Hezký, ale narovnej se!
Johana Fundová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464127/bmid_hezky-ale-narovnej-se-twN-464127.jpg
3
444
444
Aneta, Kryštof a Nela jsou třicátníci se zcela odlišnými životy. Když jim však v září 2020 přistane na Facebooku pozvánka na třídní sraz se základkou, vzpomínky na jejich společnou minulost jsou rázem zpět. Co se stalo s někdejšími spolužáky z páté třídy, kteří toužili po prvním mobilu, nadšeně sledovali seriály a těšili se na každé nové číslo časopisu Bravo? Vyplnily se jejich sny z přelomu milénia? To zjistí, když se po letech setkají tváří v tvář.... celý text
Přidat komentář
Čekala jsem hodně (mediální masáž a recenze na IG), což byla bohužel chyba. Těšila jsem se na vyzdvihovanou atmosféru našich dětských let, ale krom pár zmínek o mobilech a seriálech to zase taková hitparáda nebyla.
První část byla díky základkovské nostalgii čtivější a zajímavější, lépe se vciťovalo do hrdinů a i když to je spíš na vlažné a benevolentní pousmání, pořád to jde - oddychovka.
Ovšem druhá část, dospělácká, to je vyloženě zbytečné. Slátanina, nesympatičtí dospělí hrdinové, průměr, nuda, šeď. Vyloženě jsem se do čtení nutila, abych to už konečně měla za sebou. A ten divný useknutý konec byl jen posledním hřebíčkem do rakvičky..
Bohužel, hodnotím jako chabější průměr - a to jen díky té lepší, nostalgické části z dětství.
První půlka dobrá, druhá horší.
V první půlce autorka hezky vystihla atmosféru nultých let (ostatně je na to díky své skupině "pure devadesátky" expert, tak ještě aby ne) i přemýšlení a chování prepubertálních hrdinů. I jazyk k tomu hezky seděl. Co ale fungovalo při zobrazování dětí a minulosti, to už nefungovalo u dospělých a současnosti. Atmosféra byla studená a hrdinové naivní a dětinští. Kdyby tam možná nebylo to víceméně zbytečné dopovězení příběhu v současnosti, dala bych o hvězdu i dvě víc.
Opět se ukazuje, že pozor na to, co si přejete. Aby se vám to nesplnilo.
Tak jsem doufala, že u knihy zavzpomínám na devadesátkové dětství (tímto díky za Milagros).
Jenže atmosféra knihy tomu nějak nepřála. Tu bezmoc nezletilosti ani naivní víru, že dospělost bude výrazně lepší, si zas tolik připomínat nemusím, jednou denně stačí, děkuji pěkně.
Příběh trojice zasazený do přelomového roku 2000, který se následně přesune do roku 2020, aniž by autorka tušila, že vlastně píše alternativní historii, hehe. Při čtení na mě padly vzpomínky na moje roky strávené na základce, a ty vzpomínky byly hořkosladké. Proto jsem se dost ztotožnila s malým Kryštofem, který mi byl pak sympatický i v dospělosti. Koho jsem ale nemohla vystát, byla Aneta. Takový tip člověka nikdy záměrně nevyhledávám, ačkoliv její konečné rozhodnutí nejspíš chápu. Nely mi bylo hlavně líto. Kniha se četla moc pěkně a strávila jsem s ní hezké chvilky, jen by si zasloužila trochu více péče páně korektora, objevila jsem nékolik chybek, které byly trochu mimo mísu. A byla ukončena dost nevhodně - člověk chce opět vědět víc, ale ty další stránky už tam prostě napsané nejsou.
Za mě vlastně téměř přesně to, co jsem čekal. Oddechová knížka (ideál někam na dovolenou), návrat do školních lavic i s různými drobnostmi a detaily, potom v druhé půlce kontrast s dospělostí, která často není tak, jak jsme si jako děti představovali. Ad konec - za mě otevřený nebyl, jak tu někteří píšou. Ale chápu, že měl třeba někdo jiné očekávání od knihy. Já si byl vědom, o čem má být.
Příběh se četl dobře, je to taková nenáročná nostalgická oddechovka pro milovníky retra, ale bohužel mne zklamal. Slibně nastartovaný začátek mi příjemně evokoval dětství, autorka bez pochyby zvládla jazykovou úroveň školáků i popis atmosféry devadesátých let, kdy televizi zachvátily seriály a stánek s hranolkama nebo langošem byl stejným dílem podnikatelské terno jako delikatesní zážitek. Druhá část knížky "z odstupu let" mne naopak vůbec nebavila. Pevně dané charaktery postav se rozklížily a všechny semlel pomatený běh času. Příběh pro mne vyzněl "jen" jako obžaloba současného světa a to na čtenářský zážitek nestačí. Mohl mít určitě lepší pointu i dějové zvraty a propastný rozdíl mezi první a druhou částí nemusel být tak markantní. Myslím si, že autorka v tomto případě promarnila příležitost.
Knížka mě bavila fajn oddychovka přečtené za jedno odpoledne.Jen bych čekala delší pokračování a jak to dopadlo dál s Anetou a Kryštofem.Tesim se na další knihy od této autorky.
Od knihy Hezký, ale narovnej se! jsem čekala především pořádnou dávku nostalgie a to, že si zavzpomínám na své dětství, protože jsem přesně onen ročník našich hlavních hrdinů.
V knize bylo poměrně dost věcí, které mi tento nostalgický pocit navodily, ale zároveň mi přišlo, že tam bylo zbytečně moc takových těch negativních vzpomínek, které se týkaly především slavných školních žabomyších válek mezi děckama ve třídě. Upřímně, to jsou věci, na které jsem fakt vzpomínat nechtěla . Ale co já vím, třeba to ostatní mají jinak.
Druhá půlka byla ze současnosti a tam na rovinu říkám, že to mě teda nijak extra nevzalo. Takové neurazí nenadchne a tahle část mi nepřišla ničím moc zajímavá.
Kniha je pro mě něčím, co je nejvhodnější jako četba na víkend, kdy si chcete odpočinout a zavzpomínat. A pokud jste taky vyrůstali v devadesátkách, tak věřím, že i vás v některých pasážích přepadne nostalgie.
V knize jsem se dost často viděla a ten, kdo ji četl a je v podobném věku jako já, musí souhlasit. Některé okamžiky byly opravdu úplně jako přes kopírák. Četlo se to strašně lehce, hezky, prostě to tak hezky plynulo.
Se všemi hlavními postavami jsem sympatizovala. A kniha se mi líbila celá, první část i druhá část. Bylo skvělý číst o tom, jak Nela v začátcích puberty poslouchala Britney, jak četla BRAVO a koukala na Divokého anděla. Při čtení jsem si vzpomněla na mé milované S Club 7 (o těch tam ale zmínka není!).
O dvacet let později se každá postava úplně změnila. Stále jsem s nimi držela sympatie, ale každý z nich měl hromadu problémů. Ani jeden neměl tak bezstarostný život, jako o dvacet let dříve. A o tom to je. Čím jsme starší, tím větších starostí máme. S Nelou v roce 2020 jsem plně soucítila. Zajímaly by mě další osudy postav.
Knihu doporučuji a jsem ráda, že jsem ji četla.
Prvni cast jsem si moc uzila, protoze jsem vyrustala ve stejne dobe. Druha cast mela slibny rozjezd do srazu. Zaver knihy me zklamal, konec bez konce, myslenky, napadu. Jak kdyby bylo treba behem nekolika hodin knihu uzavrit a poslat do tisku.
První polovina odehrávající se v devadesátkách se mi moc nelíbila - ač jsem si zavzpomínala na své dětství, vadilo mi, jak autorka tlačila na pilu v protlačování odkazů na "pure devadesátky". Taky je dle mého názoru zbytečně vysvětlovala. Ten, kdo v té době vyrůstal, vysvětlení nepotřebuje. Ten, kdo v 90. letech nevyrůstal, toho knížka neosloví.
Druha půlka odehravající se v současnosti mě oslavila mnohem víc a bavila mě.
Shrnuto, podtrženo, pokud si chcete zavzpomínat na devadesátky, přečtěte si autorčinu první knížku, ta je propracovanější a pobavíte se u ní.
Za mě trochu zklamání, první polovina se četla moc dobře, jak píší ostatní, hodně nostalgie-seriály, Kačerov atd. Ale od konce jsem čekala, že alespoň 1 postava svůj příběh vyřeší pozitivně. Takhle je celkový dojem spíše smutný. Každý máme svoje trable, tak si ráda přečtu něco pozitivního. Zase skočím po detektivce, tam se holt ten záporák vždycky najde a většinou se příběh jasně vyřeší.
Sledujeme osudy tří spolužáků, jejichž cesty se po páté třídě rozejdou, aby se opět setkali po dvou desetiletích na třídním srazu. Vzpomínky nejsou to jediné co je na moment opět spojí. Návrat k miléniu byl příjemně nostalgický.
(SPOILER) Dávám hvězdičku navíc za tu neuvěřitelnou nostalgii devadesátek. Jako bych se viděla v hlavních hrdinkách. Taky se mi líbilo, že příběh nebyl idylický. V podstatě ani ten závěr.
Skvělé čtení. Realita, žádná červená knihovna. Děj měl spád, autorka se nenimrala v jednotlivých situacích. Těším se na její další knihu.
Krásná oddechovka, vybavilo se mi moc vzpomínek na ZŠ, pití z automatu, pogy, Divoký anděl atd. Bylo super si takhle zavzpomínat.
Nenáročné čtení, trochu jednodušší, než jsem čekala. První polovina ze školních lavic prvního stupně mě bavila hodně. Ve spoustě popisovaných zážitků jsem se také našla, ale u druhé části ze současnosti mi chyběly důkladnější propracování, rozvinutější zápletka apod. Za mě 3,5 z 5*.
Štítky knihy
dospívání generace Y, mileniálové 90. léta 20. století mezilidské vztahy spolužáci přátelství z dětství české rományAutorovy další knížky
| 2021 |  Hezký, ale narovnej se! |
| 2019 | Devadesátky! |
| 2022 | Milénium! |
| 2023 | Vinohrady |
No... Tak co k téhle knize napsat. Čte se parádně, za to dávám hvězdičky. Nějaká nostalgická nálada vzhledem k vyvolání vzpomínek na 90. léta také nastala. Ale... jednotlivé příběhy hlavních protagonistů mohly být propracovanější a hlavně konec mě naprosto zklamal. Otevřené konce beru, ale tohle už je moc. Vyloženě mě to naštvalo. A je to vážně škoda, protože kniha se čte "sama" a určitě je tam potenciál, aby byla v rámci příběhu více promyšlená a doladěná.