Hledání Aljašky
John Green
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem se nemohla začíst..pro mě moc dlouhý táhlý začátek...ale pak to začalo být čtivější a záživnější. I když některé studentské zvyky mě moc nebavily, tak kanadské žertíky a vtip byly fajn. Váleček je blbá přezdívka. A o Aljašce bych ráda věděla víc... což je vlastně jedno velké MOŽNÁ :)
Viem si celkom dobre predstaviť, čo na tom teenagerov tak priťahuje, ale ja som na to už asi trochu starý. Za mňa priemer
Toto byla moje třetí kniha od Greena, ale nedočetla jsem ji, bylo to zklamání, nebavilo mě to. Je to škoda a celkem mě to mrzelo, protože jeho knihy mám ráda.
Až na množství sprostých slov naprosto skvělá kniha plná úžasných citátů k zamyšlení. Nejvíc mě asi zaujala poslední slova slavných. Hned jsem si je začala hledat u svých oblíbených spisovatelů a pomáhá mi to je mnohem lépe pochopit a vidět je v úplně jiném světle.
Nikdy jsem knížku nečetla tak dlouho, a dokonce jsem v půlce skončila. Nepřišlo mi tam vůbec nic zajímavého, nebo zábavného ... hmm
poslušně hlásím, že kniha se dá přečíst za dvě kakaa a jeden loupák s máslem, což se rovná pěti hodinám a dvaceti jedné minutě. Dopředu mě hnala zvědavost, co se teda jako stalo a taky moje vykloubené koleno. jako.. kolem a kolem, je to prostě knížka úplně na nic, ale nebýt téhle neměla bych svoje milované papírové města.
Sto dvacet stránek dlouhé čekání, jestli ústřední trasořitka konečně zasune, proložené dvaceti stránkami poctivého dramatu, finálně nahrazené stostránkovým čekáním na zápletku, co nikdy nepřijde. John Green je takový moderní Foglar. Bere se vážně, detailně popisuje každodenní nic a přitom se docela dobře čte. A místo toho, aby nechal hlavního hrdinu na konci obtáhnout hezkou svolnou Rumunku, se slzami v očích obejme kamaráda z Japonska. A být mi patnáct, pláču taky.
Knížku jsem si vybrala, když jsem si předsevzala, že přečtu aspoň nějakého Greena. A Aljaška se mi podle anotace líbila nejvíc. A tak jsem četla. Ale nějak jsem tu knížku nedokázala. Nedokázala jsem v tom najít to prozření, nedokázala jsem se vžít do žádného z hrdinů ani si nějakého oblíbit, nedokázala jsem překousnout přezdívku "Váleček". Pořád jsem čekala, kdy přijde to "velké Možná", ale až do konce knížky jsem se nedočkala.
Neblo to špatné čtení. Styl byl příjemný, sem tam nějaký vtipný moment a moc se těším na diskuzi ve čtenářském klubu, protože mi snad někdo dokáže říct, o čem že ten "život podle Milese" vlastně je.
Knížku jsem si vybrala, když jsem si předsevzala, že přečtu aspoň nějakého Greena. A Aljaška se mi podle anotace líbila nejvíc. A tak jsem četla. Ale nějak jsem tu knížku nedokázala. Nedokázala jsem v tom najít to prozření, nedokázala jsem se vžít do žádného z hrdinů ani si nějakého oblíbit, nedokázala jsem překousnout přezdívku "Váleček". Pořád jsem čekala, kdy přijde to "velké Možná", ale až do konce knížky jsem se nedočkala.
Neblo to špatné čtení. Styl byl příjemný, sem tam nějaký vtipný moment a moc se těším na diskuzi ve čtenářském klubu, protože mi snad někdo dokáže říct, o čem že ten "život podle Milese" vlastně je.
Stále nemůžu Greenovi přijít moc na chuť, ale tahle kniha stojí za přečtení. Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla a dlouho nevíte, proč je kniha rozdělená na dvě části....druhá část je opravdu překvapivá. Nechtělo se mi na začátku moc číst, jak jsou děti na střední škole v Americe na sebe zlé a proč se tak hloupě chovají, pak jsem se nad to povznesla a objevila jsem, že podrobný popis znuděné mládeže je od autora naprosto perfektní.
K prvej polovici knihy som pristupovala s despektom, pretoze internatna stredoskolska zabava prostrednictvom kanadskych zartikov nie je predzvestou "inteligentnej" zabavy. Pripada mi, ze vsetko tu uz raz bolo. Autor ma vsak dokazal presvedcit, ze i tato tema sa da sikovne uchopit. Druha cast je depresivna, smutna, a naopak plna velkych citatov a velkych cinov. Ta snaha vyrovnat sa s velkou stratou a dostat sa do stavu pred tym je ubijajuca. Uplne som sa do hlavnych postav vcitila a nechcem si ani len predstavit byt v podobnej situacii.
Kniha sa citala dobre, posledne vety pred smrtou boli vtipne, vadil mi tam ale zvyseny vyskyt citatov a velkych gest.. tak typickych pre Americanov.
tato kniha se nedá popsat jedním slovem, hlavně proto že je...A to je to.nejde to takhle říci. Nenacházím pro to slovo. Aljaška je velice sympatická postava, obzvlášť pro své názory.Je to osobitá dívka, která miluje kanady!Chtěla bych je umět plánovat tak jako ona.Váleček se v mnoha ohledech v té knize změní.
SPOILERY:
Hlavně protože ji miluje.Těžko říci jak to bylo na konci, ale mě se líbí myšlenka že se zabila.Je to divný, ale je to tak.Líbí se mi představa že si ta samá Aljaška co byla vtipná a vymýšlela kanady vzala život.Ona měla v této knize hodně stránek své osobnosti.Taky by mě zajímalo jestli Válečka milovala nebo ne.Jestli to byl prostě "první po ruce" nebo byl něco víc.Jedna z věcí, které mě na knize upoutaly, byl fakt, že se to v nějaké formě dá zažít doopravdy.že se to tak stát opravdu může.
KONEC SPOILERŮ:
tato kniha byla výjmečná, pravdivá, hluboká a především naprosto okouzlující.A poslední slova slavných lidí...No, co dodat! Super!Plných pět hvězdiček pro Johna, ale hlavně pro ♥Aljašku♥
Tahle kniha se od ostatních něčím liší a to se mi líbí.
Přináší úžasné vyprávění, které čtenáře vtáhne do děje, takže má pocit, že je jedním hrdinou z knihy. Příběh je nevyzpytatelný a donutí autora zamyslet se nad problematikou věci. Knihu jsem měla přečtenou během tří dnů a jako u dalších dobrých knih mě mrzelo, že už je u konce.
Obsahuje spoiler
Část ,,předtím'' se mi samozřejmě líbila víc, ale to asi hlavně proto, že část ,,potom'' je už jen smutná. Je to první kniha od J.Greena, kterou jsem četla a teď budu hledat další..
Doporučuji přečíst! :)
Velké zklamání, komu se líbila kniha Hvězdy nám nepřály jako mně, nemůže se líbit potom toto dílo.....
Zajímavý způsob pojmenování kapitol (XX dní předtím, XX dní potom). John Green si dokáže pohrávat s pojmy život a smrt mnohem lépe, než jsem si myslela. I puberťáci, kteří se zrovna nebaví budhistickým učením, či kratochvílí jako prodírání se jednotlivými filozofickými směry, se nebudou cítit odstrčení, že by tomu nerozuměli a na druhou stranu, jedinci, kterým takové zábavy jako namáhání si mozkových buněk a pokoušení svědomí, činí radost, neodejdou pohoršeni, že je tato knížka osekaná.
Mám sto chutí vzít sekáček a rozseknout tuto knížku na dvě půlky. Tu část Před, bych vrátil zpět do knihovny, ale tu druhou část Potom bych roztrhal na malé kousky, které bych spálil a teprve potom bych tu malou hrstku popela s klidným svědomím vyhodil do odpadkového koše.
Jak řikám část Před je skvělá. Doslova vás vtáhne do středoškolského období, kdy všichni řeší malicherné problémy a lásky, vymýšlí způsoby jak místním učitelům osladit život a doufají, že je nenachytají s cigaretou v ruce... a mě to bavilo. Ale část potom, ve které si dva teenageři hrají na detektivy mě nebavila téměř vůbec. Byla nudná nezáživná a konec nic nového nepřines ani nic nezměnil.
Téhle knížky jsem se nejdřív bála. Líbila se mi kniha Hvězdy nám nepřály a bála jsem se, aby to nebylo úplně to samé nebo horší. Ale opak se stal svatou pravdou a já se do téhle knížky zamilovala tak "jako usínáte: pomalu, a pak úplně." Jakmile jsem přečetla jednu větu, už jsem byla do knihy začtená a během své brigády jsem nemyslela na nic jiného, než na to, že bych teď dala cokoliv za to, kdybych si mohla jít číst pár listů z téhle úžasné knížky :)
Kniha se mi velmi líbila.Nejlepší dílo od Johna Greena, postavy mi byly velmi sympatické,nemám jinou možnost než dát pět hvězdiček.
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední školy internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Pro mě asi prvních třicet stran bylo takových nečtivých no zkrátka jsem se toho děje nemohla chytit prostě jako by to byl nějaký nudný táhlý příběh ale po těch asi třiceti stranách mě od té knížky nikdo nedostal ani ve dne a ani v noci :-D. Tu knihu jsem četla skoro dva dni v kuse a tu noc když už mi zbývalo nějak přes sto stránek tak jsem si řekla že jí dočtu. Ráno jsem měla opuchlý oči ale ne od nevyspání ale od breku ale... stálo to za to. Vážně jedna z nejlepších (nejsmutnějších) knih vůbec.:-)