Heroinové deníky: Jeden rok v životě rockové hvězdy
Nikki Sixx (p) , Ian Gittins
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395348/bmid_heroinove-deniky-jeden-rok-v-zivote-F8b-395348.jpg
5
337
337
Baskytarista slavné kapely Mötley Crüe nechává čtenáře nahlédnout do dávno zapomenutých deníků, které si vedl v dobách největší slávy. Popisuje jeden rok plný vzestupů i pádů, kdy mu pomalu ale jistě dochází, že by ho jeho vztah k drogám, a zejména k heroinu, nakonec mohl stát život. Rozšířené vydání megapříběhu přežití, který se stal v New York Times bestsellerem a jedněmi z „nejdrásavějších“ (Rolling Stone) a „nejsrdceryvnějších“ (New York Times) memoárů o závislosti, jaké kdy byly vydány. Kdysi padlá rocková hvězda s námi sdílí syrové a fascinující deníkové zápisky z roku, kdy klesla až na dno a také své kurážné rozhodnutí sebrat se a začít znovu žít. Nikki se v exkluzivních nových kapitolách a dosud nezveřejněných fotografiích vrací k poslednímu desetiletí, kdy je střízlivý.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2018 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Heroin Diaries: A Year In The Life Of A Shattered Rock Star, 2007
více info...
Přidat komentář
Knihu mi půjčila dcera v mládí jsem poslouchala kapelu a byla zvědavá na autobiografii ( pro mě závažné téma moc mi ta představa závislosti nedělá dobře...)
Příběh jsem si dávkovala postupně vždy jen pár stránek, kniha je depresivní a nechápu, že Nikki S. vůbec přežil...
Grafické zpracování je teda neskutečný nádhera a obdivuji co dokázal narovinu napsat, kniha mě dostala nedokáži si takový život představit!!! Co dokáže sláva a peníze...
Určitě stojí za přečtení
Často vzpomínám na zážitky z mých alkoholových pubertálních let. Teď v relativně už rozumnějším věku jsem si vždycky pokládal otázku, zdali jsem to často i přes spoustu úžasných zážitků místy trochu nepřeháněl. Na tuto otázku už asi nikdy nezjistím odpověď, nicméně co můžu s jistotou říci je, že Nikkimu se opravdu povedlo dostat slovo přehánět do naprosto nové dimenze a přežít věci, které by normálního člověka dost pravděpodobně dostaly na hřbitov během prvního týdne.
Je hodně děsivé sledovat, jak se skrze drogy dokáže člověk měnit. Díky zápiskům lze vidět, že Nikki leč byl typickým bláznivým rockerem, tak skrze myšlenkové pochody a styl psaní působil velice inteligentně. Uvědomoval si všechny své problémy a přesto, že né vždy se mu podařilo s nimi bojovat tak zarputile, jak by se asi slušelo, tak rozhodně nebyl tím typickým feťákem, který poslal mozek a samotné myšlenkové pochody na dovolenou a nechal se naplno pohltit drogami bez nějaké možnosti vrátit se někdy zpět. Z jeho zápisků lze také vycítit časté zoufalé volání o pomoc. Bohužel však nebylo nikdy dostatečně hlasité a silné, aby se jeho problémem doopravdy začal někdo zabývat.
Samotné deníkové zápisky získávají zcela jiný rozměr také díky doplňujícím poznámkám ze současnosti. Ať už od samotného Nikkiho, nebo od blízkých členů z jeho okolí. Je skvělé vidět, jak někdy může mít na jednu událost několik lidí naprosto rozdílný pohled a názor.
Co opravdu dokáže upoutat je grafické zpracování této knihy. Prakticky každá stránka funguje jako samostatné umělecké dílo obsahující spoustu různých fontů, malovaných obrazců, či reálných fotek, které naplno umocní požitek z této šílené doby.
Tato kniha je opravdovým skvostem mezi deníkovými zápisky. Dokáže upoutat nejen úžasným grafickým zpracováním, ale dokáže Vás skrze naprosto neuvěřitelné příběhy dostat do šílených 80. let, které dokázaly stvořit něco takhle šíleného a nezapomenutelného jako byla kapela Mötley Crüe. Samotný Nikki je navíc důkazem, že i když se dostanete na samotné dno, tak nikdy není pozdě na to naprosto změnit svůj život a stát se člověkem, kterým jste chtěl po celou dobu být. 95%
Tak tahle knížka mne dostala. Bylo to docela překvapení, protože jsem od toho čekala další životopis slavné hvězdy.
Ale kdyby jste viděli i jen tu grafiku knihy :-* Každá stránka je originálně stylově vyzdobená. Není zde číslování stran, takže si musíte vzít záložku k ruce, jinak se ztratíte.
A ten příběh samotný je skvělý, čte se to jedna báseň.
Jestli budete moct sehnat tuhle knihu, určitě neváhejte, zklamaní nebudete.
Je to luxusní knížka a tu z ruky nepustím :-D .
Silná a šílená kniha, což jsem očekávala. Nechtěla jsem dát knihu z rukou. Líbilo se mi, že kniha byla obohacena fotografiemi a názory nejen Nikkiho ale i dalších lidí.
Na konci mi ani jedno oko nezůstalo suché.
Jediné, co bych vytkla, je červené písmo na černém pozadí, ale není to nic, co by se nedalo překousnout.
neskutečné dílko. tuhle knížku miluju, miluju její surovost a upřímnost. jak výpovědi 'tehdejšího' a 'dnešního' Nikkiho, členů kapely, přátel a dalších lidí, kteří měli ať už víc či míň co do činění s nikkim a jeho vyvedenou bandou. je tam spousta vět, které vedou k zamyšlení; prostě drsná realita zdrogovaného závisláka nikkiho.
rozhodně stojí za přečtení. ačkoliv občas ta grafická úprava bila do očí.
Já být rockovou hvězdou, nevydržím ani půl roku. Autobiografie a jiný povídání o hudebnících moc nečtu, naposledy to byla snad ještě na střední podobně šokující Mansonova Dlouhá trnitá cesta z pekla. Aspoň teda co si pamatuju. Bavil mě ten pohled do rockovýho - metalovýho zákulisí roku 1987, pospojovat si ty známý i mně míň známý kapely a představit si ty večírky.
Z grafický a typografický úpravy knihy jsem šílela.
Působivě zpracovaná kniha jak po stránce výtvarné, tak obsahové. Je to deník, který se snažil psát Nikki Sixx - baskytarysta kapely Mötley Crüe, zachycující jeden rok jeho v té době "normálního" života na drogách všeho druhu a v permanentní opilosti, o tom kam až člověk může klesnout a dokonce i zemřít, ale také o tom, že nikdy není pozdě se závislostí bojovat a přestat přežívat v temnotách, než si pro Vás přijde Zubatá. Líbilo se mi, že se k jednotlivým zápisům z té doby s odstupem času vyjadřuje sám autor, ostatní členové kapely, kamarádi, rodina a další lidé...
Žádný zázrak - ale nutno uvést, že nejsem fanda téhle kapely a tudíž ani hlavního protagonisty a nechovám pražádný obdiv ani k feťákům. Co se knize nedá upřít, tak zajímavé grafické zpracování - až na ten červený text na černém podkladě, jak tu už bylo zmíněno -, ale po obsahové stránce za mě opravdu nic extra. V podstatě se to stále opakuje dokola a po nějaké době se mi to celé dost okoukalo a začalo nudit - prostě smažky, co se stále sjíždí, ojedou, co jim padne pod ruku, atd. ale co se týče pekla závislostí a osobních prožitků na toto téma, jsou rozhodně lepší knihy.
Silne, zdrcujici a odstrasujici. Byly pasaze, kdy mi to sice prislo unisono, ale tak je to denik a kazdy den neni posviceni. Kazdopadne obdiv, ze se s tim autor dokazal tak poprat!
Parádní kniha. Jak obsahem, tak zpracováním. Jen to červené písmo na černém pozadí dá teda zabrat. Nikki je důkaz, že z totálního magora a fetky se může stát celkem normální člověk.
Novější vydání, graficky fakt nádherná knížka. Život s drogou den po dni. Hodně syrový humor, ale mě se líbil. Vylíčení vztahu k fanynkám pobaví. Přijde mi to, jako když člověk nastoupí do vlaku, který nemá zastávky. Milý deníčku, povím ti, jak to doopravdy vypadá, když je člověk rocková hvězda.....
Určitě doporučuji.
Silné, hodně silné čtení. Je to dost děsivé číst si autentické zápisky narkomana a pozorovat, co drogy a alkohol dokážou s člověkem udělat. Jak to ničí nejen toho člověka, ale i jeho okolí. O to víc to čtenář Nikkimu Sixxovi přeje, že se z toho absolutního dna dokázal nakonec vyhrabat a začal žít bez jakýchkoliv závislostí.
Zároveň velmi oceňuji to, že se k událostem, které deníkové zápisky zachycují, vrací jednotliví aktéři, s nimiž Nikki (spou)pracoval, a retrospektivně se k některým věcem vyjadřují. Od členů kapely Mötley Crüe, přes manažery, jiné členy jiných kapel až po rodinné příslušníky. Deníkové zápisky tím tak získávají další rozměr. Některé věci jako by si každý pamatoval trochu jinak.
Jinak grafická stránka knihy, jejíž vydání jsem měla v ruce, působí drsným, rozervaným dojmem, čímž tak vlastně podtrhuje to, co Nikki Sixx ve své knize popisuje. Jediné, s čím jsem trochu bojovala, byly některé pasáže, kde na černé stránce byl text vytištěn v tmavě červené barvě a to se četlo fakt dost špatně (pro mne jako čtenáře dost nepříjemné). To je jediný důvod, proč strhávám jednu hvězdu.
Každopádně kniha si určitě zaslouží svoji pozornost. Už jen právě proto, jak autentická je. V řadě věcí dokáže otevřít oči.
Není potřeba komentovat... Tohle bylo to nejlepší, co jsem si kdy mohla přečíst.
Ať už kvůli tomu, že mám ráda Mötley Crüe i Nikkiho, ale v té knize je naprosto všechno. Silný příběh i celá kniha... Už se těším až si ji přečtu znovu :D
Pro mě je to krásná surová realita, která má své kouzlo. Nedokážu to popsat a ani nechci, kniha ve mně zanechá stopu a jsem za ni ráda.
Na to, že jsem knihu sháněla téměř sedm let s neskonalou touhou ji přečíst, hodně mě zklamala. Čekala jsem něco trochu více než pouhé opakování fráze “šlehnu si, zavřu se do šatny, bojím se přízraků” , případně “už 5 dní jsem čistej”, věřím, že to je těžké, jako s každou i velice prostou závislostí. Úsměvných momentů se pro mě také moc neobjevilo, ve srovnání například s knihou Ozzyho Osbourna “I’m Ozzy”, kdy jsem se řezala od začátku do konce.
Na druhou stranu oceňuji popis toku myšlenek, měla jsem pocit, že opravdu nejde o nic jiného než dávku.
Výborná kniha. Škoda, že Motley Crue sú pre mňa stále nepočúvateľní. Aj keď som sa vďaka tejto knihe veľmi snažil.
Ježíš to je ufňukánek. Se mnou se teda život vůbec nemazlil, možná jsem to měla ještě komplikovanější, ale nechovala jsem se jako fracek. Jasně nejsem rokenrolova hvězda....
Mám pocit, že kdyby měl Nikki Sixx vaginu, ustál by vše s větší grácií. Parádní knížka o nelásce k sobě samému.
Udělala bych z toho povinnou literaturu. Mám verzi z 2017, která obsahuje i dvě předmluvy a dva dodatky. Bylo to skvělé čtení. Přesně taková ta kniha, kterou hrozně chcete a zároveň nechcete dočíst.:) Každopádně, totálně nechápu, jak je možné, že ten člověk ještě žije a vůbec. Musel asi pobrat všechnu smůlu a všechno štěstí.
Čtivé. Velice zajímavá a bláznivá grafická úprava. Příběh drsný a prostě masakr, ale hlavně, že to dobře dopadlo. To je na tom právě hodně inspirativní a poučné. Ono je "jednoduché" spadnout na dno. Udělat chyby může každý. Dokázat se z toho vyhrabat chce vůli a velkou odvahu. Je to podle mě hrdinství. Palec nahoru a klobouk dolů