Hlasy a hvězdy
Vilma Kadlečková
Znamení. Předzvěsti. Vlna změn. Ať to chcete nebo odmítáte, Hvězdovládci přicházejí. Sekta vyznavačů aurigiánské hereze je zničená, ale volání, vyslané do vesmíru, nezůstalo bez následků. Hvězdovládci – wëtrëigaës – se blíží. Představují hrozbu, proti které by se měli spojit i největší nepřátelé: telepat Aš~šád, velekněz z Rekeghu, Lodě, sgen z Fomalhiwy i nová pozemská Velekněžka Regentka. Jenže pro ty, kteří touží po moci, je těžké zapomenout na vlastní cíle. Ne každý překročí svůj stín. Dost se najde těch, kteří by si ve skutečnosti příchod Hvězdovládců přáli. A čím víc se o Hvězdovládcích mluví, tím víc se stávají realitou. Lucas netouží být všemocným hrdinou. Slyší Lodě, nabírá psychotronické síly a Klíč má na dosah... jenže snadné cesty, které se samy nabízejí, nikdy nebyly pro něj. Jak je jeho zvykem, míří právě na opačnou stranu: do mlhy a do tmy, přes přízračný most a skrz největší ponížení – protože právě to je správný směr. Tuší, co si ostatní ještě nepřiznali. Tady běžná řešení nestačí.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha mě z celé série bavila asi nejmíň. Úplně jsou upozaděny některé mé oblíbené postavy (Fiona či Kamëlëmöernü). Místo nich dostanu cynickou a vychlastanou Julii Lothovou nebo nenáviděnou Paüsuë. A to mám pro záporné postavy pochopení, Maëwënë mi sice vadila, ale dokázal jsem ji chápat. Kdežto Paüsuë mi je vyloženě odporná.
Zachránit by to mohl děj, ale ten mě taky moc nebere. Ano, kladné body jsou pro vysvětlení motivů a záměrů Aöhrlëmëgerla. Ale jinak mě to vlastně nebralo. Jedna hvězda navíc za závěr. A už rychle zapomenout a letět na šestý díl.
V pátém dílu se dočkáme vysvětlení velké části záhad z předchozích dílů, už také bylo na čase. Je tu hodně akce a je tu hodně zvratů. V dalším díle již určitě "půjde do tuhého". Líbí se mi, že přestože některé postavy prochází dost překotným vývojem, je kniha napsaná tak dobře, že to nepůsobí nepatřičně. Také se mi líbí, jak to autorka vymyslela i s pozadím příběhu. Tato série je čím dál lepší.
(SPOILER) V piatom diely sa v zásade rieši bordel zo štvrtého. Hviezdovládci sa blížia a kreslia obrovské grafity na povrchu planéty, dostanú aspoň telepatickú pokutu? Velekňažka je mŕtva a jej dočasná náhrada tajne plánuje zničiť plesnivú cirkev... teda až kým nedostane ponuku na kariérny postup a hneď otočí. V Aš-Šádovi sa stále jeden nevyzná, desivo dokonalý superman a spasiteľ čo všetko vie, ale jeho ciele sú nejasné a jeho šéfovia viac než pochybný, jeden pokrytec a druhý monštrum. Fiona je odbitá jedným odstavcom kde po páde na dno odhalí že zmyslom života je nebáť sa nakradnúť, čo ma mierne sklamalo. Taktiež Kamila presedí celú knihu v klietke a miesto toho dostáva priestor nejaký vesmírny archeológ na potulkách. No a potom je tu Lucas ktorý sa potáca niekde na hrane čohosi, šikanovaný loďami a nenávidený na kosť Aš-Šádom. Takže si opäť musí siahnuť na dno záchoda aby sa mohol odraziť hlavou od porcelánu a vliezť levovi do papule. A nechať sa od neho drezúrovať! Mycelium stále túruje, rozhodne to žeriem.
Přiznám se, že si nejsem schopen zapamatovat všechny podrobnosti tohoto košatého příběhu, ale dobře se to čte a při četbě dalšího dílu si zase vybavuji některé podrobnosti z těch předešlých. Je to dobrý příběh.
no přiznám se, že mám problém svoje myšlenky a dojmy poskládat do slov. Je jich tolik. Tenhle díl je narvaný všelijakou psychologií, filozofií, metafyzikou, astrálem, dohady, intriky,událostmi. Všichni tu provádí dokonalé sebezpytectví, samozřejmě nejvíc Lukas. A já si v tom libuju. Jediný, kdo se v sobě nepřehrabuje je ......no samozřejmě Aš-šád. On je prostě jen akční. Buď dělá ty svoje fialový kouzla, kung-fu nebo se dobývá do Sofie. Sofie byla mimochodem v tomhle díle ve vedení na titul blbku roku. U Aš-šáda pořád člověk neví co chce. Pořád vypadá jako svatej Viking. Dokonalej. Všechno ví, všechno zná a od všeho má Klíč. Teda jo, uznám, že konec ho krapet zlidštil. A jooo, interakce Lukase a Aš-šáda na konci byla hustá, ale konečně si aspoň něco řekli. Doteď kolem sebe furt jen chodili a domýšleli pohnutky toho druhého.
Přijde mi, že s každým dílem je kniha lepší a lepší. Lucas se zase o něco posunul, naopak se odkrývá ještě další fragment minulosti. Sofie, Aš-šád, Pinky, össeanský velekněz, Lodě a další postavy tvoří body mnohoúhelníku, který opět změnil tvar a příběh je zase jiný. A mám slabé tušení, čím je kniha alespoň trošku inspirována. Nebo je ten náznak jen čistě náhodný.
Audiokniha - přednes všech je jako vždy špičkový. Dokonce už při vyprávění Lucase vidím obličej pana Plesla :)).
Zvědavě i napjatě čekám na další díl.
Takového přešlapování na místě!
Tři kroky vpřed, dva kroky vzad... Ten kdo se tváří jako největší sympaťák, najednou působí jako zákeřný prevít, aby se vzápětí ukázalo, že je vlastně sympaťák...
Ke všemu ještě ty dějové odbočky, které zůstaly nedořešené ale kniha je moc neřeší a otvírá odbočky nové, asi, aby nás v budoucnu překvapily - nebo taky ne...
Mno nevím.
Wëtrëigaës se blíží a čím víc se o Hvězdovládcích mluví, tím se stávají reálnější. Hrozba jejich příchodu přinutí některé ke spojenectví, pro jiné je touha po moci silnější než rozum.
Hodně otazníků se konečně vysvětlilo, od druhé poloviny jsem si připadala jak závislá na pětici a příběh mě neskutečně chytil. Bylo tu sice trochu moc Sofie, málo Kamëlë, ale Pinky byla milá, Julie naprosto výborná a Velekněžka Regentka pěkná svině. Celkově to v tomto díle ženským postavám šlapalo a ty mužské byly spíše sebezpytující a utápěly se ve svých vnitřních problémech.
Jsem moc ráda, že nás - trochu hereticky - čeká šestý díl.
Svět v okamžiku dějinného zlomu, probíhá boj o nové rozdělení moci. Intriky všech proti všem. S každou další kapitolou vypadají předchozí události trochu jinak.
Nejvíc se mi pořád líbí první kniha, kde ještě příběh není tak rozvětvený.
Já se bohužel s hodnocením většiny neshodnu. Svět velmi zajímavý, téma taktéž, postavy dejme tomu, ale děj moc rozvleklý a často až nudný. Jedna zápletka rozepsaná do 5knih. Jsem zvědavá jak se autorka popere se závěrem, jestli někdy přijde. Škoda, udělat z toho jednu knihu, byla by geniální. Můj osobní názor ????
Důležité věci se odehrávají v skrytu. Konec série a abych ji přečetl znovu, protože mi toho nepochybně spousta unikla.
Mycelium se dostane pod kůži, prorůstá a člověk se už nemůže od tohoto příběhu odtrhnout. A to nejsem srdcařem sci-fi, ale paní Kadlečková je fakt v této škatulce literatury skvělá, dokonce graduje kvalita s každým dílem.
VAROVANIE: Táto séria je tak návyková, že celé mesiace po tom, čo ju dočítaš, sa ti žiadna iná kniha nebude zdať dosť dobrá! Kiež by aspoň vyšiel ten posledný diel.
Celou sérii jsem zhltla za pár dní, přitom ji doma máme už několik let a cestu jsem k ní nenašla, až letos.
Velmi čtivý neotřelý příběh.
Moc se mi líbil össeanský jazyk se všemi těmi přehlasovanými samohláskami a shluky souhlásek, samozřejmě jsem zvědavá na vyústění celého příběhu, vysvětlení některých situací a motivů jednání... závěrečný 6.díl byl dle informací na webu vydavatelství plánován k vydání nejdřív 30.6.2020, pak 30.9.2020 (což je už asi pátý termín, stále se to prý posouvá) a opět zatím nic. Doufám, že jej paní Kadlečková konečně dopíše a vydá.
Z tohoto dílu vyvstanulo spoustu nezodpovězených otázek a osudů, i proto se mi nechce věřit, že by to měl být závěr série.
Přijde mi, že začátek série byl lepší, napínavější, akčnější,... nevím. Přesto je i tento díl skvělý a zaslouží si plný pčet hvězdiček. Už jen za to, jak kniha končí. Vážně je to konec celé série?
Vilma Kadlečková píše skvěle.
Tato série mě hrozně baví. Vlastně plyne trošku pomalu, ale i tak je to napínavé, je tam akce a hlavně tam je myšlenka. Člověk pořád nachází věci, které četl už v prvním nebo druhém díle a zjišťuje, že jim najednou mnohem líp rozumí...
Ze všeho nejvíc se mi ale líbí, jak se vyvýjí postavy. Minulý díl byla nejzajímavější proměna Pinky, teď se mi moc líbí, jakým procesem prošel Lukas i Aš-šád.
Stále vlastně nerozumím postavě Sofii, ale věřím, že i ta se nějak vybarví :)
Nemám tušení, co zapříčinilo, že jsem tenhle díl nekomentovala, když jsem ho četla. Asi nějaká vnější síla :), řekla bych. Něco jako Pinkyn náhodný styk s telepatií, když se sdílením Lucasova transu dostala do kratinkého styku s lodními znaky.
Pak přišlo zapomnění, poznání odeznělo.
Napiš komentář :), nabádalo mě cosi, ale vzdalovalo se to tak rychle, jak plynuly vteřiny normálního času. A pak se to vrátilo a hebkými prstíky mě to šimralo na zátylku. Našeptávalo to neodbytně: otoč se a podívej se pravdě do očí :).
Mám dojem, že koupel v myceliové lázni už nemůže být lepší.
O to víc se těším na dokončení.
Ale obávám se, že ledová sprcha, která pak s poznáním konce přijde, bude horší než teplota kousek od absolutní nuly vesmírné prázdnoty.
Jo, hlasy a hvězdy :). Je hezké, že už invalidní důchod mám, protože šílenství můžu maskovat :). Ale co vy ostatní?
Akčenější a napínavější než předchozí díl. Rozhodně se sérii vrátil říz. Je to bohužel trochu zamotanější, než by mi bylo milé, což poněkud brzdí a občas i kvůli tomu nudí. Na druhou stranu spousta postav vypadla z rovnice, čímž se děj pročistil. A taky se nám pěkně odkrývá nános bahna z tajemství, jak by řekl Lucas.
Štítky knihy
vesmír telepatie politika mimozemské civilizace náboženský fanatismus Země (planeta) psychotronika, parapsychologie kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
2013 | Jantarové oči |
2016 | Hlasy a hvězdy |
2013 | Led pod kůží |
2014 | Pád do temnot |
2014 | Vidění |
Takže tých 9 mesiacov nebolo vlastne až tak zlých. Hurá, máme zopakované, tak konečne môžem na nové diely...