Hledání Aljašky
John Green
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Yoli (ČR)Originální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
Kniha je rozdělená na dvě části: "předtím" a "potom". Nechci zde prozrazovat co je tím "oním", každý kdo bude mít zájem si tuto knihu přečíst, na to brzy přijde sám. Za sebe můžu říct, že je kniha velmi krásně napsaná. John Green je skvělý autor, a ani tato kniha mě ani trochu nezklamala. Autor propůjčil hlavnímu hrdinovi i něco ze sebe, oba mají rádi poslední slova slavných osobností. Na knize se mi hodně líbí právě toto propojení. Zároveň styl psaní je velmi povedený. Kniha neobsahuje kapitoly, ale hlavní postava vypráví po dnech, co prožívá a zažívá na internátu, vypráví o všech zážitcích, přátelích, které na nové škole potká a svých láskách. Velmi krásná kniha, kterou opět můžu jedině doporučit.
Bylo to super. Styl psaní mi sedl, kniha se četla skoro sama a po dočtení jsem nechtěla uvěřit, že ten příběh už skončil. Kniha se dělí na dvě části - předtím a potom, a vy jednoduše prahnete po tom zjistit, co se stalo a vymýšlíte určité teorie. Já si tedy tipla dobře - byla to jedna z mých teorií. V knížce je spoustu skvělých citátů, z nichž některé vás provází celou knihou. Jsem ráda, že to byla moje první přečtená Greenovka. Upřímně ani nevím, jaké tomu dát hodnocení, takže hvězdičky jsou pouze orientační.
4,5 hvězdiček z pěti.
Výborně postavený příběh, rozdělení na dvě části. Není to typická dívčí beletrie, ale zase trošku jiná love story. Těším se, až se podívám na film!
Nikdy jsem nečetl, nikdy mě to nebavilo. Na škole mě to nebavilo, po škole mě to nebavilo. Takže by se zdálo, že pro tento typ literatury už nejsem asi tak úplně cílovka. Možná to tak i je, ale přesto je to opravdu dobrá a zajímavá kniha. A proč jsem si ji přečetl? Protože jsem viděl osmi dílnou adaptaci od Hulu, která se mi opravdu líbila. Na rovinu musím říct, že se mi líbila asi i víc než kniha a to z jednoho jednoduchého důvodu. Jak už jsem řekl, nejsem asi už tak úplně cílovka pro takovou knihu, která je napsaná moc hezky, dobře, ale přeci jen bych řekl, že i dost mírně. Oproti seriálu není tak drsná. Události před a po jsou vykresleny pěkně, ale prostě tak, aby to nebylo moc ošklivé. Alespoň tak to vidím já. Takže mladšímu publiku určitě doporučuji knížku a pak klidně i seriál, dospělejšímu publiku asi spíš rovnou ten seriál.
Seriálu jsem dal plný počet, inize dávám o stupínek míň. Každopádně se mi líbí, jak autor píše a mluví relativně jednoduše o zajáímavých a složitých otázkách.
Výzva 2020...
Musím říct, že první půlka (zhruba do dne "D") se četla výborně - vlastně jsem to dal na jeden zátah. Bohužel pak jsem si musel dát pauzu a ke čtení jsem se dostal až za pár dní. A to už mě tak moc nebavilo. Občas jsem se musel do knížky docela nutit a to už je co říci.
Přesto přečteno a i když už mám studentská léta nějaký ten pátek za sebou, uznávám, že jsem se celkem v hlavních postavách viděl.
Příběh je to hezký, to ano. Ale byl trochu předvídatelný. Už na začátku jsem přibližně věděla, jak to dopadne. Ale jinak byl krásně napsaný a pan Green nezklamal.
Kniha se mi libila ale musim uznat, ze serial ktery se loni vysilal je opravdu vyborny..
Kniha se mi líbí, hlavně proto, že dokáže přesně vystihnout, jak se člověk cítí, když ztratí někoho koho miluje, když nakonec vše pochopí, to co měl někdo na mysli.
Úžasná kniha, nádherně napsaná a dechberoucí příběh...nelze jinak než doporučit... rozhodně stojí za přečtení :)
Knihu bych si sama nevybrala, ale dostala jsem ji a pustila se do ní celkem s chutí.
Každopádně mám pocit, že pro chlapce, teenagera, je to ideální čtení. Studentský život, nějaké "lotroviny", také vzdělání a filozofické zamýšlení se, ale i vstup do světa dospělých.
Po Hvězdách, které se mi moc líbily, jsem hledala něco dalšího čtivého od stejného autora. Vzala jsem si Aljašku, a po celou dobu čtění jsem čekala, kdy už konečně přijde TO, co jsem znala z Hvězd. Bohužel nepřišlo. Kniha je rozhodně čtivá, ovšem něco mi na ní chybělo. Úplně mi nesedlo téma, ale to není problém jen této knihy, a to život současné americké mládeže. Životní hodnoty poskládané do žebříčku dle důležitosti, kde na prvním místě je sex, pak alkohol (nejlépe whisky), následuje kouření, jízda autem, počítačové hry event. jiné hazardní hry ( poker) především u mužské části společnosti a péče o zevnějšek ( především u dam) zahrnující manikuru, pedikuru, lodičky, kadeřník, kosmetika a konec žebříčku, mi přijde dost ubohe. Aljaška sice nezachycuje všechno, ale přesto se v knize dají tyto rysy najít. Tak, jak se vždy k Americe vzhlíželo, začínám je trošku litovat. Ke knize ani filmu se určitě nevrátím.
Tuto knihu jsem začala číst na základě výzvy. I když mi připadá spíše pro mladsí, já jsem se při čtení ocitla xxx let zpátky, kdy jsem sama v 15 letech nastoupila do učení a na internát. Vyvolala ve mně vzpomínky a připomněla mi naše vylomeniny a naschvály. Až později mi došlo, jakou odpovědnost za nás vychovatelé měli. já jsem měla štěstí na ty, kteří měli pochopení. A taky rodiče měli strach a obavu z našeho odchodu z domova.
Miles, tzv. Váleček odchází do internátní školy hledat své "Velké Možná", kde je parta mladých lidí. Zamiluje se do úžasné holky Aljašky, která je kapitola sama pro sebe. I když se zdá, že v knize se popisuje jen děj internátního života, kniha má velkou hloubku filosofie, citu, lásky, přátelství, hledání sám sebe.Rady od starších pochopí ti mladí, až jsou sami starší.
str.246 Kéž bychom znali nekonečný řetězec následků, které vzejdou z nejmenších našich činů, ale nemůžeme vědět, co děláme, dokud to už pak není k ničemu.
Již čtvrtá kniha, kterou jsem od Johna Greena četla a zatím mám pocit, že se mi dostala pod kůži nejvíce (ačkoliv i ty předchozí se mi velmi líbili). Jsem velmi ráda, že obálka knihy nevyzrazuje, co se v knize stane, protože já jsem vlastně nečekala, o čem kniha bude. A o to to pro mě pak bylo silnější. Myslím si, že se autorovi podařilo vystihnout okamžiky dospívání, vztahy mezi mladými lidmi, kouzlo první cigarety a dělání zakázaných věcí a tak nějak život sám o sobě. Se vším tím hezkým, co obnáší, ale taky s tím vším smutným, opuštěným a pomíjivým, což je toho taky tak nějak součástí.
Hodně se mi líbí, že jednotlivé postavy působí velmi živě a uvěřitelně. Jsem ráda, že jsem vás poznala, Aljaško, Válečku, Plukovníku i vy ostatní.
Už delší dobu jsem si chtěla přečíst něco od Greena, ale neměla jsem úplně náladu.
Ale tak před měsícem jsem narazila na stejnojmený seriál a řekla si že se podívám na první díl.
No nebudu to protahovat, seriál mě totálně pohltil a zhlédla jsem ho během jednoho dne (možná spíš dvou). A hned mi bylo jasné že nutně potřebuji přečíst i knihu. Trochu lituji špatného pořadí, ale mezi sledováním a čtením jsem měla měsíční odstup. A navíc bych řekla, že seriál je opravdu dobře natočený a drží se knihy co to jen jde.
Asi bych sem nepsala, kdybych poslední dva dny nestrávila čtením Hledání Aljašky.
Jelikož jsem se nemohla odtrhnout.
Moc nechápu negativní hodnocení, ikdyž také souhlasím s tím, že v druhé části Aljaška jakož to má nejoblíbenější postava chyběla. Autor vystihnul každou myšlenku dokonale, opravdu jsem měla pocit, že postavy znám osobně.
Po dlouhé době jsem si našla čas a četla jsem, četla jsem a líbilo se mi to. Krásný příběh, i jsem si vzpomněla, jaké to bylo mít 16, 17 let.. ty emoce, co se honí hlavou, vetsi odvaha udělat nějakou tu lumpárnu ???? Jen ten konec se mi hůře četl, tedy po tom, co Aljaška ,,zmizela” už to bylo zdlouhavější, fakt, jako by to bez ní už nebylo ono..
Tak já nevím... Alaska mi pila krev, ALE s Pudgem jsem soucítila. Ve druhé polovině jsem měla co dělat, abych to dočetla, přišlo mi, že se to dost vleklo, ALE nakonec jsem ráda, že jsem to dočetla do konce. Jsem tak nějak rozpolcená. Sice tam je plno vtipných hlášek i věcí k zamyšlení, ALE asi mi to takhle stačí a po Greenovi už nesáhnu...
Po nudných Papierových mestách som si povedala, že Greenove knihy radšej nechám na pokoji. Názor som zmenila po zistení, že seriál podľa tejto knihy je celkom dobre hodnotený, tak hádam ani kniha nebude na zahodenie. A nebola. Postavy ma naozaj bavili, takisto aj dialógy, a dokonca ani príbeh pán Green v druhej polovici nezmrvil. Dostatočne zaujímavý od začiatku až do konca. Takže za mňa je to celkom slušná tínejč kniha.
Mám ráda chytrá děcka a young adult románky o nich, vždycky si tak představuji sebe před +10 lety v jejich pozici, hihihi.
Každopádně jsem čekala takový ten hezky plynoucí děj na internátu s možná i trošku kriminální zápletkou, první polovina nám všechny hezky představila a najednou mi autor zasadil totální ránu a už jsem se vezla.
Fakt je to moc hezká knížka, je v ní i hodně moc pěkně zaobalené filosofie, kterou jsem v ní rozhodně nečekala a charaktery postav mě všechny bavily.
Na páteční večer sama doma se sklenkou vína nebo celou lahví opravdu ideální.
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední školy internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Kdo četl "Ten, kdo stojí v koutě" se určitě neubrání srovnání. Tato kniha se mi líbila o dost méně. Na to, že nemá tolik stran, jsem ji četla hrozně dlouho. Od Johna Greena jsem četla "Hvězdy nám nepřály". I tam mi vadili přemoudřelí puberťáci, stejně jako tady. Neumím si v reálu představit, že by takhle mluvili.
Ze začátku se mi knížka líbila, čím jsem ale četla dál, tím víc jsem se začínala nudit a nakonec jsem to dočetla jen ze setrvačnosti. Asi mi tento autor moc nesedl, nevím, jestli půjdu do další jeho knihy.