Hitler se na vás usmívá
Petr Měrka
„Svět v podání Petra Měrky je jistě možno i vzdor všemu humoru a nadsázce vnímat jako beznadějný, cynický hnusný, chorobný, perverzní, primitivní a veskrze vůbec zlý. Leč kdo nechce, nemusí tuto knihu číst. Kdo naopak tuto knihu ať už z jakékoli pohnutky číst bude, má možnost se ptát, v čem a nakolik se Měrkův literární svět liší od skutečného světa, jejž dennodenně obýváme a jehož jsme obětí i spolutvůrci.“ (Milan Ohnisko, z doslovu)... celý text
Přidat komentář
Místy je to i vtipný a párkrát jsem se fakt od srdce zasmál.Ale celkově hodnoceno,je to neuvěřitelně odborně napsaná píčovina o hovně.30%.
Malé děti, převážně kluci, když se mluví o prdění, mívají záchvaty smíchu a jsou z toho nadšení. Měrka postoupil o level a mluví o vylučování. Pořád a dokola. I o dalších nechutných záležitostech...Asi to byla jeho terapie, ale co z toho pro čtenáře? Nejen, že jsem třikrát odložila, ale také ve mně svým naprostým nedostatkem optimismu a čehokoliv pozitivního, vytvořil dost depresivní pocity. Nesouhlasím s ním a opravdu hodně se mi hnusí způsob, jakým píše. Jednu hvězdičku dávám sobě, že jsem dokázala přečíst úplně všechny povídky, ačkoliv byly hodně podobné. Žádná ve mně nezůstala a z po*raný depky jsem se vyškrábala!!!!!! Prostě jsem málo "inťouš", abych dokázala ocenit tuhle bezduchost a ubohost.
Jakobych četl literární verzi skvělé a hanebně nedoceněné hudební kapely Pláč hoven. Měrka jsou hovna, potraty, znásilňování, sraní, prdele, drogy, kozy, vraždy v asi 40ti povídkách. Měrka používá velmi přímočarej sloh, takovej Jon Fosse by si z něj mohl vzít příklad:
“Evičká Hlávková byla skromná koktající dívka. Od útlého dětství fičela na toluenu. Takže by se dalo upřímě konstatovat, že byla docela blbá. Bylo ji 14 a na diskotéku odešla jako panna. Vrátila se z ní ovšem těhotná. Rodiče měli ze své holčičky radost, ale i přesto ji motivovali k potratu. .. Maminka se na ni usmála, pohladila ji po líci a řekla ji: `I ty jedna vygumovaná pičko.`"
Ve spousta povídkách vystupuje Měrka sám jako hlavní hrdina a nechává se tak pondat do koncáku, aby mohl vydat svou povídku, jindy se zase vyobrazuje jako idol všech mladých žen z vesnice a celkově si ze sebe dělá dost velkou prdel. Zajímalo by mne co je pravdy na tom, že strávil nějakej čas v bláznici. Kniha je vtipná jak peklo, ale příběhy jsou pořád ve stejným duchu a ke konci už sem začínál ztrácet trpělivost. Proto doporučuju nečíst knihu na jeden zátah - jako literatura na hajzl je víc než ideální. 8/10
Naprosto jasný adept na budoucí povinnou četbu na školách. Petr Měrka dokázal v předchozí sbírce a následné útlé novele povraždit a znásilnit 340 lidí, teď už tedy se zkušeností, grácií a lehkostí sobě vlastní rozehrává duševní potraty na maximální level a zcela jednoznačně si pro sebe uzurpuje titul velmistra literárního znásilnění České republiky, přičemž se dozajista kvalifikuje i do světového šampionátu hnusu a běsu.
Kolikrát byly jeho stránky daleko horší než moje zážitky na záchodě když jsem jeho knihu četl a to už je co říct.
Dekadentní kniha , která mne bohužel svou délkou a monotématikou velmi zklamala. U prvmí třetiny povídek jsem se bavil, toto člověk nečte každý den , u druhé třetiny jsem si říkal, to už tady bylo a u třetí jsem jen čekal , jestli autor přijde s něčím novým a bohužel nepřišel.Jen s minimálními obměnami pokračoval v tom , co už v knize bylo.
Pavel Kučera jednou recenzoval film "O život" od Milana Šteindlera. Nadpis toho článku zněl "CO JE SAKRA TOHLE ZA POŠAHANOU P***VINU". Myslím, že by se to hodilo i k téhle knize. Fakt ujetá, fakt šílená, hrozně přehnaná, ne moc dobrá....
Zatím jsem přečetl asi polovinu povídek, které se docela hodně opakují. Relativně šokující dílko, jakoby bych v úvodu knihy cítil inspiraci Láďou Klímou
Autorovy další knížky
2010 | 7edm 2010 |
2012 | Hitler se na vás usmívá |
2016 | Van Gogh 21. století |
2006 | Telekristus a mentál |
2018 | Puberta a emoce |
Kniha vcelku pobavila - člověk jí musí číst s rezervou. Líbí se mi ilustrace Jeremyho Famira.