Hlava XXII
Joseph Heller
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89550/bmid_hlava-xxii-MDY-89550.jpg
4
2463
2463
Fenomenální úspěch, který otevřel cestu Hellerovi k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru. Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým „Osudům dobrého vojáka Švejka“, předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka. 28-135-85... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1985 , Naše vojskoOriginální název:
Catch-22, 1961
více info...
Přidat komentář
Parádní kniha, komediální z prostředí války, ale nejenom komedie, taky ta tragédie ohledně válčení a smrti. Nejlepší kapitoly: poručík Scheiskopf, major Major Major, Voják který viděl všechno dvakrát, Generál Dreedle, pak ta kapitola, kde Yossarian posune frontovou linii, jeho trable s mrtvým vojákem v jeho stanu a zajímavá postava Mila, v tom jeho obchodu jsem se už ztrácel.
Jediná výtka - přeskakování z jednoho příběhu do jiného. Kdyby byla kniha napsána chronologicky dle času, bylo by to lepší. Ale i tak skvělá kniha a dobře jsem se bavil.
Doposud jsem z knihy znala pouze to slavné:
What are you talking about? America is not going to be destroyed.
Never? Rome was destroyed, greece was destroyed, persia was destroyed. Spain was destroyed. All great countries are destroyed. Why not yours? How much longer do you think your country will last? Forever?
You're a shameful oppurtunist. What you don't understand is that's better to die on your feet than live on your knees.
You have it backwards. It's better to live on your feet than to die on your knees.
Teď znám i ten zbytek. A jsem za to ráda. Do knihy jsem sice "dorostla", ale stálo to za ten čas.
Nesmrtelná kniha, kterou jsem četl už jako puberťák a pak ještě mnohokrát. Nesmyslnost války a vojenské mašinérie v celý kráse, napsaná nádherně ironickým stylem, ze kterýho občas i zamrazí, když si člověk uvědomí, že to zase tak moc přehnaný není.
Není to lehká kniha, člověk se k ní zpočátku musí až nutit, ale když překousne poněkud těžký začátek (přece jen je to prvotina) kniha, tudíž autor, Vás odmění brilantní, kousavou satirou.
Yossarian rules! Vedle Švejka a poručíka Goodbodyho nesmrtelná postava válečné komiky.
Wau.
Túto knihu som chcela prečítať aj trochu natruc, lebo som mala ohlasy, že nie každý sa cez ňu dokáže prekusnúť, že je to píliš vojenské a pod..
Keby to ale bolo fakt tak zlé, stopla by som sa - nečítam veci nasilu, ak nemusím.
ALE naozaj je to geniálna kniha. :)
Teraz mi je aj ľúto, že bola "len" tak hrubá (a to bola na môj vkus práveže až príliš hrubá).
Hovorí o živote a ľuďom takých, akí sú a nevylepšuje ich (aby to čitateľ lepšie chápal alebo aby z toho mal lepší "epický pocit" alebo čo..) a asi preto si na jej "absurdný štýl" musíte zo začiatku zvykať...ale teraz mi to práveže bude na iných "realistických" románoch chýbať..
Úprimná, jednoducho geniálna, nepovrchná, zábavná, aj keď si často pri smiechu uvedomíte, že je to vlastne dosť smutné. Pritom ale nepoučuje a nemoralizuje, len hovorí ako sa veci majú často až tak úprimne, že to môže byť pre niektorých ľudí.. no, nepríjemné. :)
Pre mňa od prvej do poslednej stránky rozhodne vzácne strávený čas. :P
Za myšlenku a odvahu popsat tak reálný obraz armády by si Heller zasloužil hvězdiček pět, za absurditu snad ještě více. Ty hvězdy dolů jsou za zpracování a "strukturu" románu, která mi hodně chyběla. Vím, že bych neměla čekat řád v knize, která vykresluje absurditu armády, přesto mám pocit, že šlo téma zpracovat o něco lépe, bez toho pomalejšího a pro mě chaotického rozjezdu.
Válečné romány nejsou můj oblíbený žánr, nicméně přečtění vůbec nelituji, i když z mnoha popisovaných událostí člověka hodně zamrazí.
Curzio Malaparte má ve své knize Kůže zcela identické scény a myslím, že byla Kůže napsána o něco dřív, než Hlava XXII ...Tak nevím :-( ...Ale jinak je to skvělá knížka.
Celá kniha je tak absurdní, že občas nevěříte vlastním očím co to čtete. Dost lidí asi odradí to, že se u ní mozek hodně nadře. Pro mě rozdodně jedna z nej knih, co jsem četl. Malá rada pro ty co se raději podívají na film: První si přečtěte knihu, film pak lépe pochopíte a užijete si ho.
Tuhle knihu jsem četla asi na třikrát, vždy asi po 30-40 ti stránkách mě další čtení totálně odradilo.Pak mi někdo řekl, hele vydrž prvních XX stránek a uvidíš. A viděla jsem, četla jsem a zjistila jsem jak moc je tahle knížka skvělá!!!!!A ráda se k ní po delší době vracím!
Skvěle napsaná, skvělý humor, který bohužel není vzdálený realitě...!!
Pokud máte rádi seriál M*A*S*H, myslím, že i tuhle knihu si zamilujete:)
Opravdu doporučuji
...'Hlava XXII je výborný protiválečný román plný satiry a tragikomických situací... 'souhlasím s tím, 'že v dnešní době je potřeba dát této knize prostor, 'protože se ze začátku opravdu nečte lehce a hlavně většina čtenářů možná není úplně naladěna na styl Hellerova nečekaně převráceného absurdního humoru... 'kdo čeká přímočarý děj, 'může být dost rozladěný... 'postav a jejich charakterů je mnoho, 'jsou vykresleny výstředně, 'trefně a vtipně, 'ale v ději se často objevují nahodile a na přeskáčku, 'takže čtenář musí být hodně bdělý... 'sám Yossarian je postava nehrdinská, 'ale postupem času s ním začnete sympatizovat, 'díky jeho údělu a vžití se do jeho situace, 'jako člověka nedobrovolně nuceného bránit svou vlast a řídit se mnohdy nesmyslnými rozkazy hloupých egoistických nadřízených (plukovník Cathcart, 'podplukovník Korn, 'generálové Dreedle a Peckem)... 'kniha je plná komických a absurdních situací, 'jako třeba Yossarianovo povýšení na kapitána, 'posunutí bojové linie na mapě, 'propracovaný obchodní systém provianťáka Mila Minderbindera, 'kaplanova marná snaha pomoci ve věci neustále se zvyšující hranice počtu povinných náletů, 'legrační smrt doktora Daneeky v letadle, 've kterém letěl pouze papírově, 'nebo stejně tak absurdní přijímání návštěv v kanceláři Majora Majora, 'pouze tehdy, 'není-li přítomen... 'knihu hodnotím velmi kladně a určitě se k ní opět někdy vrátím...'
to , že je to pravda a nie výmysel - to zistíš až na povinnej vojenskej službe. naozaj dobrá kniha.
Krásně psaný soubor Yossarianových příhod u americké armády, obsahující geniální, vtipné situace i věrohodné vážné chvíle. Heller se dokázal podívat na reálné situace satirickým pohledem a vytvořil válečného hrdinu, který se vůbec nepodobá postavám ze stejného literárního žánru. Yossarian není ten typ hrdiny, který by chtěl za záchranu ostatních položit život - právě naopak, jeho vzdor proti autoritám a oprávněná obava ze smrti z něj činí jednoho z nejlepších literárních hrdinů. Scéna vojenského soudu s Clevingerem se mi navždy vryla do paměti.
Lepšie sa o tejto knihe rozpráva a učí, než sa číta. Náročný štýl písania, ale hlboká a poučná myšlienka.
Trochu z nášho Švejka, trochu z Remarquea (a trochu ako zo seriálu M.A.S.H) a trochu zo samotného Hellera. Satirický a zamysleniahodný mix príbehov o vojne a z prostredia vojny, ktorý prináša človeku jednak nespravodlivú a na hlavu postavenú stránku vojny a na druhej strane vtipné momenty zo života vojakov na bohom zabudnutom, malom talianskom ostrove.
Tato kniha obsahuje vsetko, co potrebuje chlap vediet o zivote (komplexnejsie je uz len dielo Krtek ve snu). Ked som ju cital ako pubertak, zdala sa mi to byt hlavne skvela zabava. Teraz, po 20 rokoch, mi, poucenemu zivotom vo vitaznom spolocenskom systeme a pracou v statnej aj v sukromnej sfere, usmev zamrza na perach. Heller totiz vôbec neprehanal a vsetko co popisoval, sa deje aj v kazdodennom zivote. Dokonale prehliadol armadu, kapitalizmus aj ludsku psychiku. Vojnu si vybral asi preto, lebo tam je vsetko viac hyperbolizovane, rozhodnutia maju rychlejsi a brutalnejsi dopad a tych ambicióznych bezskrupuloznych hochstaplerov to v nej do vedúcich funkcii taha este viac nez v iných oblastiach. Pozor, necitat na verejnosti, lebo tie neustale necakane vybuchy smiechu vyvolavaju v okolitých jedincoch silne pochybnosti o vasom dusevnom zdravi!
Skvělá satira, zasmála jsem se, ale i mě při některých pasážích mrazilo. Paráda. Jednu hvězdu ubírám kvůli delšímu rozjezdu-jak už tu někdo psal, skutečně je tomu nutné dát 100 stran a pak chytne a nepustí.
Snažila jsem se knihu dočíst do konce už 2x, nepodařilo se. Snad se někdy povede.
Stretla som sa s ludmi, ktoru tuto knihu citali. Zistila som, ze sa delia do dvoch skupin. Ti, ktorych kniha neoslovila vobec a jej citanie bolo pre nich utrpenim. Druha skupina bola z knihy nadsena. Patrim k tej druhej. Neda sa sfuknut za par dni. Bavilo ma si ju par tyzdnov davkovat.
Kdyby mi bylo tak o tři roky víc, je hodnocení jasné. Jenže mě není o tři roky víc a Hlavu XXII jsem četla jen kvůli referátu na literaturu. Nepochybuji o tom, že kniha pro můj věk není vhodná, určitě jsem spoustu věcí nepochopila, tak jak jsem měla, určitě jsem se zasmála na míň místech, než bych se zasmála za tři roky. Navíc jsem knize musela dát docela dost prostoru, aby mě vůbec začala bavit. Po těch 100 stranách jsem konečně chytla niť a bavila jsem se vážně dobře. Strany začaly ubíhat, když jsem si zvykla na jazyk, styl vyprávění a Hellerův humor. Nejdřív jsem chtěla knihu zahodit, pak jsem byla ráda, že jsem se k ní dostala.
Určitě se k ní jako starší ráda vrátím
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) satira zfilmováno americká literatura letectví rozhlasové zpracování vojenští letci válečné romány zfilmováno – TV seriál americké romány
Autorovy další knížky
| 2005 |  Hlava XXII |
| 2005 | Bůh ví |
| 1998 | Něco se stalo |
| 1995 |  Zavíráme! |
| 2000 | Portrét starého umělce |
Tahle knížka a její humor prostě nesedne každému, znám dost lidí, co ji nedočetli, ale jí ji zhltnul jedním dechem. Fakt neuvěřitelně vtipné a chytré dílo.