Hledání Aljašky

Kniha určitě lepší než Papírová města, ale od Greena se mi líbí zatím pouze Hvězdy nám nepřály.
Znovu bych si ji nepřečetla.

Od téhle knihy jsem čekala úplně něco jiného, ale mile mě to překvapilo. Ten zásadní zvrat se nestal na konci knihy a to mě velice potěšilo a mohli jsme vidět postavy jak se s tím vypořádávají. Štve mě, že neskončili spolu, ale asi by spolu nebyli šťastní, i když ona asi těžko.

I když se v knize pak objevuje závažnější téma, furt je kniha dá se říct dost jednoduchá. Když jsem přemýšlela nad hodnocením, tak jsem byla dost na rozpacích. Prvně jsem dala tři hvězdičky jako průměr, ale nakonec to změnila na čtyři, protože ty tři jsou zkrátka málo.

Tuto knížku jsem četla už před delší dobou. Nicméně nějak odvařená jsem z ní nebyla. Je to trochu lepší, než Papírová města od Johna Greena, ale žádný trhák. Nemám prostě ráda, když jsme v takovýhle knížkách 'pro puberťáky' tak moc filozofuje. Musím zas ocenit rozdělení knihy. Dělí se na dny předtím a dny poté. O knížce jsem si nic nezjišťovala, takže jsem nevěděla událost, do jaké ty dny odpočítávají, takže jsem pak byla celkem překvapená. I tak knihu hodnotím jako průměr.

Taková zvláštní kniha ... Chvílemi se mi líbila, chvílemi vůbec.... Hvězdy byly podle mě daleko lepší :-)

Tak. Docteno. Zhruba do poslednich 10 stran me to vaazne moc nebavilo. Aljaska byla protivna, ale zbytek kamaradu celkem usel. Libilo se mi hledani odpovedi v ruznych nabozenstvich a konecnych par stranek a uvah mi najednou zmenilo pohled na celou knihu.

Jen na okraj - tak jako mi ve Snezi snezi hrozne vadila prezdivka Vevoda u holky, mi v hledani Aljasky vadil Valecek a Plukovnik. Kazdy pubertak vazne nemusi mit blbou prezdivku.

Podle mě je tato knížka opravdu nepovedená. Některé scény by se podle mého měli úplně vypustit. Jediné, co jsem si z toho vzala je věta: „Jdu hledat velké Možná.“ To je ta jedna hvězda. Jinak bych řekla, že to je vážně odpad...

Kniha působí jako divoká fantasie teenagera, kterou sám i napsal. Postavy jsou velikášské a vypouštějí jeden nesmyslný dialog za druhým. Příběh od začátku až do konce působí jako klišé a způsob jakým se autor rozhodl dílo zakončit do děje nijak nezapadá a nedává knize hlubší význam.

Ač jsem fanouškem práce Johna Greena (CrashCourse, vlogbrothers), kniha mě zklamala.

Knížka nebyla nic moc. Zmatený a jednotvárný děj, který mě ničím příliš nezaujal.

Já nevim, ale mě to prostě nebavilo. Když budu upřímná, tak jsem na konci měla pocit, že jsem přečetla hroznou blbost a nic mi to nedalo. Chvílema nuda, chvílema moc naivní, chvílema jsem knihu odložila.. Aljaška mi byla nesympatická.. sice mi to nedalo a nakonec jsem jí dočetla, ale Green prostě neni nic pro mě. 2 hvězdy za originální nápad s číslováním kapitol.

Musím říct, že jsem od knihy po přečtení anotace čekala něco trochu jiného a stejně tak, jako někteří čtenáři přede mnou, nemohla jsem se jaksi ztotožnit s hlavní ženskou postavou... Aljaška mi byla většinu času krajně nesympatická, náladová, někdy až vulgární a trochu nechápu, co na ni všichni viděli. Rovněž na Válečkovi byla zajímavá možná záliba ve vyhledávání posledních slov slavných osobností, ale to je asi tak všechno.
Byla to moje v pořadí druhá kniha od tohoto autora a jeho proslulá kniha "Hvězdy nám nepřály" byla nesrovnatelně lepší, už jenom s ohledem na netradiční zápletku a humor. Toto bylo dobré tak maximálně na oddechové čtení, ale vícekrát po knize určitě nesáhnu.

Knihu jsem měla půjčenou od kamarádky a rovnou jsem se vrhla do čtení. Neměla jsem tedy ani potuchy co se v půlce knížky přihodí a byla jsem z toho dost překvapená. Ano, měla jsem různé teorie, ale tento scénář mi hlavou neprobleskl. Knížka je rozhodně čtivá, zajímavě napsaná (dělení na před a po) a poslední slova jsou rozhodně zajímavým koníčkem.

Prostě dílo Johna Greena. To snad ani nejde nemít rád.

Knížka se mi líbila, i když chvílemi na mne působila naivně. Trochu mi připomínala Všechny malé zázraky. Dle mého názoru stojí za přečtení.

První část knihy mi přišla zdlouhavější,ale pak to nabralo spád,krásná byla ta úvaha na konci,slova naděje a odpuštění ,které se můžou někdy hodit.

O kamarádství, lásce a přístupu k životu na střední škole.

Knížka je moc krásně napsaná - je vtipná, dojemná, a s kraťoučkými kapitolami se čte strašně rychle. Moc se mi líbila poslední slova kterými se zabýval Maiels (Váleček).
Knížku doporučuji, je to skvělý počteníčko!!!

Klasický John Green. Musím ale říct, že z knih, které mám od tohoto autora přečtené, mi Hledání Aljašky přišlo jako nejslabší...

Pozor spoiler!

Moje nejoblíbenější Greenovka. Přišla mi ještě lepší než Hvězdy nám nepřály nebo Papírová města. Popisování před...a po byla naprostá bomba. U smrti Aljašky jsem doufala až do poslední stránky, že je to jenom špatný vtip, jenomže to byla pravda. Ale i přesto jsem se do knížky zamilovala a myslím si, že je to právě ten důvod.