Heřmánkové údolí
Hana Martinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529858/bmid_hermankove-udoli-659e9ea366845.jpg
5
3751
3751
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...... celý text
Přidat komentář
[audiokniha]
Měla jsem Anušku za maminu přes padesát let...měla naprosto identickou povahu. Anna jako přes kopírák. Naštěstí můj otec nebyl válečný invalida, a oba nemuseli řešit nikdy nekončící množství těhotenství, natož nutnost potratů (byl ovšem ze sedmi dětí....šest kluků, poslední byla Mařenka ;o)
ČERVENÁ KNIHOVNA?
Rozhodně ne!
Ta se z knihy stává až v závěru, kdy Anna smířlivě (v duchu mnoha současných Čechů, ducha mdlého) velebí komunistické časy i přesto, že ji sebraly hospodu, zabily manžela a odcizily děti v jeslích a školkách.
Přejít padesátá léta tímto mdle radostným vzpomínáním ???
Smísit vítání občánků s průvodem Božího Těla a jiné? To se paní autorce moc nepovedlo.
Ale to je asi jediná vada na kráse - jinak se čte (i ušima díky stylu Simony Postlerové, co čte stroze, ale sem se to moc hodí) naprosto skvěle.
Postava Anny nemá žádný vývoj? Trpí a rodí děti? Ozývá se tu z pár komentů.
Člověk jako jednotlivec vlastně neprodělal příliš vývoj nebo posun. Bohužel. Či bohudík? Základní vztahy rodinné, věrnost či nevěra, láska k dětem či jejich odmítání, se v základu člověka příliš nemění. Každý začínáme skoro od nuly, záleží na výchově a rodinných kořenech, kam sahají . . .
4/5
„Musíš zatnout zuby a překonat úzkost z neznámého, musíš si říkat, že nic netrvá věčně a že i tohle jednou skončí."
Vlastní názor: Do heřmánkového údolí jsem šla naslepo - nečetla jsem anotaci ani recenze, jen vím, že je docela vychvalovaná...
... a to docela právoplatně. Knížka má sice menší počet stran, nemá nějaký zamotaný a zdlouhavý děj, autorka nám nenutí stále nějaké akce a i přes to se od knihy nešlo odtrhnout.
Anna byla skvělá hrdinka. Snaživá, hodná, chápavá, milá, pracovitá.. Osud k ní nebyl zrovna přívětivý, ale ona se od začátku do konce statečně prala a nakonec si své štěstí a místo našla. Anna byla opravdu skvěle napsaná hrdinka, přes její životní překážky nezatrpkne, ale stále si všeho váží.
Bylo tu i velmi dobře zobrazen život v pohraničí. Jak bylo v nějakých ohledech velmi těžké vůbec přežívat, když jste ze dne na den mohli přijít o všechno a nikdo se s vámi dále nebavil.
4,5/5
(SPOILER) Osiřelá dívka s českou matkou a ruským otcem se v roce 1947 dostává do Československa ke své tetě, která ji sežene ženicha - hostinského v Heřmánkovém údolí (válečného invalidu). Musí se překonat všechna protivenství ze strany nemocného manžela i nastupujícího komunistického režimu, aby svým pěti dětem zajistila vše potřebné. Dojemný příběh z nelehké doby o ženské síle.
Krasosmutné čtení, které jsem si vychutnala bez odložení knihy, Nádherný příběh ženy, která ač to zprvu tak nevypadalo, si dokázala poradit v těžkých životních situacích, a navíc pomáhala i druhým lidem, kteří to v daném okamžiku potřebovali. Na svůj úděl si nestěžovala, naopak cenila si přátelství a pomoci druhých lidí. Knihu vřele doporučuji.
Příběh, ač jednoduchý a uspěchaný, byl velmi krásný. Jsem ráda, že jsem si tuhle knihu mohla přečíst a ráda si do knihovny zařadím i další knihy autorky. Všechny hlavní postavy byly sympatické, obzvlášť Annu jsem si moc oblíbila.
Skvělá knížka, která ve mně zanechala hlubší stopu.. Četla jsem ji už dávno, ale často na ni vzpomínám. :)
Ach to byla tak úžasná knížka, nechápu jak to, že mi takovou dobu unikala? Heřmánkové údolí jsem si naprosto zamilovala a autorka na mě svým vypravěčským stylem a takovou určitou hořkosladkou nenuceností příběhu, udělala opravdu dojem. Krásně popsán poválečný život v pohraničí a jak bylo v té době těžké, udržet si alespoň nějaké živobytí. Myslím, že by se mohlo líbit fanouškům Šikmého kostela, knížka u mě vzbudila podobné pocity.
Každopádně doporučuji všema deseti, určitě si přečtěte a nebojte, není to žádná červená knihovna (to jsem si totiž myslela já, když se mi knížka dostala do ruky). Určitě vyzkouším i nějaké další autorčiny knížky.
Na to, jaké je to historické téma je to tak krásně napsané. Moc doporučuju.
Teď už málokdy přečtu knihu za jediný den, ale u téhle knihy to šlo samo. Byla jsem tím trochu (příjemně) zaskočena, knihu jsem dostala jako dárek, vím jaký druh literatury autorka píše, a chtěla jsem si u knihy spíše odpočinout a nečekala jsem takový zajímavý příběh. Takže asi ještě přehodnotím i některé další knihy autorky.
První půlka knihy mě bavila víc, druhá už trochu pokulhávala. Celkově mám z té knihy smutný dojem. Nevadil mi už konec, dotčeno. Už se k ní nevrátím.
“Jak se k nim neochotně blížila, poprvé ucítila tu vůni. Silnou, kořeněnou, důvěrně známou-heřmánek. Zhluboka ji vdechovala a napětí svírající spánky obručí odporu zesláblo.”
Tak nevím. Trochu zklamání. Bohužel se nemůžu nepřidat k příspěvkům, že zpracování příběhu je vlastně červená knihovna a čtení pro starší ročníky. Po dočtení skoro žádná trefa do srdce. Těšila jsem se na dočtení a další knížku z poličky. Bohužel.
Tato knížka si mě opravdu získala. Příběh plynul rychlostí tak akorát, nikde to nezaškobrtávalo, ani moc nepospíchalo. Neměla jsem pocit, že ze mě autorka tahá emoce, nebo naopak, že by to bylo podáno příliš suše. Velice citlivě odvyprávěné!
Štítky knihy
20. století česká literatura domácí násilí mateřství psychické problémy poválečná doba ságy český venkov hrdinky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Kniha se cetla uplne sama, krasne napsane. Pribeh me hned pohltil, velice silny. Zaroven si clovek uvedomi, kolik toho jeden clovek zvladne unest - vic nez si mysli. Velmi ocenuji autorcin popis situaci i prostredi, dokazala jsem si predstavit Hermankove udoli a byla jsem soucasti deje. :-)
Pribeh popisuje zivotni cestu zeny, se kterou se zivot nemazlil. Moc se mi libilo, ze Anna jako hlavni postava si na nesnaze ani na zivot nestezovala, prijimala vse tak jak to prislo. Za me perfektni cteni, pri kterem se clovek zase trosku zamysli nad svym zivotem, jak se mam dobre a casto resi hlouposti :-)