Noční hlídka

20.11.2017

Já nějak nevím. Ono je to asi dobrý, ale mě to prostě od půlky nebavilo.

12.11.2017

Zábavností a potrhlostí děje mě Noční hlídka hodně připomněla Noční klub. Podobné, i když citelně plošší postavy, pomatený děj a strašidla v normálním světě. Prostě paráda. Ovšem Hlídka má na rozdíl od Klubu drobátko filozofičtější přesah charakterů a jejich uvažování. To mě na příběhu bavilo asi nejvíc. Ty nejistoty rozdílu mezi dobrem a zlem a následků rozhodnutí byla výborná. Netvrdím, že poučná, nebo nedejbože navádějící, to ani omylem, ale jednoduše zábavná. Po troše fyziky v rámci odpočinku od fantaskního příběhu Noční hlídky se pustím do jejího pokračování.

12.09.2017

Riadne dobre, ziadne tuctové fantasy, ale poctivé fantasy s nádychom 90- tych rokov. Velmo, veľmo sa mi paci predstava upírov, vlkodlakov a čarodejníkov čo, ked nebojuju medzi sebou, tak chlascu vodku a diskutujú o etickych princípoch a hodnotách oboch svetov.

31.08.2017

Skoro si to už nevybavuju, ale v hlavě mám zažráno, že to byla vlastně tuctová upíří romantika. Tak ať žije Twilight.

Kniha mě na jednu stranu příjemně překvapila, na druhou to bylo spíše takové "MEH". Zalíbil se mi svět, ve kterém se příběh odehrává vlkodlaci, upíři... Na druhou stranu mě postupem času (hlavně poslední část knihy) začali pěkně štvát postavy, hlavně Anton. Jinak dle mého autor dokáže naprosto dokonale vykreslit emoce, atmosféru a "filozofické otázky" což se mi líbí. Nevím jestli si pokračování Hlídky v nejbližší době přečtu, ale rozhodně se k ní hodlám vráti.

23.06.2017

Očekávání poměrně velká, ale fanouškem se zřejmě nestanu. Mnoho zdlouhavých pasáží. Hlavně posledním příběhem jsem se vyloženě protrápil.

03.06.2017

Na to, jak dlouho jsem se čtením Hlídek váhala, si myslím, že mě přeci jen úvodní kniha potěšila a nezklamala. Cestu mezi srdeční záležitosti si asi budou muset ještě vydobít další díly. (Zkrátka už jsem od Lukjaněnka přečetla vše vydané v češtině a jsou tam i větší perly.)

27.05.2017

Noční hlídka je o boji dobra a zla, no predovšetkým o rovnováhe. Psychológ Lukjaněnko sa zamýšľa prostredníctvom hlavného aktéra Antona o večnej otázke dobrých vs zlých skutkov a ich vplyv na svet a ľudí okolo. Celá kniha je rozdelená na 3 väčšie poviedky s prológom. Prvé dve sú viac akčné a až v poslednej sa viac filozofuje. Celkovo z knihy nie som až tak nadšený ako iní komentujúci. Som zvedavý na pokračovanie...

21.05.2017

Připadá mi, že kniha vyžaduje čtenáře přemýšlivého a aktivního. je zde spousta nedořečených informací, které si musíte domyslet, nebo je objevíte až napodruhé. To se mi líbí, pro mě je řada "hlídek" důstojné pokračování mých oblíbených bratrů Strugackých. Není to jen fantasy pro fantasy, je to i ryze ruská literatura s širokou duší a neustálým zvažováním, co je dobro a zlo, ale zároveň přístupná pro Evropana. Za mě pět hvězdiček, i proto, že platforma je dobře vystavěná a funguje v dalších dílech, kde není potřeba nic složitě "převysvětlovat".

23.04.2017

Anton Goroděckij je moc sympatická postava, která nezapadá do žádné vyhraněné kategorie. Líbí se mi, že dodržuje pravidla a dělá vše pro dobro, ale přitom i přemýšlí a pochybuje. Prostředí "moderní" až utopisticko/dystopické totálitní fantasy Moskvy prostě nemá chybu :D
Občas tedy jsou některé pasáže zdlouhavé a maličko nudné, ale šlo to překousnout. Všechny tři příběhy se mi moc líbily, třetí byl pro mě maličko slabší.

Další díly teď sice maličko odložím, ale určitě si je rád někdy přečtu :)

06.03.2017

První dvě povídky skýtají prvotřídní zážitek ze čtení podobně jako například Pán prstenů. U třetí jsem ztrácela pozornost. Přijde mi, že třetí povídka je cílena na lidi, co řeší vyrovnání se s totalitním režimem a pádem idealistické myšlenky, tedy spíše na rodilé Rusy než na čtenáře z jiných krajin. Přesto bez ztráty "kytičky". Vřele doporučuji k přečtení.

02.02.2017

Skvělá fantasy bez hektolitrů krve a v prostředí, které je člověku v podstatě známé. Hlavní hrdina je vám blízký. Není to žádný superman. Má sice jasno v tom, na které straně stojí, ale i on má své pochyby. Kam až se smí zajít při prosazování Dobra? Kde je ta hranice, kdy už konáte Zlo? Mohou se ve jménu Dobra dělat špatné věci? A je člověk oprávněn ve jménu vlastní lásky zničit lásku někoho jiného? Těším se na další díl...

30.01.2017

Čekala jsem od knihy toho daleko víc, už jen snad proto, že na film přišlo v Rusku více lidí než na Pána prstenů. Ačkoli jsem dala 3 hvězdičky,kdybych mohla dala bych 3 a půl, protože 3 hvězdičky jsou málo,ale 4 zase moc. Z celé knihy jsem rozpačitá,když už se konečně děje nějaká akce je v rychlosti ukončena, v celé knize se neustála zmateně kecá a skutky jsou vedeny chaoticky. I když mě kniha nijak moc nenadchla jsem zvědavá na pokračování.

28.01.2017

Noční hlídka je super kniha :) Napřed jsem viděla film - poměrně dávno a svým způsobem mě okouzlil. Až později jsem zjistila, že existuje i knižní předloha, konečně si ji přečetla a nechala se znovu okouzlit :)

Světlo a Tma, Dobro a Zlo, Noční a Denní hlídka - to vše balancující na tenké a křehké hraně příměří. V případě vychýlení vah - ať už na jednu, nebo druhou stranou - hrozící konec lidského světa. A k tomu tajemné všudypřítomné Šero...

Pokud hledáte příběh, kde hranice mezi dobrým a zlým se velmi často stírá, nebo je jen slabě viditelná a hlavně uchopitelná, pak sáhněte po této knize. Zlo je zlo, ale umí ustoupit a udělat kompromis, když chce udržet rovnováhu. Jak tedy ale nazvat skutky Světla, kterými udržují příměří? Kdo vidí tak daleko do budoucna, aby mohl říct, že jeho Dobro se jednou pro někoho nestane Zlem?

Kdo dohlédne všechny důsledky svého konání?

17.01.2017

Predstavte si svet ve kterem opravdu ziji magove, vlkodlaci.... Opravdu kouzlne cteni o tom hodnem ktery ma i blizko k tem temnym... A tek je i respektovan i nenaviden... cele tohle hlidkove dilo stoji za par dni cteni, neb se to cte samo

05.01.2017

Mám rád, když někdo zapracuje fantastickou dějovou linii do našeho reálného světa kvalitním způsobem. Jako třeba zde. Začátek mě doslova nadchnul, pak tempo šlo kapku dolů. I tak se těším na další knihy série, škoda jen, že se mi nehodí do žádného bodu čtenářské výzvy :-)

02.01.2017

Přečteno jedním dechem. Má to spád, zajímavou myšlenku a člověka to donutí trochu hloubat na filosofickými otázkami, ale zase jen tak trošku, nevtíravě.

06.10.2016

Rozhodně to nalákalo na druhý díl, ale na jiné hodnocení je ještě příliš brzy, uvidíme, jak to bude dál.
Prostě jsem na vážkách, ale né proto, že bych dokázala říct, jestli to bylo špatné nebo dobré, spíš jsem měla celou dobu pocit, jako by mi něco unikalo - nejzvláštnější ale bylo, že ten pocit nebyl nepříjemný (jako v každé detektivce kde nevím, kdo je vrah až do poslední strany), spíš jako bych celou tu dobu v koutku duše cítila přítomnost něčeho "šerého", co mělo šanci dodat tomu příběhu na úžasnosti a to mě rozechvívalo až do morku kostí. Takže snad to najdu v dalším díle.

09.09.2016

Po opětovném přečtení Taťány a Alexandra jsem dostala chuť na další Rusko...

Pro mne nejlepší hlídka, možná proto, že byla první, která vyšla a první, kterou jsem četla. Takže něco nového, netypického, do toho pošmourné ruské reálie, tíživost myšlenek v postsovětském Rusku... Při každém čtení objevím něco nového a díky znalosti příběhu opakované čtení dává čím dál větší smysl ději.

Filmová adaptace hodně divná ( ale nemohu říct, že špatná, spíše jen jsem moc odkojená euroamerickou filmovou tvorbou), ale mně se líbila.