Noční hlídka
Sergej Lukjaněnko
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156686/nocni-hlidka-156686.jpg
4
1057
1057
První díl fantasy pentalogie Sergeje Lukjaněnka. Ani na okamžik neustávající boj mezi silami Světla a Tmy – takový je její hlavní motiv. Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla. Na problematickou regulérnost tohoto zápasu dohlížejí protagonisté z Noční hlídky, reprezentující Světlo, a Denní hlídky, která naopak ochraňuje zájmy Tmy. Hrdiny těchto tří próz jsou Jiní – bývalí lidé, v nichž obě soupeřící strany rozpoznaly nadpřirozené schopnosti a snaží se je získat na svou stranu… Po světě se tato trilogie proslavila nejen díky bravurnímu literárnímu ztvárnění, ale také díky filmu, který byl natočen podle prvního dílu Noční hlídka, a co je pro Čechy zvláště zajímavé, byl natočen v Praze. Příznivci tohoto žánru si tedy jistě přijdou na své.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2012
,
Argo
, Triton
Originální název:
Ночной дозор, 1998
více info...
Přidat komentář
Ihned po dočtení jsem si říkal, proč jsem se sakra k Hlídce dostal až teď. Ale kdybych Hlídku četl jako mladší, asi bych ji tehdy nedokázal pořádně docenit. Městskou fantasy obyčejně nečtu, a Young Adult už vůbec ne, nicméně Hlídka má jakousi specifickou naturalistickou atmosféru, kterou lze najít v literatuře postsovětských zemí.
Imponovala mi kombinace magie, byrokracie a intrik, které připomínaly hrátky tajných služeb za Studené války.
Pokud hledáte příběh Dobra proti Zlu... tady to nenajdete. Tohle je šachová partie Světla a Tmy, ve které jsou všichni pěšáky. A příliš ostré světlo dokáže být stejně oslepující, jako černočerná tma.
Není to špatný, jen ty reálie Moskvy v devadesátkách a takový ten specifický ruský styl rozhovorů mě iritovaly. A pak, je to YA a já už jsem tuze OA. Takže proto hvězdami tentokrát nehodnotím.
Myslím, že kniha stála za prečítanie. Následne som si pozrel filmy nočná a denná hliadka, ktoré sú vlastne oba čerpané z nočnej hliadky. Autor scenára filmov to podľa mňa veľmi pekne pospájal, vynechal čo bolo zbytočné a vyzdvihol čo by malo byť zrejmé. Napríklad vzťah jegora a antona mi film veľmi pekne odhalil. Zároveň si nechal otvorené dvere pre natočenie ďaľšieho pokračovania.
Zajímavá městská fantasy, kde se prolíná fantasy svět s tím moderním, promlouvají zde folkové vlivy a zároveň 2000~ popkultura. Hlavní dějová linka, kromě boje dobra se zlem, soupeření o lidstvo, kouzelníků, upírů a vlkodlaků ,skrývá i pohledy na život, politiku a osobní filozofii, které odrážejí reálný svět a ruskou (občas nejen ji) přítomnost. Vzniká tak zajímavý mix a (pro mě) ne úplně běžné zasazení. Plusem jsou i dobře promyšlený příběh, výborná gradace ke konci a závěrečná pointa, i některé postavy. Nepříjemná jsou však některá hluchá místa okolo půlky knihy (zajímavé je, že tenhle rys má snad celá "původní" trilogie 1) akce, skvělý úvod 2) vysvětlování, pomalé pasáže, "rozjímání", 3) závěrečná gradace, pointa a "Prestige", velký trik a velké rozuzlení, které dává zapomenout na nudnější část ), která v jinak poměrně přímočarém stylu působí zvláštně - i když se zde často nachází vysvětlivky pro pochopení konce, stejně to není úplně ideální. Každopádně, pokud má člověk trochu trpělivosti, jedná se o velice kvalitní fantasy, která dostává své pověsti a přináší nejen zajímavý příběh a zasazení, ale i pohled na svět a ukazuje starou pravdu, že nic není černobílé.
(SPOILER) Noční hlídku předcházela jistá sláva, takže i má očekávání nebyla nejmenší. Bohužel jsem nakonec našel spíše krotší variaci na Kulhánka s Kotletou a další Sapkowski se halt nekoná. Styl psaní je jednodušší a akcepopisný "first person". Na rozdíl od zmíněných králů českého braku se ale často dost vleče a neudrží úplně napětí. O to víc, že se dost opakuje. Stále nějaké plánování s plány nad dalšími plány a zvraty nad zvraty. Moc mě nezaujal nastíněný svět, propracovaný bohužel nebyl ani on, ani jednotlivé charaktery. Ale k dobru musím přičíst alespoň závěrečnou pointu, když se provalí, že hrdina vlastně celou dobu maká pro ty opravdové zloduchy, ve jménu vyššího dobra samozřejmě.
Začátek byl zajímavý, pak se autor zbytečně pouští do rozumování nad přesahy strany světla a noci. Z několika příběhů se ukazuje, že neplatí jednoduché černobílé vidění světa, dobra a zla. U některých částí jsem se nudil, onu obdivovanou světovost ruské klasiky jsem v knize nenašel.
Začátek skvělý. Pak začali akční pasáže. A pak zase po chvilce akční pasáže. Přiznám se že na toto moc nejsem. Odložil jsem v půlce druhé části. Nehodnotím. Není to pro mě. Méně akce a více atmosféry a byl bych nadšený.
Zase mi tady chybí ty půl hvězdy, tohle na čistou čtverku není, ideální tři a půlka.
Urban fantasy, která si za svoji domovinu volí Moskvu? Hell yes! Ještě ke všemu, když se povede navodit atmosféra. A to je to poslední, s čím by měl autor problém. Co se tematiky týče, staví proti sobě nikdy nekončící a stále přítomný boj dobra proti zlu, světla proti temnotě. A filozofuje, filozofuje hodně, filozofuje často, rád a nutí čtenáře přemýšlet, zvažovat a lámat si hlavu nad tím, na jaké straně je dobré stát, a jestli ty strany náhodou nejsou jedna a ta druhá v bledě modrém. K tomu si ještě přidejte politicko-historicko-dobové narážky a máte značku ideál. Tedy, skoro.
Postavy sice mají dobře našlápnuto a skvěle fungují v čase přítomném a nejednou hledí do budoucnosti. Ale autor opomenul uvést v život také jejich minulost a tím je víc formovat a utvářet. Pro mě tyto postavy představovaly pouze nástroje, což vlastně vůbec není špatně vzhledem k tomu, čeho chtěl autor dosáhnout, ale rozhodně by to vypálilo větší díru, kdyby s nimi člověk soucítil, kdyby mu v tomto pohledu autor nabídl zkrátka víc. Polovičatě na tom jsou i Hlídky, hlubší nahlédnutí do celkového fungování by bylo na zlatýho bludišťáka.
Kolem a kolem je to akční, dynamické, moralizující, trefné, mnohdy odzbrojující a jiné. Nakonec i lehce utahané, protože jeden a ten samý motiv vykukoval stále dokola, jen v jiných situacích.
"Šero je nenasytná děvka, která nepohrdne ničím a nikým."
K “hlídkové” sérii jsem se vrátila po patnácti letech, zvědavá, jestli dojmy zůstanou vysoce pozitivní, nebo jim věk s pozměněnými náhledy a hodnotami ubere na lesku.
Při prvním příběhu to vypadalo nadějně: bavilo mě sledovat, jak si v moderní době nastavili pravidla vzájemné koexistence Jiní - magii ovládající stoupenci Světla a Temnoty, užívala jsem si pobyty v Šeru, zápletka byla sice v jistých ohledech předvídatelná a v jiných přiblble překombinovaná, ale budiž - 90% jako vyšitých.
Druhá povídka začíná poněkud transgenderovými peripetiemi, které jsem v konečném důsledku shledala zbytečnými a vůbec mi přestávalo vonět, co všechno jsou šéfové Jiných schopni předvídat, ovlivňovat, kotrmelce v zápletce mi přestávaly dávat smysl. Nenudila jsem se, akorát jsem dospěla k názoru, že bude lepší nad dějem raději nepřemýšlet. 70-75%
Poslední příběh je k prasknutí narván chlastáním čehokoliv s dostatečným obsahem alkoholu, zádumčivým filozofováním a moralizováním. Ztrácela jsem zájem i trpělivost s postavami, mozek zpruzeně uhýbal od řádků k záležitostem všedního života. 55%
Před načnutím “Denní hlídky” to bude chtít přestávku od ruské nátury - spíše v řádu měsíců než týdnů.
Jsou tam upíři, mágové i spousta filozofování o dobru, zlu a svobodě, a jestli vás k přečtení nenaláká tohle, tak už nic.
Nejprve jsem viděla film, pak jsem četla v originále, pak česky. A můžu se ke knize vracet. Asi i vzhledem k mé profesi, jedna z nejlepších knih.
Zajímavý námět. Líbilo se mi různé šmejdění v šeru a schopnost přecházet z jedné vrstvy do další. Popis souboje na střeše z pohledu ze šera byl super :). A vůbec celá idea rovnováhy je před čtenáře hezky rozprostřena.
Začátek a první půlka byli lepší, než poté zbytek knihy.
Další díly zkusím, pokud splaším audio.
Přiznám se hned a bez mučení. Byla jsem k této ruské fantasy trochu skeptická a vyhýbala se jí. Po prvních stránkách mě to ale přešlo. Prostředí Mosky je pro mě hodně atraktivní. Antona beru jako dobrého kámoše. Boj Dobra se Zlem má mnoho podob. Lukjaněnkovo filosofování nad životem mi nevadí. Jsou to dobré myšlenky. Tato kniha je takové seznamovací kolečko, pro ujasnění si preferencí. Přece jenom nemůžeme hned letát s letadlem, když jsme v životě nedrželi knipl v ruce a nevíme, k čemu se používá. Existuje i film, ten se ale od knižní předlohy velmi liší.
Kniha je rozdělena na 3 samostatné povídky, které jsou vzájemně propojené pouze velmi okrajově. První povídka je naprosto skvělá. Uvádí nás do tohoto velmi zajímavého světa, dobra a zla. Setkáme se s hlavním hrdinou a prožijeme s ním jeho zvláštní dobrodružství. 5 hvězd. Druhá povídka již nemá tak strhující tempo jako to bylo v prvním příběhu. 3 hvězdy Ale zklamání není tak velké jako u třetí povídky. Ta je téměř do poloviny nesmírně nudná. V příběhu se neděje vůbec nic a autor nás nudí popisováním, jak Rusové umí chlastat. 1 hvězda. Audioknihu čte pan Jiří Černý a jeho monotónní přednes, jenom dokresluje nevalnou úroveň této knihy.
Začátek série, skvělý začátek vystřídá poněkud slabší druhá polovina knihy. Jako úvod do světa Světla a Tmy si myslím, že se tato kniha povedla.
Čekala jsem, že dám 5 hvězd...Je to trošku politická sci-fi. Hlavní hrdina je Světlý Anton a bojuje se zlem tedy s Temnými. Pomalu zažívá jedno dobrodružství za druhým a v pozadí se odehrávají čachry pohlavárů....
Štítky knihy
zlo Rusko zfilmováno Moskva nadpřirozené bytosti čarodějové dobro městská (urban) fantasyAutorovy další knížky
| 2005 |  Noční hlídka |
| 2005 | Denní hlídka |
| 2007 | Bludiště odrazů |
| 2005 | Šerá hlídka |
| 2006 | Poslední hlídka |
Surové městské fantasy... A to nemyslím jen tvrdými střety i přiznanými obětmi, ale svou podobou, kdy nejde o žádné uhlazené povídání. Svět je drsný, střet dobra a zla není jasný jako v pohádkách a každá výhoda s sebou přináší nějaké to ale. U prvního příběhu jsem tak byl opravdu nadšený - mělo to svůj styl, jasné směřování a pěkně vykolíkované hlavní principy fungování. Druhý příběh byl však v něčem opakováním, v něčem naopak ztratil pevnou půdu pod nohama a míra uvěřitelnosti dost poklesla (a ano, vím, že píšu o fantasy). Třetí příběh pak jen skoro až filozoficky doplnil dříve řešené a skončil koncentrovaným opakováním předchozího děje. Ano, Noční hlídka mě od začátku bavila a nechtěla pustit, sešup od prvního ke třetímu mě ale zklamal.
Zároveň nejde nezmínit jeden posun od mého vlastního dřívějšího čtení. Poprvé jsem knihu četl v době vydání stejnojmenného filmu a vzhledem k věku jsem logicky z mnoha různorodých kulturních zmínek nemohl mít rozum. Teď mě proto překvapilo, kolik typicky (nejen) ruských věcí celý děj barvitě a velmi nenásilně doplňuje. Noví Rusové, Cesta života, spor o rozpad svazu, děkabristé, mnoho koňaku, nedostudovaný duchovní (i jistý amatérský umělec) vůdcem atd. Ono vlastně celé téma prostupující knihu - tedy nikdy nekončící spor mezi "co největší svobodou" a "regulacemi pro dobro všech" - si můžeme převést do kulturních sporů v rámci dnešního Ruska, i mnoha států celého světa... Aneb fantasy tnoucí do nekončících společenských sporů silou medvědí...