Šerá hlídka
Sergej Lukjaněnko
3. kniha série Hlídka. Tento text je pro věc Světla irelevantní. Noční hlídka * Tento text je pro věc Tmy irelevantní. Denní hlídka * Všemocný šéf má své tajemství. A Anton je odhalí. Je to dobře, nebo špatně? A pro koho? Síly Světla a Tmy se opět střetávají v odvěkém souboji.
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , Argo , TritonOriginální název:
Сумеречный Дозор (Sumerečnyj dozor), 2004
více info...
Přidat komentář
Nejlepší díl z celé trilogie co jsem četla. Tentokrát mi ani nevadilo Antonovo věčné fňukání a i po x letech v Noční hlídce jeho všetečné otázky. Bohužel jsem četla i lepší fantasy,a musím se přiznat, že jsem z hlídek velmi rozpačitá a nevím zda budu pokračovat v sérii.
Zatím nejlepší díl série. Obsahoval vše, co má dobrá fantasy mít. Tajemno, napětí, myšlenky, vtip. Nejvíc se mi líbila prostřední část.
Opět úchvatné čtení. Tentokrát spíše o Inkvizici.
Pokud někdo četl Noční a Denní hlídku, tuto prostě musí také :)
(☆10/10) Polemika na téma dobro-zlo po dvou dílech už tolik nepřekvapuje, ale děj je stále napínavý a svižný a tentokrát jsou všechny příběhy provázany v podstatě stejným tématem. K dalším dílům jsem se v minulosti už nedostal, takže jsem zvědavý, zda se přikloním k názoru "mělo to zůstat jako trilogie" a nebo budu stále nadšen.
tady to po 1. a 2. jeste jde... to je ale asi taposledni polivka ze serie hlidek ktera se jeste da jist a neni naredena na uroven vodovky
Příběh působí ucelenějším dojmem a filosofie, která se táhne celou knihou, má hlavu a patu. Nejspíš to je dosaženo tím, že hlídky tentokrát nekují pikle, ale mají společnou věc, kterou chápe i hlavní hrdina. Anton dozrává, začíná chápat vyšší politiku a dříve propastné rozdíly mezi Světlem a Tmou se stírají. Být to samostatná kniha, nemám nic proti obsahu, ale líbilo se mi víc, když byl Anton řadový mág a magie měla předem dané limity. V této knize řádí až příliš Deus ex machina a proč bychom se vypracovávali sami, když máme magické artefakty.
Ale Hlídky nečtu kvůli akci nebo dobré detektivní zápletce, Hlídky čtu právě kvůli tomu filosofování, které některé čtenáře nudí.
Zatímco Denní hlídka byla velmi dobrá, ve třetím díle udělal autor krok dolů. Zábavnost se drží mírně nad průměrem, třetí povídka pak dlouho působí jako nastavovaná kaše, ze začátku je navíc trochu popletená. Na jedné straně pořád dobrá kniha, na straně druhé zatím nejslabší z Hlídek.
Já jsem se k románu dostal přes filmy, které mě uchvátili.Škoda, že se nenatočila šerá.Skvělá kniha.
[005/12] Ani po opětovném (třetím) přečtení mě tato kniha nedokázala zklamat. V sérii ‘Hlídek‘ je bezesporu tou nejlepší a nejpropracovanější. I když mě už nedokázala vyloženě ničím novým překvapit, právě díky té důvěrné známosti jsem se dokázala zase a znovu plně ponořit do světa Jiných a opět se nechala unést tou docela příjemnou myšlenkou, že by něco tak fascinujícího a vcelku dobře uvěřitelného, mohlo skutečně existovat. Navíc se tam občas dá narazit na lehký humor, který jen podporuje celkovou atmosféru a přirozenost textu.
‘Šerá hlídka‘ je dobrá především proto, že ačkoliv je jako všechny ostatní knihy rozdělena na tři části, jejich vzájemná návaznost je o něco více propracovaná, než tomu bylo v předchozích knihách. Pouto je daleko pevnější, přímější a souvislosti plynule rozprostřené, i když mám takový dojem, že úvodní část je o něco slabší. Navíc mi připadalo, že si s tím vším autor tak nějak pečlivěji pohrál. Zatímco předešlé svazky byly… spíše toho zábavnějšího rázu a dala se v nich najít jistá pocitová nadsázka, třetí kniha se zaobírá fiktivní variantou světa převážně do hloubky. Jsou zde úvahy zaměřující se především na téma odůvodnění existence Jiných. Je zvláštní sledovat, že oni sami vlastně ani neví, čím jsou a za jakým účelem funguje jejich nadpřirozená schopnost manipulace se šerem.
‘Noční hlídka‘ se zaobírala především stranou dobra. Dala jí možnost ukázat se v tom nejlepším možném světle a představila nám hlavního průvodce celým životním příběhem jednoho Jiného. ‘Denní hlídka‘ pak tvořila jakýsi protiklad, který nám měl objasnit, že ani temnota není tak úplně definitivní a absolutní tma doopravdy neexistuje. Každá ze stran tedy má své klady, ale i zápory. Jedni jsou obdařeni větší a druzí menší dávkou ušlechtilé morálky, ale ve své podstatě se skoro vůbec neliší. A pak tu je ‘Šerá hlídka‘, která se ujala povinnosti ukázat i to, že tma a světlo se ve skutečnosti musí kombinovat, aby bylo docíleno kýženého a opravdového efektu. Je nám ukázána spolupráce a schopnost soužití mezi přirozenými nepřáteli a dostáváme možnost celé to dějství zhlédnout i ze strany třetí, která nám není zrovna často autory předestírána.
To celé určitě podporuje neuvěřitelná čtivost a ten fakt, že i záporní hrdinové jsou čtenáři sympatičtí. Nic není tak úplně černobílé, jednostranné a jednoduše vysvětlitelné a přiznávám, že ne vždy jsem s Antonem plně souhlasila a respektovala jeho názor. Občas mě zaujal Zavulon, který má v povaze neuvěřitelně bezcitně a s lehkou úklonou obětovat své pěšáky. Oproti tomu Geser, i když občas dělá pěkně odporné podrazy, se umí medovou řečí ospravedlnit a ukonejšit počátky hněvu. Vše pak končí ujištěním, že to celé bylo pouze pro plnění dobra. Světlana je zuřivá matka, která se nebojí rozcupovat kdekoho a Naďa… zatím je to jen prcek, ale co se tak pamatuji, dokáže svou jinakost v ‘Poslední hlídce‘ docela dostatečně. Jen je škoda, že Olga byla odstavena na vedlejší kolej.
Zatím nejlepší z Hlídek, na rozdíl od předchozích dvou dílů mě fakt bavily všechny tři příběhy. Do děje stále více vstupuje inkvizice, ale nejvíce zamíchá kartami naš starý znamý upír Kosťa. Tentokrát nestojí Denní a Noční hlídka až tak úplně proti sobě, ale pod tlakem netušených situací jsou nuceni, alespoň částečně, spojit síly. A jak to všechno dopadne? Konec je sice velkolepý, ale maličko mě zklamal, možná to bude tím, že si stále sedím na vedení a pár věcí jsem moc nepobrala. Ale i přesto si kniha nejvyšší hodnocení určitě zaslouží.
Ano, můj nejimilejší díl!
Šerá Hlídka nám ukazuje boj Jiných o světlo a temnotu v pravém světle...
Vědma Arina je skvěle propracovaná a co teprve mladý Kostěj!
SPOILER :
Takový konec jsem mu nepřála... byl to můj oblíbený upír...
Zatiaľ sa mi tento diel páčil najviac :) Prečítala som ho veľmi rýchlo ... a momentálne som zažratá do Poslednej hliadky, tak uvidíme, či ostane topom táto časť :)
Třetí díl mám raději než druhý, ale zase méně raději než první, přesto (SPOILER) To povýšení na Mága mimo Kategorie jsem Antonovi přál...
Přímo pod nosem Světlých, Temných i Inkvizice se děje něco nedobrého. Někdo odcizil prastarý artefakt, knihu Fuaran, s jejíž pomocí chce natrvalo změnit svět tak jak ho známe. Kdo to je a jak chce vše změnit? To se dozvíte v této knize...
Štítky knihy
upíři zlo Rusko Moskva nadpřirozené bytosti čarodějové dobro městská (urban) fantasy
Autorovy další knížky
2005 | Noční hlídka |
2005 | Denní hlídka |
2007 | Bludiště odrazů |
2005 | Šerá hlídka |
2006 | Poslední hlídka |
Dobrá fantasy podle mě musí vedle akce obsahovat i myšlenkový (pokud nechceme trochu nadneseně říkat filozofický) přesah. Šerá hlídka toto zadání naplňuje bezezbytku, byť je možná v tomto díle akce v pozadí.
Pro mě jednoznačné plus v návratu Antona coby vypravěče, to mi podrží dobrý pocit i z druhé, trochu ukecané, části.
Třetí část vrací akci do hlavní role a v rámci série přináší zásadní informace a děje.
Opět velký zážitek.