HHhH
Laurent Binet
Je květen 1942 a výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš se připravují na cíl operace Anthropoid: zabít Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava, „pražského kata“ a „blonďatou bestii“. Druhého nejvyššího muže v hierarchii SS provází šeptem pronášená tajemná zkratka HHhH: Himmlers Hirn heißt Heydrich – Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich. Ne nadarmo – Heydrich totiž patří k hlavním organizátorům židovského holocaustu neboli Endlösungu... Strhující prvotina francouzského spisovatele Laurenta Bineta, který dlouho pobýval na Slovensku a v Česku, barvitě vykresluje okolnosti „nejodvážnějšího protinacistického činu v dějinách druhé světové války“ a novátorsky v něm zkoumá vztah mezi realitou a fikcí.... celý text
Přidat komentář
Na tuto knihu jsem se opravdu těšil protože období protektorátu je můj koníček. Díky tomu nejsem ale asi cílová skupina kterou by tato kniha oslovila, cílová skupina nebudou lidé kteří se v tomto období a tématu orientují. Tolik nepravd , mýtů a zkreslených představ jsem nečekal vzhledem k tomu že autor anoncoval jak má rozsáhlé vědomosti o období protektorátu. Jeho vědomosti jsou čerpané z knih ze kterých by historik čerpat neměl například kniha od M. Ivanova . Při čtení jsem jenom trnul jestli na mne nevyskočí Vaněk na invalidním vozíčku na místě útoku na R.H. Na knize mi bylo sympatické jen to autorovo zapálení a obdiv k našim vojákům. Autorovi a komukoliv kdo má o toto téma zájem bych doporučil knihy které napsal Šustek, Čvančara, Stehlík ale třeba i Šulc
Z této knihy mám hodně rozporuplné pocity. Možná jsem nepochopila autorův záměr, ale za mne ne. Nebavila mě. Spousta polemiky a chybných faktů ... Z anotace jsem čekala něco jiného.
Super! Skvelé! Autor sa s nami zahráva a síce viete, ako to skončí, ale i tak trošku dôfate, že to bude inak, že tí dobrí vyhrajú.
Laurent Binet byl coby malý kluk okouzlen vyprávěním svého otce o českém odboji a o hrdinství českých parašutistů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše. Jak vyrůstal, jeho zájem o tuto část naši historie neubýval, naopak, pročetl a prostudoval co mohl, nějakou dobu byl v Čechách i na Slovensku pracovně, a tak měl možnost být přímo i na místech, která souvisí s příběhem. Jeho osobní nasazení je v knize znát, přes zjevnou silnou citovou angažovanost se snaží fakta předávat co nejblíže skutečnosti. A dělá si sám korekci, protože po tolika letech pamětníci už nejsou a jak často říká, do hlavy nikomu nevidíš, musíš to vidět v kontextu doby. To bylo na knížce sympatické.
Celá ta zvrhlá doba, které asi nikdy nebude konec a příběh člověka, který přijímá různé role, podle toho, jak ho jeho svědomí navádí. Od těch, kterých jména známe, až po ty, kteří zůstali bezejmenní, bez možnosti dožít svůj život, protože cena byla daná. Mně osobně se knížka velmi líbila a autorovi děkuji za zprostředkování silných emocí.
Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich
Poutavý dokumentární román o Heydrichiádě i samotném Heydrichovi a o procesu zjišťování informací o celé operaci Athropoid včetně historických souvislostí.
Líbilo se mi, že se do odboje zapojili i sokolové z Proseka. Knížku nechávám v knihovně.
Jsem nadšená. Z více důvodů. Pro nás je krásné číst všechen ten obdiv k parašutistům i členům odboje ("jeden z největších odbojových činů lidských dějin a nesporně největší odbojový čin druhé světové války"). Co se faktů týče, zas tak moc se o operaci Anthropoid nedozvíte, jen ty základní věci plus hodně nesouvisejících nebo volně souvisejících zajímavostí. Ale ta forma, wow, ta forma je úžasná. Vypráví příběh Heydricha a atentátu, ale stejně tak vypráví o autorově posedlosti, tvůrčím hledání i o lásce k Česku, Slovensku a Praze.
"Vidím tu nejkrásnější kulisu na světě, chrám Panny Marie před Týnem, černou katedrálu, ježící se věžičkami, tu, před kterou bych pokaždé, když smím obdivovat šedivý majestát její zlověstné fasády, nejraději padl na kolena. V hrudi mi buší srdce Prahy."
Strhující. Přesto, že se autor uprostřed napínavého líčení střelby v holešovické zatáčce najednou odkloní od tématu a začne se věnovat úvahám o literární formě a procesu psaní. Nebo vlastně právě proto.
Velmi čtivé, zajímavý pohled do světa autora a jeho psaní, jeho pochodu myšlenek i jeho fascinací... Snaží se nám poukázat různá díla i prameny, pochybnosti či pravdy a nepravdy... Některé útržky o odboji jsou zjednodušené, aby se v nich čtenář dokázal vyznat a je na to samozřejmě upozorněno... Pokud se chce někdo dozvědět o té době více, doporučuji, je to čtivá alternativa :)
Poslouchala jsem knihu jako audioknihu a rozhodně je to nejlepší dílo, které jsem kdy slyšela/viděla s tématem jak Heydricha tak atentátu na něj. Velmi příjemný byly i občasné promluvy autora o tom jak si jednotlivé kusy historické skládačky pořizoval a jaký na ně má názor, to dokázalo oživit knihu i tam, kde jsem trochu ztrácela pozornost.
Geniální. Kniha o atentátu, která však kromě knihy o Heydrichovi, Gabčíkovi, Kubišovi a těch ostatních je vlastně daleko víc knihou o spisovateli, který knihu připravuje a který je příběhem pohlcen, fascinován, a zdánlivě nám dává nahlédnout do procesu své tvorby. Binet je velice inteligentní (a ví to o sobě), vtipný, trefný, dokáže vtáhnout - já jsem tu pravotočivou zatáčku jasně viděla, tak dobře, jako bych tam sama byla, cítila jsem napětí vojáků v kryptě a hrůzu, když si přišli pro Moravcovy. Dodám ještě, že se mi líbí, jak cizinci píšou o Česku a jak píšou o Praze - líbilo se mi to v HHhH, líbilo se mi to i v Mawerově Pražském jaru.
Bylo to hodně dobře napsané. Autor uvádí hlavně fakta o atentátu na Heydricha, a pokud někde nepíše přesná fakta, tak to vždy řekne, např. : "myslím si, že to mohlo být takto" nebo "představuji si, že se stalo toto...", apod. Je vidět, že ho téma hodně zajímalo a řekla bych i pohltilo a že má opravdu hodně nastudováno a zjištěno. Líbilo se mi, že i když téma knihy byla operace Anthropoid, autor dopodrobna rozebral nejenom tuto akci, ale i dával některé věci do historických souvislostí. V jedné části se dostal až k Přemyslovcům. Zároveň, je kniha velmi napínavá, i když jsem samozřejmě předem věděla, jak to dopadne.
Nejdřív se mi zdály divné ty průběžné úvahy autora. Postupně jsem si na to zvykla a začalo se mi líbit toto rozptýlení od jednolitého textu. A ke konci jsem byla ráda, že tam trochu toho roztříštění jednolitého vyprávění bylo. I když ví člověk, jak to dopadne, stejně nedýchá.
ale tohle přece vůbec není kniha o Heydrichovi, ani o Gabčíkovi, ani o Kubišovi, tohle je analýza metanarace, autor sám ji jednou v textu označí za infraromán, chápu tento termín jako klíč k jeho čtení: význam se skrývá v druhém plánu, mezi řádky, v tom, JAK je to napsáno, ne o čem (kdyby Binet zkoumal třeba Červenou karkulku, poslání románu to nijak nezmění, stejně tak jako všechny vypravěčské masky a postupy)
román těží z pradávného oxymórického napětí slovního spojení "historický román", tedy řekněme něco jako "reálná fikce", a je napsán evidentně dobře, když se většina čtenářů nechala nachytat na první plán vyprávění (tj. mladý francouzský historik okouzlený českou minulostí a Prahou zde shání dokumenty a snaží se co nejvěrohodněji popsat průběh operace Anthropoid) a ještě se zlobí, že uvedená fakta nejsou přesná (znovu zdůrazňuju: román je fikce, autorem přiznaná, a jako taková se zříká faktické přesnosti ve prospěch narace)
Jak je zmíněno pode mnou, kniha je určena spíše zahraničním čtenářům. Nějak mi nesedl styl psaní, byť to bylo zajímavé, až příliš tam autor popisoval, jak vlastně informace hledal a tak. Kdybych neposlouchala jako audio, tak bych nejspíš ani nedočetla.
Kniha je určena spíše pro zahraniční čtenáře, než pro domácí. Obsahuje spoustu nepřesností.
Posloucháno jako audiokniha při řízení, takže možná nepříliš soustředěným poslechem mi ta kniha ale nepřišla "strhující", jak láká anotace.
Není to špatné, ale nesdílím většinové nadšení. Snad je mou chybou, že jsem čekala spíše román na základě skutečných událostí, ale pro mne to byla kniha autorovi, kterak tvoří knihu o události pro čechoslováky tolik zajímavé, že je určena snad právě jen pro ČR a SR. Nicméně pohled z venčí je uřčitě přínosný.
Zvláštní knížka, určena spíše zahraničním čtenářům, které by tato dějinná událost mohla zajímat. Pokud ale o operaci Anthropoid víte víc, než že o tom nedávno natočili film 's tím hercem z Padesáti odstínů šedi', tak HHhH nejspíš odmávnete. O Gabčíkovi, Kubišovi a hlavně o Řezníkovi z Prahy existuje určitě mnoho lepších knih.
Úplně jiné, netradiční zpracování známé události, které je plné autorových úvah.
Velmi mne autor zaujal a oslovil. Knížky cizích autorů o českých událostech a osobnostech mě zajímají vždy. Naopak knížky o druhé světové válce téměř nečtu, hrozně mě rozrušují, trápí, nemůžu pak spát a je mi z nich hodně úzko. Tahle je ale výjimečná tím, že tváří v tvář té odlidštěné mašinérii na hrůzu a děs nejste sami. Je s vámi s osobním prožitkem právě autor. Nemusíte s ním ve všem souhlasit, ale máte ho při sobě.
Pro mě neskutečný čtenářský zážitek. Merci :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno Reinhard Heydrich francouzská literatura operace Anthropoid protifašistický odboj Protektorát Čechy a Morava atentát na HeydrichaAutorovy další knížky
| 2010 |  HHhH |
| 2021 |  Civilizace |
| 2017 | Sedmá funkce jazyka |
| 2024 | Perspektivy |
Nebudu knihu hodnotit z pohledu do jaké míry přesně a pravdivě popisuje historické události. Hodnotím z čistě "čtenářského" hlediska. Jak moc nemusím historii a speciálně válečnou dobu, tak tato kniha mě "vzala" - Binet umí skvěle vyprávět a z textu je cítit jakési jeho nadšení z tématu a také lidí, kteří se ocitají v tomto příběhu na straně dobra. Samotný atentát je popsaný na pár stránkách, kniha je spíše věnovaná osobnosti Heydricha a s jeho osobou souvisejícím událostem druhé světové. Při čtení mě velice často docházelo, jak šílená musela doba válek být a jak je špatně, že se v současnosti opět ocitáme v době válek - i když jen naštěstí lokálních. Velmi čtivé, bylo to kousek od 5 hvězd.