hodně zvědavá na knížku, která má zde tak vysoké hodnocení a musím říct, líbila se mně. Výborně vyztižená dobová atmosféra a Anna, jako hlavní hrdinka skvělá, přes vše, co jí život přichystal. Doporučuji.
Anuška, opravdu velmi silná žena, se kterou se osud nemazlil. a přesto se mu vždy dokázala postavit čelem...doba poválečné republiky, doba kdy se konfiskoval majetek ( jak jí muselo být, když je vyhnali z vlastního domu a hospody, ve které dřeli...). Zažila toho opravdu hodně, po celou dobu jsem obdivovala její sílu a postoj k životu....První kniha od této autorky, určitě ne poslední.
Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu pošlou jako sirotka z Ruska k matčiným příbuzným do poválečného Československa. Anna doufá , že zde najde nový domov . Ale všechno je trochu jinak. Ze dne na den se ocitá v liduprázdné
krajině Středohoří, v tzv. Heřmánkovém údolí, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...
Anna najde obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a prožije svůj život naplno.
Opravdu krásná knížka, poutavě napsaná. Vtáhla mě do děje a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Knížka je trošku předvídatelná, ale tentokrát mě to nijak nevadilo.
Knížka nám ukazuje , co je v životě nejdůležitější . Na co se v dnešní době trošku zapomíná. Vede k zamyšlení nad tím, že někdy řešíme banální problémy. A přitom je všechno jen o našem postoji k životu.
Přečteno během 24 hodin. Autorka píše úžasně. Kniha nešla odložit, kam se hrabe kdejaký thriller. Opět těžký život hlavní hrdinky Anny a její až idilická povaha. Příběh vypráví Anna už v pokročilém věku, formou vzpomínek.
Co se vlastně stalo ???
Stalo se to, že jsem dnes dočetla knihu (Vypravěčka), a měla jsem v práci (tam čtu nejčastěji, jelikož tam trávím nejvíce času) připravené Heřmánkové údolí s tím, že si přečtu pár kapitol, seznámím se s postavami atd. Jenže když mi skončila služba, dala jsem si knihu zpět do batohu a vzala si ji domu, což obvykle nedělám. Pouze v případě, když mi zbývá posledních pár stránek/kapitol, a já vím, že to doma dočtu a rovnou uložím do své knihovny. A nebo v případě, že je to takzvaná kniha, kterou "nejde dát z ruky", což Heřmánkové údolí pro mě takovou knihou je. V práci jsem přečetla prvních 80 stránek. A doma mě provázely úvahy: no tak už jsem za stovkou a polovina z 252 je 126 stránek. Tam zhruba někde dočtu kapitolu a druhou polovinu si nechám na zítra do práce... Jo jasně, takže ještě jednu kapitolu a jsem cca u 150 stránek, takže na zítra jen 100 stránek. Fajn, poslední kapitola, dojdu se psem a spát. Pomalu ale jistě se blížím ke 200 stránce. Tak přeci neponesu zítra knihu do práce jen na posledních 52 stran. Dočteno.
Komentář už je dlouhý a nic určitého ke knize. I když vlastně ten text vypovídá mnohé. Tak snad už jen DOPORUČUJI !!! Nenápadná kniha nabízí čtenářům nelehký život Anny.
"Vždycky jsem měla kolem sebe samý hodný lidi."
Tato kniha se mi dostala do rukou jen díky tomu, že patří mezi nejoblíbenější mé babičky. Nicméně určitě toho nelituji. Je velmi čtivá, děj hezky plyne dál..v některých častech velmi napínavá. Překvapilo mě, jak mě dokázala vtáhnout. Určitě tedy doporučuji i mladším generacím jako fajn oddechovku a zpestření. Budete překvapení, co všechno Anuška zvládne. Řekla bych neobyčejný příběh o neobyčejné dívce/ženě..:-)
Kniha mě naprosto pohltila, je hodně lidská, osudově založená. Líčí nelehký život jedné obyčejné ženy v průběhu 20. stoleti, jeji vůli a chuť žít v časech, kdy to vubec nebylo snadné pro ni ani pro jeji rodinu. Děj vás naprosto vtáhne a vše prožíváte s ni. Krásná kniha.
Obyčejný příběh o neobyčejně zlé době a (ne)obyčejné ženě, které osud již od dětství uděluje ránu za ranou a ona přesto dokáže žít svůj těžký život s neuvěřitelnou lehkostí, čestností a pokorou. Při čtení knihy si uvědomujeme, jak jsou mnohdy naše starosti a problémy, se kterými se potýkáme, směšné a že štěstí vychází z nás samotných a není zcela závislé na vnějších okolnostech . A jediné, co je nakonec důležité je rodina a to, "že máme kolem sebe vždycky hodné lidi".
Za mě 6 hvězd z pěti a děkuji autorce za jednu krásně probdělou noc s Annou, která mě naučila, že neexistuje žádný těžký osud, pokud ho za takový sami nepovažujeme.
Sáhla jsem po ní náhodou a vůbec nelituji,určitě zkusím další knihu od této spisovatelky !!
Tuto knihu jsem dostala k vánocům.A přečetla za dva večery.Je nádherná,a poslední stránky jsem jen brečela.Bylo mi líto Pavla,pořád jsem doufala... .Také jsem pátrala po Týnci,Horovicích,ráda bych si tam udělala výlet.V Českém středohoří je pár Týnců :-)) .Vím,že Heřmánkové údolí neexistuje.Ale třeba se jen to údolí tak nejmenuje.Chtěla bych vidět tu hospodu,podle popisu si pamatuji že pár takových existovalo.Když jsem jezdila na dovolenou s rodiči, v takových zapadlých,zanedbaných a na samotě jsme kolikrát poseděli.
Kniha je krásná a nechá ve vás hodně k zamyšlení.
Krásná kniha. Přečetla jsem za jeden den, nemohla jsem se od toho odtrhnout. Příběh o nevyzpytatelnosti života, člověk si nemůže být nikdy ničím jistý...
Krásná knížka, která se čte jedním dechem. Krásná a inspirující - už jen v tom, abychom i my sami se dokázali podívat na svůj vlastní život z jiného úhlu a hledat v něm především to pozitivní.
I když to hlavní hrdinka neměla lehké, nezahořkla a závěrem konstatovala, že vždy měla kolem sebe hodné lidi, kteří ji poskytli pomoc, když to potřebovala.
Maximálně čtivý román, který vás vtáhne téměř po první stránce! Příběh silné hrdinky, která si prošla nejmožnějšími útrapami 20. století nenechá nikoho chladným a nutí číst dál a dál. Akorát kniha skončí rychleji, než se nadějete a přejete si, aby ještě měla alespoň dalších pár stran, které tam skutečně chybí. Menší mínus je obrovská předvídatelnost peripetií, jež hrdinku potkají - stačí mít mírnou znalost české historie a je vám jasné, co hlavní postavu rozhodně nemine...
Heřmánkové údolí mi představila Simona Postlerová v audioknize a tleskám. Její hlas miluju a to je možná problém v hodnocení, protože i kdyby četla blábol, tak se mi to asi líbí. Knížka je hodně lidská, osudově založená. Líčí nelehký život jedné (ne)obyčejné ženy, kterou jsem si oblíbila. Zejména její vůli a chuť žít v časech, kdy toho na ní muselo být už moc. Děj určitě není strhující a napínavý. Je spíše pomalý, nevtíravý, ale ne nudný. Zaujme ty, kdo se chtějí dozvědět, jak to chodilo dřív nebo si připomenout časy, kdy k sobě lidi měli tak blízko, o čem si dneska my za našimi počítači můžeme nechat zdát, a přitom tak daleko, když se páchala taková svinstva a udávalo se o sto šest.
Velmi pěkný román začíná v poválečném pohraničí, končí téměř v současnosti.Příjemné čtení, i když jde o neveselý životní příběh jedné obyčejné ženy, které osud nerozdával zrovna šťastné karty. Autorka píše velmi poutavě i o zcela obyčejných, všedních věcech, rozhodně stojí za přečtení.
Štítky knihy
20. století česká literatura domácí násilí mateřství psychické problémy poválečná doba ságy český venkov hrdinky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Nádherný, citlivý příběh napsaný formou vzpomínek. Přečteno na jeden zátah. Několikrát mi vyprávění vehnalo slzy do očí, jen nedokážu popsat jaké pocity jsem u čtení prožívala, ale rozhodně to nebyly pocity smutku. Anna svůj těžký život vyprávěla s přesvědčením o svém štěstí a to se mi vlezlo pod kůži. Doporučuji.