Historky Ferdinanda Havlíka, jak je zapsal a převyprávěl Jiří Suchý přehled
Jiří Suchý
https://www.databazeknih.cz/img/books/99_/99823/historky-ferdinanda-havlika-jak-je-zapsal-a-prevypravel-jiri-suchy-99823.jpg
4
3
3
Vzpomínky legendárního jazzmana a kapelníka Semaforu převyprávěné neméně legendárním Jiřím Suchým. Příběhy, jejichž postavami jsou především známí čeští hudebníci, s neopakovatelnou směsí humoru i nostalgie zachycují dobu od konce války až po současnost. Kniha je ideálním dárkem pro střední a starší generaci, pro mladší čtenáře je lidským svědectvím o době, která rozhodně nebyla pouze černobílá.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Historky Ferdinanda Havlíka, jak je zapsal a převyprávěl Jiří Suchý. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Historky Ferdinanda Havlíka, jak je zapsal a převyprávěl Jiří Suchý v seznamech
| v Přečtených | 4x |
| v Knihotéce | 2x |
Autorovy další knížky
| 2017 |  Klaun si povídá s Bohem |
| 1989 | Trocha poezie |
| 1986 | Knížka aneb Co mne jen tak napadlo |
| 2011 |  Pan Werich z Kampy |
| 1991 | Dítě školou povinné |
Oficiálně se říká, že Ferdinand Havlík (17. června 1928 Brno – 28. října 2013 Praha) byl český klarinetista, hudební aranžér, skladatel, kapelník, dirigent divadelního orchestru, příležitostný filmový herec a spoluzakladatel Divadla Semafor. Jednalo se o dlouholetého hudebního aranžéra a kapelníka Orchestru Divadla Semafor, spolupracovníka Jiřího Suchého a Eugena Jegorova. V tomto divadle byl autorem hudby úspěšné hry Kytice. Byl swingovým a jazzovým klarinetistou, který se velmi dobře uplatnil i jako sólista.
Ale je skoro neznámo, že v části neblahé doby zvané NORMALIZACE, jej dosavadní neprokádrovaný šéf Semaforu Jiří Suchý přemluvil, aby vzal tuto funkci, konec konců byl jen nestraník, hrál jen na klarinet. A fungovalo to, podepisoval smlouvy, faktury a další papíry.
Jenže soudruzi nainstalovali nové kádrové kápo St.divadelního studia (kam patřil i Semafor). Jmenoval se Čebiš, každému tykal. Při sledování jedné z předváděček po skončení zařval : Havlík, pojď sem ! A Ferda: A co chceš Čebiš ? A bylo rušno. Ferda správně poznamenal, že souzi si přece tykaj, že jó?
Osobně na mne pan Havlík udělal ohromný dojem v roli zasloužilého umělce, který čeká ve frontě před sámoškou na chleba (Slavnosti sněženek). Po otevření jej paní vedoucí urazí, když ho požádá, aby jí opravil "prdelatý andělíčky" - no považte ! Vedlejší role sice, ale na Oskara !
Nenápadný pán, geniální hudebník a neoceněný herec. Budu na něj vždy v nejlepším vzpomínat.