Historky Ferdinanda Havlíka, jak je zapsal a převyprávěl Jiří Suchý

07.02.2020

Oficiálně se říká, že Ferdinand Havlík (17. června 1928 Brno – 28. října 2013 Praha) byl český klarinetista, hudební aranžér, skladatel, kapelník, dirigent divadelního orchestru, příležitostný filmový herec a spoluzakladatel Divadla Semafor. Jednalo se o dlouholetého hudebního aranžéra a kapelníka Orchestru Divadla Semafor, spolupracovníka Jiřího Suchého a Eugena Jegorova. V tomto divadle byl autorem hudby úspěšné hry Kytice. Byl swingovým a jazzovým klarinetistou, který se velmi dobře uplatnil i jako sólista.
Ale je skoro neznámo, že v části neblahé doby zvané NORMALIZACE, jej dosavadní neprokádrovaný šéf Semaforu Jiří Suchý přemluvil, aby vzal tuto funkci, konec konců byl jen nestraník, hrál jen na klarinet. A fungovalo to, podepisoval smlouvy, faktury a další papíry.
Jenže soudruzi nainstalovali nové kádrové kápo St.divadelního studia (kam patřil i Semafor). Jmenoval se Čebiš, každému tykal. Při sledování jedné z předváděček po skončení zařval : Havlík, pojď sem ! A Ferda: A co chceš Čebiš ? A bylo rušno. Ferda správně poznamenal, že souzi si přece tykaj, že jó?
Osobně na mne pan Havlík udělal ohromný dojem v roli zasloužilého umělce, který čeká ve frontě před sámoškou na chleba (Slavnosti sněženek). Po otevření jej paní vedoucí urazí, když ho požádá, aby jí opravil "prdelatý andělíčky" - no považte ! Vedlejší role sice, ale na Oskara !
Nenápadný pán, geniální hudebník a neoceněný herec. Budu na něj vždy v nejlepším vzpomínat.