Hledání Aljašky
John Green
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
Toto je první kniha, kterou jsem od Johna Greena četla, takže to nemám s čím srovnávat (jako většina komentářů zde). Kniha mě ale nadchla a určitě nebyla poslední, kterou si od Greena přečetla. Obdivuji myšlenkové pochody, které se autorovi honí hlavou. Po přečtení knihy to čtenáře nutí zamyslet se nad sebou a nad svým životem...
Knihu jsem v půli musel odložit, stále jsem čekala, čím mě osloví, ale to se nedostavilo..Občas sice nějaký záblesk ve Válečkových úvahách, ale jinak se mi to jeho vyprávění a teenagerovské tlachání zdálo docela nudné.. Škoda
Hvězdy se mi líbily moc, ale tohle bylo vážně zklamání. Do další knihy od něj se prozatím určitě pouštět nebudu.
Až tak dobré jsem to tedy rozhodně nečekala! Mohu jedině doporučit, je to výjimečná kniha.
Pořád jsem na začátku přemýšlela nad názvy kapitol - 150 dnů před, 100 dnů před..... až když máte 1 den před tak vám vlastně dojde co se stane.... kapitoly "před" událostí jsem přečetla na jednou, ale do kapitol "po" události se mi už moc nechtělo :( jinak super knížka :)
Úžasná kniha..
Hodně jsem se i nad příběhem zamyslela, pár slz padlo i úsměvů..
Kniha patří mezi mé nejoblíbenější :)
John Green - pro mě osobně synonymum pro "ubrečenou romantiku." Bohužel se zdá, že i když se mu povětšinou vyhýbám, tak mě tahle ubrečená romantika stejně baví. Rozhodně to není autor, kterého bych zařadila mezi své oblíbené, ale myslím si, že po těch všech detektivkách, dystopiích apod. není špatné sem tam utéct k něčemu, co ve člověku vyvolá hlubší city, i když je to někdy až přehnané. Láska, ztráty a všechno tohle o čem Green píše je prostě život, proto ho nechci odsuzovat, ale jak už jsem řekla špičkovým autorem určitě není. Takže díky za trochu toho pobrečení, ale zase se vrátím ke knihám pro mě typickým.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ke které se nejspíš budu často vracet. Příběh se zdá ze začátku trochu nudný. Váleček je tak trochu outsider, který chce nalézt smysl života (tedy velké Možná). A najde ho v Aljašce, holce, která je úplným opakem Válečka.
Kniha je rozdělená na části předtím a potom. Část potom mě upřímně šokovala, protože jsem to nečekala. Tohle si v životě děje příliš často, ale člověk si to neuvědomí, dokud to sám nezažije. Bylo to náhoda, nebo úmysl? Jak se dostat z labyrintu utrpení? To doopravdy věděla jen Aljaška.
Ještě bych chtěla vyzdvihnout autorův úžasný styl psaní. Nevím proč, ale hrozně mě pobavily tyto dvě věty:
"V puse jsem měl, jako by mi přes noc do krku vlezl skunk a chcípl tam."
"Jestli mám někdy v blízké budoucnosti zalézt s Larou do jednoho spacáku, bude se můj kulturní rozhled muset značně rozšířit."
Krásná kniha. Mám osobně velmi ráda knihy, nad kterými se člověk musí pozastavit a zamyslet se a tato je jedna z nich. Jsem ráda, že jsem si jí mohla přečíst. Některé věty či myšlenky jsem si i zapsala k sobě na papír, abych je měla už pořád. Samozřejmě, že sem tam ukápla i slza, ale to je také to krásné, že to člověka dokáže dojmout. John Green má většinu svých knížek s nějakými určitými myšlenkami, které donutí člověka se nad tím opravdu pozastavit. Nádherná knížka.
Jediné, co mě donutilo ji přečíst do konce bylo to, že už za ní vyhodila prachy. Tohle podle mně nejde přečíst 'jedním dechem', ale musíte přemýšlet jestli to vůbec dává smysl. Ani jsem od ní moc neočekávala, tak mě zase tak moc nezklamala.
Váleček se celou dobu chová jako malý zamilovaný kluk a Aljaška mi už po pár stránkách lezla krkem. Hodný kluk zabouchnutý do zlý holky? Ale no tak!
A TO na co jste vlastně čekali celou dobu? Tak trochu jsem si to přála, aspoň o jednu knižní mrchu míň.
Hledání Aljašky mě hrozně moc zaujalo. Všichni ji pořád kritizujou že je pro lidi co málo čtou,ale já čtu až nezdravě hodně a do téhle knížky jsem se zamilovala. Byla to moje první knížka od Greena a asi se mi líbí nejvíc. John má podle mě takovou lehkost pro psaní. Nevím jak to popsat,ale píše úžasně!
Papírová města jsem až moc rychle přečetla a moc mně nezaujala. Příliš mnoho Kateřin nemám úplně dočtené,a přesně jako Papírová města-Takové trochu nezajímavé.
Sněží,sněží byla jenom jedna povídka a byla krásně vánočně naladěná. Příjemně potěšila.
Hvězdy nám nepřály je dramatický příběh už sám o sobě. Pokaždé u knihy probrečím-u filmu taktéž. Něco mi v té knize ale nějak vzláštně chybí. Taková malinká drobnost kterou nelze přehlédnout. Zaboha pořád nevím jaká.
Ale na mou milovanou Aljašku prostě nemají. Jsou tam velice zajímavá moudra nad kterými se musím při každém čtení pozastavit. Vždycky všechny scény vidím barvitě přímo před sebou.
Proto řadím do své nejoblíbenější sbírky a dávám pět hvězd.
Čím více knih od J. Greena mám přečtených, tím více mi připadají stejné. Podobný děj, podobní hrdinové, takřka stejný styl vyprávění, nutnost od autora vkládat do knih za každou cenu "životní" moudra. To, z čeho jsem byla v první knize nadšená, tady už mě nebavilo. Škoda. Není to v knize jako takové, kdybych ji četla jako první, tak by se mě líbila daleko více.
Jinak ke knize - první půlka čtivá, humorná, zajímavá, druhá půlka temná, nudnější, zbytečně dlouhá.
Půjčila mi 16ti letá neteř, jí se to líbilo.... mno... nevím, je to prostě pro puberťáky, chvílema mi to připadalo dost stupidní, trapný, úsměvný, velkohubý, pozérský, rádoby vtipný... no prostě ano, je to pro puberťáky.... vracím jí to a nechci ve své knihovně :-)
Zajímavá kniha. Taková příjemná vánoční oddychovka. Část předtím se mi líbila víc, ale i potom je skvělé.
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední školy internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
To není jenom pro puberťáky, ačkoliv se při četbě Greenových knih vracím do mládí - a vracím se ráda. První polovina příběhu plná vtipu a bezstarostných dnů se během jediné chvíle změní na POTOM a je konec legrace. Jak málo stačí, abychom získali stejnou tragickou zkušenost jako Miles, Plukovník, Takumi a Lara?