Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363274/bmid_hlas-kukacky-V2V-363274.jpg
5
2239
2239
Napínavý příběh o pátrání po tajemství, o němž se i v nejužším rodinném kruhu jen šeptá. Příběh o rozplétání složitých lidských vztahů táhnoucí se hluboko do minulosti. Začalo to už v dětství jako pouhá zvědavost, ale tehdy Kristýně na otázky nikdo neodpověděl. V průběhu let se zvědavost změnila v potřebu odhalit vlastní kořeny a přijít rodinným záhadám na kloub. Už dospělá Kristýna se snaží pochopit jednání svých nejbližších, o nichž si myslela, že je důvěrně zná.... celý text
Přidat komentář
Druhá kniha od této autorky. První knihu jsem četla Heřmánkové údolí a byl to skvělý zážitek, takže když jsem zjistila, že zjistila, že autorka vydala novou knihu, neváhala jsem.
Kniha je moc pěkná. Bála jsem se tématu, protože knihy o druhé světové válce ani kolem ní už nečtu, protože na to nemám žaludek. Tohle je ale jenom vedlejší, kniha je hlavně o ženách. O tom, že silné ženy občas dokážou vydržet snad skoro všechno.
"Psychologové tvrdí, že se všemi křivdami z dětství se má člověk vyrovnat do čtyřiceti. Předpokládá se, že po ní je člověk již vyrovnaný a pevně zakotvený v životě. Už by měl vědět, kdo je. A proč je. Zní to logicky. Jenže.............."
Krásná knížka, inspirovaná skutečnými událostmi, pohladí po duši a já jsem s ní strávila dva příjemné večery. Začíná vyprávěním Edity, která v letech 1938 až 1945 pracuje v pohraničí. Příběhy tří žen, babičky, dcery a vnučky, jsou s citem psané, výborně čtivé a myslím, že mnohé z nás trošku zapřemýšlí i o sobě.
Tajemství rodiny se postupně rozplétá, každá z hlavních hrdinek v sobě nese menší či větší křivdu z dětství a snaži se s ní vyrovnat. Ne každé se to povede. Jsem ráda, že žiji v této době, protože postavení našich babiček a matek v rodině nebylo lehké a obdivuji sílu, optimismus a lidskost Irmy.
...skutečné příběhy nebo příběhy podle skutečných událostí mám ráda. Jak jsem dlouho měla pod kůží Heřmánkové údolí, tak na tento příběh budu taky dlouho vzpomínat. Příběh žen v tak těžké době, jaká válka byla, o pomoci, naději, ale i sebestřednosti, sobectví a nadřazenosti otce a manžela v jedné osobě, mě stále nutilo číst dál, a dozvědět se, jak to vlastně všechno bylo.
Včera na mne v knihovně přišla řada a dnes už můžu knížku s dobrým pocitem vrátit. :-)
Stejně jako u Heřmánkového údolí jsou v knížce takové okamžiky, které se mi z hlavy už dostat nepovede a u některých si nejsem jistá, jestli je to dobře. Jenže tak to v životě prostě bývá.
Historické romány píše Kornerová krásné, ale tyto obyčejné ze života jsou pro mě stokrát lepší... :-)
Hlas kukačky je jednou z knih, které nelze jen tak odložit. Silný příběh Vás vtáhne do děje. Přečteno doslova “jedním dechem”. Děkuji autorce!
Ty jo, to byla tak vážná kniha. Považuji za dost důležité číst, jak to měly ženy ještě nedávno, v jakém vlastně žijeme blahobytu oproti třeba naším babičkám, matkám. Musím říct, že se mi opravdu líbila. Nebylo to lehké číst, jaká byla doba, život v manželství, bez něj. Třetí kniha od této autorky a další pecka. Líbí se mi, když mě kniha nutí se zamyslet, zanechá ve mně dojem, pocity. Klobouk dolů, začínám opravdu dost fandit českým soudobým autorkám.
Hluboce lidské vyprávění o životě. Moje oblíbená autorka s léty zraje jako víno. Se slovy a krásnou češtinou to uměla vždy, ale přidává se postupně ten rozjezd na hlubinu. Příběh mi silou připomněl Heřmánkové údolí, ale z nějakého, vlastně nepojmenovatelného důvodu, mě tento zasáhl ještě více. Možná to bylo tou hrdinnou ochranou nového života i v bezvýchodných podmínkách. Prožívání nelehkých osudů v nelehké době a vnitřní síla ...to je ta kombinace namíchaná tak, že budu dlouho vzpomínat. Paní spisovatelka se zmocní čtenáře a hodí ho do temné noci, ve které utíkají obyvatelé Sudet mnohdy jen s tím, co mají na sobě. Uvařit v takové situaci někomu čaj ....nezachrání život, ale možná pomůže zachránit poslední kousek naděje. Příběh je vyprávěn z pohledu dcery i matky. Jak to bývá autorčiným zvykem, nechává nás nahlédnout do vztahů, které byly dříve vnímané jako norma, a ve kterých bychom už dnes žít nechtěli. To celé zahalené temnotou války. Četla jsem jedním dechem. Nejvíce budu vzpomínat na Hedu...a to, jak svůj život mohla dožít. Doporučuji ! Autorčiny dobrodružné romance se čtou velmi dobře, ale na knihy, ve kterých zpracovává osudy lidí v naší nedávné minulosti se dlouho vzpomíná.
Miluju všechny knížky od této Paní Autorky, které jsem doposud přečetla. Stejně jako všechny ostatní i tato v sobě skrývá moc pěkný příběh, dokonale a čtivě zpracovaný.
Tento příběh tři generací žen bych si dovedla představit i bez pozadí historických událostí. Kapitoly s popisem dějin mě v této knize až rušily, měla jsem pocit, že přeskakují ze skvěle rozjetého rodinného dramatu do učebnice dějepisu. Jinak ale musím chválit, asi nejlepší kniha autorky. Výborně propracované charaktery, ať už jde o pozitivní nebo negativní stránku jednotlivých postav. Trochu mě mrzí, že všichni muži v byli víceméně slaboši a vypočítavci, beru to tak, že je to román především pro ženy o ženách a mateřském, ale i nemateřském citu.
Příběh poznamenaný válkami a silnými ženami.
Příběh rodiny, ve které je spousty různých tajemství... co víc napsat, abych neprozdradila nic důležitého? Prostě a jednoduše si knihu přečtěte :-)
Příběh podle skutečných událostí. Pěkně napsané, čtivé, zanechá ve Vás spousty pocitů.
Psychologové tvrdí, že se všemi křivdami dětství se má člověk vyrovnat do čtyřiceti. Poté je již člověk emocionálně zralý,... je to opravdu tak?
Kniha má velmi silný příběh a četla se pěkně. Bohužel ve mně žádné silnější emoce nezanechala..
Příběh, který prostupuje několika generacemi a odtajňuje kostlivce v jedné rodině. Psano srotumitelným jazykem. Čtivá kniha, kde je možno se setkat s různými charaktery lidí a velkou lidskostí, kterou ztělesňuje matka Irma.
Kniha se četla krásně. Silný příběh, silné osudy, silné ženy. Přesto mě však nezasáhla moc hluboko. Potenciál veškeré té síly mi přišel poněkud nevyužitý, což je velká škoda.
Tak tahle kniha mi doslova vyrazila dech. Autorka velmi obratně píše o nelehkem osudu ženy, její dcery a její vnučky v průběhu 20. století. V knize se promítá nejen nelehké postavení ženy té doby, ale promítají se i útrapy válek. Velmi oceňuji historická fakta, která jjsou potřeba znát. Těmito slovy kniha začíná: “Na některé věci se nesmí zapomenout, aby se nemohly opakovat. ‘Protože plynoucí čas vždycky nahrává viníkům a lidská paměť je kratka.´
Moc nechci psát o čem kniha je, protože bych mohla prozradit něco z děje a to nechci. Možná by jen stačilo říct: “Jo, tohle se super!” Další zajímavý příběh, který se odehrává na pozadí útrap z válek. Příběh o tom jak ženy musely trpět. Jak musely své muže poslouchat jako hodinky. Jak nemělo jejich slovo žádnou váhu. Já jsem upřímně moc ráda, že my ženy v této době máme, dalo by se říci, stejná práva jako muži. Nicméně tahle kniha je velmi čtivě a skvěle napsaná. Já si na příběhu doslova pochutnala a chci více takových knih. Tohle je přesně můj šálek kávy. Lehce bych styl psaní přirovnala k paní Mornštajnové. Má druhá kniha od této spisovatelky a určitě ne poslední.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) pro ženy tajemství 1. pol. 20. století mateřství ságy hrdinky nemanželské děti
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Rozporuplné dojmy z knihy jsem vetknula do recenze ...