Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...... celý text
Přidat komentář
Mám ráda čím dál víc neobyčejné příběhy obyčejných lidí! A tahle knížka navíc mě opakovaně dojala.
Předesílám, že tuhle paní autorku mám jako jednu z nejoblíbenějších a tento titul jako jeden z jejích nejlepší. Tak nějak mimoděk mě připomíná starou knihu po mamince Anna a její lidé. O tom, jak ženy dovedou trpět a přitom se smát a těšit ze života a všem ještě dodávat odvahu a úsměv. Prostě nádherné čtení...
Překrásný životní příběh sedmnáctileté Anny, která se v roce 1946 přijíždí z Ruska do poválečného Československa k příbuzných, kteří se o ni mají po smrti rodičů postarat. Hlavní hrdinka nemá lehký osud a život se s ní nemazlí, nikdy se ale nevzdává a snaží se svůj život prožít co možná nejlíp. Doporučuju. 5*
super...praave jsem docetla..knizku jsem si koupila na základe recenzi a nelituji...opet radim mezi jednodechovky...celou dobu jsem si rikala, kde Anna brala silu a energii (me stacilo litat kolem 2 deti rok a pul od sebe :D )
Knizka je o naplnenem a stastnem zivote, i kdyz byl tvrdy, Anna umela najit svetle okamihy...a pri cteni poslednich 2 stranek mi i slza ukapla...myslim ze tohle je moje prvni a urcite ne posledni knizka od H. M. Kornerove ;)
Jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších knih, které jsem kdy četla. Kniha, která má příběh, srdce a hrdinku, která dokáže ženu motivovat k tomu, aby se stala o něco silnější a vytrvalejší.
Knihu jsem dostala k Vánocům a líbila se mi. I když rozhodně nemohu říct, že by byla od paní Körnerové nejlepší. Hlavní hrdinka je bezesporu silná žena,příběh je strhující,ale mám od téhle dámy lepší favority :-)
Velmi syrový text, nejsyrovější, který jsem v poslední době četla. K čtenáři docela nemilosrdný, představující život jako sérii událostí, které je potřeba přežít, vydržet, snést a přesto se z toho nakonec uspořádá pěkný život. Ženská kniha, ženský úděl. Začátek padesátých let a všechna ta poválečná mravní mizérie. Hodně intenzivní čtenářský zážitek.
Nenapadlo mě, že bych si někdy chtěla přečíst knihy od této autorky, na Heřmánkové údolí jsem si přečetla pochvalnou reakci zde na databázi a tak jsem to zkusila. Vůbec nelituju. Jak se zmiňuje řada čtenářů "pode mnou", vnímám hlavně obdiv a také mi to připomíná moji babičku. Mohl by z toho být i pěkný film, kdyby se toho chopil šikovný tým.
Dlouho jsem nečetla tak krásnou knížku jako byla tahle. A také ani nepamatuji kdy mě knížka naposledy dojala k slzám. Tuhle jsem četla nedávno poprvé,ale rozhodně ne naposledy.
Čtivý, lidský příběh o nelehkém osudu jedné ženy, která se musela těžce probíjet životem, přesto se vždy dokázala vzchopit a pokračovat dále, aniž by se musela zpronevěřit vlastní cti.
Kniha se hodně liší od ostatních knih autorky, čekala jsem něco jiného. Ale jde o velmi silný příběh životem těžce zkoušené ženy a čte se jedním dechem. Trochu mi to v něčem připomínalo knihy Javořické a podobných autorek, ale zasazení děje do padesátých let minulého století ji od nich odlišuje. I když jde o knihu vhodnější spíš pro starší čtenářky, možná by nebylo na škodu, kdyby ji četly i mladší, které tuto dobu nezažily. Zejména v dnešní době, kdy se zase na hospodské a živnostníky vůbec pohlíží nepříznivě a řada lidí si minulý režim představuje v růžových barvách. Kniha ukazuje nepřikrášlenou realitu tehdejší doby.
Tak jsem si říkala, že jsem si vybrala docela nešťastně knihu. Chtěla jsem něco příjemného a poklidného, co mi zpříjemní večer. Jak jsem se spletla! A v půlce knihy jsem už čekala, co se Anně ještě přihodí. Neviděla jsem pro ní už lepší život. Takovou knihu mám ráda jen když je na to ta správná nálada. Zatímco teď jsem byla zoufalá z toho, co všechno se jim dělo a jak těžký život v té době byl. Naneštěstí kniha byla tak napínavá, že jsem stejně musela číst dál a zjistit, jak to dopadne, že jsem jí přečetla ani ne za den. Díky bohu za posledních asi 30 stran a za Ota Čechlovského!! A není nic hezčího než když člověk vzpomíná, co všechno prožil a je vděčný nejen na krásné chvíle svého života, ale i bolestné.
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Působivý příběh.
Životní síla Anny byla nezlomná a sama si to snad vůbec neuvědomovala. Nebyl čas. S čímkoli, co ji potkalo, se smířila a dokázala v každé situaci najít kousek dobra. Dokázala vše zvládnout a ani se nad tím nezamýšlela. Snad se zamyslela jen ve stáří, ale ani tehdy v tom nevidím jedinou stopu hořkosti nebo lítosti.
Znamenitá žena. A věřím, že takových bylo více. Muselo. Jinak by v té době nemohli ani přežít. Si tak říkám, že my se hroutíme hned při každé maličkosti ... a přitom tehdy ...
Jsem ráda, že jsem Annu "potkala a strávila s ní čas ve vzpomínkách" prostřednictvím knihy, která je prostě nezapomenutelná.
"Vždycky jsem měla kolem sebe samý hodný lidi."
Čtivá kniha, reálná, na začátku člověk úplně cítil vůni heřmánkových lánů v údolí. Ráda bych takové místo jednou navštívila. Příběh je o velké vnitřní síle dívky, která by strčila do kapsy kdejakou dospělou ženu. Je neuvěřitelné, co všechno zvládla.... oproti nám v dnešní době. My máme spíše ty psychické obtíže, se kterými se potýkal její manžel. Silný příběh silné ženy.
To bola veľmi pekná, uveriteľná knižka. Trošku som sa ostýchal, neskôr som bol zahanbený hlavnou hrdinkou. Opäť som si uvedomil, že k ľudskej prirodzenosti patrí sebaľútosť, a aby ste sa jej zbavili, potrebujete pokopnúť, presvedčiť sa, že niet ničoho, prečo by ste mali právo sa oplakávať. Hlavná hrdinka nie je plnokrvník, ale malý statočný ťažný koník ... a zapriahli toho za ňu požehnane.
Asi do poloviny knihy jsem si říkala: "Takový normální život žen v 50.letech na venkově". Ani mne to moc nepřekvapovalo. Obdivovala jsem neuvěřitelnou vnitřní sílu mladé maminky tolika dětí. Vzpomněla jsem si na vyprávění ze života mé babičky a prababičky. A od té doby, co jsem sama maminkou dvou dětí, babičku obdivuji, jak mohla zvládnout 6 dětí a přitom celé hospodářství bez pomoci. Anna mne moji babičku velmi připomíná.
Krásné čtení, nečekaný závěr. Po přečtení si budete říkat, sakra, na co si já stěžuji, když mám teplo a tekoucí vodu jako samozřejmost ;).
Štítky knihy
20. století česká literatura domácí násilí mateřství psychické problémy poválečná doba ságy český venkov hrdinky
Autorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
Má první kniha od autorky a určitě ne poslední, Velmi citlivě napsán příběh o Anně, která se dokázala poprat s osudem, i když ji život naskytl nejednu těžkou překážku.