Hlasy v bouři
Darcy Coates
Černá zima série
1. díl >
Když se Clare probudí v cizím prastarém domě, který jí nahání husí kůži, nepamatuje si, co se stalo. Cizí muž jí řekne, že měla nehodu a on ji zachránil. Clare chce odejít, ale venku probíhá zuřivá sněhová vánice. Zůstává uvězněná se svým tajemným zachráncem a nezbývá jí nic jiného, než sedět a čekat. Postupně se jí ale začnou vybavovat střípky vzpomínek – opuštěná auta, dětské hračky na silnici, temné siluety ve sněhu, ochromující strach... Cizinec, její údajný zachránce, se zdá být laskavý, ale Clare neví, jestli mu může věřit. Tvrdí, že jsou sami, ale Clare slyší a vidí věci, které naznačují, že tam s nimi něco je a neustále je to pozoruje. Clare začíná docházet, že její nehoda nebyla žádná náhoda. Zuřivá bouře za okny domu není to jediné, co ji ohrožuje. Něco tam venku čeká, až vyjde ven. Něco monstrózního, krutého a extrémně hladového. První díl série Černá zima v mistrovském podání Lucie Vondráčkové vás nechá v napětí až do samého konce.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2024 , KanopaOriginální název:
Voices in the Snow, 2020
Interpreti: Lucie Vondráčková
více info...
Přidat komentář
Kniha byla od začátku velmi napínavá. Čekala jsem opět nějakou duchařinu, jenže pak jsem si zde v komentářích nechtěně přečetla, že se jedná o jakousi apokalypsu a říkala jsem si, že tohle není úplně nic pro mě, ale to jsem vůbec netušila, jak mě příběh chytne.
Romantická linka mezi Clare a Dorranem mi vůbec nevadila, ba naopak. Darcy opět skvěle popsala atmosféru - tady konkrétně tu mrazivou, musela jsem číst pod dekou a s teplým čajem. :D Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a hned po přečtení jsem sháněla další díl. Teď už mám za sebou všechny tři a nemůžu se dočkat závěrečného dílu.
Kniha začala slibně, autorka vás drží v napětí. Pokus o romantickou linku mezi hlavními hrdiny raději nekomentuji. Co se vyklubalo ze zahadných přeludů už vůbec ne. Dám šanci druhému dílu, vypadá slibněji.
Přesně ta správná dávka napětí a představivost , kterou mě autorka připoutala ke knížce je jasných pět hvězd. A ten konec mě nutí ihned začít číst druhý díl.
Za mne - děs, brak, katastrofa... Něco mezi červenou knihovnou, hororovým domem a postapo příběhem. Nalít to vše do jedné knihy, zvláštně protřepat, vylít směr lavor... Výsledek, úplně mimo kniha. Několikrát jsem si během čtení říkala - jako vážně?!? Zklamaní. Dočetla jsem včera, na hodnocení si dala odstup, ale vidím to pořád stejně. Objednávku dalších knih z téhle série jdu do knihovny hned zrušit. Druhou takovou nedám.
(SPOILER) Tato kniha vůbec nebyla pro mě a další díl této série radši zkoušet nebudu a zkusím sérii Strašidelné domy. Pořád jsem se tak nějak držela, relativně nic se nedělo, nějaký příšerky, dobrý... SPOILER: Od okamžiku s hmyzí příšerou jsem protočila oči s myšlenkou, že je to teda příšerná krávovina a dočetla na sílu, aby bylo přečteno.
Čekala jsem teda víc od této knihy. Neřikám, bála jsem se. Ale Dorran mě prostě nesedí.. uvidíme, co další díly.
(SPOILER) Ne každý má nadání napsat kvalitní post-apo příběh, ono to totiž není tak jednoduché a je třeba tam nacpat trochu logiky... dobře, asi není fér hodnotit dlouhý příběh po jeho první části, ale na druhou stranu první díl má nalákat čtenáře a ukazuje, jak jsou rozdané karty. Hlavní postavy mají neskutečné štěstí ve všem, autorka jim to příliš nekomplikuje, občas jim dopřeje nějakou bolístku, ale o čiré náhody a sklony k nesmrtelnosti není nouze. Romantická linka (navíc v tomto pubertálním pojetí) je pro mě v rámci žánru zbytečná, ale pro autorku je to evidentně nosná myšlenka a samotný příběh tím trpí. Také situování téměř všech dějových zvratů do jednoho místa bylo už v závěru vlastně nudné. Silně jsem doufala, že Dorran se vybarví a bude skrytý vlkodlak nebo tak něco! :-) Lehce směšné mi přišly zahrádkářské vsuvky... člověk je kvůli počasí uvězněný pár dní v domě a hned sází rajčata a papriky?! Kniha se tím vším stává oddechovkou, i když třeba měla mnohem větší ambice... Překladatel tomu taky nepomohl, spíš naopak, se synonymy si neláme hlavu a slovo "příšera" použil snad tisíckrát (a přiznám se, že mi tohle slovo k oněm postavám v knize ani vůbec nesedí). Jestli se pustím do dalších dílů, zatím nevím. Ale co mě opravdu, opravdu zajímá: co se to tam jako děje s tím počasím??
(SPOILER)
Recenzi píšu až po přečtení dalších dvou dílů. Líbily se a bavily mě všechny, musím ale říct, že nejradši mám tento první. Líbilo se mi, že se celý děj odehrává prakticky jen mezi Clare a Dorranem, protože ten příběh utáhnou. Že se Clare občas chová hloupě a leze kam nemá je fakt, ale zase na druhou stranu si myslím, že skoro každý by v její situaci reagoval podobně (jako když nadáváme u hororů hlavním hrdinům, že se jdou podívat, tak když se doma ozve divný zvuk – taky se jdeme podívat, myslím, že to pramení z lidské potřeby vše racionálně vysvětlit). Ale zpátky ke knize.
Atmosféra je opravdu mrazivá a zápletka dobře vymyšlená a vystavěná. Sice se nedozvíme příčinu, ale nevadí, na to dojde v pokračování. Romantika mi nevadila, naopak bych jí klidně snesla více. Clare a Dorran spolu jsou prostě roztomilí a jejich vztah je postupný a něžný. Bylo pro mě hezké sledovat, jak jim na sobě začíná záležet, protože to dodá příběhu hloubku.
Už se nemůžu dočkat poslední skládačky příběhu.
Je to takové čtení pro ženy, či začínající čtenáře. Samá romantika, naivně napsaný příběh, pořád se jen brečí a vzliká. No koupil jsem i druhý díl, tak jsem zvědavý jak bude příběh pokračovat, ale první kniha od slavné Darcy Coates je pro mne dosti zklamáním.
Problém je, že píšu tuhle recenzi až po tom, co jsem dočetl i druhý díl. Tím pádem mám na Hlasy v bouři a na celou sérii Černá zima malinko jiný náhled. Teď, když už vím, proč se všechno tohle stalo, je těžké Hlasy hodnotit.
Postavy: jedním slovem katastrofa. Připomíná mi to stejnou bídu jako ve Fantomu z Blackwoodu. Otravné, dokola a dokola se opakující fráze.
Prostředí: super!! Tohle je něco pro mě :)
Atmosféra: taky super.
Konec: katastrofa.
Tak takhle nějak bych viděl první díl, ale i přesto dávám 4 hvězdy.
(SPOILER)
Darcy Coates a jeji serii Strasidelnych domu mam rada a jsem rada, ze jsem ji cetla driv, nez Hlasy v bouri. Protoze po Hlasech v bouri uz bych ji rozhodne nedala sanci.
Zacatek knihy vypadal docela slibne, od ctvrtky knihy mi ale hlavni hrdinka zacala byt pomerne nesympaticka a me velmi casto hlavou bezela myslenka "Proc uz tam ZASE lezes, Clare? Jsi snad uplne hloupa?!".
V pulce knihy, kdy si Clare konecne vybavi vzpominky z incidentu, jsem si rikala, ze uz by to zase mohlo byt trochu zajimave, ale zmylila jsem se. Bylo to jen dalsi protahovani a ja se nemohla dockat, az knihu doctu, abych mohla zacit cist neco jineho.
Konec ma nalakat na pokracovani, ale za me tedy ne. Radsi si necham takto otevreny konec, nez bych se trapila pokracovanim.
(SPOILER) Předně je potřeba zdůraznit, že nejde o horor, ale o romantický příběh na pozadí hororových událostí. Protože love story tu je ta hlavní věc, a všechno ostatní se točí kolem ní. To by samo o sobě nemuselo vadit, však se jedná o nenáročnou odpočinkovou literaturu, tak proč ne? Jenže to by to nesměla být tak hrozně špatná love story, ještě ke všemu mizerně napsaná. V jakým světě je normální oslovovat se po první puse "lásko" a při hledání zombíků na půdě obdivovat sošnou krásu aristokratického profilu? Proč chybí na cestě mezi dvěma cizími lidmi a velkou všeobjímající láskou aspoň nějaký zádrhel? Nebylo přirozenější v takto nejistém světě mít radši sex místo oboustraně platonického obdivu? Přitom první půlka knihy byla v rámci žánru celkem fajn, a kdyby tam nebyly nelogičnosti (ani jednoho z nich nenapadlo používat při pohybu po domě baterku, kterou prokazatelně měli), tak bych byla spokojená, že jsem dostala, co jsem čekala.
Já prostě nevím...
Knihu jsem začala číst v podstatě hned po tom, co jsem dočetla autorčinu knihu 'Kořist', která mě naprosto nadchla a vzala - možná je to (i) jeden z důvodů, proč mám z Hlasů tak ,,nijaký" pocit a jsem asi zklamaná. Tohle bylo prostě divné. Měla jsem pocit, že autorka se snaží neustále rádoby šokovat (což na mě osobně moc neplatilo, spíš naopak) a výsledkem byl překombinovaný příběh, s opakujícími se situacemi, dokonce i dialogy (asi chápu záměr, ale štvalo mě to) a ,,zpatlaný" příběh dohromady. Hlavní postava Clare mi (hlavně v první půlce) v podstatě jenom lezla na nervy. Naštěstí se to v druhé půli knihy zlepšilo, nemůžu ale říct, že bych si k ní našla cestu. Dorran byl zas jak princ na bílém koni, furt až divně nerealisticky 100% klaďas, jeho příběh byl ale, musím uznat, něčím zajímavý... První půlka knihy byla pro mě čtivější a zajímavější, bavila mě i postapo myšlenka, ta ale za mě nebyla úplně dobře dotažena do konce, v druhé půlce jsem byla postupně až do konce čím dál více zklamaná. Na to, že to má být začátek série, mě vůbec neláká přečíst si i další díly, možná u mě spíš zvítězí zvědavost, jestli budou další díly lepší, než ten první. Zvažovala jsem mezi hodnocením 2*nebo 3* - nakonec zůstanu u dvou, a to vzhledem k tomu, že 3* jsem dala jiné knize autorky - 'Duch domu Ashburnů' - a ta mě tedy nadchla o poznání více, než Hlasy. Na autorku však nezanevřu. Dle hodnocení je zjevné, že kniha má své příznivce a fanoušky, což je dobře, ale u mě to prostě bohužel nefungovalo, škoda.
Knihu jsem přelétla jako vítr. Je plná napětí, záhad a také i strachu. Konec knihy mě už tolik nenadchl, ale už se nemůžu dočkat, až si přečtu další díl. Rozhodně bych NEdoporučovala číst v noci:)
Kniha se mi líbila a když nejsem úplně příznivcem tohoto žánru, pořídila jsem si i díl druhý...
Četla se dobře a chvílemi jsem si i bála .
(SPOILER)
Ale tak jako...vlastně proč ne. Tak jako všechny knihy od Darcy, i tato se mi četla rychle a svižně a bavila mě. Zážitek mi malinko zkazil spoiler, na který jsem nečekaně narazila a to, že tam jsou zombie a že je to sra_ka. Takže jsem celou dobu čekala na ty zombie a na to zklamání. Do půlky knihy to bylo super čtení ale pak už ten příběh trošku kolísal. Trošku mě štve, že si Darcy neodpustí některé ty klišé dialogy mezi zamilovaným párem, který se zná teprve dva týdny a také to, že většina chlapů v jejich knihách, jsou jak z pohádky - dokonalí princové, kteří pro ženu udělají cokoliv na světě, jsou krásní a mají dokonalé povahy.
Suma sumárum, koupím si i druhý díl, protože mě prostě zajímá, co bude dál a protože prostě Darcy Coates je pro mě super oddechovka.
(SPOILER)
Tak vám řeknu, že v noci, kdy jsem byla v polovině knihy jsem hrůzou nemohla usnout. Pořád jsem mněla před očima tu ženskou příšeru a čekala, co se z ní vyklube.
No a pak se objevily zombie a bylo po zážitku i hrůze :-(
15/22 Vůbec jsem netušila do čeho jdu!!! Knížka se skvěle četla, milostná zápletka mi příběh nijak nenarušovala. Čekala jsem ducha nebo nějakého tajného nájemníka, ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo. Rozhodně nejsem cílová skupina, ale ráda bych se dozvěděla, co bude s Clare a Dorranem dál.
Musím ubrat hvězdičku, protože jsem čekala trošku reálnější rozuzlení, ale zase byl to horor, a tak to nějak "skousnu", a jsem i zvědavá na další díl.....
Autorce se nedá upřít, že píše poutavě.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Od Darcy jsem přečetla tři knihy o strašidelných domech a vždy byla tak nějak zklamaná, ale protože postapo fakt můžu a ono se to tak zprvu tvářilo, tak jsem jí dala ještě jednu šanci... Mno, lituji utracených peněz a ztraceného času. Nevím, jestli jsem tak náročná čtenářka, ale i když má tato autorka tolik kladných ohlasů, dle mého se až přespříliš opakuje, napětí žádné, děs žádný, nějaký wow moment taktéž. Jako čtrnáctileté by se mi možná líbila, ale to už je pěkných pár let zpět.