Hlava plná lásky
Ali Hazelwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525989/bmid_hlava-plna-lasky-654d6c1fecd99.jpg
4
910
910
NOVINKA BESTSELLEROVÉ ALI HAZELWOOD! Bee Königswasserová se v životě řídí jednoduchým pravidlem: Co by udělala Marie Curie? Kdyby jí NASA nabídla vedení neuroinženýrského projektu, Marie by jistě neváhala ani vteřinu. Matka moderní fyziky však nikdy nemusela spolupracovat s Levim Wardem. Samozřejmě, Levi je přitažlivý, vysoký a má ty svoje pronikavě zelené oči, ze kterých se její neurony můžou zbláznit – ale co si o Bee myslí, dal jasně najevo už na doktorátu. Když se však zničehonic Bee začne ztrácet vybavení, záhadně jí mizí důležité e-maily a podřízení ji ignorují, zdá se najednou Levi být jejím spojencem. Dá nakonec Bee Königwasserová všanc své srdce?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2023
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Love on the Brain, 2022
více info...
Přidat komentář
Hlava plná lásky od Ali Hazelwood mě sice občas pobavila, ale celkově mě zklamala. Příběh byl místy předvídatelný a postavy mě ne vždy přesvědčily svou hloubkou. I když autorka stále umí dobře napsat vtipné a příjemné pasáže, kniha mi přišla trochu příliš schematická a chyběla jí větší originalita. Pro fanoušky lehké romantiky to ale může být fajn volba
Hlava plná lásky je moje druhá kniha od autorky. Hypotéza lásky se mi líbila asi o fousek více a předpokládám, že to bylo spíš prostředím, které je mi bližší (Cokoli neuro je pro mě téměř nepochopitelné).
Ale i tak to bylo příjemné čtení a mám pocit, že se knihy této autorky pomalu ale jistě stávají moji komfortní zónou.
Je to trošku (čtěte hodně) předvídatelné, ale je to prostě svěží, se skvělým humorem a místy velmi pravdivé (děvčata vědí svoje).
Cením, že Bee je úplně jiná hrdinka. Konečně tu máme děvče s barevnými vlasy, tetováními a piercingy, ale sakra. Na to, že je tak dobrá v neuro vědě, tak bych čekala, že ji některé věci docvaknou dřív.
Takže téměř plný počet hvězd. Něco mi tam maličko chybělo, ale čtení jsem si parádně užila.
Bee byla podes :) co k tomu rict, vletla Levimu do zivota jako barevne tornado, vyvolali spolecne nekolik nedorozumeni, aby pak nasledne zvladli zadupat Tima do zeme a jeste rozhodili muzskou vedeckou spolecnost.
Pribeh se mi libil. Kazdy samozrejme vi, jak se to bude +- odehravat, ale stejne se dialogy ctou s usmevem na tvari a jen kroutite hlavou nad tim, jak je Bee naivni.
Jen me teda mrzi, ze nejsem schopna docenit vedecky jazyk, protoze kdybych si mela kazdy pojem googlovat, tak tu knizku v zivote nedoctu :)
Místy bizarní a hodně předvídatelné. To, co víte od prvních stránek, pochopí hrdinka až na samém konci. Hlava plná lásky tedy není nijak náročné čtení, ovšem Ali Hazelwood umí psát svěže, vtipně a především čtivě. Opět tedy milá oddechovka, byť Hypotéza lásky mi přišla propracovanější.
Knihy od autorky mají v sobě humor, svižnost a neotřelé prostředí. To mě velmi baví, prostředí fyziky nebo nějaké jiné profese. Již třetí kniha od autorky a stále to má šmrnc.
Moje prvotina od autorky a musím říct, že autorčin styl psaní mi sedl jako už dlouho žádný ne. Bylo to svěží, hravé a vtipné. Obě hlavní postavy byly kočkomilové, takže jsem si je oblíbila už při první zmínce o čtyřnohém stvoření :-) Knížku jsem četla po delší vynucené čtecí pauze a měla jsem ji za den přečtenou, takže buď jsem měla čtecí absťák, nebo je ta knížka vážně tak dobrá :-)
(SPOILER) Škoda, myslela jsem, že to bude trochu sofistikovanější. Zatím to je klasický romantický příběh se super mužem. Hloupost\ nevšímavost hlavní hrdinky bila místy do očí, i když čtenáři už dávno dojde, jak se některé věci mají. Konec byl jak z akční detektivky a ta ,,S....." úplně nakonec tomu teda dala korunu. Jediné, co to zachraňuje, jsou dobré vtípky, narážky a hlášky.
Myslela jsem, že je to další zamilovaná kniha pro puberťáky, ale bylo v tom něco víc.
Uvolněný pubertální styl jsem zaznamenala hlavně v Beeině myšlení. Mnohdy mi připomínala neřízenou střelu. To bylo podle mě bezkonkurenční a hodně jsem se u toho nasmála. Sice to v druhé půlce začalo trochu váznout, konečné prodlužování si Bee taky mohla odpustit, ale jinak jsem se moc bavila.
Práce v NASA byla pro mě jen třešničkou na dortu, sice jsem z toho vědeckého povídání rozuměla jen setině, ale bylo to velmi zajímavé prostředí.
Moc se mi to líbilo.
(SPOILER) On - vysoký, svalnatý a zdánlivě odtažitý a ona - křehká, malá a okolím podceňovaná, kde jen jsem to už četla? V tomto případě se to autorka snažila okořenit prostředím NASA, ale přišlo mi to takové umělé. Celá kniha je vlastně o tom, že on si něco myslí, ale ona si myslí úplný opak a když už se zdá, že jsou na stejné vlně, tak se to celé ještě víc zkomplikuje, jen aby se děj trochu natáhl.
Moje druhá kniha od této autorky. Zápletka a prostředí super. Měla jsem ale trochu problém s Bee a její nijak nepodloženou záští k Levimu. Také to neustálé nadávání v její mysli a to dost hrubým způsobem, mi přišlo přehnané. On jí zas toho tolik neudělal, ale ona to hrotila. Většinou to ale způsobila spíš jeho neochota komunikovat. Chovala se jak ukřivděná puberťačka, alespoň v první polovině románu. Jinak se to čte velmi dobře a děj má spád.
75% - Můj první román od autorky Hypotéza lásky mě zaujal zejména barvitým popisem peripetií života mladých doktorandů a to vědecké prostředí mě moc bavilo, i když jinak jsem měla k věrohodnosti děje a jednání postav dost výhrady. Ale zkusila jsem vytrvat a začetla se do Hlavy plné lásky a zdá se mi, že to bylo o dost lepší. Přece jen už to není prvotina převzatá z internetové publikace a přitom ta atraktivnost vědeckého prostředí (tentokrát neurověda, NASA atd.) tam zůstává. Bee mi byla docela sympatická, trochu problém jsem měla s Levim, zejména s tou jeho nasvalenou atraktivností a schopností po letech sexuální neaktivity předvádět erotické výkony hodné slušně placeného pornoherce či gigola - zkrátka to bylo tak trochu podobné postavě Adama z Hypotézy lásky. Erotické scény byly napsány opět trochu, já nevím, až nechutně, ale to je také přetrvávající problém. Aspoň že na pojmosloví už autorka trochu zapracovala, nehemžilo se to tam číčami a označení č**ák bylo vyhrazeno spíš pro namyšlené mužské vědce neuznávající své ženské kolegyně. Pak mi ještě moc nesedlo to Beeino svěřování se s internetovým kamarádem Shmacem, u kterého bylo čtenáři okamžitě jasné, kdože to asi bude, čímž ovšem autorka (nechtěně?) dost spoilerovala, protože jsme pak až příliš rychle zjistili, jak je to s tou domnělou Leviho přezíravostí až nenávistí.
Jak jsem již ale napsala, to vědecké prostředí jako zásadní pozadí romantické linky je prostě super. Je poznat na první pohled, že autorka je vědkyně, v tom světě žije a zažívá všechna ta příkoří od politiky sporů o patenty, přes obtíže se získáváním grantů až po znevýhodňování žen a obecně slabších sociálních skupin, které zkrátka nemají dost finančních prostředků, aby se např. řádně připravily na přijímačky na postgraduál. Trochu mi to připomnělo tolik diskutované přijímačky na střední školy, kde jsou také zpravidla úspěšnější ti, kteří mají příležitost zaplatit si odpovídající přípravný kurz.
Autorka zkrátka chytře navázala na úspěch projektů typu Teorie velkého třesku a já se těším, až si od ní zase něco přečtu.
Po Hypotéze jsem se trochu bála, ale Šach a mat mě neskutečně bavil. Tohle bylo lepší než Hypotéza. Obě postavy měly tak nějak svůj charakter a i když mužský protagonista ho trochu ztratil, jeho osobnost nebyla úplně jen miluju jí a to je všechno na čem záleží
Pohodová oddechovka, kdy tak nějak člověk od začátku ví, jak to bude, ale vůbec mu to nevadí.
Musím ale říct, že jsem měla problém si hlavní protagonistku představovat podle popisu v knize. Nějak se mi k ní ten rebelský vzhled nehodil a v myšlenkách jsem se přistihla, že jsem si ji opakovaně představovala dost obyčejně.
Mezi začátkem a koncem se může stát spousta věcí... Ale nakonec - přijde KONEC. Nevyhnutelně. Všechny vztahy mezi živými bytostmi jednou nějak skončí...
Hravé. Úsměvné. Něžné. Bláznivé.
Příběh o neurovědě, výzkumech NASA, imaginárních i živých kočkách, sabotáži, lásce i nenávisti. O veganství, Marii Curie-Sklodowské, purpurových vlasech a výstřednosti. Ale také o strachu. O strachu z osamění, o touze někam patřit. O ztrátách. O potřebě stability a neustálých útěcích před sebou samým...
O důvěře.
Můžeš být tím, kým chceš...
Příběh, který se tvářil, že možná nebude nic moc, ale nakonec mě dostal. Krásné. Milé. Vtipné.
Miláčku, můžeš pro mě něco udělat?
Spíš ne. "Jo."
Možná, ale jen možná, nám osud dává šance. Jen my je někdy nevidíme. Nechceme je vidět. Protože se bojíme...
...a přitom je to tak prosté...
Jsi všechno, co jsem kdy chtěl...
Ali Hazelwood prostě umí psát neskutečně čtivé a vtipné romány, které ale poukazují i na důležitá společenská témata. Zároveň jsem si při čtení odpočinula a celý příběh jsem prožívala spolu s hlavní hrdinkou Bee. A samozřejmě jsem se zamilovala do Leviho :-D. Knihu ale bohužel nemůžu hodnotit plným počtem hvězd, protože explicitní scény mi osobně přišly opravdu hodně na sílu a závěrečný zvrat považuji za lehce přehnaný. I tak se ale těším na autorčiny další knihy.
kniha, která podle mě měla za úkol především pobavit a to si myslím přesně splnila. Příjemně pohodové čtení. Kniha se v podstatě četla sama. Zároveň zanechávala úsměv na tváři a i když od začátku bylo jasné kdo je kdo a jak to dopadne, bylo to přesto fajn, tuto knihu číst a přečíst až do konce.
(SPOILER)
Tak tohle byla bída. Cením si, že se autorka snažila napsat knihu z neotřelého prostředí - NASA - a vložila tam i pár zajímavých informací, které by si člověk sám od sebe asi nevyhledal, ale to je tak vše.
Bee musí spolupracovat na projektu se svým bývalým spolužákem Levim, o kterém si myslí, že ji nesnáší, tak ho taky nesnáší. Když ho s tímto "faktem" konfrontuje, tak je z toho Levi v šoku a několikrát jí řekne, že to není pravda a nikdy to k ní necítil. NĚKOLIKRÁT. Ale to pro ni není důležité, protože ona si to myslí a to co jí říká on, ji nezajímá. A tohle se dočítáme co každých pár stran téměř celou knihu a je to opravdu velmi otravné. Zároveň se i dočítáme, že všichni bílí mužové jsou ***** a misogyni.
No, hypotéza lásky se mi líbila, ale tohle mě od autorky kompletně odradilo a další knížky si od ní už nepřečtu.
Autorovy další knížky
| 2023 |  Hypotéza lásky |
| 2023 | Hlava plná lásky |
| 2024 | Šach a mat |
| 2024 | Teorie lásky |
| 2024 | Nevěsta |
Štítek romantická komedie zde dostál svému označení a na tento (jednohubkový) román podle mě patří. Možná jsem měla jen celý víkend velkorysou náladu, ale spíš se přikláním k názoru, že si prostě všechno sedlo. U romanťáren tušíme konec od první kapitoly, což často působí jako příjemně uklidňující prvek; tím však vzniká nevymezený knižní prostor, kterému od začátku přikládáme o to větší váhu a je středobodem našeho soustředění, resp. kritiky. Já nic kritizovat nechci. Ali Hazelwood mě rozesmála, dokonce nahlas, překvapivě vícekrát, takže v dané kategorii romantických novel hodnotím velmi vysoko. Chtěla bych však zdůraznit, že srovnání provádím opravdu jen na úrovni srdeční, láskové, milostné, romantické, atd. a neberu v potaz velikost románů od autorů jako …. (doplňte si sami).
Navíc souzním s komentářem LexiS níže, v podstatě bezvýhradně ve všech bodech.